Skupina se krčí ve vysoké trávě. Mikhailo skrze dalekohled své sniperky pozoruje Bobse, ptačího zloděje, jak se nenápadně krade ke dveřím opuštěného domu. Bobs se pohybuje vpřed opatrnými přískoky a kryje se ve stínech. Vegana nervózně přejíždí prsty po listu své motorové pily a čeká na svou příležitost. Cítí pach krve a nemůže se dočkat, až se pustí do akce. Zato Valeriya je nervózní. Cítí, že není všechno v pořádku a že jsou všichni ve velkém nebezpečí. Ale to jsou od okamžiku, kdy se pustili na tuhle výpravu. Leila nakloní hlavu a opatrně vidoucí pozoruje. Tedy pozorovala, ale její slepé oči jsou zakryté bílou páskou. Mikhailo sykne, Bobs dorazil k cíli. Akce začíná a vy vítejte v Krotitelích draků!
Ladislav Karpianus je televizní scénárista, tvůrce her, geek a fanoušek stolních rpg a deskovek. A především tvůrce v Česku ojedinělého projektu hraní RPG na video a přenášení tak příběhu fanouškům, kteří třeba nikdy nehráli takové pecky jako jsou Dungeons and Dragons nebo jeho počeštěná verze Dračí doupě. A nebo fanouškům, kteří takové hraní rádi sledují.
Začněme úplně jednoduše, co nebo kdo jsou to Krotitelé draků?
Krotitelé draků jsou zábavná internetová herní show, ve které umělci hrají stolní RPG Dungeons and Dragons. V Čechách jde o unikátní formát, který kombinuje herní mechaniky s improvizovanou show, který tu ještě nikdo nerealizoval.
Jak se vlastně dostane hráč deskovek (Dračího doupěte) od stolu k videu?
Je to poměrně dlouhá cesta. Ta moje začala právě u hraní starého českého Dračího doupěte, kde jsem si jako vypravěč (Pán jeskyně) uvědomil, jak moc mě baví tvořit příběhy. Díky tomu jsem začal psát povídky, vyhrávat literární soutěže, později jsem vystudoval tvůrčí školu a začal se živit jako scenárista. A díky tomu poznal kamarády, kteří jsou špičkoví ve svém oboru. Ať už jde o zvukovou postprodukci, grafiku, střih… Takže pak už stačilo jen sebrat odvahu, rozhoupat se, oslovit je a začít vše posunovat kupředu…
Můžeš neznalým popsat Drači doupě? Co je na něm tak zábavného a zajímavého?
Dračí doupě je hra o představivosti, v podstatě vše je založené na vyprávění Pána jeskyně – vypravěče a představivosti hráčů spojené s rámcovými pravidly na papíře. Je to hra, ve které si vytvoříte postavy, taková alterega, do kterých se vciťujete a skrze které prožíváte příběh, který tvoříte dohromady se svými kamarády. A to je podle mě na téhle hře nejkouzelnější, ta radost, když se překvapují hráči i vypravěč navzájem. Na začátku totiž mají všichni jen mlhavou představu, jak se hrdinský příběh bude odvíjet a jelikož je v téhle hře možné za své postavy udělat doslova cokoliv, konce bývají skoro vždy překvapivé. Někdy humorné, jindy vítězné…
Jak důležitý je výběr hráčů?
Kdysi jsem výběru hráčů nepřikládal moc velkou váhu, prostě jsem oslovil kamarády, co byli po ruce a hráli jsme. Mám za sebou už mnoho her s mnoho skupinami a výběr spoluhráčů je pro celkový požitek ze hry naprosto kritický.Stolní RPG hry jsou totiž založené na jednoduché premise – bavit se, ale bavit i druhé. Vlastně se proměníte v dítě, které si na něco hraje. Nebo ho v sobě zase probudíte. A je naprosto zásadní mít kolem sebe lidi, kteří tenhle úžasný návrat do dětství neruší svými ironickými poznámkami a berou hru v její podstatě vážně.
Hraje roli, zda jsi hráč nebo hráčka? Pokud ano, proč? Hrají muži ženské role a ženy mužské?
Myslím si, že ano. Muži se trochu ostýchají jít do romantických vztahů nebo náznaků jakékoliv vztahovosti, ať už s postavami mimo skupinu nebo v ní. Ženám to tolik nevadí. Ten emoční prožitek je pro ně asi důležitý. Z mé zkušenosti jsou muži častěji na čísla, souboje, budování postav, ženy spíš na roleplay. A pokud je skupina složená jen z mužů, bývá to většinou divoké, spojené s nějakým odpočinkovým večírkem na chatě, kde hra podkresluje celý večer. Ve skupinách složených z žen i mužů jsem vypozoroval, že je hra o poznání ukázněnější. Ve skupině složené jen z ženských hráček jsem zatím neměl tu čest hrát. 😀
Jak by jsi srovnal Dračí doupě a třeba RPG na počítači? Kde jsou ty výhody a nevýhody obojího?
To je jednoduché. Nevýhoda Dračího doupěte nebo jiných stolních RPG je, že k tomu potřebujete kamarády/hráče. A ty v dnešní době najít a dát dohromady, ještě ideálně tak, aby se scházeli pravidelně, je poměrně těžké. Já jednu kampaň proto hraju i přes skype, díky aplikaci Fantasy Grounds, určené přímo pro DnDčko „na dálku“. Obrovskou výhodou stolních RPGček je ten sociální aspekt.
Počítačové hry jsou skvělé v tom, co se vám snaží odvyprávět. Světy, ve kterých hrajete, příběhy, které tam zažíváte, jsou sugestivní, ale i když se vám snaží dát falešný pocit, že vy rozhodujete, je to ve skutečnosti naopak. Počítačová hra má jasné mantinely, přes které vás nepustí. Včetně grafických, které omezují vaší představivost. Což ve stolních RPG neexistuje.
Jak dlouho vám trvá průměrná hra?
Průměrná hra trvá tak kolem čtyř až osmi hodin. Během ní se zpravidla vyřeší nějaká větší zápletka, splní nějaký úkol. Ale to se bavím o hraní s kamarády. Před kamerami je to jiné, tam je všechno minimálně pětkrát rychlejší. Není čas na chroustání chipsů, pivo, vtipné fóry nebo historky o tom, co vtipného se vám stalo od té doby, co jste se neviděli. Před kamerami jsme tam pro diváky. A musíme ze sebe vymáčknout co nejvíc. A zároveň děj neustále posouvat dál.
Proč fantasy a Krotitelé draků? Proč ne třeba steampunk nebo cyberpunk?
Krotitelé draků se odehrávají ve fantastickém světě takzvané Končiny. Ten tvořím s dalšími tvůrci už přes dva roky a kniha, popisující jeho reálie, by měla vyjít v nakladatelství Mytago. Jde vlastně o takový mix fantasy a steampunku (jen bez té viktoriánské estetiky, ta se mi u steampunku nikdy nelíbila). A okořeněné postapem.
Základní zápletka světa je, že na domovské planetě si elfové, hobiti a další rasy, co známe z klasických fantasy, žili relativně v pohodě, než se na planetu portálem dostaly technicky mnohem vyspělejší národy, které měly vzducholodě, uměly stavět železnice, znaly střelný prach. A začala bitva. Ze které zbyli mrtví bohové, opuštěná města… A na těchto troskách se hráči snaží vybudovat novou společnost.
Co je tvojí inspirací pro tvorbu příběhu?
Všechno, co je po ruce. Historka v hospodě. Kampaňové moduly pro Dungeons and Dragons, kde najdu zajímavý nápad, ale chci ho zpracovat jinak a pro mě a mé kamarády zajímavěji. Kdysi mi pomáhalo číst i tištěná periodika jako National Geographic. Stačí článek o opravdu bizarní rostlině. A pak už je jen krůček k tomu vymyslet opravdu originální potvoru.
Kdo s tebou hraje v Krotitelích draků?
Herec Matyáš Valenta, náš dvorní power gamer (to znamená, že je hodně na čísla a pravidla má poměrně v malíku), který hraje za ptačího zloděje Bobse. Herečka, moderátorka a modelka Naomi Adachi, která si zvolila za postavu trochu výstřední barbarku s motorovou pilou. Pak moje žena, divadelní režisérka Tereza Karpianus. Ta hraje za postavu unikátní pro svět Končiny, takzvanou Vidoucí, která se umí dostávat do Knihovny, což by se dalo přirovnat k Matrixu našeho světa a v něm umí měnit zákony přírody, cestovat v čase, vidět budoucnost a podobně.
Potom Matěj Anděl, herec, který si vybral takového zádumčivého, trochu pomaleji myslícího snipera. A nakonec divadelní kostymérka a scénografka Zuzana Mazáčová, která hraje za slepou mnišku Leilu Bardo. Všichni jsou to moji velice dobří kamarádi a na samotné natáčení jsme se připravovali a sehrávali celý rok, aby výsledek stál za to.
Mají Krotitelé nějakou předlohu v Česku nebo zahraničí?
V Čechách jsme první. V zahraničí existuje několik podobných seriálů, například Force Grey nebo Relics and Rarities. Z každého si bereme něco, ale pro nás bylo nejdůležitější mít opravdu sehrané hráče, ne jen zvučná jména celebrit, co se baví jen tak napůl. A pak množství rekvizit, které se s postupem děje před hráči kupí, to pro mě bylo naprosto zásadní.
Proč by diváci měli sledovat Krotitele draků?
Představte si, že se koukáte na Zaklínače, Game of Thrones nebo třeba Walking Dead, ale příběh není předem napsaný. A postavy nereagují podle scénáře, ale je na nich vidět, jak je jednotlivé situace a vývoj událostí opravdu překvapuje. A vy jste u toho, vy jste součástí, jste při tom. Proto začíná tenhle formát být podle mého v zahraničí tak atraktivní.
Vybíráte finance na další díly v kampani na Startovači, proč tam?
Oslovili jsme několik internetových televizí, které nám ale nabídly desetinový rozpočet, než za jaký jsme nakonec ze své kapsy vytvořili první díl, aby backeři nepodporovali zajíce v pytli. My ale chceme tenhle seriál udělat perfektně, s veškerou profesionální péči, aby dokázal případně oslovit i lidi, kteří stolní RPG ještě nikdy nehráli. Aby jim ukázal, že tyhle hry už dávno nejsou jen pro nerdy s brejličkama, co to hrají tajně někde ve sklepení o volných chvílích. Ale že je to skvělá, kreativní, společenská hra. Za mě vlastně nejlepší, co znám.
Co uděláte s vybranými penězi?
Malou část musíme zaplatit Startovači za vedení kampaně. Necelá šestina padne na výrobu a dodání odměn, které si případní backeři můžou na stránkách Startovače vybrat. Polovina padne na profesionální postprodukci, která vůbec není levná, ale s finální podobou jednotlivých dílů dělá doslova divy. A zbytek dáme na dva natáčecí dny, abychom mohli náš příběh završit. Nám z toho nic nezbyde. Jsme tak trochu blázniví fanoušci, kteří doufají, že se Krotitelé draků uchytí a budou schopni přilákat nové hráče a potažmo i diváky.
Když nevyberete dost peněz, co bude s Krotiteli draků dál?
To je ještě ve hvězdách. Zatím na to nechci myslet. Ale hádám, že se i tak pokusíme oslovit nějakou produkční společnost. A když to nevyjde, v tom případě zveřejníme alespoň zbytek natočeného materiálu. A tuhle úžasnou, zábavnou kapitolu uzavřeme, abychom začali nějakou další. Ale my věříme, že se kampaň povede a že přitáhneme staré i nové fanoušky deskovek a RPG k našemu příběhu a zpracování.
Do kdy poběží kampaň? A kdy budou nové díly Krotitelů draků?
Kampaň běží 42 dnů, končí 22.července. Během ní budeme zveřejňovat další videa, rozhovory a raritní i běžné odměny, aby byla pro případné zájemce stále atraktivní. Zároveň jedeme na Gamecon, kde budeme hrát před diváky naživo. Na to se moc těšíme. Pokud se kampaň podaří, hádám, že postupně bychom s určitou periodicitou mohli zveřejňovat všechny díly po letních prázdninách.
Kdo nebo co je pro Krotitele draků vzorem? Kam se s Krotiteli chceš dostat, čeho chceš dosáhnout?
Pro mě osobně je to vypravěč Matthew Mercer z pořadu Critical Role, kde dabéři hrají naživo DnD čtyři hodiny v kuse každý týden a mají nesmírnou sledovanost a obří fanouškovskou základnu. My zatím zvolili stříhaný formát, jelikož si myslím, že tolik fanoušků stolních RPG tady zatím není a to chceme změnit. A když se nám to povede a my je nalákáme, kdo ví? Třeba budeme za rok, za dva, streamovat taky!
Co vlastně vidíme na videu prvního dílu?
Jde o první díl, vlastně prolog, kde jsem dal z celého dosud natočeného materiálu hráčům asi nejvíc prostoru, aby reagovali mezi sebou a divák si tak udělal obrázek o charakterech jejich postav a zároveň si udělal i nějaký vztah k samotným hercům. Už konec prologu věští, že s příjezdem neznámé osoby se děj pořádně nakopne a nezastaví… Ale na to už potřebujeme bohužel další finance.
Odkud máte předměty a věci, se kterými hrajete?
Rekvizity, které hráči používají během své poutě, mi vytvořil na míru truhlář Nikola Tlášek z Dante Woodworks. Miniatury jsem vytiskl na 3D tiskárně od našeho sponzora PRUSA3D. Vybavení místnosti, ve kterého hrajeme, nám zapůjčili lidé z Fantasyobchodu.cz. A co mě nejvíc dojalo, podložky i nabarvení miniatur zajistili fanoušci pořadu, kteří se sami před natáčením nabízeli, jestli by s něčím nemohli pomoci. Nakonec jsem za ně rád, vlastně ani nevím, jestli bychom to bez nich v tak krátkém časovém úseku stihli vše vyrobit.
Jak těžké je dát dohromady produkční tým? Co obnáší natáčení jedné epizody Krotitelů draků?
Dát dohromady produkční tým zas tak těžké nebylo, jak už jsem říkal, většina z nich jsou kamarádi z oboru, které stačilo jen oslovit a oni se pro ten projekt nadchli. Následné zařizování před natáčením bylo ale peklo, jako scenárista jsem jen tušil, kolik práce to je, ale člověk tu produkční stránku věci musí zažít na vlastní kůži, aby si uvědomil, jak úmorná, neviditelná, nevděčná a přitom naprosto zásadní práce to je.
Musí se totiž domluvit prostor, herci, kteří jsou rozlítaní, záběrování, většinou je na natáčení omezený čas, ale spěch z nás přitom nesmí být znát, to by zničilo celý zážitek z pořadu… A když se to natočí, člověk si na den, dva oddychne, a pak začne to samé kolečko ve střižně, ve zvukové postprodukci, kde se poznámkuje, vylepšuje, střihá, přidává, koloruje, dodělává se grafika. Jen pro představu – první díl jsem viděl dle mého odhadu během postprodukce přibližně stokrát, abych ho dotáhl do takové kvality, jakou můžou diváci vidět dnes.
Díky za rozhovor
Rádo se stalo 🙂
Poznámka: Web Fantasymag.cz, jako nejčtenější žánrové médium zaměřené na sci-fi a fantasy v ČR, je hlavním mediálním partnerem projektu Krotitelé draků
