Píše se rok 2018 a Bethesda na E3 vypouští vodíkovou bombu. Starfield! Lety nekonečným vesmírem! Pilulky nesmrtelnosti! Klíčenky zdarma!!!
Všechno mělo být superzelené, překrásné a nadýchané. Todd slíbil Vánoce třikrát do roka a k tomu velký zmrzlinový pohár všem.
A nakonec jsme dostali hodinky…
A teď vážně! Trochu…
Bethesda nám před několika týdny naservírovala svůj nový masterpiece. Starfield, o jehož možné existenci a plánech se v kuloárech mluvilo již několik let před rokem 2018.
Při zpětném poslechu všech možných rozhovorů s Todem Howardem musím říct, že i když je to opravdu sympaťák, zachází se slovy jako zkušený kouzelník s kartami. Vždy ví, jakou vyložit kartu a kde má jaké eso v rukávu.
Nová herní značka nám přináší galaxii planet, které můžete objevovat dle libosti. Máme zde plejádu charakterů, tunu zajímavých zbraní, bandu kompanionů a haldu vesmírných lodí a slušné množství úkolů čekajících na svého hrdinu. To vše zabalené v obstojném vizuálu se slušnou hudbou. Vydejme se tedy napříč galaxií zjistit odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec.
Dnes poprvé nevytvořím absolutně nechutný a odpudivý charakter
Jakmile proplujete překrásným peklem tvorby postavy, ocitáte se ve vesmírném dole, kde jste si sehnali poctivou hornickou práci. Zapomeňte na krumpáče a perlíky. Laser je to pravé ořechové!
Předačka (páč hornice jsou v posledních letech v herním průmyslu velmi populární), vás zavede na místo, kde se objevila jakási anomálie a je logické, že se na to musí jít podívat nováček v oboru. Nebudeme sbírat zbytky zkušených kopáčů ze stěn, když můžeme použít tady mladého kanonenfuttera!
A tak si sáhnete na váš první artefakt a “oh boy”, zažijete svůj první digitální trip. Barvičky, hudba, světýlka a průlet hvězdami. V tu chvíli je jasné, že při tvorbě vesmíru si hlavní hlavoun řekl, že ta krátká sirka prostě bude vaše a vy si vyžerete všechno nebezpečí, které univerzum Starfieldu nabízí. A že ho není málo!
Po drogově nadpřirozeném zážitku se vypotácíte z dolu ven na povrch planety zrovinka ve chvíli, kdy na blízké přistávací ploše dosedá vesmírná loď Frontier. Z ní vyskočí Váš nový bff Barret a HK droid Vasco. Od nich se dozvíte, že prožitý psychadelický trip nebyl vyvolaný podzemním plynem, ani kosmonautími pilulkami na nevolnost či falešnou erekci, ale záhadným artefaktem.
Nový kámoš rozhodně neotálí, a tak než stihnete mrknout, už máte na bedrech první zakázku a makáte pro něj. Nejprve je potřeba doručit artefakt na základnu frakce Constellation. Je to kousek, co by kamenem dohodil. Systém hned za rohem.
První herní frakce vás tedy adoptovala a vy zhruba v tuto chvíli již víte, že velmi pravděpodobně na vás za nejbližším rohem vyskočí deathclaw, nebo drak. Jak? No, protože prakticky hrajete Skylout (Skyrim křížený s Falloutem, kdyby to náhodou někdo nepoznal) ve vesmíru.
Starý engine v “novém” kabátě
Bylo jasné, že do značné míry na nás čekají velmi podobné mechaniky a design jako v předchozích titulech, ale jiskřička naděje plápolala do posledních chvil. V roce 2021 Bethesda oznámila, že nový Creation Engine 2 poslouží jako perfektní nástroj pro nové animace, lepší umělou inteligenci a schopnost NPCček generovat možné úkoly a události. Do jisté míry se to i podařilo. Ovšem s hromadou “ale” navrh.
Animační presety jsou jasně použité z předchozích her. I když je grafický vzhled relativně aktuální a celkové zpracování vizuální stránky povedené, stále máte pocit, že se díváte do minulosti kamerou s novým filtrem.
Všechny lidské postavy tedy působí stále poněkud strnule a smutné na tom je, že i když nový systém eventů a částečného procedurálního generování událostí funguje, nemůžete se zbavit pocitu, že hrajete obrovský mod pro Fallout nebo Skyrim. To sice není úplně špatně, ale celkový dojem z průchodu hrou tím značně trpí a otravný pocit, že jste opět byli (alespoň do jisté míry) podvedeni, přetrvává.
Dialogová okna jsou stále statická, záběry kamery v lepším případě míří na bustu postavy. V rozostřeném pozadí se občas dějí divy. Sem tam se objeví splašené NPC poskakující ve vzduchu, či proplouvající nějakou texturou. Někdy se kamera zasekne na různých jiných částech těla než je obličej a nebo s vámi postava komunikuje přes tři stěny z vedlejšího pokoje…
Ačkoliv je děj i text místy zajímavý, je stále dokola shazován zastaralým designem, strojovými výrazy prakticky všech humanoidů v celé hře a ne zrovna chytlavým scénářem.
Prostě to musíme porovnat, jasné?!
Dlouho jsem zvažoval, jestli se mám pouštět do srovnání scénářů s jinými tituly a dospěl jsem k závěru, že je to zkrátka třeba.
Formování dějových linek při jejich tvorbě je velmi obtížná řehole a skutečně skvěle napsaných příběhů a postav je v posledních letech málo. Moderní hry schovávají své nedostatky za přehnanou emoční stránku situací a velkolepé efekty. Kde není dobrý text, musejí být alespoň stříkající tělní tekutiny!
Zdá se být až skoro nemožné spojit perfektní scénář, dobře nastavenou kameru a rozumnou dávku emocí ve scénách s propracovanými a hlubokými charaktery postav. A hle, tu jest Baldur’s Gate 3.
Rozhodně by se ale nemělo stávat, že hra nemá ani jedno. Starfield si bere v záchvatech šílenství z toho špatného i z toho dobrého trochu. Výsledek pak v hráči vyvolává pocit podobný konzumaci nedopečených lasagní. V
Vy to jídlo milujete! Chcete si s ním nacpat ústní dutinu až k prasknutí, ale při první lžíci zjistíte, že jste zapomněli dodat základní ingredience a tak nezbývá než žvýkat hmotu a koukat u toho na fotku perfektně připraveného jídla na stránce otevřené kuchařky…
Uhni kámo… Uhni brácho! UHNI TY PO@””!!##””!!! !
Jestli ovšem něco dokáže působit opravdu otravně, jsou to vaši společníci. Velmi rychle se je naučíte použivat pouze jako otravnější batohy s nožičkami a bonusy pro vaše základny, nebo lodě. Jejich občasné odpovědi v různých dialozích jsou příjemným zpestřením povětšinou nudného koukání na jeden obličej. Co se rozhazování poškození týče, jistý potenciál tu je. Mod.
Téměř ve všech střetech se vám parťáci sebevražedně vrhají před mířidla zbraní a pokoušejí se zachránit vesmírné piráty, emzácké potvory a veškerou jinou mimozemskou, či vesmírnou chamraď. A pojďme si říct na rovinu, že pokusy o dokončení stealth misí s aktivním “kompanionem” byla prostě od začátku marná snaha. Nedělejte to. Nesnažte se o to. Šetří to nervy, ovladače, klávesnice a myši. Mod.
Naneštěstí právě vaši parťáci jsou relativně dobře napsaní a rozhovory s nimi jsou vesměs i zajímavé. Minimálně si udrží pozornost hráče na tolik dlouho, aby alespoň věděl co se momentálně děje.
A občas vám doručí nějaký dárek (matroš na vylepšování zbraní, stavbu základen nebo třeba náboje, či medpac). Bez možnosti vytvoření vztahu s vaším pomocníkem by to dnes už asi ani nebylo RPG. A Barret je docela sympaťák, tak co!
Haldy a haldy bordelu, blbostí, materiálu, zbytečností,… JO! LEGENDÁRKA!
Nikdo nechce poletovat vesmírem s nahým pozadím a díky všem bohům Starfield poskytuje docela slušnou škálu oblečku a skafandrů. Variant sice není tolik jako ve Skyrimu nebo ve Falloutu 4, ale vypadají opravdu skvěle.
U arzenálu platí to samé. Zastání si najdou jak fanoušci “reálných zbraní”, tak milovníci létajících světelných paprsků. Kdo ovšem zatím přichází značně zkrátka, to jsou fanoušci souboje “mano o mano”. Mačety, nože a sekáčky a katany jsou ve vesmíru prostě na nic. Do jisté míry je použijete ve stealth buildu, ale rozhodně ne na vyšších úrovních. Působí spíš jako přídavek “dáme to tam aby se neřeklo”.
Oblíbené zbraně a později i schopnosti si můžete nacpat do slotů 1-12 a menu pak v průběhu hry vyvolávat klávesou Q. Prostě absolutní novinka! Věc nevídaná a neslýchaná! Skyfield recykluje vše co je možné. Většinu mechanik není potřeba měnit. Co je potřeba měnit je uživatelské rozhraní inventáře. Mod.
Během pěti minut hry se prostě začnete topit v záplavě bordelu a zbytečností. Nejen že inventář neobsahuje pomocné ikony, ale je opět nepřehledný a vesměs neposkytuje skoro žádné potřebné informace.
Na stole se válí kvér, digipick (pomůcka k páčení zámků a lámání kódů v počítačích), mikroskop a lahvička nějakého sajrajtu. Kvér a digipick jsou jasná volba při sbírání, ale co ten zbytek? Jak má proboha hráč vědět co a jak? Co bude potřebovat a z čeho si bude moci postavit imperátorské křeslo ve své budoucí pevnosti Samoty? Mod.
Skákající Jack a rotačák
Nebyl by to Fallfield, kdybyste si nemohli z trubkovité jednoranky udělat dělo na pět set nábojů s automatickým zaměřováním, laserem, kávovarem a mikrovlnou troubou.
Většina zbrojí a zbraní lze vylepšovat a upravovat. Tu přidáte laserová mířidla, tady přivaříte plát na rameno nebo přivrtáte další trysku k jetpacku. Než-li se tak stane, je potřeba vyzkoumat vylepšení na univerzálním vědecko výzkumném superpočítači. Pokud ho neumíte ovládat (čti “pokud nemáte příslušný perk”), máte s vylepšováním smůlu.
Ano, létání je věc! Tedy, spíš skákání a levitování! Kombinace zábavných zbraní, jetpacku a pohledu třetí osoby jsou prostě skvělé, souboje jsou akční a živé dávají vám správně odměřenou dávku macho pocitu a obtížnosti. Jakmile si vylepšíte ovládání jetpacku, nic vám nebrání zasypávat nepřátele olověnou (nebo energetickou) smrtí ze shora! Jenže! ZASE! Mod.
Uprostřed krvavé bitvy chcete hodit granát nebo položit minu! A rychle za roh, než to vylétne do vzduchu. Ale kdepak, to by bylo jednoduché! Než se spustí animace jednoho či druhého, máte akorát tak čas skočit si na kávu, malou sváču nebo cigaretku.
Jen si na to vzpomenu, chce se mi prakticky znovu brečet. A to nemluvím o tom, že v základní hře jsou nepřátelé klasické houby pohlcující náboje. Čím vyšší level, tím vyšší počet laser energie nebo železa je musíte nechat absorbovat. Mod.
Z Falloutů si SF vypůjčilo různé druhy efektů, které ovlivňují celkové zdraví postavy. Škála je docela pestrá. Můžete si pořídit vše od chřipky, až po zlomeninu vybrané končetiny – prostě slušnou škálu negativních efektů, které vám, bez léčení, značně znepříjemní dovolenou ve vesmíru. Ale takový už je život vesmírného kovboje.
Zmrazit, zapálit nebo zneviditelnit?
Varianta dračích řevů je i zde. Akorát že už neplivete slova moci, ale prostě používáte vesmírná kouzla. Protože jste prostě vesmírný magič. Rambo magič. Starborn.
Místo nápisů na stěnách sbíráte schopnosti v prastarých chrámech. Každé místo moci obsahuje krátkou minihru, jejíž smyslem je nechat vás poletovat v prostoru bez gravitace a sbírat světelné záblesky a nadávat na absolutně deme… demoralizující společníky, kteří do vás narážejí jak diví.
Nabídka kouzel je rozmanitá a opravdu silně doporučuji objevit jednotlivé schopnosti co nejdříve, protože vám velmi usnadní život, a to nejen v soubojích, ale i při objevování. Některé mise, jejichž obtížnost je umocněna občasnými bugy, budou o poznání jednodušší.
Pirát nebo hrdina, všechno jedna rodina!
Po mnoha letech se Bethesda rozhodla přičichnout zpět ke kořenům a do tvorby postavy přidat rysy nesoucí bonusy a postihy. Během vytváření vašeho geroje (nebo gerojky) si můžete zvolit až tři možné rysy, které následně ovlivňují budoucí herní zážitek, a to nejen v rámci dialogových možností, ale i postranních úkolů.
Pokud si přejete mít vlastní luxusní hnízdo uprostřed hlavního města známé civilizace, stačí si vybrat “Dream home trait”. Naneštěstí to ale také znamená, že jste hned v začátku cesty vesmírem o sto dvacet pět tisíc kreditů lehčí.
Přejete si jednohlavý fanklub hned ze začátku? Zařídíme. Hero worshipped je balíček obsahující mulu (společníka) do začátku. Nezavře ústa, neustále mele a opájí se vaší dokonalostí.
Každého rysu se v průběhu hry můžete zbavit. V případě otravného blonďatého elfa stačí použít jakýkoliv nástroj pro rozsévání olověné nebo laserové demokracie. A nebo ho prostě pošlete do pryč.
Každá úroveň přináší nový dovednostní bodík, který je potřeba připsat k nějaké schopnosti. Všechny dovednosti mají čtyři úrovně a každou z nich je potřeba otevřít nějakou drobnou úlohou. Pokud zainvestujete do pistolových zbraní, druhý level požaduje vystřílení deseti nepřátel atp.
Schopnosti jsou rozdělené do pěti základních skupin – fyzické, bojové, sociální, vědecké a technologické. Starfield nemá levelcap, takže máte-li dost velkou trpělivost a jste pracovití, časem si můžete vytvořit Všeználka Kratose Bebopa I.
No, a stejně jako ve Falloutech, i tady občas naleznete nějaký ten časák, který permanentně zvedne ten či onen stat. A ano, můžete je hned po přečtení vyhodit, prodat, zapálit a nebo na ně nakreslit návrh své budoucí lodě.
Aye Aye, Captain!
Je až zarážející, kolik času lze strávit jen u lodí a nasnadě je chvála. Mod. Vesmír Starfieldu jich přináší slušnou várku spolu s možností upravování, vylepšování, stavění a objevování neskutečných hlubin chyb v herním designu. Mod.
Osobně nejsem velkým příznivcem stavění základen a sbírání surovin, ale vytváření lodí mě opravdu nadchlo. Design neni tak různorodý, jako třeba u Star Citizen, ale vývojáři rozhodně hráčům poskytli solidní množství LEGO dílků, se kterými si lze hrát. Mod.
Začínáte s loděmi typu A a díky dovednostním bodům se můžete propracovat až na třídu C, kde začíná opravdová sranda. Během prvních dvaceti čtyř hodin po vypuštění hry komunita vytvořila snad všechny známé lodě ze seriálů, filmů a her. MOD!
“Miláčku! Ty záclony vedle ponku na zbraně prostě budou růžové!”
Relativně oblíbená mechanika z Falloutu 4 nebo 76 je přítomna i zde. Stavění základen zde však nabírá i skutečně užitečné vlastnosti. Každá planeta obsahuje ložiska různých materiálů a ty, pokud se nespokojíte pouze se zbraněmi a vybavením z mrtvých nepřátel a otevřených beden, je třeba vytěžit.
Možností je několik – ručně laserem, jednou z vašich magických schopností nebo právě stavěním těžebních stanic a základen na místech s ložisky různých prvků.
K jednotlivým postům pak lze přiřadit různý počet společníků k jejich ochraně a obsluze. Tímto způsobem lze vytvořit zásobovací síť pro vaše potřeby.
Ani jednu z výše uvedených mechanik nemusíte používat. Není nutné být kapitánem Picardem lodi třídy C. Nemusíte si hrát ani na Rudu z Ostravy, který se svou pracovitostí vydrápal na vrchol těžařského průmyslu, ale budete se tím okrádat o velkou část herního obsahu a při druhém nebo třetím “New game +” nejspíš pocítíte značný nedostatek materiálu, který je tu a tam třeba.
Tak tedy vzhůru ke hvězdám
Svůdný obzor našeptávající příslib neskutečných zážitků a všemožných neskutečných událostí vás láká hned od prvního startu Frontiera. Tedy, měl by. On to skoro doopravdy dělá. Dělá to při každém načítání.
Po nějaké době máte načítání opravdu dost a přistihnete se v situaci, kdy se vám už ani nechce přelétat z bodu A do bodu B, aby jste pokecali s NPC, které už nikdy neuvidíte a krom dávky kreditů a hroudy zkušeností vám opravdu nic nedá.
Smutné na tom je, že za rohem pořád cítíte jakýsi nádech objevitelství, ale ten je neustále zadupáván načítáním a nudnými rozhovory.
Můžete přistát na každé planetě, vyjma plynných. Na mnoha z nich jsou již z vesmíru při skenování povrchu vyznačené body, které můžete prozkoumat. Každé místo je pak procedurálně generováno a jsou v něm zapracované presety biomů, struktur a anomálií, které můžete objevovat.
Objevování opuštěných laboratoří, základen pirátů nebo jeskyň s potvorami je sice skvělé, ale časem trošičku vybledne jeho lesk. Variabilita biomů je ale relativně bohatá. Na velké části planet naleznete čtyři a více živočišných druhů a rostlin, jejich skenování, lovení a sbírání dává zkušenosti a zároveň je třeba pro otevření vědeckých schopností.
Souhra vcelku povedeného procedurálně generovaného prostředí, presetů budov a nahodilých událostí vytváří slušný dojem obydleného vesmíru. Hustota míst není ani otravná a “nereálná”, ale ani nudně prázdná. MOD
Problém nastává v nekonzistenci jednotlivých událost a v neustálém přerušování načítáním. Opravdu bych někdy v budoucnu rád viděl quest design Starfieldu v otevřeném světě Star Citizenu. Ano, chápu, utopie, ale byla by to neskutečná krása.
Všechno staré, je k něčemu dobré <3
Myslím, že tady by bylo dobré říci dostatečně jasně, že celý Starfield pro mně měl opravdu hořkosladkou příchuť a do velké míry ze mě udělal schizofrenika.
Miluji myšlenku létání z planety na planetu, objevování a narážení na náhodné eventy, NPCčka a různé postranní úkoly. Mám vždy velkou radost, když najdu nějakou popkulturní, nebo herní referenci. Jsem nadšený z lodí, zbrojí, zbraní a nepřátel!
Můžete být nájemný střelec, pirát, osamělý ochránce zákona nebo voják ve službě jedné z frakcí. Nebo se na všechno výše uvedené můžete vykašlat a žít si svůj život na x planetách a jen objevovat všemožná zákoutí známého vesmíru.
Můžete dělat vše, co vám hra dovolí. Zní to sice jako fráze, ale v případě Starfieldu absolutně vystihuje ambivalentní vztah, který ke hře časem získáte.
Mody a optimalizace
Milý čtenáři, asi ti již docvaklo, co naše malá soutěž ze začátku této recenze znamerná. Komunita opět tahá Bethesdu z bryndy a všechen nedokonalý design, chyby, optimalizaci, grafické úpravy a neskutečnou spoustu dalšího opravuje.
Během prvních dvou dnů jsem to vzdal a z vanilla verze jsem díky modům udělal opravdu dokončený produkt. Víc k tomu říci prostě nelze.
Naneštěstí optimalizace také nedopadla dobře. V prvních dnech hry snímkování padalo až na 25 ve vyšším nastavení. V prvních dvou týdnech velkou práci odvedli (pro změnu) modeři.
Poslední dva patche ale opravily většinu bugů a studio si pohrálo i s kýženým vylepšením snímkování. Dnes hra relativně stabilně na vysoké detaily běhá v rozpětí 45 – 60 snímků.
See You Space Cowboy
Co dodat závěrem? I přes všechny nesplněné sliby, bugy a zastaralé mechaniky je to velice robustní a povedené RPG.
Starfield bude postupem času zrát jako víno. Stejně jako dozrával Skyrim nebo Fallout. A stejně jako jeho starší bratři s námi bude opravdu dlouho. A to je dobře. Hráči se o tenhle vesmír postarají.
Starfield
Engine: Creation Engine 2
Vývojář: Bethesda Game Studios
Platformy: Xbox Series X a Series S, Project xCloud, Microsoft Windows
Herní čas: Hlavní linka 30+ hodin, celkově zhruba 65+ na první průchod
