Divočarka cover
Autor: Proton Cinema (filmové zpracování)

Zkouška ohněm je první díl z úspěšné série ještě úspěšnější autorky knih pro mládež Lene Kaaberbølové. Byla přeložena do sedmnácti jazyků a soustředí se na důležitá témata dětské literatury, jako je láska k přírodě a zvířatům, potřeba navzájem si pomáhat a vždycky bojovat proti zlu těmi správnými prostředky. 

Na počátku byl kocour

Divočarka cover
Autor: Proton Cinema (filmové zpracování)

Kocour vyskočil. Nikoli však do strany nebo zpátky, ale přímo proti mně. Vrazil mi do hrudi a já chvíli neviděla nic jiného než jeho černou lesklou srst. Zavrávorala jsem a skutálela se pozadu ze schodů. Skončila jsem dole u  sklepa a kolo i kočka skončily na mně.

Kocour pozvedl přední tlapu s vytasenými drápy roztaženými doširoka.

Ne,“ zašeptala jsem, „nedělej to…“

Klára je obyčejné dvanáctileté děvče žijící se svou matkou v nenápadné domácnosti. Když na ni zaútočí kocour a škrábance se zanítí, matka ji neochotně vezme za tetou Isou. Tam se dívka dozví, že není úplně obyčejná a i když by si to její máma přála, nikdy už nebude mít průměrný život. Je totiž jednou z divočarů, lidí schopných promlouvat se zvířaty a mít velice blízko k přírodě.

Jistě, každé děvče by si nejspíše přálo být nějak výjimečné a taková schopnost je lákavá a zajímavá. Ovšem Klára (a její matka) to považuje spíše za jakési břemeno, nedorozumění. Většinou knihy se vine její nejistota, co to ve skutečnosti znamená a co si s tímto darem má počít. Vše se vyhrocuje v okamžiku, kdy se ukáže, že její dar je ještě zvláštnější, neboť o ni projeví zájem padlá a nebezpečná divočarka Chiméra a Klára zjistí, že jejím talentem není zvířata přivolávat, ale zahánět.

Nic nového pod sluncem, ale může to stačit

Lene Kaaberbølová: Divočarka - zkouška ohněm obálka
Autor: Nakladatelství Cpress

V ohni se něco skrývalo. Neviděla jsem to, vůbec jsem se neodvažovala otevřít oči, avšak vnímala jsem to divokým smyslem. Ten oheň žil. Nebyl jen něco, byl někdo.

Kdo jsi?

Tu otázku jsem nepoložila já, ale oheň. Ten hučící sžíravý oheň, který mě mohl jediným nádechem sežehnout, až by ze mě zbyly jen kosti a popel.

Divočarka,“ zašeptala jsem.

Na začátek je potřeba se zbavit iluze, že jde o originální či hlubokomyslné dílo. Kniha má mnohem menší ambice, totiž být zábavným rozptýlením pro čtenářky kolem deseti let věku. A to se jí daří, i když celkem triviálním způsobem. Autorka dobře ví, co dělá a jak má příběh vystavět, aby byl tak akorát složitý (či jednoduchý) a dobře se četl.

Řemeslo je v tomto případě velkým pozitivem, na druhou stranu to budí dojem, že podobných knížek autorka zvládne vyprodukovat tucty. Její portfolio skutečně nabízí mnoho světů a magických systémů, ale možná právě tím se hned neomrzí. Také je potřeba přičíst k dobru, že ženské hrdinky se samy zasazují o svoje blaho a nejsou jen vláčeny okolnostmi. Aspoň většinou.

Kniha má dynamický start, kdy jsme hozeni do podivné situace a nutně potřebujeme vědět, jak to bude dál. Také ich-forma umožňuje přímý kontakt s Klárou a snadno se vžijeme do její situace. Pro knihu je stěžejní, aby nám hrdinka byla sympatická a blízká – jakmile tahle chemie nefunguje (což se dá poznat po prvních stránkách), nebude zábavný ani zbytek příběhu.

Několik málo vedlejších postav je tu skutečně jen pro to, aby to drželo pohromadě a dávalo kontext Kláře: teta Isa jako učitelka a průvodkyně, Oskar jako blízký kamarád a společník, Chiméra jako nepřítel. Jejich prokreslení je jen nejnutnější a nejspíše slouží i jako krátké představení pro následující příběhy v dalších dílech. Jejich potenciál je naznačen, ale dohromady jsou předvídatelné a s jasně rozdanými rolemi. Svůj účel a záměr, s jakým v knize jsou, nicméně plní, takže jim jednoduchou psychologii a průhlednost můžeme odpustit.

Co se projevilo jako neduh, je potřeba dostat nás do obrazu a co nejširších souvislostí za co nejkratší dobu. Klára na začátku neví vůbec nic a my se společně s ní musíme všechno dozvědět. Ale protože jsme uvěznění v její perspektivě, neexistuje kloudná zkratka. Místo toho, aby nám autorka všechny skutečnosti „ukazovala“ (a text nutně natáhla), tak v mnoha případech skrze tetu Isu pouze „vysvětluje“ a hustí do nás fakta.

Klára prochází několika konkrétními lekcemi divočarství a my se jí díváme přes rameno: je to čisté, názorné, ale po chvíli trochu nudné. Snaha vetknout informace do obrazů a dialogů funguje jen omezeně, i když jsou poznat dobré úmysly autorky, která to vše ředí a rozvrhuje do velké části knihy.

Naštěstí je děj z velké části opravdu dobrodružný. Klára je zraněná, zjišťuje, že není obyčejná, nastupuje do učení a nakonec se musí vypořádat se svou nepřítelkyní, jejíž averzi vůbec nechápe (ale má to co dočinění s hrdinčinou totožností, prozatím skrytou). Musí před dalšími divočary prokázat svoji důvěryhodnost a to zastaralou soudní cestou plnou nebezpečných zkoušek.

Přiznávám, že o Kláru jsem se ani v nejmenším nebála, i když ona sama vše podstoupila se strachem a plná nejistoty. Karty byly rozdány a Klára je účastníkem předem daného rituálu, který co do průběhu neovlivní; její pasivita je závěrečné části příběhu trochu na škodu. Dokonce se v průběhu zkoušky ani nedozvíme nic nového, hrdinka neprojde žádným novým poznáním nebo něčím, co by ohrozilo její bytostnou integritu.

Jenže to nejspíše ani není cílem, jako spíš dostat se čtenářkám pod kůži, nabídnout jim satisfakci v podobě nesamozřejmého vítězství a probudit v nich zvědavost, co bude dál. Pokud s hrdinkou sympatizujete, pokud se aspoň trochu dovedete vžít do její situace, tak vám výše zmíněné vrásky na kráse nebudou tolik vadit.

Klára vše vypráví civilním jazykem, jako by se to, co se děje jí, mohlo přihodit doslova každému děvčeti a nejspíš by si všechna ta děvčata – čtenářky vedly velmi podobně. To znamená zvítězily ve zkoušce, postavily se zlu i svému strachu, opřely se o přátele a o právo. Díky takovému poselství a vyznění knihy a také díky vypravěčskému umu autorky se schopností vnímat svět očima svých hrdinek jde o velmi čtivou dobrodružnou knížku.

Nenáročná četba bez velkých ambicí

Choulila se na střeše jako pták na větvi. Křídla měla složená na zádech. Upírala na mě žluté oči. Seděla tam celou dobu, nebo se objevila až teď?

Je to divočarka, uvědomila jsem si. Seděla tam celou dobu, jen jsem ji neviděla.

Roztáhla křídla. Jako by jimi zakryla celé nebe. Pak se vrhla ze střechy dolů a snesla se ke mně.

Kniha je dlouhá tak akorát, její příběh je sevřený a uzavřený, ale samozřejmě počítá s tím, že má pokračování (česky vyšly tři díly). V mnoha ohledech jde o ochutnávku všeho, co ještě může přijít. Vidina lákavého, ale neznámého i nebezpečného světa magie a kouzel je v kontrastu s dosud běžnou všední realitou, která je zase poznaná a plná jistot, kamarádů a starostí, které Klára dokáže zvládnout.

Ona ví, že odteď bude nejspíše muset umět zacházet s oběma světy a velkou oporou jsou jí v tom její teta Isa a spoluučenka Kahla (magično) i maminka s Oskarem (svět profánní). Ale zároveň je jasné, jakým tempem a způsobem bude cesta pokračovat: po fungujících vzorcích a úspěšných motivech bez touhy zamířit do hlubších vod originality. Kniha zkrátka působí, že byla napsána na míru podle poptávky, nikoli jako sebevyjádření autorky.

Pod tímto úhlem pohledu knize nelze nic vytknout: všechny ingredience jsou smíchané tak, aby vytvořily dobrou a nenáročnou dobrodružnou četbu, která bude děvčata bavit. Tento záměr byl naplněn beze zbytku a i když může být škoda, že kniha nenabízí nic dalšího, cílové skupině čtenářek bude nejspíš stačit.

Kniha má také pěkný přebal a je kvalitně svázaná. České ilustrace (především havranů) se nacházejí i uvnitř a to svědčí o pečlivosti, s jakou byl první díl českému publiku připraven. Písmena jsou velká a sazba vzdušná, kapitoly mají vždy pár stránek a knihu dělí do celků zvládnutelných i pro slabší čtenáře.

Takže pokud máte doma mladou slečnu, která má ráda zvířata, s Divočarkou pravděpodobně chybu neuděláte.

Lene Kaaberbølová: Divočarka – zkouška ohněm

Vydal: Nakladatelství Cpress 2018

Překlad: Markéta Kliková

Ilustrátor: Jan Patrik Krásný

Počet stran: 167 / vázaná

Cena: 249 Kč

Vhodné pro: děvčata 10-13 let

Reklama

Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh / zábava / čtivost:
61 %
Zpracování / cena:
73 %
Styl a překlad:
50 %
Cíl knihy a splnění:
62 %
Čtenářka, fotografka, gamedesignérka, hráčka, vypravěčka a máma. Závislá na příbězích, hudbě a kráse života. Dávám si pauzu od knihovničení, ale pořád něco zkouším, hledám, někam směřuji. Pravda je někde tam venku.