Čeští fanoušci mohli po dlouhých jedenácti letech opět naživo vidět skvělého komiksového kreslíře a scénáristu Bryana Talbota, díky jehož dílu široká veřejnost nad komiksem jako médiem neohrnuje nos. Britský výtvarník navštívil Prahu potřetí, letos přijel s přednáškou věnovanou antropomorfizovaným postavám v náboženství i literatuře a poté následovala autogramiáda.
Bryana Talbota znají čeští čtenáři především díky jeho mistrovskému komiksu Dobrodružství Luthera Arkwrighta a pentalogii Grandville. Začínal psát a kreslit v době, kdy široká veřejnost vnímala komiks jako podřadné médium pro děti a formu nedělní přílohy novin v podobě komiksového stripu. Díky Talbotovi a dalším autorům (třeba Alan Moore), respektive díky jejich kvalitním dílům, se paradigma posunulo až do té míry, že komiks nyní stojí na výsluní a vydělává miliardy, že Marvele?
Od počátku
Bryan Talbot se jako komiksový scénárista i kreslíř představil nepočetné skupině čtenářů příběhem Chester P. Hackenbush, the Psychedelic Alchemist, který vycházel v časopise BrainStorm Comix. Ve stejném magazínu publikoval také příběh The Papist Affair, kde se poprvé objevil Luther Arkwright. Mimochodem, později omnipotentní (skoro) bůh Arkwright tu pomáhá motorkářským jeptiškám získat ostatky svatého Adolfa z Norimberku (ano, je vymyšlený a ano, je to odkaz na historické události), které stráží tlupa kněží.
První polovina Lutherových eskapád vycházela v 70. a 80. letech v britských undergroundových časopisech, především v legendárním pssst! V letech 1987 až 1989 se k Arkwrightovi Talbot vrátil a devátým dílem jej dokončil. Následně Dobrodružství Luthera Arkwrighta vyšlo i za mořem v Americe u již zmiňovaného Dark Horse a cesta k legendárnímu komiksu začala.
Česky vyšel Arkwright v roce 2005 péči nakladatelství Comics Centrum a věru nešel (a dosud nejde) přehlédnout. Byla to obrovská kniha, těžká, vysoká, do poličky se nevešla… ale její obsah byl prostě nezapomenutelný.
Ukázkový román v obrazech
A z příběhu každý ihned pochopí, že tohle není nějaká superhrdinská rubačka, kde létají pěsti a drsné hlášky a příběh jede z bodu A do bodu B po rovné a krátké kolejnici.
Číst Dobrodružství Luthera Arkwrighta vyžaduje od čtenáře pozornost a plné duševní nasazení. Rozhodně to není jednoduchý komiks. Autor příběh přesouvá z jedné časové dimenze do druhé, do děje komponuje prvky náboženství a filosofie, odkazy na jiné literární postavy, ale zároveň nezapomíná na akci a napětí tak mocné, že závěr knihy nelze přečíst s klidným dechem. Talbotovi se podařilo postupně vybudovat silně napínavý gambit, kde hrozí (jak jinak) zničení celého univerza a na vyvrcholení příběhu v jedné časové rovině vrcholí i multidimenzionální krize. Čtenář triumfujícím postavám fandí a prožívá s nimi zoufalství i radost. Tak sugestivně jsou napsané.
Po přečtení Dobrodružství Luthera Arkwrighta lze už snáze pochopit, že toto dílo pomohlo očistit žánr komiksu od nálepky zábavy pro děti. Tohle dílo fakt není pro děti a dospělým čtenářům nabízí opravdu kvalitně zpracovaný a rozvětvený děj, který mu je předkládám zakódovaný do obrazu i slov zároveň.
Co kniha, to jiný styl. A bude třetí…
Pro čtenáře je o trochu přístupnější, ale nikoliv na úkor kvality. Britský výtvarník posunul čas o pár desítek let dopředu a vytvořil řadu obskurních, ale naprosto strhujících postav. Taková britská královna fakt stojí za to a to už vůbec nezmiňujeme papežského vyslance.
V loňském roce Comics Centrum vydalo oba díly dohromady, a to ve velkém, těžkém, nabitém vydání pod souborným označením Arkwright Integral. V nakladatelství ale mohou rovnou začít přemýšlet, jak naloží s třetím dílem. Bryan Talbot totiž během zářijové přednášky v Praze potvrdil, že pracuje na třetím dílu.
Autor prozradil, že příběh navazuje na Srdce Impéria a bude se odehrávat po 59 letech od událostí popsaných v knize. Opět se také bude lišit styl vyprávění a grafické zpracování. Nezbývá než čekat, Brytan Talbot slíbil, že za dva roky bude mít hotovo.
Podepsaný i pod Batmanem
Po Arkwrightovi tak v roce 1995 vznikla Pohádka o zlobivé kryse, kde Talbot skládá hold v Anglii nesmírně populární spisovatelce a ilustrátorce Beatrix Potterové. Její odkaz propojuje s velmi silným a úžasně odvyprávěným příběhem o mladé dívce, která uteče z domova. Jak se protlouká životem, čtenář postupně zjišťuje, co se jí stalo a pak na chvilku zadrží dech, když se to dozví. Česky kniha vyšla u Comics Centra v roce 2008, ale v současné době je vyprodaná.
I další Talbotovo mistrovské dílo je odkazem na celosvětové populární umělce. Alice in Sunderland propojuje příběh Alenky Lewise Carolla s mytologií a příběhy britské oblasti Sunderland. A hotovým festival odkazů na umělecká díla a historické události je Talbotova pentalogie Grandville, česky ji od roku 2009 do roku 2018 vydávalo Comics Centrum.
Odhalené odkazy
Sérii jsme se podrobně věnovali, ale ani autor tohoto článku netušil, že i jednotlivé panely mohou jistým způsobem zpracovávat a odkazovat na významná umělecká díla.
Podobným příkladem je scéna z druhého dílu Grandville Mon Amour, kdy Le Brock a jeho partnerka leží v objetí na posteli. Jejich kompozice přitom odkazuje na Rodinovu sochu Polibek.
Propracovanější odkaz už dostal Tin Tinův psík Filuta. Překladatel Jan Kantůrek Talbotovi trochu pomohl tím, že postavu malého, bílého psa v překladu pojmenoval jako Filuta Milou, čímž odkaz více méně zpečetil. Talbot však kresbou i textem více méně nikoho na pochybách, koho tu má na mysli.