S myšími hlídkaři si můžeme užít ledacos, výborné věci jako čtenáři, ale ne tak dobré, jako filmoví diváci. Bohužel, pokud jste se těšili na film o hlídkařích, film Wese Balla s myšáky v hlavních CGI rolích byl nedávno oficiálně skrečován, zrušen – říkejme tomu jak chceme, prostě nebude.
Pokud chceme proniknout do myšího světa hlouběji než nám nabízí doposud vydaná dobrodružství v trilogii Podzim 1152, Zima 1152 a Černá sekera, můžeme mimo čekání na další knižně vydaná dobrodružství v Legendách a dalších, zkusit postoj hráče, který nabízí hra na hrdiny, celým jménem Myší hlídka Hra na hrdiny, na které spolupracoval David Petersen, autor celého myšího universa a uznávaný autor herních konceptů Luke Crane, tvůrce Hořícího kola, herního systému, známého jako Burning wheel.
Hry na hrdiny, cože to?
Pokud jste jen příznivci chlupatých myších dobrodružství a nikoli (ještě) ostřílený harcovník v hrách na hrdiny, vězte, že to, co jako Hru na hrdiny dostanete, je opět kniha. Není to žádný hrací plán, ani sada karet anebo kostek. Je to kniha, řekněme pravidel. Ne, že by se karty anebo kostky nehodily, ale o tom později.
Hry na hrdiny, známé též jako “role playing games” (zkráceně RPG) jsou herním žánrem, kde hlavní roli hraje fantazie vypravěče, obraznost a schopnost vcítit se do postav, v tomto případě myšáků, samotných hráčů. Což jsou nemalé nároky na hry chtivé fandy Myších hlídek, ale nejsou nijak vzdálené představivosti, kterou vyžaduje přijetí celého myšího světa.
S knihou dostanete soubor pravidel, které můžete použít, pokud budete chtít tvořit vlastní více či méně epická dobrodružství s chlupatými myšími hrdiny v hlavních rolích. Ani více ani méně.
Oproti třebas takovému Dračímu doupěti, které se nabízí jako etalon her na hrdiny aka RPG máte na výběr být buďto chlupatou malou myší anebo se zasadit o to, abyste se stali chlupatou malou Myší s velkým “M” o které se budou vyprávět příběhy třebas v Rudolfině hostinci v Červnové ulici Kůrové Kamenice.
Žádné krolly, elfy, hobbity a podobnou sebranku z širokého výběru ras, nečekejte. Budete prostě myš a hotovo a jediné, co si můžete vybrat je barva kožichu (z obvyklých) anebo barva pláště (libovolná) a potom široká škála vlastností a dovedností, které se v průběhu hry mohou hodit, ale z nichž některé se mohou trošku překrývat a být nepřehledné.
Všichni, kdo sedí u stolu a chtějí hrát, mají roli: Hráče povětšinou, už od počtu tří dává hra smysl, jeden má potom roli vypravěče (v tomto případě často personifikovaných Gvendolínou, velitelkou hlídky, která obvykle zadává práci, ale záleží na rozhodnutí vypravěče. Jinde řečeno familiérně “pána jeskyně”).
Při přípravě, naladění a tvorbě postavy je třeba mít na paměti kánon komiksu, kterým je celá hra svázána, zároveň však krásná. Tedy, žádná magie tak, jak jí rozumíme z jiných her na hrdiny, nic moc epických kouzelných předmětů a zbraní.
Hra na hrdiny myší hlídky je kouzelně civilní, stejně jako komiks sám. To však nikoho neomezuje v nošení zbroje, střelné zbraně, či možnosti být poutníkem s holí, který využívá znalosti terénu a přírody bez ambice prosazovat se silou a mnoho dalších variant. Cítíte tu nuanci? V ní je kouzlo této hry. Hraní role.
Při tvorbě postavy je třeba věnovat stejnou péči schopnostem a talentům jako slabostem a sklonům, ty budou kořením hry, hned vedle zbraně, kterou může myšák třímat ve svých tlapkách. Mimo ohledu na záměr a sklony přičtěte ještě možnost mít rodiště, rodinu a přátelské či nepřátelské vztahy, který z těch jinde používaných kudůků alchymistů a barbarů válečníků to má?!
Máte knihu, máte hru
Co ke hře potřebujete, a co dostanete? Soubor pravidel máte v ruce, to už bylo zmíněno, ale i něco navíc. Společně s pravidly dostanete spoustu informací a “klepů” z myšího světa. Zajímaly-li kdy koho střípky historie jednotlivých měst, co je zač Justýn, kolik je Borisovi? Anebo předcházející osudy Sariky, s jakými povoláními a s jakými řemesly se můžete setkat v jednotlivých osadách či, k čemu vlastně slouží myším brouci…?
Když si pročtete celá pravidla her na hrdiny, dojde pozornému čtenáři i spousta věcí ze samotných komiksů a dalších dobrodružství. Těžko popsat, jak se komiks a hra doplňují a dokazují, že jde o velmi promyšlený koncept na obou stranách. A to celé v překrásném provedení čtvercového formátu na kvalitním papíře se spoustou ilustrací Davida Petersona, přesně jak jsme u Myších hlídek zvyklí.
Pravidla upozorňují hráče ikonkou Gvendolíny na informace podstatné pro vypravěče, Čakan uvozuje informace nutné pro hráče a nějaká ikonka s meči vypichuje důležitá pravidla hodná potřebného zapamatování všem zúčastněným. Dokonce je ke knize pravidel přidána i zástěna pro vypravěče se spoustou užitečných pomůcek a tabulek, vypravená obrázkem Lstivoše a Vřesošlapa, jejich vozíku, křepelky a norků.
Co ale nedostaneme jsou kostky, kde sice můžeme v mysli překódovat běžné šestistěnky, které má každý doma, kde 1–3 je had, 4 a 5 meč a šestka je sekera. Had je selhání, zbytek je úspěch. Ke cti hře je, že více než šestistěnky nepotřebujete, obvykle jich je zapotřebí kolem šesti, žádné házení dvacetistěnkou nebo procentkou, vše se točí jenom kolem klasických šestistěnů.
Rovněž nedostaneme karty, které usnadní hráčům a vypravěči přípravu na střet. Ty si sice může každý zručný uživatel vytisknout na tiskárně, stejně tak jako karty/deníky hráče, které jsou ke stažení na webu vydavatele a jsou na nich i potřebná políčka k naplánování střetu. Existuje něco, se jmenuje Mouse Guard Roleplaying Game Box Set, kde máte kostky s obrázky místo čísel, karty pro plánování kroků ve střetech, mapy a dokonce i barevné plastové figurky. To jenom na okraj všem, kdy by to s myším role playingem mysleli vážněji a nevadila jim angličtina a nutnost objednávat si hru někde za hranicemi českých luhů.
Střet
Střet. Pojďme se podívat tomuhle prvku hry trošku na ostří, protože mimo reálií a jednoznačně myších postav, je střet a průběh hry něčím, na co si hráči a vypravěč musí zvyknout anebo si to zamilovat.
Hra vyžaduje jistou přípravu, jednak vypravěče, který si dopředu promyslí celé dobrodružství, připraví si překážky a soupeře a potom pomůže hráčům s výběrem nebo tvorbou postav, která může zabrat třebas i hodinu, když nevyužijete již hotových postaviček, které jsou jako několik pozoruhodných hrdinů nabídnuty v předpřipravených dobrodružstvích samotné knihy.
Hra se odehrává v základních dvou kolech, kde je první kolo vypravěče, který představí hráčům situaci, počasí (roční období) jejich úkol nebo misi a v této etapě hráči zdolávají překážky, k jejichž pokoření využijí své schopnosti, povolání a projeví své tendence, postoje a záměry. A vyzdvihuji a podtrhuji skvělý fenomén možnosti spolupráce, kde při překonávání překážek mohou myši podat pomocnou tlapku, která se zhmotní v extra kostce přičítané k hodu, pokud má pomáhající myš talenty vhodké pro pomoc.
Již tím může být dobrodružství dostatečně dobrodružné samo o sobě, ale samotným vrcholem hry je střet. V něm nemusí jít nutně jenom o souboj, může to být i nějaké vyjednávání, honička nebo i válka. A to všechno za použití jednotného mechanismu pro řešení střetu, který řídí některý z hráčů, buďto velitel nebo některý myší družiník, který skupinku do šlamastyky dostal a podobně. Fantazii a kreativitě se meze nakladou.
Hráč, který střed řídí, naplánuje jednotlivým členům kroky pro každé kolo. Těmito kroky mohou být útok, obrana, finta nebo manévr podle schopností každé postavy. Kola se opakují, dokud se dispozice pro střet jedné nebo druhé strany nedostanou na nulu. Pozor, nejde nutně o zabití, třebas když jde o přesvědčovací střet, řekněme, že protistraně dojdou argumenty nebo se musí k něčemu přiznat.
Dalším krokem ve hře je “kompromis” tedy nějaké řešení situace, dobře, nevím, jestli nazývat kompromisem, že zajatá dopadená protistrana je odváděna k soudu anebo je nucena učinit nějaký slib…Berme to jako terminus technicus pro to, že podle skóre s jakým střet dopadl, musí propocené chloupky situaci nějak dotáhnout do smysluplného konce.
Povstaňte, chlupatí Mirci Dušínové!
Obšírné hodnocení, zda hru doporučit nebo ne s sebou nese tolik proměnných, že by jednomu vousatá ušatá hlavička přecházela. Co je však na patrné na první dobrou je fakt, že tak kvalitní, domyšlenou a nádherně vyvedenou produkci hry na hrdiny těžko pohledat.
Ambivalentní a diskutovanou věcí je vazba na komiksy, zde se vše odvíjí od toho, jak je na tom potenciální hráč s přijetím myšlenky celého myšstva. Skutečně nečekejte draky, nemrtvé a blesky sršící z kouzelných holí či podobné fantazijní zvyklosti. Pokud na vás kdy dobrodružství myších hlídek působila jako příhody chlupatých správňáckých Mirků Dušínů, a přišlo vám to svěží, jsou myší hlídky hra pro vás.
Stejně tak se dobrodružství neodehrávají ve smyslu: “Vlezeš do jeskyně, tam všechno zabiješ, najdeš poklad a jsi hrdinou… Další level, vlezeš do větší jeskyně, zabiješ všechno o krapet silnější a sebereš větší poklad.” Nikoli. Důraz na hraní slabostí stejně jako odvahu popasovat se se vším větším než je myš, ať už je to sova, želva nebo v těch nejepičtějších příbězích medvěd. Přestát v pár centimetrech velikosti potopu, třeskuté mrazy a přitom zajistit, aby ostatní myšáci žili klidně a spokojeně a v myších teritoriích byl klid a mír, to je výzva, kterou řešíte.
Nechte jiným, ať “kydlí” své skřety či nemrtvé, nepřátelé myších hlídek létají bezhlučně nocí či se syčením se plazí listím, anebo jsou v řadách samotných myšáků. Ačkoli jsem se setkal s názory, že hlídkařská hra na hrdiny není pro začátečníky, protože koncept střetu (boje) je tak odlišný, tvrdím opak. Blízké je člověku to, co si osvojí v počátcích, takže nevidím důvod, proč nezačít jako chlupatá myška malých rozměrů, ale velkých ideálů.
Osobně věřím, že s partou rozumných dvanáctiletých kluků (jistě, i holek) a pomocí vypravěče je možné si hru na “myšáky” parádně užít. Pokud již hráči přičichli k jinému konceptu role playingu, tenhle vytříbí důraz na hraní rolí oproti možnosti mechanického průchodu dungeonem. Jenom si nejsem jist fanouškovskou základnou, vzít potenciální průnik fanoušků RPG a fanoušků Myší hlídky, kolik nás je? Tak to šiřme, možná že Mirkům Dušínům z masa a kostí zvoní hrana, to ale nemusí být důvod, aby nepovstali hrdinové noví, malí, chlupatí…
David Petersen, Luke Crane: Myší hlídka: Hra na hrdiny
Vydavatel: Comics Centrum 2018
Překlad: Ondřej Štípek, Alexandra Niklíčková, Jan Kantůrek
Počet stran: 320 barevných
Cena: 630 Kč
