Sloužíš jako meč v temnotách. Jsi to jediné, co stojí mezi Divokými ze Severu a krajinami na Jihu. Jsi zadním vojem všech zemí na jih od Zdi. Dokážeš své muže na Zdi uživit ze zdrojů, které ti poskytne Dar? Nebo přijdeš o všechno a prohraješ ve chvíli, kdy Divodí proniknou za Zeď?
Rodina Catanu dostala už před nějakou dobou dalšího člena, o kterém se rozhodně nedá říct, že by to byl nějaký chudý a nudný příbuzný. Rodina Catanu je už tak poměrně široká a když by člověk chtěl zahrát nebo dokonce vlastnit všechny, musel by rozbít celkem hodně prasátek.
Catan: Hra o trůny – Noční hlídka (C-HoT) se v roce 2017 zařadila svou českou lokalizací do portfolia her stále se rozšiřujícího se rybníčku her inspirovaných hrou Osadníci z Catanu. Tedy inspirována – C-HoT je na ní postavena. Pokud byste si totiž pořídili C-HoT a nikdy jste žádnou hru z rodiny Catanu nehráli, můžete ji hrát prostě jako normální Osadníky. Budete mít 2 v 1, což je vždycky výhra.
Téma Her o trůny se bez nejmenší pochyb snaží svézt na vlně oblíbenosti kultovního seriálu a knih, které buď milujete, nebo nenávidíte. Stejné je to i s Catanem obecně. Jsou hráči, kteří Catan nesnáší i přesto, že jsme s ním kdysi všichni začínali a měli ho jako vstupní bránu do světa moderních deskových her. A jsou hráči, kteří mu naprosto propadli a Catan milují.
Pravdou je, že Catan je jednoduchá hra na vysvětlení, i na hraní. Na začátku hry si vyberete dvě křižovatky na rozhraní hexů tvořících mapu, která chcete kontrolovat. Postavíte tam své vesnice a zárodky cest a pouštíte se do budování. Házením kostkou buď získáváte suroviny pro rozvíjení svého panství nebo nezískáváte, což závisí na tom s jakou představou jste rozmisťovali a budovali svá sídla a jaké hodnoty na kostkách padly. Kdo získá v tradiční hře 12 vítězných bodů, vyhrává. A to je v podstatě vše.
Dobrá, jistě to není úplně vše, nicméně zhruba toto jsou pravidla klasického Catanu a víc toho v něm nenajdete. Area control. Házení kostkami. Obchodování. To vše je podstatou Catanu už od jeho počátků. A přese všechny mutace této hry jsou základy stále stejné.
Jak se to hraje?
Vše, co má původní Catan, najdete i v C-HoT. A ještě o trochu navíc. Máme tu znovu hexové hrací pole, na kterých můžete získat plodiny, díky nimž budete budovat svoje panství a získávat další věci. Je tu několik drobností, které hrací plán odlišují od originálu, nicméně těm se příliš věnovat nebudu a přejdu přímo k důležitým věcem. Těmi jsou Zeď, na které Noční hlídka stráží klid jižních krajů a která je rozdělena na čtyři díly. Tři kmeny a zároveň tři druhy Divokých, kteří se budou během hry snažit překonat Zeď a vtrhnout do nížin Daru.
A v neposlední řadě karty charakterů z předlohy a seriálu Hry o trůny. Nenajdete tam sice Jona Snowa, ale najdete tam některé vedlejší charaktery. Jejich využíváním si během hry opravdu pomůžete, a čím víc jich budete hrát, tím lepší charakter můžete mít. I když jen dočasně. Každý charakter je možno použít nejvýše 2x a pak musí být vrácen do banku a vy si pak musíte vybrat dalího hrdinu, který vám může pomoci.
C-HoT se tedy dá hrát jednak jako klasický Catan a jednak právě se zmíněnými komponenty v módu Noční hlídky z Her o trůny.
Zeď, na které stojí stráže je skutečně zdí v tom smyslu slova. Jsou to čtyři vysoké komponenty zdi s pěti místy na jejím vrcholu pro postavení Stráže. Stejně jako u samotných figurek mě příjemně překvapila kvalita těchto komponentů, stejně tak jako všech ostatních žetonů. Komponenty osad, hradů a cest jsou prostě catanovské. Ovšem s nádechem HoT.
Nápovědní karty jsou srozumitelné a dobře použitelné i při prvním hraní – tedy právě v tu chvíli, kdy je nejvíc potřebujete, protože nejčastěji potřebujete poradit. Karty charakterů jsou také pěkně zpracované, ilustrované… Stejně tak i karty surovin jsou tak trochu standard.
Jediný rozdíl je v jejich velikosti, která se sice dobře drží, ale přeci jen… zvykl jsem si už na velikost těch původních.
Divocí
Na severu žijící Divocí začínají svou hru shromážděním v oblasti Mrazoklů. Během hry se za určitých okolností začnou přesouvat na hrací plán a postupem času, pochodem přes tábory svých kmenů, začnou ohrožovat samotnou Zeď. Jsou právě tři druhy Divokých, které je potřeba dobře rozlišovat a na jejichž příchod je potřeba se různě připravit.
Základním Divokým je sekerník, nebo také Běžný Divoký, jak ho sama hra nazývá. Ten prostě postupuje skrze tábory, až se dostane přímo pod Zeď. Pokud je v té chvíli nahoře na vrcholu Zdi více stráží než sekerníků shromážděných pod daným dílem Zdi, neděje se nic. Pokud se ale ve vyhrazeném prostoru objeví prostá většina Divokých, nastává problém. Stráž stojící na nejmenším čísle – tedy ten první v řadě, je vrácen svému majiteli, a všichni Divocí stojící pod daným dílem Zdi ji prolomí a vtrhnou do Daru.
Směr, ve kterém obsazují pole, je daný šipkou. První divoký obsadí první pole hned za Zdí v Daru, druhý obsadí pole následující ve směru šipky, třetí další a tak dále dokud je co obsazovat. Došlo-li k prolomení Zdi, je nutné posunout žeton Prolomení Zdi, který je na hracím plánu vpravo vedle táborů Divokých. K prolomení Zdi se dostanu ještě později.
Druhým Divokým, na kterého můžete narazit, je Lezec. Ten se v případě, že se dostane k úpatí Zdi, automaticky přesouvá na první volné pole surovin ZA!!! Zdí. Nejde tomu nijak zabránit. Představuji si to tak, že se díky svým schopnostem prostě neviděný vyškrábe na Zeď a vtrhne do Daru. Jeho překonání Zdi ovšem neposunuje žeton Prolomení Zdi.
Třetí, největší a zároveň nejhezčí figurku mající Divoký, je Obr. Ten, když se dostane přímo pod Zeď a na jejím vrcholu je Stráž, tuto Stráž zabije (majitel si svou figurku vezme zpět do zásoby) a odchází do Mrazoklů spokojený s tím, co udělal. Pokud na vrcholu Zdi nikdo není, Obr prolomí Zeď a vtrhne do Daru. Toto se počítá mezi Prolomení Zdi a hráči musí posunout žeton na počítadle Prolomení o jedno výše.
Proč jsem u každého druhu Divokého zmiňoval ono Prolomení Zdi? Jednoduše proto, že je to jeden k možných konců celé hry. Dojde-li k trojímu prolomení zdi, hra končí. Ale to ještě neznamená, že všichni hráči prohráli.
Z toho co teď víme o Divokých a jejich efektech na hru můžeme vyvodit jednu věc. Hra by se mohla stát lehce kooperativní ve způsobu hraní. Lehce říkám proto, že někdo, kdo bude mít své zdroje dále od Zdi může mylně předpokládat, že se ho útoky Divokých vlastně netýkají.
Proč píšu mylně zjistíte, když si takový scénář zahrajete a uvidíte, co se může při prolomení Zdi všechno stát. V několika mých hrách nebylo výjimkou, když při jednom Prolomení překonali Zeď tři Běžní Divocí najednou, a tak se počet hexů, ze kterých bylo možné těžit suroviny, radikálně snížil. Navíc většina teoreticky nejčastěji padajících polí (hodnot na kostkách) je nejblíže samotné Zdi. A ty tedy budou obsazeny Divokými nejdříve.
Nicméně možnost kooperovat – spolupracovat na obraně Daru je jeden ze zajímavých prvků, které C-HoT do hry Catanu přináší.
Při hře čtyř hráčů tu sice je možnost “schovat se” mimo dosah a ukazatele šipek, nicméně asi nebudete jediní, kdo si této možnosti schování se všimne a tak bude o tato místa celkem rvačka.
Pohyb Divokých směrem ke Zdi je jednoduchý. Pokaždé, když hráči hází kostkami na produkci, hodí i dvanáctistěnnou kostkou, podle jejíhož hodu se posunují Divocí v příslušných táborech.
Jaké, že jsou okolnosti vkládání divokých do hry? Vždy, když chce některý hráč postavit osadu nebo hrad, nebo když získá karty Nejdelší cesta / Největší hlídka, je povinen umístit jednoho Divokého na stezku vedoucí ke Zdi, podle jeho příslušnosti ke kmeni. Žetony jsou jednak umístěny pod samotnými osadami a hrady, druhak vedle hracího plánu odkud je můžete příležitostně brát. Důležité je, že po postavení hradu se do hry vkládají žetony dva. Vše je dobře vysvětleno na přehledových kartách, které máte k dispozici.
Znamená to tedy, že čím více se hráč rozvíjí a buduje své panství, tím větší je ohrožení, které hrozí VŠEM hráčům. Zajímavá myšlenka – rychle se rozvíjet proto, abych získal co nejdříve co nejvíce surovin, nebo stavět stráže na vrchol Zdi a čekat, až Divocí potřetí překonají Zeď a hra skončí? Rozhodně je potřeba prvek Divokých zahrnout do strategického plánování ve hře. Rozvíjí to další prvky hry samotné – diplomacii. Obchodování to posunuje na další level, kvůli nutnosti ještě více kontrolovat ostatní hráče a jejich možnosti.
Zeď
Tato monumentální stavba hraje v celé hře stejně zásadní roli, jako v předloze. A i když můžete na obsazování vrcholu Zdi kašlat a hrát si na svém písečku, v jednu chvíli zjistíte, že vám ujel vlak a vaše pole surovin jsou obsazena Divokými. Princip je jednoduchý. Díky surovinám, které získáte příhodnými hody kostkou (vypěstujete/vytěžíte), máte jako jednu z možností umístit Stráž na vrchol Zdi. Pokud tam budete mít Stráží vícero – od tří a pak až od pěti – získáte za to vítězné body – 1 a 2.
Důležité je nebýt příliš spokojen se stávajícím počtem svých Stráží na vrcholu Zdi – může se stát, že o ně nějakým způsobem přijdete a to by znamenalo, že přijdete i o výše zmíněné vítězné body. Je to stejné jako byste přišli o Nejdelší cestu nebo Největší hlídku (ano – i tyto dvě staré známé karty tu najdete).
Samotná Zeď je na jednu stranu moc hezká, na druhou stranu je tak vysoká, že pokud sedíte směrem od ní za Darem, je pro vás možná obtížné vidět přímo za ni, do shromažďovacích táborů Divokých. Běžní Divocí nejsou tak vysocí, aby byli pohodlně vidět a vás to může zmást při volbě ideální strategie. To je ovšem jen drobnost.
Není konec jako konec
Jak už jsem výše zmínil, je několik způsobů jak hra skončí. A ty způsoby jsou dokonce tři.
První způsob, jak může hra skončit je, že jeden z hráčů tak nějak po staru Catanovsky nasbírá 10 vítězných bodů. A je to. Konec. Dosáhli jste Slavného vítězství a stáváte se Lordem velitelem. Jupí juch oslavy mohou začít.
Druhý způsob ukončení hry nastává ve chvíli, kdy dojde potřetí k Prolomení zdi. V takovém případě nevyhrává ten, kdo má v tu danou chvíli nejvíce vítězných bodů, ale ten, kdo má na vrcholu zdi nejvíce Stráží.
Třetím způsobem, jak hra skončí je, že v jednom okamžiku se objeví v Daru pod Zdí (tedy v prostoru, kde hráči získávají suroviny) osm a více Divokých – pozor, do této skupiny se počítají i Lezci, kteří překonávají Zeď automaticky, ale kteří nezpůsobují Prolomení Zdi. V případě takového konce opět rozhoduje počet Stráží na vrcholu Zdi.
Tyto alternativní konce přináší do hry opět něco nového, a to i pro staré hráče, kteří na Catan ještě úplně nezanevřeli a rádi si ho zahrají v této modifikaci.
Suma sumárum
Jak jsem napsal už na začátku – Catan: Hra o trůny – Noční hlídka rozhodně není chudým příbuzným ani prázdným přílepkem s příchutí Catanu. Naopak. Pro mě je tato verze Catanu jednou z nejpovedenějších verzí. Možnosti vyhrát hru různými způsoby, nesoustředit se jen na budování je v rámci rodiny Catanu osvěžující. Stále je pravdou, že vás mohou protihráči prostě vyšachovat a vy už pak nemáte možnost se jakkoliv vrátit a zapojit se do hry. Mohou vám v tom sice trochu pomoci karty charakterů, ale i tak je to obtížné.
Tento nedostatek Catanu zůstal. Možnost spolupracovat na společné obraně Daru před Divokými, je také velmi příjemnou a jistě možnou variantou, kterou můžete přijmout do své hry. Ano, zcela jistě, hra je stále závislá na náhodě a to jak v případě hodů kostek, tak i v případě tažených Divokých, kteří budou zapojeni do samotné hry a útoku na Zeď. Stále je to nejvíc omezující součást hry, přes kterou se ne každý přenese. Takže pokud máte raději hry, ve kterých máte svůj osud daleko více pod kontrolou, Catan: Hra o trůny – Noční hlídka si rozhodně nepořizujte.
Aha – pořizování, to je věc, na kterou jsem ještě zapomněl. Cena hry je v tuto chvíli na stránkách prodejce okolo 1800 Kč, což mi přijde jako mazec. Cena skoro o 1000 Kč vyšší, než je cena “základního” Catanu, je prostě overkill. Skoro bych řekl slovy klasika… Nejvíc nejhorší. Chápu, že se musí dát nějaká koruna za licenci, ale tohle je i pro mě celkem silné kafe a zároveň největší výtka, na kterou bych chtěl poukázat.
A poslední věc na kterou bych nerad zapomněl. Je velký rozdíl mezi hraním tří a méně hráčů a hraním čtyř hráčů – zejména proto, že při hře méně hráčů máte také méně hracích hexů. Při hře čtyř hráčů máte k dispozici o pěř hracích hexů více. Každý, kdo někdy hrál Catan ví, že čím více hracích hexů tím lepší manévrovatelnost, více zdrojů, které mohu získat nebo vyměnit. Tady jednoznačně platí, čím větší tím lepší. Hra se dá celkem snadno zahrát i s dětmi mladšími 14 let, pravidla skutečně nejsou těžká a pokud dokážete dětem vysvětlit základ strategie, jak se může hrát a necháte zbytek na nich, jistě si hru užijete i jako dospěláci.
Věřím, že Catan: Hra o trůny – Noční hlídka si jistě najde místo u hráčů, kteří mají rádi buď Catan samotný nebo Hru o trůny.
Catan: Hra o trůny – Noční hlídka
Vydavatelství: Albi
Autoři: Klaus a Benjamin Teuber
Počet hráčů: 2-4
Minimální věk: 14+
Délka hry: 60 minut (dle krabice), 45 minut a klidně i méně (dle autora recenze)
Jazyk: Čeština
Cena: 1799 Kč
