2H hodin s cover
Zdroj: Alpha Coders

Comics Centrum, vedené Václavem Dortem a Jitkou Fialovou, je přední české komiksové nakladatelství, které funguje netradičním způsobem vůči knižnímu trhu, ale i médiím. Přesto, nebo právě proto, si získalo srdce mnoha komiksových fanoušků a na český trh přineslo pecky jako jsou Conan, Hellboy, Grandville, Myší hlídku, Ú. P. V. O. a další.

24 hodin s.. je obsahový formát, kdy se z perspektivy oslovené osoby text snažíme přiblížit čtenářům zajímavé a důležité osobnosti z oblasti fantastiky, které ne vždy stojí v záři reflektorů, ale zaslouží si být vidět. Jeden den života v práci a soukromí.

Jméno a příjmení: Jitka Fialová

Profese/firma: Firemní a produktové public relations, digitální marketing, produkce nakladatelství/e-shopu/showroomu, komunikace se zákazníky na všech frontách, příprava a realizace eventů, distribuce velkoobchod, administrativa, psychologická podpora – to vše pro mé milované Comics Centrum

Pracovní poslání: Maximální spokojenost zákazníka

Životní motto: Když nemůžeš, ještě dvakrát můžeš

Jita Fialová Comics Centrum
Zdroj: Jitka Fialová / Comics Centrum

08:00 Vstávám bez budíku, ale rozhodně to není čas, kdy se budím.

Mobil v ruce mám do cca 2 min. po probuzení a rychle shlédnu všechny sociální sítě.

08:30 Vyženu zbytek rodiny z postele, připravím synovi snídani a dohlédnu, aby nezmeškal začátek online výuky.

Je to už samostatná jednotka (9. třída), ale znáte to, když se hraje Fortnite do noci, vstávání je děsná dřina. Mezi ranní hygienou vyřizuji telefon s tiskárnou ohledně expedice nových knih.

09:00 Odjíždím do práce, resp. se nechávám mým drahým Václavem do práce odvézt. Cestou se zastavíme pro něco moc dobrého k snídani. Pekárny jsou mor, to vám asi nemusím říkat. Ve frontě odpovídám na první všetečný dotaz na Facebooku.

09:30 Přijíždím do práce, první kafe. Sedám do svého pracovního koutu a dívám se na všechny e-maily (distribuce/e-shop/soukromé – ano, mám i soukromí) a rychle se rozhoduji čím dneska začnu, resp. co nejvíc hoří.

Zveřejňuji příspěvky na všech našich sociálních sítích o chystaném komiksu Labyrint a v duchu se sama nemůžu dočkat až vyjde. Zvoní telefon a vyřizuji se zákazníkem jeho dotaz na zatím nedoručený balíček od České pošty. Asi všichni tušíme, že problém je v nevhozeném lístku do schránky od České pošty.

Dohledávám ID zásilky a povzbuzuji zákazníka, že na něj jistě Vodní had čeká na jeho pobočce a minimálně týden se nikam nedoplazí. Když už mě má na uchu, tak položí pár otázek týkajících se našich knih a dalších plánů Comics Centra na příští rok. Je fajn si se zákazníky popovídat o tom co nás společně baví.

10:00 Otevíráme obchod a až do “zavíračky” pomáhám s prodejem, výdejem zboží a komunikací se zákazníky. Drobná porada s kolegy ohledně termínů vydání, hotové redakce, korektur a expedice chystaných Pohádek Oscara Wildea a kolosálky Darkness.

Je to jako obvykle, termíny jsou jako slovo boží a já vím, že se dají vykládat různě. Následuje telefon do tiskárny, aby počítali při dodání dat s drobným skluzem, termín vydání to nesmí ale v žádném případě ohrozit. Zároveň tiskárně připomínám, že ještě nedorazily printy na kontrolu před tiskem.

11:00 Ke snídani si mažu původně teplý žitný chleba a zakusuji se do něj. Následně pak do kolegy, který mě volá k neodkladnému telefonátu.

12:00 Pro expedici připravuji seznamu titulů, které musí zítra přivézt z externího skladu. To mi připomíná, že musím už konečně sehnat větší sklad za přijatelnou cenu.

Vykřikuji po redakci, že za pronájem skladu platit 60 klacků měsíčně nemíním. A rovnou si na zítřek naplánuji cestu do stávajícího skladu s kanystrem benzínu.

13:00 Kafe č. 2. V průběhu celého dne vystavuji faktury pro velkoodběratele, předávám je kolegům do expedice a komunikuji s recenzenty. Průběžně, rozumějte od rána do noci, komunikuji s fanoušky na Facebooku, Twitteru, Instagramu apod. Odpovídám na všechny telefonické a e-mailové dotazy.

15:00 Konečně oběd, buď mám něco, co jsem o víkendu stačila uvařit, nebo si jdu něco v okolí koupit. Někdy stačí jen 3. kafe.

16:00 Porada s kolegy ohledně plánovaného Černého pátku a jeho nechtěné nové podoby. Všichni víme, že tento rok bude o dost komplikovanější než roky předešlé, kvůli… vy víte čemu. Snažíme společně vymyslet, jak vyhovět za prvé nařízením vlády, která se ze dne na den mění a za druhé zákazníkům, jejich představám a zvykům z Černého pátku z let předešlých.

17:00 Za pochodu řeším nově vznikající problémy, plánuji si příspěvky na sociální sítě na další den a domlouvám se s kolegou na podobě fotografií k plánovaným příspěvkům. Vyřizuji telefonát zákazníka ohledně toho, zda budeme pořádat i letos Černý pátek. Ujišťuji ho, že i když je tento rok o dost komplikovanější než roky předešlé, kvůli… vy víte čemu, Černý pátek jistě bude.

18:00 Zavíráme obchod a konečně se mohu věnovat činnostem, které jsem si odložila na dobu, kdy bude větší klid.

Ťukání na dveře našeho showroomu nasvědčuje tomu, že není zdaleka konec naší otvírací doby. Vydávám našemu letitému zákazníkovi objednaného barbara Conana a přidávám informaci, že další díl může čekat už z kraje příštího roku.

Jeho oči prozrazují pod rouškou šťastný a spokojený úsměv. Děkuje s přáním, abychom se opatrovali a odchází. A já doufám, že má stejný pocit jako já. Pocit, že se máme na co těšit. Pak už jen doplním chybějící knihy do polic v showroomu a poklidím co komu kde vypadlo z ruky.

19:00 Odjíždíme s Václavem z práce a cestou v rychlosti vyřizuji telefonát. Tentokrát s mými rodiči a snažím se své celodenní zážitky smrsknout do 5 min.

19:15 Jdeme se s naším synem projít do parku a vyprávíme si, co jsme za celý den zažili. Syn se chlubí úspěchy, dává k lepšímu zážitky z online výuky, my posloucháme a v duchu si říkáme, že bychom se už na základku vrátit fakt nechtěli.

20:00 Večeře se bohužel za dobu procházky sama neuvařila, takže je to zase na mě. Společně večeříme a sledujeme TV.

A prádlo, světe div se, se také samo nevyžehlilo. Beru mobil do ruky, vymýšlím Instagram stories na Buffy a doufám, že nějakým zázrakem bude zítra prádlo vyžehlené a narovnané v úhledných komíncích ve skříni. Věř a prádlo tvé bude vyžehleno. Zatím se tento zázrak nestal, ale stále věřím.

22:00 Snažíme se dívat na nějaký film nebo seriál, momentálně Sorjonen (vřele doporučuji) a odpovídám na dotaz na Instagramu, kdy už vyjde ta slibovaná Buffy, že si na ni už zákaznice brousí zuby.

23:00 Jdu ze sebe smýt všechen stres z celého dne a trochu se probrat, abych se dokázala podívat na další díl seriálu. Na sociálních sítích je klid.

23:30 Nepomohlo to a já krátce po začátku začínám klimbat a přesouvám se ke spánku do ložnice.

01:00 Nedočkavci na sociálních sítích ale nikdy nespí a přichází ten pravý čas na dotaz, jestli příští rok už konečně vydáme Hellboye v pekle. Pokouším se to ignorovat, ale nedočkavec je opravdu nedočkavý. Odpovím a přeji alespoň jemu klidnou noc.

02:00 Po dlouhém převalování pořád nedokážu usnout, nový pokus o Sorjonena. Naštěstí spolehlivě zabírá a já usínám.

06:00 Vytrvalý nedočkavec mě budí dotazem, jestli si to nerozmyslíme a příští rok přece jen nevydáme Hellboye v pekle. A mě napadá, že pro spokojenost zákazníka bych šla snad i do pekla.

Reklama

Reklama