Představte si svět, ve kterém naskočíte na svůj létací skateboard, odrazíte se a svištíte ulicemi města. Smráká se a od kovových těl obrovských přístavních robotů se odráží světlo tak oslnivé, že musíte na chvíli přivřít oči. Pohledem se otřete o vzdálenou siluetu zarostlého ostrova a na chvíli se vám zdá, že jste zaslechli výkřik pterodaktyla.

Elegantně se prosmýknete mezi vznášejícími se drony a právě v okamžiku, kdy oslnivé slunce zakryje břicho obrovské vzducholodě, spatříte TU holku. Blonďaté vlasy spletené do složitého drdolu zdobí roztomilý klobouček. Živůtek dlouhých šatů obepíná její pružné a štíhlé tělo a široká sukně spadá až na zem. Muž, pravděpodobně její otec, který jí právě pomáhá vystoupit ze starodávného parostroje, ale nevypadá, že by chtěl, abyste se s ní letěli seznámit… Máte to? Nebo vám přijde, že je toho moc najednou? Tak to jste ještě nejspíš nečetli Timeless.

Ještě než začnete číst

Jako dítě jsem si kladla otázku, zda zlému psu bylo špatně proto, že kočičce a pejskovi snědl celý dort sám, nebo proto, že snědl dort, ve kterém bylo tolik zdánlivě neslučitelných věcí. A přes veškeré pedagogické snažení mých rodičů jsem věřila tomu, že dort, do kterého dáte opravdu dobré věci, mezi které rozhodně špekáčky ani šlehačka nepatří, musí být skvělý. Nemýlila jsem se. Existuje přímý a nevyvratitelný důkaz, že lze „upéct dort“ ze všeho, co máte rádi a „slupnout“ ho na posezení. A místo bolesti břicha si docela dobře pochutnáte.

Tím důkazem je kniha pro děti od deseti let s názvem „Timeless – Zachránci nového času“ od Armanda Baltazara. Je v mnohých ohledech výjimečná a rozhodně stojí za pozornost. A protože jsme zvědaví, některé domněnky jsme si u autora ověřili v krátkém emailovém rozhovoru, který vám předkládáme v závěru tohoto článku.

Jeden a čtvrt kila barevného světa

Armand Baltazar není spisovatel. Nebo přesněji řečeno, není především spisovatel. Přesto je ve světě tvorby pro děti znám. A i když jste o něm dosud neslyšeli, je velmi pravděpodobné, že jste se s jeho tvorbou setkali i vy, pokud ovšem nepohrdnete dobrým rodinným filmem z produkce společností DreamWorks, Disney či Pixar. Právě pro tyto společnosti totiž Armand Baltazar pracoval dlouhá léta jako designer a později i jako senior designer. A ať už máte filmy od zmiňovaných produkcí rádi či ne, jedno je jisté – v těchto společnostech pracují jen ti nejlepší výtvarníci. Ti nejlepší z nejlepších.

Všechny své zkušenosti Armand Baltazar zúročil právě ve své jeden a čtvrt kila těžké knize Timeless. Není neobvyklé, že výtvarníci píší sami své knihy. Ale rozhodně nelze říct, že by u nás knižní ilustrace vzkvétala. A to bohužel platí v mnohých případech i o ilustraci dětské. Přitom může mít ilustrace na kvalitě knihy stejný podíl, jako samotný text. V knize Timeless je však ilustrace klíčová a v knize se o tom přesvědčíte více než sto padesátkrát.

Knížka za všechno máslo

Ano, máte pravdu, za peníze, které byste za tuto knihu utratili, koupíte spoustu másla… nebo raději dvě až tři jiné knihy. Ale pokud patříte mezi ty, kteří si kupují knihy Petra Čecha, ilustrovaná vydání Harryho Pottera a u animovaných filmů se rozplýváte nad „exteriéry“, neuděláte s touto knihou chybu.

Ilustrace v této knize jsou dech beroucí. Většinou celoformátové, plnobarevné a epické obrázky doprovází celý děj, nezřídka děj dovysvětlují, případně přímo nahrazují. Mnohdy využívají principy komiksu, aniž by však sklouzávaly ke komiksové zkratce. A to, co možná někdy chybí textu, tedy dramatičnost a gradace při popisu děje, plně vynahrazují.

Kniha samotná bez obrázků nefunguje. Stejně, jako v této knize nefungují obrázky bez textu. Nejedná se tedy o komiks, ale obrazová část v této knize hraje stejnou úlohu, jako hraje obraz v komiksu. Bohužel, s tímto způsobem vyprávění se český čtenář v „obyčejně ilustrovaných“ knihách až na výjimky nesetkává. Pokud ale přistoupíte na tento princip vyprávění – tedy obrazově textové – může vás tato kniha naprosto okouzlit.

Když se malíř stane otcem

Cesta ke knize nebyla jednoduchá a trvala celých deset let. Příběh Timeless vznikl, když Armanda jeho tehdy čtyřletý syn požádal o pohádku na dobrou noc. To, co začalo jako vyprávění před spaním, se vyvinulo v jednoduchou obrázkovou knížku s textem, která patřila jen jednomu dítěti. Armand se kvůli práci příběhu nemohl ale více věnovat. A jak už to bývá, jeho synovi bylo najednou jedenáct let.

V té době svého otce znovu požádal, aby se k příběhu vrátil a aby jej dokončil jako dobrodružný příběh pro náctileté. A aby do příběhu jednoduše namíchal vše, co má jeho syn rád. Tedy vzrušení z příběhů StarWars a Harryho Pottera, dinosaury, obří roboty, piráty…  Nic menšího. Proto Armand Baltazar přišel s nápadem „zlomit“ čas, aby tak příběhu poskytl svět, který by dal jeho synovi všechny úžasné věci, které hledal.

Welcome to New Chicago!

V životě každého člověka jsou dva důležité dny: den, kdy se narodí a den, kdy zjistí proč.

Hrdina příběhu je čerstvě třináctiletý Diego Ribera. Svět, do kterého se narodil, je poznamenán velkou událostí, kterou autor ve své knize nazývá „Srážkou časů“. A přestože není přesně vysvětleno, jak k této srážce časů došlo, je zřejmé, že při této události došlo k podivnému pokřivení času, které způsobilo, že se na světě objevily všechny minulé, současné i budoucí kultury planety Země v jednom okamžiku.

Kniha se tu a tam zmiňuje o chaosu, který bezprostředně po srážce časů následoval, ale nezabředává do detailů. Průběžně se dovídáme, že mnoho lidí srážku času nepřežilo a že srážkou časů podle nespecifikovaného klíče prošli z minulosti jen někteří lidé. Děj knihy samotné se ale odehrává až ve chvíli, kdy se lidstvo z období času páry, jak autor označuje období do 19. století, středočasu, tedy naší současnosti i futurismu, tedy naší budoucnosti, již stabilizovalo v novém světě.

Ale nebylo by to lidstvo, jak jej známe, pokud by bylo v novém uspořádání spokojené. Řada obyvatel přísně zachovává zvyky svého času. Ve většině měst proto vznikají „časové“ čtvrti. Pro řadu lidí není společensky přípustné trávit více než nutný čas s lidmi z jiných časových období. Natož s nimi navazovat vztahy. Nebo dokonce plodit smíšené děti. Není divu, že se najdou tací, kteří touží po obnovení starých pořádků. A to doslova.

Puberťák slavných rodičů? To zavání průšvihem

„Půlciferníku! Podělaná časměsko!“ ječel Fish s tváří přilepenou k okénku. Jeho dech se srážel na skle. Diego viděl krev řinoucí se z jeho rozbitého nosu. „Seš mrtvej! Mrtvej, rozumíš?“

Ano, tušíte správně. Diego se narodil až po srážce časů rodičům, kteří nepochází ze stejného období. Kromě toho jsou navíc slavní. Diegův otec Santiago je známý a vážený vynálezce z období středočasu, Diegova matka Siobhan z času páry se proslavila v období chaosu po srážce časů jako bojová pilotka. A to je na jednoho puberťáka trochu moc.

Není proto divu, že svým rodičům Diego tak trochu odmlouvá a za vše, co přináší sláva a nadání rodičů, zrovna neděkuje. Přirozeně též v různých situacích „zapomíná“ rodiče poslechnout a některé jejich požadavky si vysvětluje po svém. Musíme však připustit, že to vše se odehrává v únosné, pro čtenáře se zkušenostmi zábavné míře.

Jenomže jeho trable s rodiči nejsou tím hlavním problémem, kterému musí velmi záhy čelit. Zde je na místě upozornit, že úvodní část knihy, která je poměrně obsáhlá, je velmi svižná a příjemně dějová. Než se dostanete k hlavní zápletce, aniž si to uvědomíte, jste již na 130 straně. Na těchto 130 stranách (a v prvních čtyřech kapitolách) se seznámíte s většinou hlavních postav, pochopíte uspořádání světa a odkryjete řadu vazeb a společenského řádu. A přitom se kniha téměř vyhýbá popisu, který plně nahrazuje obrazem.

Během na sebe navazujících epizod poznáváme nejen Diegovi rodiče, ale i Diegovu fenku Dafné, nejlepšího přítele Peteyho, namyšlenou Paige, robota Redforda a především TU holku v podobě blonďaté Lucy z časů páry.

Zatracené nadání

V tu chvíli se ale v jeho mysli začalo dít něco zvláštního. Viděl představy součástek. Ale nejen to, jak vypadají, ale i jak k sobě patří. Přicházelo to v krátkých záblescích bílého světla ve tmě pod zavřenými víčky. Soustředil se na dva díly a spatřil, jak je k sobě připojit…

Pátou kapitolou ale vše teprve začíná. Zvláštní nadání, které Diego zdědil po svém otci a které objevil právě v den svých třináctých narozenin, se stane příčinou útoku Aeterna. Diegův otec toto nadání nazývá tvůrčím zrakem. Právě díky němu se Santiagovi a postupně i Diegovi daří opravovat a sestrojovat nejrůznější technologie a přístroje.

Právě tajemné společenství Aeternum, proti kterému Diegovi rodiče bojovali už v době chaosu, unese Santiaga a později i Siobhan neznámo kam jen proto, aby využili Santiagův talent k vytvoření technologie, která by obnovila svět před srážkou časů. Jenomže právě takový krok by způsobil, že by všechny děti narozené po srážce časů zmizely…

Diego, který se při této události skrývá v jednom z průduchů, únosu jen bezmocně přihlíží. Právě v tomto okamžiku se poprvé setkáváme s největšími záporáky příběhu, důstojníky Balthusem a Magnusem. Ale čím to, že s nimi Santiagův otec komunikuje, jako by to byli staří známí?

Záchranná mise může začít! Samozřejmě, že na to není Diego sám. Má své přátele a pak – má přece slavné rodiče a o ty se město postará. Nebo ne? Aeterneum má dlouhé pařáty a je možné, že společenství nasadilo své lidi přímo do rady. Proto se starosta New Chicaga obrátí s prosbou o pomoc na piráty… nebo jste si snad mysleli, že v příběhu z těch nejlepších ingrediencí mohou piráti chybět?

Neohrožený Sandokan z Ruska

Muž mlčel a propaloval je ocelovým pohledem. Jeho široká ramena vyplňovala celý prostor dveří a jeho rychlý dech připomínal funění rozzuřeného býka. Když promluvil, jeho hlas zaduněl jako lodní kanón. „Než vás předhodím nestvůrám z Pratlantiku, chci znát vaše jména.“

Ano. Právě Sandokan se mi vybavil, když jsem se s postavou kapitána Boleslaviče (v originále Balsamico) seznámila. Kladný tvrďák, mlčenlivý a přitažlivý mizera. Nutno říct, že kapitán Boleslavič je jednou z nejsympatičtějších postav celého příběhu. V jádru je to dobrák, samozřejmě. Ale vysvětlujte to partě dětí, která díky němu stojí před zkouškou, při které může kdokoli přijít o život.

Jenomže kapitán Bolehlavič, jak ho Diego tajně přezdívá, ztratil právě díky Diegovi a jeho přátelům tolik svých lidí, že nemůže riskovat další ztráty. A kromě toho, je přeci jasné, že pirátem se nemůžete stát jen tak. Jak se této výzvě postaví Diego, který kromě jiného čelí nejen ztrátě rodičů, ale především své pubertě? A kdo je Ajax? A jak s tím vším vlastně souvisí TA holka? To už si s dovolením nechám pro sebe. Nebo mě kapitán Boleslavič za spoilerování předhodí mořským ještěrům.

Tuhle knihu svým dětem ale nečtěte!

To myslíme vážně. Pokud vám děti nebudou u četby sedět na klíně, aby si mohly všechny obrázky prohlížet během četby, je možné, že je kniha bavit nebude. Co se týče textu, nelze knize řemeslně přímo něco vytknout. Děj je svižný, hladce plyne… ale jaksi neohromí. Ne snad proto, že by příběh nefungoval v rámci vytvořeného světa.

Rámec příběhu je ucelený, dialogy přirozené a svižné. Postavy jednají logicky, jejich povahy jsou dostatečně vykreslené, klaďasové mají své sympatické mouchy a záporáci jsou dostatečně záporní. Příběh samotný graduje, ale samotný text vás do děje nevtáhne. Neuhrane vás.

Pokud nebudete vnímat text ruku v ruce s ilustrací, která tyto nedostatky doplňuje, je možné, že knihu odložíte, aniž byste ji dočetli. Zkrátka a dobře, četbu knihy si nejlépe vychutnáte sami a až ji budete vkládat do ruky potomkům, možná se zkuste mimochodem zmínit, že ty ilustrace jsou vážně „cool“. A pak ještě doufejte, že ty – i když ojedinělé, ale za to otravné – chyby v sazbě, kdy obrázek dopředu vyzradí děj místo aby jej dokresloval, nebudou vaši potomci vnímat příliš citlivě…

Pár otázek pro autora po mailu

Vzpomínáte, který obrázek ke knize jste namaloval jako první?

Armand Baltazar: Ano, byl to obraz Diega a jeho červeného robota Redforda. (Pozn. redakce: Diego tohoto robota sám sestrojil a obrázek najdete na str. 610.)

Kdyby postavy z vaší knihy byly skutečné, s kým byste chtěl strávit prázdniny na pustém ostrově?

Armand Baltazar: Odpovědí na tuto otázku by měl být zjevně Diego, protože Diego je inspirován mým vlastním synem. Mám ale pocit, že by mohlo být zábavné jen tak se poflakovat s kapitánem Boleslavičem (pozn. redakce: kapitán Boleslavič, v originále Balsamico, je veskrze pirátský, i když ne tak docela nelítostný kapitán, který vzbuzuje sympatie navzdory svému pochybnému řemeslu). On ví o tajemství nekonečného světa více, než prozatím odhalil.

Víme, že pracujete na druhém díle. Prozradíte nám, o čem bude?

Armand Baltazar: Nemůžu vyzradit příliš, ale mohu říci, že budeme následovat Diega a jeho přátele do různých částí amerického jihozápadu, abychom se vypořádali s novou hrozbou od Aeterna (pozn. redakce: tajemná společnost, která usiluje o zničení současného světa). Setkáme se s novými postavami a tvory a dozvíme se více o záhadách světa, změněného v čase.

Jak ilustrace ke knize vznikaly? Kde jste se inspiroval? 

Armand Baltazar: Postavy byly inspirovány lidmi, které znám, a lidmi, které jsem si představoval. Pro tvorbu jsem použil přátele a rodinu, kteří stáli modelem pro obrazy. Někdy jsem použil skutečné modely vozidel a robotů (vytvořil jsem je s přáteli) pro návrhy, kresby a malby. Navíc jsem nechal své přátele, kteří se specializují na design art dinosaurů a konstrukce vozidel a robotů, aby mi pomohli s vizuálními návrhy, které jsem začlenil do scén.

Pracoval jste na projektech, které naši čtenáři velmi dobře znají, jako například Sindibád, Příběh žraloka, Rebelka … Na který z těchto projektu nejraději vzpomínáte?

Armand Baltazar: První film, na kterém jsem pracoval, byl Princ Egyptský pro společnost DreamWorks. Poslední film, na kterém jsem pracoval, byl film V hlavě od společnosti Pixar.

Prozradíte nám, na jakém projektu pracujete nyní?

Armand Baltazar: V současné době pracuji na plný úvazek na sérii Timeless. Nyní na druhé knize a taktéž spolupracuji na vývoji filmu Timeless – Zachránci nového času.

Náš web Fantasymag.cz představuje rodičům a jejich dětem literaturu, filmy, deskové a počítačové hry ze světa fantasy a sci-fi. Pokud byste měl doporučit jeden film, knihu a deskovou hru z těchto žánrů, které by to byly?

Armand Baltazar: Jako film doporučuji starodávnou klasiku od Raye Harryhausena Souboj Titánů. Jako knihu Duna od Franka Herberta. A jako stolní hru Dungeons and Dragons. D & D není přímo desková hra, ale je fantastická, zábavná a kreativní.

Armand Baltazar – Timeless: Zachránci nového času

Vydal: Nakladatelství Fragment, 2018

Překlad: Matěj Čuchna

Doporučený věk: 10+

Počet stran: 624

Cena: 469,-

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit



Jsem máma na plný úvazek. A taky trochu lektorka, básnířka, divadelní scénáristka, performerka, herečka, režisérka, malířka, galeristka a milovnice deskových her. A jak to vše souvisí s fantastikou? Bez magie bych tohle všechno nemohla stihnout ?