- Reklama -

HUNT: Showdown je hrou, o kterou jsem měl s přáteli zájem už v době, kdy se ještě jmenovala HUNT: Horrors of the Gilded Age a byla něčím úplně jiným, než je dnes. O to větší radost mi udělalo, když nás do uzavřené bety pozvalo přímo studio Crytek.

Stal jsem se díky tomu jedním z prvních lidí, co si mohli tuto zajímavou novinku vyzkoušet a tohle jsou mé poznatky z ní.

Již při spuštění hry a najetí do základního menu, budete mile překvapeni jednoduchostí a hlavně i přehledností všeho co potřebujete. Najměte si jednoho z řady lovců, vyberte si misi a pusťte se do hraní. Jak složité to může být, no ne?

Trvalo mi jen chvíli, než jsem si uvědomil, že svět HUNT: Showdown je snad jednou z graficky nejúchvatnějších her posledních pár let. Nechápejte mě zle, je tu spousta her, které vás graficky dostanou do kolen, ale HUNTHUNT je prostě jiný. Strašidelně, děsivě krásný a zarážející… kur*a zase jsem umřel…

Jo, tak takhle to dopadne, když se necháte naplno pohltit tímto děsivě krásným a nebezpečným světem. Umřete, přijdete o vše, co jste měli a začnete zase od začátku. Ve hře je totiž spousta věcí, které jsou vyloženě mířeny na to, aby vás rozptýlily. Každý kus lesa, každá víska, každý statek je propracován do nejmenších detailů. A když se k tomu připojí úchvatná grafika a interaktivní prostředí není nic snazšího, než umřít. Princip je samozřejmě přežít, ale to už je trošku složitější.

Do hry jdete jako jednotlivec nebo v dvoučlenném týmu. Vašim cílem je najít stopy. Trhliny mezi dimenzí říše démonů a té naší. Uzavřít je, najít démona či monstrum, které se dostalo do našeho světa a zahnat jej zpět tam kam patří.

Proto jste přece tady, jste lovci, lovci démonů a monster. V tomto krutém, děsivém světě plném živých mrtvých, pekelných psů a jiných šílených stvoření a zvěrstev, které si vaše mysl nedokáže představit ani v těch nejděsivějších nočních můrách. Nebo ne? Ne, takhle by to bylo přece příliš lehké…

Po zahnání monstra se totiž karta otočí a vy se tak stáváte lovnou zvěří. Máte přece cenný loot a o ten stojí i ostatní týmy! Ještě jsem to neříkal? Do hry se vstupuje v počtu 10 lovců, kteří mají stejný cíl, získat loot a hlavně přežít!

HUNT je prakticky PvPvE hororovou oslavou plížení, podrazů a zákeřných zabití. Každý tým po dvou či jednom členu se spawne na krajích mapy a prokousává se postupně hlouběji. Zabíjíte vše, co vám přijde pod ruku a hlavně hledáte ona tajemství. Jakmile najdete démonické stvoření, musíte se rozhodnout, co uděláte dále.

Zaútočíte a pokusíte se utéct ostatním? Necháte jiný tým, aby se pustil do monstra a počkáte si na chvíli, kdy budou nejvíce oslabení? Je jasné, že jako u každé správné survival hry, nejvíce záleží na vašich vlastních rozhodnutích v kritických situacích. A právě tato rozhodnutí, vás pak mohou strašit ještě hodně dlouhou dobu.

Říkám strašit, protože každé rozhodnutí může mít v této hře vážné následky. Pokud váš lovec umře, je navždy pryč. Zbraně, vybavení a dokonce i část vašich schopností nenávratně zmizí i s ním. Na nového lovce se pak přenese jen malá část vašich schopností. A přesně proto, nepůjdete do hry jako RAMBO a nebudete střílet na vše, co se pohne.

Jedním z jasných příkladů proč to nedělat je ukázka toho, co se stalo během jedné z mých her. Plížil jsem se na noční mapě skrz křoviny, parťák natáhnul brka před pár minutami, když nás napadli pekelní psy. Ne opravdu jsem ho tam nechtěl nechat… ale když vidíte, jak se k vám blíží smečka krvelačných bestií a vám zbývá 5 nábojů do pistole, musíte se rozhodnout. Já se rozhodl a přežil. On ne.

To podstatné ale je, že jsem před sebou uslyšel, jak někdo potichu mluví. Plížil jsem se dál a zahlédl takový pěkný palouček uprostřed lesa. Stáli v něm asi 3 zombie a blížili se k nim dva hráči. Mysleli si asi, že to bude brnkačka a tak se rozhodli, že si na ně posvítí. Nevím, čí hloupý nápad to byl, ale určitě chápete, co se stane, když uprostřed lesa vystřelíte světlici. Nejen, že oni dva hráči zůstali jako zkoprnělí, když se ukázalo, že zombií je tam asi 20. Ale v tu chvíli, kdy je ozářilo světlo, padlo asi tucet výstřelů ze všech možných stran. Nebyli jsme samozřejmě sami a oni dva nebožtíci si to měli uvědomit mnohem dříve…

Naštěstí pro mě se na mapě nacházejí i místa, kde si můžete doplnit munici i zdraví. Jedno z nich jsem našel a jen se štěstím si uvědomil, že se kousek ode mě něco děje. Všude byla tuna monster, ale ten zvuk, to rychlé klapání a ťukání, to mi něco připomínalo. Jo bylo to to monstrum, které jsem hledal. Monstrum, kvůli kterému jsem tam.

Věděl jsem, že nemám sám žádnou šanci a tak jsem se schoval do stodoly tak, aby mě nemohlo vidět. Pavouků se nijak extra nebojím, ale tenhle byl něco extra. Netrvalo dlouho a dorazili hráči, kteří ho vystopovali. Já, já měl pouze štěstí a tak jsem se mohl stát svědkem tohoto hrůzostrašného představení.

Když poprvé vystřelili, myslel jsem si, že to bylo na mě. Ale ne, to jen ta obří tarantule s částmi lidského těla na sobě pobíhala zběsile po stodole. Skákala z místa na místo, kousala, plivala jed, lezla po stropě a celkově se chovala tak, že mi běhal mráz po zádech. Ve hrách by nic nemělo být tak strašidelně živé a hrůzostrašné…

Jakmile byl pavouk mrtvý, začali ti dva hráči proces zahnání monstra zpátky do pekel. Ten vám dává dostatek času na to odhalit své karty, ale já čekal. Věděl jsem proč. Netrvalo to ani půl minuty a do stodoly naběhl další tým, který se pokusil ukrást odměnu.

Právě v tu chvíli jeden z lovců nastartoval generátor a rozsvítil tak světla v celém komplexu. Nalákal tak samozřejmě všechna monstra z okolí a vyvolal neskutečný chaos plný krve, roztrhaných těl a vůně střelného prachu. Ozval se samozřejmě i můj věrný colt. Popadl jsem v nastalém zmatku jednu z odměn a uprchnul do bezpečí i s částí výhry. Takhle nějak proběhlo jedno z mnoha kol, kdy jsem se učil jak přežít ve světě HUNTu a ne vždy, se mi to povedlo.

HUNT ve vás vzbuzuje intenzivní pocity, pocity strachu, že vás někdo nebo něco neustále pozoruje. Pocity děsu a neskutečného napětí, způsobeného přemírou adrenalinu ve vaší krvi. Každou sekundu jste ve střehu, každou chvíli se díváte všude okolo sebe a snažíte se přežít tak, jako byste to dělali v opravdovém světě.

Ano něco z toho můžete zažít i v jiných survival hrách. Ať už je to Escape From Tarkov, DayZ či jiné podobné projekty. Faktem je, že HUNT: Showdown je unikátní. Nejen grafikou, atmosférou, možností vývoje postav či dalšími funkcemi.

Unikátní je tím, že si bere spoustu prvků z ostatních her a kombinuje je do vskutku zajímavého celku. Výsledný dojem je pak pomalu omračující a já musím říct, že se nemůžu dočkat, až se ponořím do tohoto světa ještě hlouběji! Recenzi očekávejte brzy!

PS: HUNT: Showdown vstoupil 22.02.2018 do fáze early accessu a je dostupný všem na Steamu. Takže pokud stojíte o něco, co tu ještě nebylo, neváhejte a pusťte se do toho!

- Reklama -
Redakční články plus články uživatelů, kteří nechtějí být jmenováni nebo je jejich aktivita ojedinělá. Také souhrn článků od redaktorů, kteří již pro nás nepíší