Když za mnou přišli ze studia Define Human s novou, unikátní, Battle Royale hrou, říkal jsem si, že se zbláznili. Další BR projekt? To myslíte vážně? A v čem má být jako unikátní? Bude plný mimozemšťanů? Nebo bude zasazen do 1. či 2. světové války? Nebo máte ještě něco jiného? Inu asi mají…
Islands of Nyne je totiž mixem všeho, co jsem právě napsal. Hra je zasazena do sci-fi prostředí, kde jste spolu s dalšími padesáti účastníky uneseni mimozemskou civilizací pro pobavení davů. Následně jste skrz portál vypuštěni na osamělé planetě plné prvků ze všech světových období našeho světa, ale i úplně jiných planet a je jen na vás, jak a jestli přežijete.
Že to vůbec nezní špatně?
No to asi ne, otázkou ale je, jak se to hraje. ION je za mě takovou sci-fi verzí CS:GO zasazenou do Battle Royale arény. Je tu pouze pohled z první osoby, přestřelky jsou velmi rychlé a vaše vlastní schopnosti trumfnou všechno ostatní, co hra nabízí. Vlastně si při hraní Islands of Nyne připadám docela staře. Každý zázračný kill který dám mě přesvědčí, že už jsem si přivyknul tomuhle zběsilému tempu, jen aby mě o sekundu později zabil někdo rychlejší a schopnější než jsem já sám…
Islands je totiž i přes své sci-fi zasazení abnormálně realistickou a rychlou akcí. Jediné, co je zde pomalé, je pravděpodobně přebíjení zbraní, které zase balancuje přemíru munice všude, kam se člověk podívá. Ono ostatně všeho je tu tak nějak přemíru. Každá židle, barel, bedna, stůl či cokoliv jiného obsahuje desítky zbraní, munice i brnění.
Často se vám tak stane, že sotva přistanete, dostanete dávku do zad od plně vybaveného protihráče, který přistál pouhých pár sekund před vámi. Opravdu vám pak přijde, že je zbraní a všeho ve hře až moc.
Vždyť pokaždé, co jsem vběhnul do budovy, našel jsem nějakou zbraň i s municí, otočím se a najdu další a když se podívám do další místnosti hádejte co najdu? Ano, další zbraně, brnění a různé jiné vybavení! Na jednu stránku je fajn nehledat 5 minut něco, s čím se budu moct bránit, na tu druhou to působí lehce extrémně.
A když už jsme u extrémů, mapa je jedním z nich. Velikostí nepatří mezi nejmenší jaké znám, ale je rozdělena na „malé arény“ a mimo ně nenajdete prakticky nic. K čemu vám je nádherná pirátská zátoka, k čemu vám jsou obří hrady či starověká městečka, když je nic nespojuje?
Nevím, asi mám moc vysoké nároky z hlediska level designu, ale myslím si, že mapa by měla vždy působit uceleným dojmem a hlavně mít nějaký smysl. Přecházet hezky plynule z jedné zóny do druhé, mít možnosti úkrytu atd. Tak by to mělo přece být a ne se dívat na dlouhé planiny bez významu?
A i přesto, že můžete protestovat „budovy byly přesunuty z našeho světa na cizí planetu“ (vzhledem k jejich zpracování spíš tak z Oblivionu), pořád je to špatně. Vše to působí laciným dojmem, kdy někdo vzal assety z různých her a náhodně je rozházel po prázdné mapě. Mezery se vyplnily pár kousky stromů a voila je hotovo. Samozřejmě to pak má vliv i na pohyb samotný.
Přesun z místa na místo se tak stává nervy drásajícím peklem, kdy vás kdokoliv může spatřit na kilometry daleko a neprospívá tomu ani fakt, že tu nemáte možnost rozšířeného pohybu. Tím myslím, vyklánění se zpoza rohů či proskakování okny a balkóny.
To jsem ostatně zjistil opět tím nejhorším způsobem. Když jsem poprvé vlezl do budovy, abych se ukryl před nepřátelskou palbou, zjistil jsem, že jsem v pasti. Jediný vstup – DVEŘE – hlídal sniper, který mě naháněl přes půlku mapy a já tak neměl prakticky žádnou šanci. A ve hře, kde je pohyb důležitý považuji tyto chyby jako hodně vážné. To okno mělo do háje 2 metry!!!! A stejně jsem skrz něj nemohl proskočit!
Islands ve výsledku asi ani není hrou zaměřenou na hráče jako jsem já. Jsem prostě zastánce větších světů plných malých detailů s neomezenými možnostmi pohybu. Ano, jsem člověk, který raději hraje PUBG. Tam mám totiž možnosti, které nenajdu nikde jinde. Plížit se, ostřelovat nic netušící hráče a vyhýbat se konfliktům na metrové vzdálenosti. Někdo to může považovat za slabost, já tomu říkám taktičtější přístup k věci. Cílem je přeci přežít a ani ve skutečném životě byste nenaběhli před hlavně svých nepřátel a raději je střelili z bezpečné vzdálenosti hezky mezi oči.
Je tu tedy vůbec něco dobrého?
Ano je. Zbraně jsou neskutečně dobře zpracovány a s nimi samozřejmě i jejich hratelnost. Pocit ze střelby je na úžasné úrovni a s každou zbraní se musíte doslovně naučit zacházet, než se vám podaří někoho odpravit. Servery jsou stabilní a nezaznamenal jsem ani lagy ani žádné framedropy. Přidejte si k tomu ještě rychlou frenetickou akci plnou přestřelek a výbuchů v řádech několika minut a máte tu dostatečně unikátní projekt, který by mohl přitáhnout davy lidí.
A ne, teď nemyslím casual hráče, kteří si chtějí zastřílet jednou za den, ale profíky a závisláky. Lidi, co u této hry stráví stovky hodin zlepšováním svých schopností podobně jako třeba v již zmíněném Counter Strike.
Verdikt
Islands of Nyne je skvělou „střílečkou“ převlečenou za Battle Royale hru. Nenabízí prakticky nic, co bychom už někde neviděli, ale i přesto má své kouzlo. Sám nevím, jak bych to popsal, ale srovnání s Counter Strike se nevyhnu.
ION prostě nebudete hrát kvůli grafice ani kvůli zasazení do scifi světa, ale stejně jako u CS pouze proto, že vás baví ta rychlá frenetická akce plná smrti a vzrušení. Protože právě tohle, je ten prvek, co hru odlišuje od ostatních a láka hardcore hráče z celého světa. Pokud vám tedy nevadí pokulhávající level design, omezený pohyb a pár další prkotin, přičtěte si klidně k mému hodnocení dalších 10 – 20 % – já jsem už hold asi zhýčkaný jinými projekty, které mi dodávají kompletní balení.
