Vezměte několik bytostí z legend, dejte jim nečekané superschopnosti, pořádný kus svéráznosti a vyšší cíl. Pak přiveďte z vyhnanství zloducha, vhoďte pár neotřelých nápadů, okořeňte trochou humoru a dejte si záležet na kabátu. Protřepte, zamíchejte a máte nadprůměrně dobrý animák pro děti i dospělé.
Zero to Hero aneb Kterak se přehlížený Jack celebritou stal
Někteří lidé se nerodí, ale vyskytují. V případě Jacka Frosta to ovšem není žádný vtip ze základky, ale tvrdá realita. Je to totiž už pěkných pár století od chvíle, kdy se jedné noci zničehonic prostě objevil a byl. A kromě svého jména a magické zahnuté berly Mrazilky se nemá moc čeho chytit. Měsíc (nikoli jeden ze dvanácti měsíčku, ale opravdické nebeské těleso a hlavní šéf), mu toho totiž o jeho původu a úkolu moc neřekl.
A tak si Jack, sám a neviditelný, pobíhá světem, přináší mráz a zimu, kreslí na okna ornamenty a nikdo v něj nevěří, což je, jak se zdá, docela frustrující ale neměnný stav. Potom ho ale Měsíc zčistajasna povolá mezi Strážce a změní se úplně všechno. Santa Claus, Velikonoční zajíček, víla Zuběnka a pískový panáček Sandman, ti všichni stráží úžas, sny a naději dětí po celém světě.
A Jack se má podle velkého plánu přidat do party a společně s ostatními se postavit hrozbě, o které se všichni domnívali, že dala pokoj už někdy ve středověku. Jenže ono ne.
Vyváženost musí být, i kdyby na písek nebylo
Jedno úderné shrnující heslo? Vyváženost. Ve vyváženosti je síla – zeptejte se televizních zpravodajů nebo zavolejte řediteli. Vyváženost zkrátka musí být, to se nedá svítit. A právě ona je tajnou zbraní Legendární party. Děj je dobře ukočírovaný, nikde neujede a nezkazí výsledný dojem. Jakmile hrozí, že by pohár patosu mohl přetéci, přijde vtip (ale ne řachanda), který to zase trochu srazí do patřičných mezí.
Ve filmu (hlavně v závěru) je docela dost akce, ale vždy ji včas vystřídají klidnější a komornější chvilky, aby se to celé nezvrhlo v soutěž s ostatními animáky o to, kdo má větší… triky. Přitom je to po stránce vizuální dobrá pastva pro oči – hlavně Sandy a Běsy se vydařili. A když pak se pak navíc Sandy pustí do boje proti Běsům… Ojojoj.
Ti méně vyrychlení z nás navíc jistě ocení, že akční scény nejsou jen sled vražedně rychle blikajících obrazů, na kterých je stejně houby vidět a které jsou samy o sobě noční můrou každého epileptika.
Další výhoda je, že postavy nejsou jen banda kreslených loutek s vůní papundeklu, ale opravdu mají osobnost a jsou tak hezky… lidské (na film se podívejte a zjistíte, proč se teď maličko uchechtávám). Ačkoli nějaký ten společný základ s obvyklým mediálním obrazem té které bytosti zůstal zachován, je každý člen legendární party příjemně svůj.
Santa řízlý Dědou Mrázem (ztráta ruského přízvuku při dabingu fakt mrzí) je vysloveně roztomilý, akční drsnozajíc sympaticky ujetý (a má bumerangy!), víla Zuběnka je podivný zjev, který má do Amálky dost daleko a ke Zvonilce jen o trochu blíž, a docela velké překvapení je Sandman – od pohledu takový milý kulatý strýc, který se pořád tváří jako že pohoda Večerníček, ale věřte zkušeným, opravdu ho nechcete naštvat.
Trpělivost WTF přináší (v dobrém)
Vychytané detaily a drobnosti, které si užijete až na závěr, protože se všechno se vším hezky spojí, mají ale i jednu nevýhodu: začátek je dost rozvleklý. Docela se načekáte, než se všechny postavy představí, a než si k nim jako divák vybudujete hlubší vztah. Trvá to, než v ději dojde na místa, která byla na začátku jen tak naznačená, a abyste je ocenili, chce to přece jen trochu kontextu.
Santa musí mít motivační řeč, záporák musí mít demotivační řeč, do toho kanadský hošík jezdí na saních… a co jako? Počkejte si. Všechny ty pušky, ze kterých se ve třetím jednání bude střílet, je prostě potřeba nejprve ukázat. A teprve pak může přijít několik odhalení, která Legendární partu posouvají o tři levely výše a vás posunou do kolen (nebo na zadek – dle osobních preferencí).
Příliš plyšový zloduch
Překlad celkem ujde, rozhodně neobsahuje žádné velké kiksy, co by vyloženě tahaly za chlupy v uších, ale název by si asi býval zasloužil trochu více kreativity a pod jménem Sandman si toho průměrné české dítě taky moc nepředstaví. A sice se na nic konkrétního nedá ukázat prstem, ale ve filmu je hodně míst, která působí jako „ale tohle už jsem přece dávno někde viděl/a?“ a také motivace zloducha (který je obecně takový skoro až nudný, bezzubý – tohle že je ten slavný bubák?) je poslabší. Nevím, jestli by mě důvody, které záporák předkládá, vůbec dokázaly zvednout z gauče, ne tak k tomu navíc ještě celá staletí plánovat pomstu.
Navíc tento rozpačitý zlosyn dost zabíjí jakékoli napětí – už od začátku je celkem jasné, že nevyhraje a že jeho porážka hodnému týmu asi ani nedá moc práce, protože je to prostě lama už od pohledu. Jako… body za snahu, ale nestačí to. Možná by bývalo lepší buď na zlounovi a jeho charakteru trochu (hodně) zapracovat, nebo ho naopak pořádně odlidštit. Takhle na půl cesty je to s ním dost na draka.
Je ale fakt, že díky spoustě chytrých a dobrých momentů a zvratů se všechny tyto drobné chyby dají celkem snadno odpustit. A i když zrovna nepotřebujete křišťálovou kouli, abyste věděli, co přinese konec (ten je značně konfekční – nejlepší překvapení už jste potkali cestou k němu), trocha toho povinného patosu se unést dá a je podaný celkem vkusně – slabším povahám možná dokonce i nějaká ta slza ukápne (a nebude to jenom pláč nad zmarněným potenciálem). A i když by to tak na první pohled mohlo vypadat, Legendární parta rozhodně není oddechovka a je dobré připravit se na to předem.
Navzdory mírně zavádějícímu názvu, který zní tak jako příjemně rozverně, několika pasážím, které opravdu rozverné jsou, a poněkud zjednodušenému shrnutí děje na internetu se jedná o docela chytré a propracované dílo, které může otevřít spoustu otázek u vás i vašich dětí. Takže pokud nemáte před spaním rádi výzvy a chcete raději něco lehčího, zkoukněte si spíš Twilight ságu a nebo si kupte medvídka mývala. Ale pak se vraťte a dejte si i Legendární partu – stojí za to.
Legendární parta (Rise of the Guardians)
USA, 2012, 93 min
Režie: Peter Ramsey
Scénář: William Joyce, David Lindsay-Abaire
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají (v českém znění): Matouš Ruml, Zdeněk Maryška, Michal Dlouhý, Jitka Ježková, Aleš Procházka, Martin Sucharda a další
