Seznamte se, tohle je Detroit roku 2038. Svět, v němž se naplnily optimistické předpovědi největších technologických vizionářů naší doby – svět, ve kterém se lidstvo konečně osvobodilo od břemene manuální a rutinní práce. Až na to, že růžová budoucnost, o které technooptimisté tolik snili, nepřišla.
Na vašich rozhodnutích záleží. Víc než kdy dřív. Detroit totiž neodpouští.
Že se hranice mezi počítačovými hrami a filmy v posledních letech povážlivě tenčí, není žádná novinka. Svou roli v tom hrají jak nové grafické možnosti herních studií, tak definitivní vstup her na pole mainstreamové zábavy – se vším, co k tomu patří.
Právě studio Quantic Dream, vedené kontroverzním Davidem Cagem, je na poli „filmových her“ nepopiratelnou jedničkou. Na kontě má mrazivý Fahrenheit z roku 2005, prvotřídní Heavy Rain z roku 2010 i nedoceněný Beyond: Two Souls z roku 2013. A studio se teď herní fandy po celém světě snaží přesvědčit se svou nejnovější exkluzivitou pro Playstation 4 – Detroit: Become Human.
Růžová budoucnost nepřišla
Seznamte se, tohle je Detroit roku 2038. Svět, v němž se naplnily optimistické předpovědi největších technologických vizionářů naší doby – svět, ve kterém se lidstvo konečně osvobodilo od břemene manuální a rutinní práce.
Až na to, že růžová budoucnost, o které technooptimisté tolik snili, nepřišla. Zatímco každý třetí Američan je bez práce, androidi, kteří je coby levná pracovní síla nahradili, pronikají do umění i sportu. Lidé se bouří a v Arktidě se schyluje k ničivému konfliktu s Ruskem…
Myslíte si, že horší už to být nemůže? Omyl. Jak nás učí dějiny i samotná popkultura, když je něco špatně, neznamená to, že nemůže být ještě hůř. A tak se mezi androidy, dokonalými stroji a nepostradatelnými služebníky, začne šířit neznámý virus: začínají si postupně uvědomovat sami sebe.
Že vám to něco připomíná? Máte pravdu. Téma robotů a humanity už výborně zpracoval Philip K. Dick ve svém románu Blade Runner. Nečekejte ovšem žádnou kopírku. Androidi z dílny Quantic Dream totiž nesní ani tak o elektronických ovečkách jako spíš o svobodě a občanských právech.
Rozhodnutí je jen na vás
Na začátek to nejdůležitější. Nečekejte od Detroitu otevřený svět ani náročná bojová střetnutí, která otestují vaše hráčské dovednosti. Víc než co jiného totiž novinka od Quantic Dream připomíná interaktivní film, který po vás chce vlastně jen maličkost. Nebo spíš „maličkost“: dělat ta nejzásadnější i ta zdánlivě banální rozhodnutí.
Těch je v Detroitu celá řada, většinu z nich navíc musíte učinit pod obrovským časovým tlakem. Schováte se na půdu, nebo popadnete pistoli? Přespíte v hotelu, nebo v opuštěném domě? Rozhodujte uvážlivě. A rychle. I sebemenší a na první pohled nepodstatné rozhodnutí může ovlivnit nejen osud vaší postavy, ale i celého světa.
Svět Detroitu vám zkrátka žádné zaváhání neodpustí. Tím spíš, že jednoznačně „černá“ a bílá“ v něm neexistují. Snad nikdy ještě nebyla herní rozhodnutí tak těžká a snad nikdy ještě nebylo tak snadné nechat svou postavu zemřít. Tvůrci počítají s každým vaším rozhodnutím a co hra, to unikátní herní zážitek s vlastním koncem (mimochodem, možných konců má Detroit téměř pět desítek!).
Trojice postav
Právě vynikající scénář, který příběh větví do desítek možných příběhových linií, je hlavní devizou hry Detroit: Become Human. Ovšem nejen ten. Ať už jde o film, nebo o hru, vždy platí, že dobrý příběh dělají především dobře napsané charaktery. Tvůrci Detroitu si to moc dobře uvědomují, a světem Detroitu tak hráče provedou postavy hned tři – a jedna zajímavější než druhá.
Elitní detektiv Connor (jinak také model RK800) je android speciálně vyvinutý pro lov deviantů a také android, jehož dialogové možnosti vás zaručeně nejvíc pobaví (očekávejte množství „buddy, buddy“ policejních vtipů i abnormálně vysokou absenci základních sociálních dovedností).
To Kara se sociálními interakcemi problém nemá. Jak by také mohla: její modelová řada AX400 má sloužit především jako ideální pomocník do každé rodiny. V zásobárně má tisíce dětských pohádek, ještě větší množství receptů a plynně ovládá na dvě stovky cizích jazyků.
Trojici hlavních hrdinů doplňuje prototypový model Markus – archetypální hrdina, který během hry urazí snad největší cestu. A jehož rozhodnutí mohou zásadně ovlivnit celou vaši hru…
Přepínání mezi postavami je nerušivé a velmi zábavné, obzvlášť ve chvílích, kdy se jejich cesty začínají křížit. Budete se, coby nechybující detektiv, snažit za každou cenu dopadnout uprchlou androidku, za kterou jste ještě před pár minutami hráli a usilovně se snažili ji před policií ukrýt? Rozhodnutí je na vás.
Grafika a hudba na jedničku
Na Detroit: Become Human pracovalo studio Quantic Dream dlouhých šest let. A je to znát. Kromě vynikajícího scénáře (na počítačovou hru nebývale propracovaného) je hlavním plusem hry i grafika v kombinaci s vynikajícími hereckými výkony a dabingem (ano, příběh Detroitu skutečně „odehráli“ reální – a skvělí – herci). V mnoha chvílích se tak neubráníte myšlence: je to stále „jen“ počítačová hra, nebo už umělecké dílo?
Ke každé ze tří postav, za které si zahrajete, totiž patří nejen vlastní vizuální styl (od chladné, statické kamery v Connorových scénách po epické a výpravné záběry typické pro Markusovu dějovou linku), ale i vlastní hudební motivy.
O ty se postarali tři různí skladatelé a nutno říct, že studio Quantic Dream při jejich výběru rozhodně nešláplo vedle: Connora tak vystihuje mechanická, strojová elektro hudba, Karu tklivý smyčcový orchestr a Markuse velkolepý, filmový podkres.
Právě soundtrack je jedním z bonusů, které verze pro Playstation nabízí (kromě několika making-of videí), v současnosti už ho ale najdete třeba i na Spotify.
Nebyly tu dveře?
I Detroit má samozřejmě své chyby. Respektive, v tomto případě spíš chybu. Ale zato pořádně otravnou.
V porovnání s bezproblémovým ovládáním vašich postav během quick-time eventů, v běžných herních situacích budete spíš trpět. Ani tvůrci Detroitu se totiž nevyhnuli problémům při běžném vodění postav po scéně – postavy se často zasekávají za nábytkem, nejsou schopny projít dveřmi a kamera v mnoha chvílích nespolupracuje tak, jak byste zrovna potřebovali.
Ani menší chyby ale nic nemění na tom, že Detroit: Become Human jako celek funguje skvěle. A minimálně pokud jde o filmově pojaté adventury, už teď můžeme říct, že jde o jednu z nejlepších her na Playstation 4, co kdy vyšly. A to přesto, že mnohem víc než jako hra působí jako vynikající interaktivní film, jehož scénář píšete vy sami.
A tak vlastně vůbec nevadí, že světem Detroitu stihnete projít během jediného delšího herního sezení – přibližně za 10 hodin. Hra si totiž vysloveně říká o další odehrání, a jak slibují scenáristé (a jak mohu potvrdit i já z vlastní zkušenosti), co hra, to úplně jiný herní zážitek.
Detroit: Become Human
Platforma: PlayStation 4
Výrobce: Quantic Dream
Cena: 1390,-
