V předvečer svátku Všech svatých jste se sešli na mysteriózním panství Warwick, abyste s použitím všech vašich mystických sil navázali kontakt s obětí dávné vraždy…
Desková hra Mysterium stojí na poměrně jednoduchém konceptu, kdy hráči na základě vágní nápovědy hledají správnou kartu. V tomto připomíná známé hry Dixit či Krycí jména.
Na rozdíl od nich však tento koncept zabaluje do příběhového hávu duchařských historek a detektivních příběhů. Až sedm lidí se může pokusit společně řešit vražednou záhadu a nemělo by jim to zabrat více než hodinku.
Vítejte v panství Warwick
Mysterium dělá maximum pro navození duchařské atmosféry. A to jak ponurým stylem kreseb, který můžeme obdivovat již na étericky namodralé krabici, tak propracovanými komponenty. Nejvýraznější je velká zástěna s obrazem potemnělého schodiště, které objímá malou, svícemi ozářenou místnost určenou pro seanci. Avšak tato dominanta je doplněna spousty dalšími tematickými detaily.
Každý z hráčů je reprezentován barevnou věšteckou koulí, kromě ní také dostane několik žetonů a “návlek” na karty s podobiznou vybraného mystického média. Na vrchol výše zmiňované zástěny se nasunou žetony havranů, takže vypadají, jak zlověstně hřadující ptáci. A herní kola vám budou odpočítávat kartonové hodiny s napůl rozbitým ciferníkem. Víc tajuplně strašidelné atmosféry snad bez zvukových efektů skřípajících dveří nejde ani přidat.
A to jsme se ještě nepodívali na karty. Těch je ve hře Mysterium několik typů. Tlustý balík karet tarotové velikosti s modrým pozadím skrývá barvité ilustrace vizí plné snových výjevů, mnohdy pohádkových, jindy lehce znepokojivých, ale hlavně dosti absurdních a dadaistických, jak to právě ve snech bývá.
Potom jsou tu další dva menší balíčky s kartami stejných rozměrů. V prvním z nich karty zobrazují postavy, z nichž většina by klidně mohla hrát v novém filmu Tima Burtona. Kromě portrétu je u každé postavy na kartě několik předmětů, jakoby ledabyle pohozených, které dokreslují charakter dané postavy.
Druhý balíček je pak plný ilustrací lokací, z nichž některé se dají popsat třeba jako oblíbená terasa Wednesday Adams, vlkodlačí chata, nebo dětský pokojíček Anabelle… Pravda, ne každá karta je nějak děsivá, ale díky viktoriánskému vybavení pokojů, které zobrazují, při nejmenším přináší nádech starobylosti.
Posledními ilustracemi, které ve hře najdete, jsou předměty. Oproti ostatním kartám jsou třikrát menší a jsou prosty jakýchkoliv jiných detailů. Z jednobarevného pozadí díky tomu výrazně vystupují a jediné, na co se můžete soustředit, jsou potenciální vražedné zbraně – pistole, břitva, socha, vidlička.
Každá z karet předmětů, míst a postav je v krabici ve dvou provedeních. To protože jedna karta se vždy vyloží doprostřed hracího stolu a druhou si duch schová za svou zástěnu. Ale to už předbíhám do pravidel.
Slyšíš nás, stvoření spektrální?
Mysterium je plně kooperativní hrou, kde hráči mají za cíl správně určit, kdo, kde a jakým předmětem sprovodil ze světa bývalého majitele panství. Jeden hráč ujme role jeho ducha. Vezme si zástěnu a karty vizí, pomocí kterých bude napovídat ostatním hráčům. Podle počtu hráčů a zvolené obtížnosti se na stůl vyloží daný počet karet postav, míst a předmětů. Kopie těchto karet si vezme k sobě i duch a z nich náhodně každému hráči přiřadí kombinaci postava/místo/předmět a může se jít věštit.
Jediným nástrojem komunikace pro ducha jsou karty vizí. Těch má vždy k dispozici sedm a z nich musí jednu nebo více poslat nějakému médiu jako vizi, poté si zase dobere nové karty do sedmi. Každý hráč tak od ducha vždy dostane jednu nebo více karet vize, které ho mají navést ke správné kartě postavy.
Vzhledem k tomu, jak snové karty vizí jsou, nelze jednoznačné určit, co se vám duch snaží naznačit. “Je to lovec, protože na kartě je zajíc, nebo tím myslí tady tuhle ženskou, která má takový zaječí výraz a navíc má i stejně růžovou mašli?” Duch vám slovem ani posunkem naznačit nemůže, ale ostatní média ano. Mohou vám radit, polemizovat s vámi a dokonce si na správnost vašeho tipu mohou vsadit, pokud teda nemají moc práce s luštěním vlastních karet vizí.
Samo sebou nemáte na to celou noc. Poté, co všechna média dostanou své vize, otočí duch přesýpací hodiny a hráči se musí finálně rozhodnout umístěním věštecké koule na vybranou kartu dřív, než dopadne poslední zrnko písku.
Hráč ducha pak vyjeví, kdo našel správnou kartu a kdo ne. Ti, kteří postavili svou křišťálovou kouli na správnou kartu, vezmou si kartu zpět k sobě, vrátí všechny karty vize a v dalším kole budou hádat místo. Ti, kteří tipovali jinou kartu, než která je jim přiřazená, si ponechají karty vize a v následujícím kole budou tipovat postavu znovu. Takto se pokračuje do té doby, než všichni hráči úspěšně identifikují svoji trojici karet, nebo dokud neuplyne sedm kol – v tom případě hráči prohrávají.
Pokud však všichni určili správně svoji kombinaci postavy místa a předmětu, ještě není vyhráno. Ještě je třeba určit, která z vizí jednotlivých médií ukazuje skutečnost. Duch si tajně zvolí set jednoho z hráčů a vytvoří poslední, společnou vizi ze tří karet, kde jedna odkazuje na postavu, jedna na místo a jedna na předmět.
Hráči za média se pak musí bez domluvy většinově shodnout na tom, která sada karet je ta správná – k tomu se používají hlasovací žetony. Krom toho, že se hráči mezi sebou nemohou domlouvat, situaci komplikuje to, že ne všichni uvidí všechny tři nápovědy. Kolik nápověd uvidíte záleží na vaší úrovni jasnozření – tedy jak rychle jste zvládli uhodnout své karty a jak dobře jste si sázeli na typy ostatních.
Pokud vám to moc nešlo, budete se muset rozhodovat pouze z jedné náhodně odhalené karty vize. Naopak na to, abyste mohli odhalit všechny tři karty vize, budete muset být jako médium brilantní.
Pokud se tedy většina hráčů (v případě remízy rozhoduje o většině stupnice jasnozření) shodne na správné sadě karet, vyhráli jste a ducha jste osvobodili. V opačném případě se zase jedná o prohru, ale vlastně jen těsnou.
Mlha v křišťálové kouli
Pravidla hry Mysterium nejsou v podstatě nijak komplikovaná, ani dlouhá. Avšak dokáží člověka zmást zejména díky důrazu na tematičnost. Žetony jasnozření, figurky intuice, či stupnice jasnozření se mi pletly nějakou dobu a neusnadňovaly učení se. To, že je hra rozdělena do dvou fází, taky není intuitivní a příprava hry chvíli zabere.
Avšak, ač má mysterium o něco více pravidel, tak jádrem hry a hlavní zábavou je právě hádání karet z omezených nápověd. Což je přímočarý jednoduchý koncept, který každý rychle pochytí. A tak i když pohled na připravenou hru může nehráče deskových her odradit svou zdánlivou složitostí, velice rychle se dostanou do hry. Obzvláště pokud předtím alespoň jednou hráli třeba výše zmiňovaný Dixit či Krycí jména.
Oproti těmto dvěma megahitům je Mysterium komerčně nedoceněnou hrou. Získala sice i několik kritických ocenění v čele s francouzským “As d’Or” avšak oproti prestižnímu německému ocenění “Spiel des Jahres”, které mají její dva konkurenti, je to jako mít Křišťálový globus z Karlových Varů, zatímco oni mají Oscara. Hlavním důvodem je právě vyšší komplexita Mysteria, které z něj dělají masově méně přístupnou hru.
To však neznamená, že by byl hrou horší. Možná právě naopak. Pro hráče, kterým jako mně přijde Dixit málo hra, kteří chtějí něco jiného než jednoduché asociační “párty” hry, je Mysterium skvělou volbou. Díky různým úrovním obtížností, které se liší počtem karet, z nichž musíte vybírat, dokáže být hra jednoduchou oddechovkou nebo i solidním mozkovarem. Takže vám vydrží nějakou chvíli.
Nevydrží však na neustálé denní hraní. Postav, lokací a předmětů je ve hře osmnáct kusů od každého. To je sice dosti variabilní, ale po několika partiích již uvidíte všechny. Stejně tak devadesáti šesti kartový balíček vizí se po pár partiích stane důvěrně známý.
A hraní ve stejné skupině dokáže vést k vytvoření ustálených asociací, jak napovídat na které karty… To však nemusí být vždy na škodu, jen to změní zážitek ze hraní. Navíc díky tomu, že se Mysterium nachází na pultech obchodů už sedm let, jsou k dispozici rozšíření s novými kartami, které vám hru ozvláštní.
Poslední, k čemu se zbývá vyjádřit, je počet hráčů – krabice hlásá úctyhodný rozsah 2 – 7 a kdybych měl shrnout své zkušenosti, tak platí staré dobré rčení “čím víc, tím líp”. Protože právě v diskusích mezi hráči je pravé kouzlo hry a ve třech lidech se mi moc nelíbí.
Oproti tomu jsem byl překvapen, jak Mysterium funguje pěkně i ve dvou hráčích, kde se z něj díky nulové komunikaci ze strany ducha stane až intimní hra o čtení mysli toho druhého. Avšak jako hru čistě pro dva bych to nedoporučoval.
Finální verdikt
Mysterium je krásnou asociační párty hrou pro ostřílené hráče, kterou si dokáže užít každý, pokud si k ní dokáže najít cestu přes kostrbatá pravidla a která dokáže krásnou produkcí nahnat body, jež ztrácí omezenou znovuhratelností.
Mysterium
Autor: Oleksandr Nevskiy, Oleg Sidorenko
Vydal: Libellud / ADC Blackfire
Věk hráčů: 10+
Počet hráčů: 2-7
Doba hry: 42 minut
Čeština: ano (pravidla, zbytek je jazykově nezávislý)
Cena: 999 Kč
