Ne, nepropadli jste časovou dírou, ani jsme nezaložili retro rubriku. Dnes se sice podíváme na Planescape Torment, herní perlu z roku 1999, ale bavit se budeme o Enhanced edition. Tedy o remasterované verzi, která nás vezme zpět na stůl v márnici, kde se náš hlavní hrdina probouzí a vydává se na cestu za poznáním.

Black Isle Studios a 90. léta

Na tu časovou díru ale stejně dojde, neboť recenze jako je tato, si krátký výlet do historie zaslouží. Píše se rok 1997 a herní designéři z Black Isle Studios dali hlavy dohromady, aby předložili vydavatelům z Interplay téměř padesátistránkový dokument, který popisoval jejich vizi. Vizi RPG hry, která se ale v mnoha aspektech od klasických fantasy her lišila. Nenajdete tu totiž draky ani elfy, a nenajdete tu ani stereotypní příběh o rekovi, který kráčí světem a napravuje jeho křivdy.

Nejen prostředí a příběh se vymykají zajetým pravidlům, ale také průběh samotného hraní. Bavíme se totiž o době, kdy vznikaly perly jako Fallout, nebo Baldur´s Gate a k nim neodmyslitelně patří svoboda volby. Chcete jít cestou dobra nebo zla? To ale bylo tvůrcům Planescape Torment málo, a proto se rozhodli hráče postavit před obtížnější volbu – co když žádná dobrá možnost není? Kterou ze zlých cest si zvolíš?

Každé RPG, neboli Role Playing Game, potřebuje už z podstaty svého hrdinu. Budeme-li se držet herního prostředí, většinou pak náš příběh začíná tvorbou postavy. Z neforemné kuličky hlíny si každý upatláme to co se nám líbí. Tu holohlavý barbar válečník, onehde sličná elfí lučištnice. Jakmile si hrdinu vytvoříme k obrazu svému, můžeme pak vyrazit za dobrodružstvím. Hned tento první stereotyp her na hrdiny, ale staví Planescape Torment na hlavu. Tady totiž svého hrdinu neznáme.

Nevíme kdo to je, nevíme jak se jmenuje, ani jak se proboha dostal na stůl v márnici. Už vůbec pak netušíme, jaktože se z toho stolu probral. Zrovna nápomocný celé věci není ani Mort, mluvící a levitující lebka, která vás v márnici uvítá jako společník. Ačkoliv o vaší minulosti neví o nic víc než vy, přečte vám alespoň tetování z vašich zad. Tím tak rozjede příběh, který se nesmazatelně zapsal do historie počítačových her.

RPG bez příběhu fungovat nemůže

A příběh je to naprosto zásadní. Jeho síla táhne celou hru kupředu a i díky němu má smysl si hru zahrát v roce 2018. Nejde totiž jen o pátrání po identitě a minulosti hlavního hrdiny Bezejmeného. Ono pátrání vás totiž povede skrze tajemné dimenze do světa plného utrpení a smrti. Cestou z márnice narazíte na fanatické spalovače, tlející mrtvoly, kostlivce a taky Dhalla, starého písaře. Jeho jedinou povinností je zapisovat jména do knihy mrtvých. Z rozhovoru s ním však odtušíte, že vás nevidí poprvé.

Pokud vás o vašem zvláštním osudu nepřesvědčí on, ani duch Deionarry, která tvrdí že je vaše milá a chce po vás slib záchrany, pak vás snad přesvědčí první souboje s nepřáteli. Během toho, co se seznamujete s ovládáním, se totiž dost dobře může stát, že zemřete. Achjo, tak rychle load a jed…Probouzíte se opět v márnici. Další z věcí, které dělají Planescape Torment tím čím je, je totiž vaše nesmrtelnost. Vaší smrtí hra nekončí a vy se prostě opět probudíte v márnici.

Právě cesta za vaší smrtelností je ta zásadní linka která váže příběh dohromady. Obzvláště v porovnání s některými současnými RPG, je ten konrast do očí bijící. Tam kde vám v dnešních hrách dialogová nabídka předloží 3 možnosti o pár slovech, vám Planescape předloží řádky a řádky textu. Velké množství questů může vyřešit místo hrubé síly, obratný jazyk. Neboli se z toho můžete vykecat. Dokonce bych řekl, že je to zábavnější varianta, než souboje, neboť ty jsou tak trochu syrové a nezáživné. Při hraní se toho načtete tolik, že by to vydalo na knihu.

Skupina fanoušků si dokonce dala tu práci, a vydala herní texty zpracované do knihy, která je zdarma ke stažení na internetu. Dialogy jsou tedy dlouhé a je jich mnoho, na to se připravte. Pokud trochu bojujete s angličtinou, nebo se vám v ní nechce číst tolik textu, Enhanced edition přichází s kompletním překladem do češtiny. Občas trochu kostrbatým, ale svému účelu poslouží. Tím se tak pomalu dostáváme k tomu, co vlastně Enhanced edition přinesla.

Co přinesla remasterovaná verze?

Upřímně, není toho zrovna mnoho. Primární zlepšení je samozřejmě vizuální. Grafika je vyčištěná, doznala ostřejších kontur a přináší možnost širokoúhlého zobrazení a zoomování. Nečekejte ale zázraky, na hře je její věk znát. Jde především o přizpůsobení novým monitorům. Druhým pozlátkem je remasterovaná hudba. Ta je jednou ze silných stránek Planescape a pomáhá utvářet atmosféru zmaru a zoufalství, která se prolíná celým herním světem. Za hudbu tedy určitě palec nahoru.

Nojo, ale pak už nám tu zbývají maličkosti, jako nějaké opravené bugy, nebo možnost hromadného sbírání věcí ze země, namísto vyzobávání každé mrtvoly. A odpověď pro znalce – ano, stále je bohužel možné zabít postavy zásádní pro příběh, což může znemožnit dohrání hry. V nabídce ještě najdete možnost přepnout z Enhanced edition na původní verzi hry, což ocení nostalgičtí fajnšmekři. Je to dost?

To záleží jaký hráč jste. My, kterým je 30 a víc, už jsme samozřejmě Planescape hráli dávno. Takže kromě nostalgie a trochy audiovizuálního potěšení, nám toho zas tolik nedá. Maximálně možnost zahrát si na tabletu. Jenže od doby, co Planescape vyšel poprvé, uběhne brzo dvacet let. A to znamená, že pro novou generaci hráčů, by Enhanced edition mohla být možnost se s touto perlou seznámit.

Já vím, nemá to mega hustou grafiku, není to hektická akce. Ale je to zážitek, na který budete vzpomínat i po letech. Ona to není náhoda, že tu stále je poptávka po remasterovaných verzích her, které vyšly na přelomu tisíciletí. A když už u toho budete, doporučuji to vzít dohromady s Baldur´s Gate a Icewind Dale, tedy zahrát si svatou trojici fantasy izometrických RPG.

Hru nám k recenzi laskavě dodala společnost Comgad.

[review]

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

Reklama

Reklama