Tak jsme se dočkali. Rok se chýlí ke konci a fantastika opět ovládla filmové plátna a nyní i televizní obrazovky. V případě Star Wars to končí spíš pořádným masakrem a nezbývá nám než doufat, že Zaklínač spasí naše duše fanoušků. A po první epizodě to vypadá, že by skutečně mohl…
Kritická očekávání a předsudky
O to vyhrocenější jsou očekávání, požadavky a obavy mainstreamu chtivého pořádného epického zážitku. Zkusme ovšem trochu poodstroupit a podívat se objektivizujícím pohledem na to, co nám předvádí a slibuje první epizoda… A jen s minminálními, neurčitými spoilery!
Stručně a rychle: je to dobré. Můžeme si oddechnout, není to katastrofa, některé věci se fakt povedly. Čistý úspěch to ale není.
Propojení seriálu s knihami
Technicky vzato to funguje – zbojnice Renfri nejdřív působí jako oběť svého životního příběhu, ale jakmile nevědomky cituje záporácké fráze čaroděje Stregobora, ukazuje se, že není o nic lepší, a analogie je vystavěna perfektně, podle příručky. Prakticky ovšem každá druhá postava řekne „destiny“ asi třikrát za rozhovor.
Chce-li někdo prožívat dramatický moment v bitvě tělo na tělo, prostor samozřejmě dostane. To už jsou běžné devizy filmového vyprávění, nemusí být vnímány jako chyba sama o sobě, nepřestávají být ovšem palčivými nedostatky v integritě logiky příběhu.
Z bitvy se také rovnou přesuneme do dobývání hlavního města – a hlavní město není ani obléháno. Bitva byla prohrána, takže město padne a je to. Pád království jako proces není pro děj důležitý, důležité jsou jen konsekvence, které to přináší. I tak to ovšem mohlo proběhnout výrazně… promyšleněji.
Filmová mluva a efekty
Ok, dívka se tváří vyděšeně, ale sebere se a rychle utíká pryč. Dokonce ani nehyperventiluje, sakra! Právě byla v náručí mrtvoly někoho, koho znala celý život a bez koho se ocitá sama a napospas vojáků uprostřed bitvy! Ale ne, emoce zobrazíme esteticky a nenecháme jimi zpomalit děj.
Vizuálně se také setkáváme s jistou mírou kontroverze. Efekty jsou výrazně CGI, nesnaží se samy sebe nějak zamaskovat a rozpočet očividně nebyl ani zdaleka tak vysoký, jak hype napovídal. S trochou štěstí je to ze strany Netflixu jen opatrnost a s úspěchem první série snad do dalších nasypou podstatně více zlaťáků.
Já vím, právě jsem si jednu stránku jen stěžoval, jak je to celé špatně, ovšem je třeba říct, že to celé pořád tak nějak funguje. I když je to místy hrozný kýč, nehraje si to na nic víc a prvky kýče tam nejsou jako pěst na oko. Navíc je to pořád dobře udělaný kýč, a to se taky počítá jako plus.
Geralt z Rivie
Co mu ovšem slouží ke cti ze všeho nejvíc, jsou souboje. Geralt je v této verzi pořádný kus chlapa, jeho postavě je přizpůsobená celková choreografie. Je rychlý, je mrštný, ale zároveň je býk a má od pohledu sílu za dva a patřičně ji využívá.
Ostatní herecké výkony také oscilují. Většina se pohybuje na hraně funkčního průměru a podprůměru, tuhle ale třeba vykoukne Ciri, jejíž herečka má přirozené charisma a potřebovala by jen víc prostoru a kapku lepší scénář.
Jako další vyčnívá taky Lars Mikkelsen v roli výrazně temnějšího čaroděje Stregobora, který sice hraje pořád stejně, mluví všechny své postavy stejným hlasem a stejnou dikcí, ale komu by to vadilo, vzhledem k tomu, že je naprosto úžasný, co?
Je to dobré
Na druhou stranu to přes to přese všechno je pořád nadupaný spektákl, co nás posadí na zadek, pokud u toho vypneme a necháme se přenést do světa, kde ty nejhorší potvory mají jen dvě ruce a dvě nohy – a jednu hlavu vymyslet to nejhorší zlo na světě (třeba Star Wars epizody osm a devět, ehm, ehm).
Witcher (recenze první epizody)
Produkce: Lauren Schmidt Hissrich
Hudba: Sonya Belousova, Giona Ostinelli
Distributor: Netflix
Hrají: Henry Cavill, Freya Allan, Anya Chalotra, Jodhi May, Björn Hlynur Haraldsson a další