Obludárium hráče postaví do role šelmoznalců, kteří mají zajistit kočovnému varieté nejlepší úlovky v podobě “oblud”, bájných zvířat a netvorů.
Nakladatelství Mindok se ujalo české lokalizace hry Carnival of Monsters z roku 2019, za kterou nestojí nikdo menší, než slavný Richard Garfield, tvůrce veleslavné hry Magic: The Gathering.
V tom samém roce hra vyšla hra pod českým názvem Obludárium. A je pravdou, že Obludárium hned při zběžném zhlédnutí pravidel a herních komponent Magic lehce připomene, ať už kartami a fantastickými světy, či herní mechanikou, kdy je potřeba sbírat karty krajin dovolující zahrání nejrůznějších tvorů a nestvůr.
Je třeba probádat divoké a vzdálené krajiny, hledat v začarovaných lesích, mořských hlubinách, či pod zemí. Hodí se také pomoc externích lovců či jiných pomocníků, neboť svět je příšerami a exotickými zvířaty bohatě zabydlen. V potaz je třeba také brát aktuální naladění diváctva, jehož vkus je vrtkavý a zájem prchavý.
A ano, jedná se zde tedy o potulný cirkus, který ve snaze vydělat peníze a ukojit nízké pudy lidu, loví nebohé živočichy, aby je vyrval z lůna jejich přirozených habitatů, a následně je vystavoval v klecích a vodních nádržích dychtivým očím platících návštěvníků.
Pro pokrokové 21. století poměrně “antitrendy” herní svět, avšak nesoucí se ve znamení dobrodružného a tajuplného objevování. Krotitelovu sbírku totiž mohou rozšířit nejen podivné ryby, nebo červi, ale též gryfové, vlkopýři, jezinky, trollové, baziliškové, harpyje, ba dokonce padlí andělé a mnoho dalších známých i neznámých tvorů. Na některé obludy by byl potřeba nejeden specializovaný bestiář.
Jak se tedy stát nejslavnějším a stipendii dotovaným krotitelem šelem a uznávaným expertem? Hra samotná se hraje na 4 kola, které se nazývají sezóny. Jak bylo řečeno, vkus publika se mění, a každá sezóna tak reprezentuje jiný divácký zájem, který věnuje větší pozornost jinému druhu oblud.
V každé sezóně se tak snaží šelmoznalci prochodit tajemné a nebezpečné kraje, poznat jejich zákoutí a polapit co nejvíce tvorů. Kdo na konci všech čtyř sezón nashromáždí do svých kotců nejrozmanitější, nejzajímavější a nejnebezpečnější monstra, může se připojit ke světoznámému Obludáriu.
Herní pravidla jsou velice jednoduchá – každá sezóna se skládá ze čtyř fází, příčemž gró hry se obsahově a časově odehrává ve fázi druhé. Každý hráč na začátku disponuje určitou malou hotovostí (měnou je zde tolar), za kterou si může skladovat v daný moment vybrané, ale nevyužité karty, nebo kupovat do svého vznikajícího týmu pomocný personál. Primární je však zisk vítězných bodů.
V první fázi se odkryje náhodně karta sezóny, která určuje, která zvířata jsou momentálně “cool”. Dokáže-li je někdo v daném kole polapit, získává speciální odměnu. Ještě vyšší odměnu získá nakonec ten hráč, který na konci kola pochytal nejvíce takových zvířat z dané kategorie.
Druhá fáze, ta hlavní, se odbývá v podobě výběru a hraní karet, přičemž výběr probíhá pomocí draftování. Hráči si vybírají z ruky jednu kartu a zbytek posílají svému protihráčovi. Takto hra pokračuje, dokud hráčům nezbyde ani jedna karta.
Hráč se zároveň při výběru karet rozhoduje, zdali vybranou kartu ihned zahraje, nebo si ji nechá na později, ať už z důvodu nemožnosti kartu hrát, nebo z důvodu nepřihrát zajímavou kartu někomu jinému. V takovém případě, jak bylo již naznačeno, se za toto uskladnění (uložení) platí.
Karet je pak několik druhů, mezi ty nejdůležitější patří karty krajů a karty oblud. Aby člověk mohl zahrát kartu obludy, potřebuje odpovídající množství karet krajů, ve kterých obluda žije. Čím zajímavější a bodově výhodnější obluda, tím je potřeba více krajů. Takových krajů je šest a patří sem povětří, začarovaný les, hlubiny, jeskyně, temnozem a krajina snů. Je proto třeba vyvažovat a vybírat pečlivě mezi životním prostředím, bez něhož se obludy nedají zahrát, a obludami, bez kterých nelze vyhrát hru.
Draftovací skládačku pak doplňují ještě speciální karty personálu, který nabízí pomocnou ruku v průzkumu a krocení příšer, karty událostí přinášející nějaký okamžitý efekt a karty tajných úkolů, které jsou soukromé a přinášejí bonusy danému hráči na konci hry, musí se však uložit.
Pakliže hráči dojde v danou chvíli hotovost, kterou nutně potřebuje, existuje ve hře možnost půjčky, která je ve své podstatě velice vtipná, neb je nesplatitelná. Vytáhne člověka automaticky z finanční tísně, ale přináší penalizaci při finálním sčítání bodů.
Ve třetí fázi kola nastává krocení běsnících oblud. Běsnícími obludami jsou rozuměny ty obludy, které jsou divočejší než jiné a snášejí své chycení ještě hůře než ostatní, proto jsou označeny speciálním symbolem.
Takové stvůry je třeba ukočírovat pomocí lovců, kteří mohli být najati během sezóny, případně mohou přiběhnout na pomoc královští lovčí, jejichž počet se určí náhodným hodem kostkami. Ti sice pomáhají všem zúčastněným, ale může se klidně stát, že na kostkách padne nula a žádný královský lovčí se v daném kole neobjeví. Komu se tak nepodaří ve své sbírce zkrotit některé obludy, musí zaplatit, čímž snižuje svou šanci na finální úspěch.
Na konci každé sezóny, ve čtvrté fázi, se udělí trofej v podobě vítězných bodů tomu krotiteli (hráči), který dokázal ulovit nejvíce potvor, které jsou zrovna v kurzu. Následně všichni hráči schovají své ulovené obludy a chystají se na lov nový. Po uplynutí všech čtyř sezón hra končí a hráči si spočítají své body za chycené obludy, splněné tajné úkoly, zbylé peníze, žetony lovce, získané sezónní trofeje. Nakonec si odečtou záporné body z půjček. Člověk s největším ziskem bodů samozřejmě vyhrává.
Při celkovém hodnocení hratelnosti je předně třeba říct, že Obludárium je typ rodinné hry, takže je primárně určena rodinám s dětmi, a to hlavně dětem s bujnou fantazií a velkou mírou vlastní imaginace.
Zde vykreslený svět oblud je skutečně bohatý a láká k hledání a rozkrývání. Všechny ty vyobrazené poletuchy, “dýmoni”, krabouci, “žarantule”, “korýšolamové” a enti potěší esteticky a potěší fanoušky fantastické zoologie. Velké množství karet a bohatství fauny pak slibuje široký zážitek, jenž spolu s draftováním karet nabízí některé strategické možnosti.
Jenže při bližším a praktickém zkoumání se pro zkušenější hráče objevuje pár zásadních herních skulin, které Obludárium staví přes veškerý potenciál a podmanivý vizuál mnoha spolupracujících kreslířů bohužel spíše do role velice průměrné hry.
Hru lze hrát ve 2-5 hráčích, přičemž při hře ve dvou hráčích jsou pozměněna lehce pravidla draftu. Draft je pak spojen se samotným a okamžitým hraním karet. A toto hraní probíhá u všech hráčů současně. Tam, kde jedni mohou vidět výrazné plus v podobě svižného hraní hry, jiní mohou spatřit nekončící herní a karetní chaos, ve kterém nelze – zvláště při vyšším počtu hráčů – usledovat, kdo a jak co hraje.
Nakonec zůstane na svém “písečku” a snaží se alespoň budovat nějakým rozumným způsobem svou sbírku. Tato omezenost strategického plánování, kdy nevidíte pořádně, co kdo dělá, je umocněna právě ještě rychlostí tohoto procesu a celé hry. Dříve nežli si rozmyslíte jaký postoj zaujmete, které země budete třeba preferovat a na základě toho lovit příšery, už je tu konec.
Pravidla draftování pro dva hráče jsou upravena na první pohled zajímavým mechanismem, který však v konečném důsledku končí též fiaskem. Každý hráč tehdy disponuje ještě jedním soukromým dolízavacím balíčkem s neznámými kartami, které si líže vždy při každé výměně ruky s protihráčem. Při tomto líznutí se pak ještě rozhoduje, kterou kartu navždy odhodí.
Při hře alespoň minimálně zdatných hráčů pak dochází jedině k tomu, že veškeré karty jsou z draftovacího procesu ihned vyřazovány a v oběhu zůstávají nezajímavé zbytky, které se nehodí ani jednomu. Veškeré zajímavé karty a herní varianty jsou postupně pohřbívány, zatímco si člověk vyměňuje herní “odpad”, se kterým musí naložit nejlépe, jak umí. Jistě, do jisté míry je to také výzva, ale o mnoho řádů nudnější.
Při hře vícero hráčů zase nevyhnutelně nastane situace, kdy marně několik kol draftu budete čekat na “zemi”, kterou potřebujete, případně na obludy, kterými byste svůj prostor zabydlely, ale které nepřicházejí a ani nepřijdou.
Obludárium pak zůstává, přes jistou populárnost mezi některými hráči, hrou s lehce nenaplněným příslibem, nevyužitým potenciálem, zkrátka s poněkud nedomyšleným herním mechanismem.
Ve chvílích, kdy by se člověk třeba alespoň na chvíli rád vžil do role objevitelů dalekých krajů a neohrožených lovců, musí dávat spíše pozor, jaké karty kolem něj a k němu nonstop krouží. Leckteré mladší, nebo snad nenáročné hráče však toto neurazí a pravděpodobně ani netrápí.
Obludárium
Vydavatelství: Mindok
Autoři: Richard Garfield (design)
Počet hráčů: 2-5
Minimální věk: 12+
Délka hry: 30-45 minut
