Krvavý trůn
Zdroj: Albi

Francouzský král je mrtev, ať žije král! Ale kdo jím bude? Ten nejschopnější, ten nejchytřejší, nejlstivější, nejzákeřnější nebo ten bez skrupulí?

Rozměry nenápadná hra, v originálu zvaná Oriflamme, získala v roce 2020 francouzskou cenu As d’Or za nejlepší hru na deskoherním festivalu v Cannes. I proto se dočkala řady jazykových mutací, do české verze ji pak převedlo vydavatelství Albi pod názvem Krvavý trůn.

Název Oriflamme se odvíjí od pojmu označující francouzskou královskou standartu. Ocitáme se totiž na středověkém francouzském dvoře ve chvíli, kdy král je mrtev. A zatímco jiná nová desková hra, která se doslova jmenuje “Král je mrtev”, simuluje mocenský boj v Británii, karetní hra Krvavý trůn rozvíjí nebezpečné intriky připomínající ponurou atmosférou a estetikou populární Hru o trůny. Svou herní mechanikou se zase dostává někam mezi Milostný dopis a Citadelu.

Již z obrázku obalu hry je cítit napětí. Něco se stalo. Něco se chystá. A nebude to hezké. Ve hře Krvavý trůn se hráči ujímají role jednoho aristokratického rodu, aby svými šikovnými intrikami a politikou docílili toho hlavního – obsadili opuštěný královský trůn.

Lhostejno, zda budou hájit zelený prapor s drakem, žlutý s jednorožcem, rudý s gryfem, modrý s pegasem či černý s krakenem. Všichni se budou dopouštět manipulací, tajných spiknutí, léček, krádeží, ba i vražd. Nejeden nůž zůstane ušpiněn krví a nejeden rod přijde o své nejlepší muže.

Krvavý trůn
Zdroj: Albi

Krvavý trůn je velmi svižnou karetní hrou s velmi jednoduchými pravidly. Jednoduchost pravidel však neznamená jednoduchost herní strategie, ba naopak. I v šachu lze poměrně ihned pochopit, která figurka jak táhne, ovšem k šachovému velmistrovi je cesta ještě předlouhá. I zde člověk musí pečlivě zvážit svoje tahy, rozvažovat konzervativní postup či se naopak pokusit o překvapivý protiúder či gambit. Ostatní rody s vámi nebudou jednat v rukavičkách.

Výše zmíněný Milostný dopis a Citadelu tato hra připomene jak snahou vyřadit co nejvíce soupeřových postav ze hry, tak také variabilitou schopností daných postav. Vítězí ten hráč, který se nejlépe prosadí v těžké krvavé konkurenci a získá nejvíce bodů vlivu. Těch dosáhne nejen hrubou silou, ale i šikovnou politikou.

A jak tato hra vypadá reálně? Každý hráč disponuje stejnými deseti unikátními kartami, které představují zástupce jeho vlastního rodu (těch je šest), tak tzv. “pletichy”, tedy intriky, pomocí kterých lze zamíchat celou situaci (ty jsou čtyři). Hráči své karty pečlivě promíchají a do hry jdou pouze s náhodnými sedmi vybranými, přičemž každá hra se hraje na šest kol, ve které se použije vždy jen jedna hráčská karta. To znamená, že jedna z ruky se také nikdy nezahraje.

Každý hráč tedy tuší, co všechno karty umí a dělají, očekává, co se všechno se může stát, ale přesně neví, které karty protihráče se do hry dostanou, respektive nedostanou, protože nemůžou, nebo na ně nezbyde prostor. Je to jeden z hlavních mechanismů hry: soupeř vás vlastně překvapí něčím, co jste stejně mohli čekat, ale nemohli jste si být úplně jisti.

Hra se hraje na zmíněných šest kol, přičemž v tom, kdo bude hrát první, se hráči postupně střídají, vždy po směru hodinových ručiček. Každé kolo má dvě fáze. V první fázi hráč, který je na řadě, vykládá kartu na stůl do tzv. řady intrik, a to neodhalenou. Dává ji buď na začátek, nebo na konec řady, případně s ní – pakliže může – zakrývá nějakou svou v předchozích kolech vynesenou kartu.

V druhé fázi hráči sledují posloupnost vyložených karet a postupně se vyjadřují ke svým kartám, které v řadě leží. Mohou ji vyhodnotit, tedy kartu otočí a povinně využijí její efekt. To samé platí, pokud je už karta otočená (odhalená) z kola minulého, efekt tehdy platí znovu.

Krvavý trůn
Zdroj: Albi

Nebo mohou nechat kartu skrytou (neodhalenou) a položit na ni bod vlivu. Ty se “sklízejí” až s odhalením karty. Tím hráči vlastně spoří body a zároveň nechávají ostatní hráče v nejistotě, co za kartu se tam vlastně skrývá. Zatímco postavy ve hře zůstávají, dokud nejsou eliminovány, pletichy jsou jednorázovou akcí a jejich karty jsou po vyhodnocení vyřazeny z řady.

Postavy vašeho rodu jsou šlechtici, bojovníci nebo zákulisní hráči. Poslední zmíněné “špiony” reprezentuje Špeh, který umí okrádat karty respektive hráče sousedící s jeho kartou. Imitátorka zvládne, jak její název napovídá, napodobit efekt sousedící karty a osvojit si ho pro danou chvíli.

Starému dobrému násilí rozumí Lučištnice a Zbrojnoš. Lučištnice sestřeluje karty z jednoho kraje řady intrik, zatímco Zbrojnoš vraždí své sousedy. Může se stát, staví-li hráč řadu intrik nešikovně, nebo jeho protihráči promění situaci, že bude ničit pomocí těchto karet sám sebe, aniž by chtěl. Aristokraté pak sbírají body vlivu už jen díky tomu, že prostě jsou. Lord generuje zisk sám za sebe, ale zvětšuje ho tím, jestliže sousedí se svými spojenci.

A konečně, samotný Následník, ten generuje dva body vlivu za to, je-li ve hře v danou chvíli sám jediným Následníkem. Netřeba zmiňovat, že krále chce mít každý z hráčů, takže se z Následníka po jeho odhalení stává okamžitý terč, případně se ozvou (odhalí se) i Následníci ostatních rodů. Jejich existence však není žádnou podmínkou pro vítězství ve hře. Jak bylo řečeno, karta Následníka se vůbec nemusí ve hře objevit.

A zatímco se postavy soupeřících rodů v řadě intrik olupují a eliminují, čtyři použitelné karty pletich přinášejí jednorázové, ale výrazné efekty. Karta Vražda znamená okamžitou vraždu jiné karty. Pro úplnost je třeba říct, že karty, které vraždí (např. Zbrojnoš, Lučistnice, Vražda), mohou cílit na karty odhalené i neodhalené, v tom není žádného rozdílu. Jedinou obranu pak skýtá – kromě strachu z léčky – zmíněné překrytí jedné své karty jinou. Spodní karta je tehdy sice chráněná, ale nelze využívat její schopnosti.

Krvavý trůn
Zdroj: Albi

Zároveň, kdykoli se hráči podaří vyřadit takto jakoukoliv kartu, získává automaticky bod vlivu. Karta Léčka představuje šikovnou past, při které dojde-li k eliminaci této neodhalené karty, vlastník této léčky vydělá čtyři body vlivu a útočící karta protivníka padnoucí do této nalíčené pasti musí opustit hru.

Pleticha s názvem Spiknutí zase představuje jakýsi výhodný bankovní účet. V době svého odhalení zdvojnásobí zisk na sobě nastřádaných bodů. A konečně Výnos, který dokáže přesunout jakoukoliv kartu na jakékoli jiné místo v řadě intrik, čímž může zcela zamotat plány protihráčů, které se jinak odvíjejí od posloupnosti a chronologie vystavených karet.

Jak vidno, hra je plná interakčních mechanismů a zejména sabotáží. Je třeba počítat s tím, že se vaše plány využijí pouze v jednom kole, a že velmi často k nim ani vůbec nedojde. Vaše postavy umřou dříve, než přijdou na scénu, pletichy dojdou k prozrazení, nebo se jim protivník šikovně vyhne.

Roli samozřejmě hraje i náhoda, stejně jako pokerové ovládání se a taktizování protivníka. Skrývá se pod tamtou kartou léčka nebo ne? Proč hráč tolik otálí s odkrytím karty – spoří body, či čeká na správný okamžik k úderu? Hlavní tvůrci hry jsou pak ti odvážní, jenž se snaží ostatní “odstřelit” i za cenu vlastní ztráty. Vaše vlastní chyby vás tolik neoslabují, spíše posilují ty druhé.

Každá hra je zcela jiná, jednou se generuje dlouhá řada karet, jindy efekty karet vedou k rychlému vybíjení se, které přežije málokdo. Řada intrik i délka hry samozřejmě roste s počtem hráčů (od tří do pěti), s vícero hráči roste i optický dojem agresivního chaosu a potenciálního nebezpečí, ale jinak celkový dojem ze hry zůstává poměrně stejný.

Hru lze díky své rychlosti a rozměrům doporučit i na „mimodomácí“ hraní, tedy třeba k pivu, na chatu s přáteli apod. Může jít také o hru “druhého řádu”, která se dostane na stůl ve chvíli, kdy je dohrána hra větší, ale zůstává čas a chuť na hru menší.

Krvavý trůn
Zdroj: Albi

Hra zaujme hráče, kteří si rádi vzájemně škodí a rádi bodají (v herním slova smyslu) dýky do zad. Naopak se hrou mohou mít problémy ti, kteří psychicky špatně snášejí věčné škůdcovství a raději něco konstruktivně či snad dokonce kooperativně budují.

Úspěšní ve hře budou hráči, kteří jsou sami schopni výraznější manipulace a plánování, ale potřeba je také schopnost vcítit se do uvažování protivníků a mariášský cit pro sledování již odehraných karet. I přes tento um hra vždy překvapí nějakým prvkem nečekanosti.  

Krvavý trůn

Vydavatelství: Albi

Autoři: Adrein a Axel Heslingovi (design), Tomasz Jedruszek (art)

Počet hráčů: 3-5

Minimální věk: 10+

Délka hry: 20 minut

Závěrečné hodnocení
Zábava hraní / kvalita hry
70 %
Michael Fiala
Vystudoval politologii na FSV UK. Pracuje jako akvizitér v Městské knihovně v Praze, kde se věnuje primárně cizojazyčné literatuře, komiksům a deskovým hrám. Je spoluadminem na české komiksové databázi ComicsDB. Má rád kočky, Polsko, analogovou fotografii, fotbal, Monty Python, knihy a filmy, vaření, historii, přírodu, hospody, slunce a moře, internetové memy a Umberta Eca. Nemá rád špenátový protlak a hady.
krvavy-trun-francouzsky-kral-je-mrtev-a-prichazi-doba-intrik-lecek-vrazd-a-spiknuti-pro-uchvaceni-trunu+ krátká doba hry, opakovatelnost během jednoho herního sezení + ideální do hra do hospody + napětí + grafické zpracování + velký rozsah taktických možností, promotanost a vybalancování herních akcí a protireakcí + výrazná hráčská interakce + jinakost každé hry - při hře 5 hráčů potřeba většího stolu, karetní řada může nabýt nepraktických rozměrů - pro někoho možná dlouhé a nikdy nekončící hledání ideální strategie