Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit cover

Sid Meier’s Civilization je legenda tahových strategií, která baví hráče více než čtvrt století.  Inspiraci pro její vývoj brali její autoři také ze strategických deskových her. A naopak také byla inspirací pro mnohé hry na našich stolech. Dvě z nich dokonce nesou její jméno. Ta novější s podtitulem Nový úsvit spatřila světlo světa před dvěma lety a já si ji před nedávnem konečně měl šanci vyzkoušet a zjistit, zdali svému slavnému jménu dostojí.

Ze začátku se musím přiznat, že na novou deskovou civilizaci jsem se těšil jak malý kluk na Vánoce. Miluji tahové strategie a u nejnovějšího, šestého dílu Sid Meier’s Civilization jsem strávil nejedno odpoledne. Právě z tohoto dílu si Nový úsvit převzal vizuální stránku. Obal tak přesně kopíruje krabici počítačové hry a vůdci civilizací mají příjemné cartoonové ilustrace. Také stejně jako počítačová verze slibuje uhlazenější a přístupnější zábavu oproti svému staršímu sourozenci. Hra by podle autorů měla být dohrána do dvou hodin a zabaví dva až čtyři hráče.

Průzkum

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit krabice Pod víkem najdete pěknou spoustu komponent: Více než tucet dílků variabilní mapy, osm různých vůdců, žetony divů světa, zdrojů a surovin, dílky městských států, žetony barbarů, ciferník, směrovou růžici a kostku. Pro jednotlivé hráče pak plastová města, žetony. Karty, ciferníky a ukazatele zaměření ve čtyřech barvách.

Co však v krabici nenajdete, je rozumný způsob, jak všechny herní komponenty uložit. Nejenže chybí jakýkoliv insert , neboli pořadač – ta papírová výplň krabice je fakt spíše na obtíž – ale ani plastových pytlíků není dostatek na to, pokud chcete hru nějak rozumně uložit a netřídit před každým vytažením na stůl.

Sice jsem si jako správný deskovkář s vlastní zásobou pytlíčků poradil, ale přece jen si říkám, že tohle je v dnešní době vymazlených her dosti podprůměrné a když sousta her může mít krásný insert, proč to nemohou mít i hry od jednoho z největších světových vydavatelství.

Zakládání civilizace

Samotná příprava hry je sama o sobě malou minihrou a chvilku vám zabere. První vás čeká příprava mapy z variabilních dílků. Můžete si vybrat, zdali si ji sestavíte dle předdefinovaného návodu, nebo ji budete tvořit sami postupným přikládáním. Posléze mapu osídlíte barbary a městskými státy a zaplníte ji přírodními divy a surovinami. Přichystáte si divy světa a pokud nehrajete v plném počtu, některé z nich vrátíte zpátky do krabice.

Každý hráč dostane komponenty ve své barvě. Umístí si hlavní město na vyznačené pole a urovná si karty zaměření tak jak mu říká karta vůdce civilizace, kterou si vybral. Nakonec odhalíte tři karty cílů, které vám určí, jak vlastně můžete vyhrát hru. No a konečně můžete začít psát příběh vaší civilizace.

Cesta k věčné slávě

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit rozbaleno Aby se vaše civilizace stala tou nejvelkolepější a vy vyhráli hru, musíte splnit jednu ze dvou podmínek na každé ze tří karet úkolů. Podmínky jsou dosti různorodé – od stavby divů přes technologickou dominanci a rozšiřování kulturního vlivu až po agresivní dobývání. To, že každá karta nabízí dvě možnosti, jak ji splnit, přináší to, že vás nikdo nemůže úplně zaříznout a zabránit vám ve výhře třeba tím, že by měl všechny divy světa u sebe on.

K vytouženému vítězství vede cesta přes mnoho tahů, ve kterých můžete vždy udělat jednu z pěti akcí vypsaných na kartách zaměření které máte vyskládané před sebou v řadě. Pomocí kultury rozšiřujete své území na mapě přikládáním žetonů kontroly. Vojenství vám umožní zaútočit na městské státy či ostatní hráče, vypořádat s otravnými barbary či opevnit své žetony na mapě. Když šáhnete po průmyslu, můžete vybudovat nové město nebo div světa.

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit vudci Ekonomická karta hýbe vašimi karavanami, které pak ze svobodných měst či měst soupeřů přinesou mocné dohody a drahocenné zboží kterým můžete posílit efekt jednotlivých karet. Poslední z karet zaměření – věda, je pro mne nejvíce zajímavá. Díky ní se posouváte dál na svém ciferníku pokroku a odemykáte si novější a silnější verze karet zaměření. Zahraniční obchod tak postupně vylepšíte na měnu a nakonec na kapitalismus, a vědu vám již ke konci hry nebude posouvat astrologie, ale jaderná technologie.

Nejdůležitější rozhodnutí ve hře však není, kterou z těchto akcí chcete hrát, ale kdy ji chcete hrát. Klíčovým mechanismem je totiž pořadí, ve kterém máte karty před sebou vyskládány. Čím víc napravo je karta zaměření, tím silnější je její akce – buď vám dá více zdrojů, větší sílu, nebo umožní pohyb/stavbu/rozšíření se na obtížnějším terénu.

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit kousky Poté co kartu vyhodnotíte, umístíte ji co nejvíce nalevo a ostatní karty posunete napravo aby zaplnily její předchozí místo. Díky tomu se úplně nevyplatí dělat tu samou akci stále dokola, jelikož bude velice slabá.

Vaši strategii navíc narušují barbarští nájezdníci, kteří se vždy po pár kolech pohnou náhodným směrem a můžou vám nejen spálit žetony kontroly, ale i srovnat města se zemí. Navíc i když se jich zbavíte, tak se po nějaké době na mapě znovu objeví, dokud jejich základnu nepřekryjete svým městem či žetonem.

Posledním přídavkem do dynamiky hry jsou divy a schopnosti vůdců. Které dávají významné bonusy – kupříkladu Gilgameš získá dvojnásobek surovin za porážení barbarů a Orákulum umožňuje hráči přehodit si dvě sousední karty zaměření před jeho tahem. Celkově je tak partie Civilizace dynamicky se měnící mozaika, nad kterou je radost se zamyslet.

Reklama

Lesk a bída nehynoucích civilizací

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit Aztekove Myslím, že po přečtení předchozích řádků vás nepřekvapí, když řeknu, že ze hry Civilizace: Nový úsvit jsem upřímně nadšen. Centrální mechanismus karet zaměření mne uchvátil svou přímočarou elegancí, kdy za jednoduchým pravidlem skrývá nelehký hlavolam plný různorodých rozhodnutí. Pravda, tato elegance je trochu upatlána tuctem drobných pravidel a upřesnění, ale zdaleka se nejedná o nejkomplikovanější hru, co jsem hrál a po pár partiích vám vše přejde do krve.

Pravda, pro někoho je toto málo vzhledem k slavnému jménu na krabici. A rozmrzele by si mohl stěžovat: Kde jsou nějaké epické bitvy? Proč si nemohu stavět budovy ve městech? A jak to, že mám na výběr jen z 15 dalších technologií? A vůbec, je tohle vlastně Civilizace? Asi bych jeho rozmrzelost chápal, Nový úsvit nenabízí tak epickou hru, jako její starší bratříček, nebo jako mnoho jiných civilizačních her.

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit karty Pro mne je však výbornou hrou, která nabízí dostatek tématu bez toho, aby vás nutila mikromenežovat veškeré detaily vaší civilizace. Perspektiva hry je zde oddálena a díky tomu také příjemně odsýpá a jelikož jste skoro stále na tahu, tak vám dvě hodiny utečou rychleji než díl oblíbeného seriálu.

Navíc funguje dobře v jakémkoliv počtu hráčů. Na mapě je dost místa na rozrůstání se ale nejste od sebe příliš daleko, máte tedy možnost ale ne nutnost útočit na ostatní hráče. Jednotlivé partie jsou od sebe odlišné díky výrazné variabilitě.

Za mě je tedy Civilizace: Nový úsvit jednoznačně velice dobrou hrou. Do toho, aby byla výborná ji chybí jen pár krůčků. Tím nejpodstatnějším je jednoznačně lepší uložení komponent. Dalším je pak rozšíření obsahu, o které si hra tak na půl úst říká – zejména co se týče divů světa a městských států, jejichž nabídka se téměř nemění.

A vůdců civilizace by taky mohlo být více – jak má člověk zahájit jadernou válku bez Ghándího? Také jsem nepřišel na to, proč jsou městské státy vždy vyobrazeny ve dvojicích z každé strany žetonu jeden, což omezuje variabilitu. A hlavně co mám dělat s malými dílky vody?

Ani jeden z těchto drobných nedostatků mi však zážitek ze hry nijak nekazí a tak, si jdu dát partičku a uvidím, zdali Teddy Roosevelt vybuduje lepší civilizaci než Kleopatra.

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit

Vydal v ČR: ADC Backfire Entertainment s.r.o.

Počet hráčů: 2 – 4

Doporučený věk: 14+

Doba hry: 60 – 120 minut

Čeština: pravidla ano, materiál ano

Cena:  1090 Kč

Reklama

Kromě hraní her a psaní o nich se rád baví metalem a četbou SF a fantasy (zejména všeho co vypadne z pera Neila Gaimana). Jeho profese marketingového specialisty ho deformovala zájmem o data a statistiky, a tak si všechny deskoherní výsledky zapisuje, a analyzuje své tahy za dlouhých zimních večerů.