Bylo jednou jedno nejznečištěnější, nejzkorumpovanější, ale také nejzajímavější a nejzábavnější město, které mělo dvanáct čtvrtí, v nichž se snažilo sedm významných velitelů a lordů nastolit mír a spokojenost obyvatelů.
Zeměplocha vychází ze série knih od Terryho Pratchetta, a proto je velmi ceněná a oblíbená ve skupině deskoherních nadšenců. Hra vychází z area control mechanismu, kdy každá herní partie je trochu jiná, jelikož každý hráč dostane na začátku hry jinou osobnost, za kterou hraje. Tím pádem jsou strategie a plánování jednotlivých her vždy trochu jiné.
Každý lord se snaží splnit svůj tajný úkol, ale jak to už v deskových hrách bývá, ostatní hráči vám nedají nic zadarmo. Hra je hodně založena na plánování a přípravě kroků, které budete chtít zahrát další svůj tah.
Ne moc poutavý obal krabice vynahradí hra svým obsahem, kde najdete nádherně zpracovaný herní plán, na kterém je umístěno dvanáct městských částí – jak chudší časti, tak i ty lukrativnější a bohatší. Další, co bych vyzdvihnul, je zpracování herních karet, jejichž název občas opravdu pobaví. Startovní rozložení je vcelku rychlé, každý hráč dostane dvanáct barevně sladěných služebníků, šest budov a deset tolarů, které představují hráčovo jmění, které je viditelné pro všechny hráče.
A jak bývá zvykem, budete obírat své protihráče a jejich těžce vydělané jmění. Každý hráč si na začátku hry vylosuje tajně jednu osobnost, dobere si pět hracích karet a boj o nadvládu nad městem může začít.
Hlavním úkolem každého lorda je splnit svůj úkol, který má na kartě osobnosti. Takřka vždy vyhráváte na začátku svého kola, tzn. splníte-li úkol během svého tahu. Musíte doufat, že ostatní protihráči si toho nevšimnou a vyhrajete až když na vás znovu přijde řada.
Musíte však stále splňovat podmínky svého úkolu. Jediná výjimka je Velitel Elánius, ten vyhrává automaticky, když se dobere poslední karta z dobíracího balíčku.
Samotná hra je opravdu krásně jednoduchá. Nováčci velmi brzy pochopí v čem spočívá princip hry, co mají dělat a v čem tkví tajemství úspěchu jednotlivých postav.
Ve svém tahu můžete zahrát jednu kartu z ruky, neřekne-li karta jinak. Po zahrání karet si vždy hráč dobere do pěti karet a pokračuje další hráč. Karty obsahují několik směrodatných symbolů a text.
Symbol služebníka vám umožní si umístit nebo přesunout svého služebníka do libovolné městské čtvrti na hracím plánu, kde již se tvůj služebník nachází, nebo do části sousedící. Symbol budovy, jak je všem jistě jasný, dává vlastníkovi možnost si postavit v budovu ve čtvrti s jeho služebníkem a bez ukazatele potíží.
Různé budovy mají různou hodnotu. Budova v této hře vám dá výraznou výhodu, jelikož v této čtvrti se považuje za bod nadvlády. Navíc každá budova hráči umožnuje jednou za kolo použít speciální vlastnost, která jí náleží, jako třeba umístění ukazatele potíží, zaplacení za umístění služebníka navíc, vybrání tolarů z banku apod.
Další symbol je tolar – vyzvednete si daný počet tolaru z banku. Mezi další symboly patři odznak strážce zákona, který odstraňuje ukazatel potíží z městské čtvrti, a dopis, který náleží textu na kartě. V textu může být prakticky cokoliv, od nalízání určitého počtu karet, přes hazardování s kostkou, až po usmrcení náhodného služebníka. Velmi oblíbeným symbolem je i symbol vraždy. V oblastech s nepokoji můžeš odstranit jednoho služebníka patřícího jinému hráči.
Jedním ze způsobů jak zabráníte přesunutí či odstranění svého služebníka je další symbol a tím je ruka, která znázorňuje přerušení. Já osobně tomu říkám karta „Ne, tohle dělat nebudeš“. Takových karet mnoho není, proto je moudré si je nechávat a neodhazovat je nadarmo.
Mezi poslední symboly patří zelená šipka znázorňující pokračování. Můžete tedy zahrát ještě jednu kartu z ruky. Když budete mít štěstí, můžete klidně takto zahrát všechny karty na ruce. Jako poslední symbol k představení je osmicípá hvězda – náhodná událost. Tyto náhodné události dokáží otočit průběh hry o 360° a vy jako vedoucí hráč můžete být najednou na tom nejhůře.
Není nic „lepšího“, než vidět jak vypukne požár a spálí vám všechny vaše budovy, na kterých jste se tolik nadřeli. Nebo když už máte konečně vytouženou nadvládu, najednou do hry vstoupí démoni nebo trollové a nadvláda je rázem pryč.
Těmito symboly se budete řídit a používat je celou hru. Pravidlem je, že je musíte používat postupně tak, jsou zakreslené, nikoliv na přeskáčku. Můžete některý symbol úplně vynechat a nezahrát ho, ale jeden jediný znak musíte hrát vždy. A vždy je jako první. Náhodná událost. Ta musí proběhnout bez ohledu na cokoliv.
Ale nebojte, v první části hry jich tolik nebude, ale jakmile se hra přepne do druhé časti, začnou se ve městě, už tak plném intrik a podvodů, dít pořádně velké věci. Ptáte se jak poznat, že hra přešla do druhé fáze? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Jelikož autor to měl promyšlené, tak hrací karty rozdělil do dvou barev – zelená a hnědá. Nejprve v balíčku uvidíte zelené karty a později ty hnědé, ty obsahují více symbolů a jsou daleko výhodnější a zajímavější. Ale také zákeřnější.
Jakmile se do hry dostanou hnědé karty, hra je zhruba před půlkou a je to signál pro vás, že už musíte začít pořádně hrát. Tím, že hnědé karty jsou více atraktivní, může se lehce stát, že z potencionálního vítěze se stane hráč poslední.
Tato hra nepatří ke kooperativním hrám, ale při hře ve třech či čtyřech hráčích se budete společně domlouvat a okrádat toho, kdo je potencionálním vítězem, ač právě tento hráč může intrikovat a mít úplně jiný cíl, proto tato hra je pro mě tolik oblíbená.
Tuto hru si určitě užijí všichni nadšenci, ale i nováčci deskových her, pravidla jsou opravdu jednoduchá na vysvětlení na osmi stránkách, a to včetně popisu jednotlivých osobností a popisu náhodných událostí.
Jak už to tak bývá u oblíbených deskových her, je obtížné tuto deskovku sehnat.
Zeměplocha: Ank-Morpork
Vydavatelství: REXhry
Autoři: Martin Wallace
Počet hráčů: 2-4
Minimální věk: 12+
Délka hry: 60 min.+
