Možná to znáte – padne večer a rádi byste padli s ním – ideálně do křesla a k nějakému dobrému filmu, který zaujme a pobaví nejen vás, ale třeba i vaše potomky (aby se pořád odkudsi z kouta neozývalo „Mamííí, ja chci poníkyyy!“). Pokud máte navíc takovou tu správně retro náladu a nevadí vám trocha romantiky a polystyrenového kamení, měla bych pro vás jednu tutovku…

Lidskou populaci lze podle různých klíčů dělit na dva tábory. A jeden z možných způsobů dělení je na ty, kterým slova “Dobrý den, jmenuji se Inigo Montoya, zabil jste mi otce, připravte se zemřít,” nic neřeknou, a ty, kteří už Princeznu Nevěstu (1987) viděli.

Pokud patříte k prvnímu táboru, zkuste to napravit- a klidně rovnou s celou širokou rodinou. Ačkoli se jedná o film bezmála starší, než autorka tohoto článku (a ta už není žádný pulec) a na složité počítačové triky můžete rovnou zapomenout, nudit se určitě nebudete.

Kdo, s kým, jak, proč… ehm, cože?

Příběh se zpočátku tváří celkem jednoduše. On (Westley) miluje Ji (Pomněnku), ona má tak trochu delší vedení, ale nakonec to klapne. Westley odjíždí do Ameriky vydělat balík peněz pro lepší budoucnost, ale cestou je přepaden Strašlivým pirátem Robertsem. A ten, jak známo, zajatce nebere. Truchlící Pomněnka se zapřisáhne, že už nikdy nebude milovat nikoho dalšího. Tady by to celé mohlo končit, ale ve skutečnosti je to teprve začátek.

Zčistajasna se totiž dozvídáme, že Pomněnka (ano, ta stejná, která se tvářila, že zůstane už nadosmrti sama, tedy až na spoustu koček) má slavit svatbu s královým synem, princem Humperdinckem. K té ovšem nakonec nedojde, protože je Pomněnka čirou náhodou v den D unesena trojlístkem neznámých zločinců – šermířem, obrem a sicilským géniem zla. Aby toho nebylo málo, únoscům v patách se pohybuje tajemný Muž v černém, který se zdá být ještě mnohem nebezpečnější než všichni tři dohromady…

Princezna Nevěsta je film plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, takže pokud se díváte s dětmi, připravte se na nějaké to vysvětlování (třeba jak je možné, že ten pán už dvakrát umřel a přesto tady neustále pobíhá, nebo v čím poháru byl sakra ten jed?).

Hranice mezi dobrem a zlem je místy dosti tenká a ne vždy lze jednoznačně ukázat prstem, kdo je tady kladný hrdina a kdo záporák – i to může být trochu matoucí – vždyť i do morku kostí prohnilý princ Humperdinck má okamžiky, kdy se tváří jako hodný strýček, a skoro mu to i věříte.

Akčňák, ale ne krvák

Silnou stránkou filmu je akce a napětí. Pořád se něco děje, pořád je na co se dívat. A i když byl rozpočet na film takhle od pohledu zřejmě dost nízký, autoři z něj vyždímali, co se dalo. Nechybí šermířské souboje, souboje důvtipu, souboje s hlodavci (jen se moc nesmějte – tito jsou značně přerostlí a s čištěním zubů to rozhodně nepřehánějí), souboje bez soubojů (aneb jak protivníka vyřídit několika dobře mířenými… větami), mučení, zrada, manželské i předmanželské rozbroje, zmrtvýchvstání důležitých postav…

A i když už jste film třeba párkrát viděli, stejně si v určitých momentech alespoň pár milimetrů nehtů ukoušete, na to vemte jed (ale nespleťte si pohár).

Navzdory spoustě akce Princezna Nevěsta kupodivu neobsahuje skoro žádné násilí. Tedy, alespoň ne takové to echt názorné. Jistě, čas od času někdo někoho něčím probodne, ale většina poškozených to stejně nakonec rozchodí. Někdo svépomocí, jiný potřebuje trochu pošťouchnout, tak či onak je ale díky tomu úmrtnost (sympatických) postav velice nízká až nulová, což je další plus, sledujete-li film s dětmi.

Pozor si naopak dejte na příšerky – dospělce, který má za sebou Jacksonova Pána prstenů nebo pár dílů Buffy asi nijak zvlášť nenadchnou, ale jedince méně zatíženého předsudky mohou docela slušně vyděsit.

Chcete je? Až na Princeznu všechny!

Postavy jsou uvěřitelné, ochočitelné a zábavné. Hodně pomáhají i samotní herci – natáčení je zjevně bavilo a je to na nich znát (například u toho nejhustějšího šermířského souboje by jednoho vůbec nenapadlo, že to není zase tak dlouho, co jeho dva aktéři vůbec netušili, z kterého koncese ta špičatá věc drží). Trochu mi tam lezla na nervy akorát Pomněnka, která je prezentována jako děvče nikoli z nejbystřejších, a dle méhoby jí slušelo mnohem více vlastní iniciativy.

Takhle totiž většinu filmu tráví čekáním, kdy se konečně dostaví nějaký ten udatný zachránce, a veškeré její pokusy být něčím více než trofejí pro vítěze, jsou zmařeny hned v zárodku. A je to škoda.

Dospělí jistě ocení spoustu dobrých hlášek (zde je na místě též pochvala překladateli), skvělou hudbu Marka Knopflera a příjemný, lehce sarkastický a sebeironický humor.

Princeznu Nevěstu můžete vidět i několikrát po sobě a pořád má své kouzlo. Však to není náhoda, že si své místo na výsluní divácké přízně drží už více než třicet let. Tenhle film totiž dělí své diváky na dva tábory: ty, kterým se líbil, a ty, kteří si ho jdou pustit znovu.

Princezna – nevěsta

USA, 1987, 98 min

Režie: Rob Reiner

Scénář: William Goldman

Hudba: Mark Knopfler

Hrají: Cary Elwes, Mandy Patinkin, Chris Sarandon, Wallace Shawn, André the Giant, Robin Wright, Peter Falk

Doporučeno pro děti: 6+ (4 roky s vysvětlováním)

[review]

UložitUložit

Reklama

Reklama

Jím až příliš mnoho čokolády a vstřebávám až příliš mnoho pohádek, příběhů a knih pro děti. Pokud tedy vůbec může být něco jako "až příliš mnoho" čokolády, pohádek, příběhů a knih pro děti...