O většině filmů z osmdesátých a devadesátých let se povídá, že nejlepší je jednička a s následujícími pokračováními série slábne. Trend, který se drží i v této době. Až na pár výjimek. Třeba Terminátor a potom samozřejmě Vetřelci, a to z důvodu vylepšení filmových triků. Dvojka je totiž pro hodně fanoušků tohoto univerza tím nejlepším dílem, který daleko za sebou zanechává díl první, respektive první film Vetřelec. Chápu, že pro mnohé z nás to bude nošení dříví do lesa.
Vetřelci – děj
Toho hraje Paul Reiser a promlouvá s Ripleyovou o tom, že kroužila ve vesmíru mimo obydlené systémy celých 57 let. Ripleyová propadá v záchvat velmi podobný scéně narození chestbustera v prvním Vetřelci. A to hned v prvních 10ti minutách filmu. Jak za okamžik vyplyne, jde o pouhou noční můru, která Ripleyovou souží.
Během tribunálu je víceméně zrekapitulován děj prvního Vetřelce a Ripleyové je odebrána pilotní licence a nařízeno psychiatrické léčení. Je zde také odtajněno jméno planetoidu LV 426 a fakt, že na planetoidu již probíhá terraformace, je zde postavena základna s 60-70 rodinami. Což je trochu zavádějící údaj, když na tabulce před základnou se píše o populaci 158 osob. Ale ve skutečnosti to nemusí být přesná definice populace na LV 426.
Na vesmírné stanici poté Ripleyovou navštíví Burke a poručík Gorman (William Hope) s tím, že se stanicí na LV 426 společnost ztratila jakýkoli kontakt a posílá tam vesmírné mariňáky. Oba pánové chtějí Ripleyovou přesvědčit, aby se mise zúčastnila jako externí konzultant. Nejprve odmítá, ale po další noci plné nočních můr souhlasí.
Po probuzení z kryospánku máme možnost seznámit se s výsadkovou skupinou. Během snídaně a triku s nožem, je také divákům prozrazeno, že Bishop (Lance Henriksen) je android a že po zkušenostech s Ashem to bude mít u Ripleyové hodně těžké. Nedílnou součástí celého filmu jsou pak hlášky, které se mi hluboko vryly do mozkových závitů. „Další den u jednotky je jako leháro na farmě, každé jídlo je hostina, každá výplata bohatství. Miluju jednotku.“ Anebo do dnes filmaři nevysvětlený arthuriánský sex…
„Vítejte v rychlovýtahu do pekla,“ zahlásí Hudson a jednotka letí ve výsadkové stíhačce na planetoid. Z křečovitého výrazu při sestupu atmosférou se posádka ještě dozví, že toto je teprve druhý bojový výsadek poručíka Gormana. Ve skutečnosti se totiž i herci ztvárňující Gormana, Burkeho a Ripleyové nezúčastnili přípravy před natáčením, kdy zbytek jednotky spolu podstoupil čtrnáctidenní výcvik pod vedením skutečných mariňáků, aby bojové scény vypadaly opravdu co nejvěrohodněji.
Zdalipak jste si všimli zde jedné z chyb tohoto jinak skvělého filmu. APC M577 alias obrněné vozidlo mariňáků má na pravé straně velká vrata, kterými vystupují i vystupují všichni z výsadku. Odkud ovšem vystoupí Bishop je záhada. Na modelu však dveře jsou, ale v záběru jaksi chybí.
Výsadek prochází komplex a objeví laboratoř, kde Ripleyová poznává v nádobách několik facehuggerů, kteří jsou většinou mrtví. Z ničeho nic se ozve pak charakteristické pípání motion trackerů a v koridoru se poprvé rozezní střelba. Tentokrát však na prázdno, neboť pohybujícím není vetřelec, ale dívenka Rebeka „Newt“. Je sice trochu podvyživená, ale ve ventilačních šachtách úspěšně přežila.
Z nichž jeden ještě vykazuje částečně známky života jen po ten okamžik, aby se z něj vyklubal chestbuster. Velící seržant Apone pak oba spálí plamenometem. To je však jako kopnutí do včelího úlu a první velká přestřelka právě začíná.
Dospělí vetřelci zaútočí ze stěn hnízda a v nastalém chaosu zlikvidují polovinu týmu. Ripleyová neudrží nervy na uzdě a opět přebírá iniciativu po nerozhodném Gormanovi a s obrněným vozidlem jede tým zachránit. Přežívá jen Hudson, Vasquezová, Hicks, Burke, Gorman, Bishop a Newt.
„Tak jsme pěkně v prdeli… alias Game over, man,“ je jedna z top hlášek tohoto filmu, kterou v tuto chvíli opět pronese Hudson. Bill Paxton se totiž moc nedržel scénáře a tuto hlášku tam prostě vystřelil. Režisérovi se zalíbila a tak jí nakonec ani nevystřihl.
Rip alias Ripleyová absolvuje rychlokurz střílení od Hickse, pak si jde odpočinout ke spící Newt. To ale netuší, že jim do pokoje Burke nastražil facehuggery. Ripleyová má ale lehké spaní, a tak se ještě stačí vzbudit a spustit alarm, tak aby si toho mariňáci všimli. Obě děvčata jsou na poslední chvíli zachráněna a z tohoto komplotu je obviněn právě Burke.
Vetřelci však nedají chvilku oddychu a znovu se rozezní svým charakteristickým zvukem senzory pohybu a v celé sekci navíc vypadne elektrický proud. Následuje další z přestřelek a postupné další „zeštíhlování“ týmu. Aby nakonec zůstal jen Hicks a Ripleyová, kteří ještě hledají Newt, jenž spadla do ventilační šachty.
Hicks spolu s Ripleyovou skrze bludiště chodeb doběhnou až k místu, kde se Newt ve stoce nachází, ale vetřelec jí záhy unese. A další vetřelci na Hickse s Ripleyovou znovu zaútočí. To už jsou ale na povrchu, kde Bishop přistává s novým modulem. Ripleyová ho přesvědčí k záchranné akci a ve stylu „bez dcerky neodejdu“ se vrací do atmosférického výměníku a do vetřelčího hnízda.
Zde nachází Newt uvězněnou před otevírajícím se vajíčkem. A těch vajíček tu není zrovna málo. Když se totiž Ripleyová rozhlédne zjistí, že stojí u vetřelčí královny, která ta vajíčka zrovna snáší.
Je to trochu nelogické, neboť šla zachránit jen Newt a to z důvodu výbuchu jádra atmosférického výměníku. Tak nakonec strategicky ustoupí do výtahu jedoucího směrem na plošinu, kde měl čekat Bishop s přistávacím modulem. Jaké je její překvapení, když tu nic není a druhý výtah s královnou se blíží. Také si pokládáte otázku, jak mohla královna zmáčknout tlačítko správného patra? Já skoro vždycky.
Jaké je jejich překvapení, když se královna objeví v přistávacím doku a rostrhne Bishopa ve dví jak máslovou sušenku, a tak jí Ripleyová znovu vyzve na souboj, tentokrát ovšem v nakladači…
Jak boj končí všichni známe a pokud ne, doporučuji režisérskou verzi filmu.
Vetřelci – film
V roce 1983 při natáčení Terminátora s Arnoldem Schwarzeneggerem dochází k devíti měsíční přestávce, z důvodu natáčení Barbara Conana. Tento moment Cameron využívá a přepisuje scénář, který už studia zaujme, s tou podmínkou, že realizace může začít podle toho, zda bude úspěšný film Terminátor. A ten úspěšný byl.
Natáčet se začalo v roce 1985 s rozpočtem 20 milionů dolarů. A jen jeden milion padl na bonus pro Sigurney Weaver, ta se do projektu vůbec nechtěla zapojit, ale až osobní setkání s Cameronem jí přesvědčilo. Dostala tak zhruba třiceti násobek svého původního honoráře.
Točilo se v jedné opuštěné továrně nedaleko Londýna a ve studiích Pinewood. Opět za pomoci modelů i reálného prostředí. Z důvodu rozpočtu byly dokonce některé scény jen animované. To je zřejmé u scény kdy je pohled shora, kdy transportér vjíždí do komplexu výměníku atmosféry.
Vetřelčí královnu vymyslel sám Cameron, její model byl zhruba šest metrů velký a uvnitř byli dva muži, kteří ovládali její hlavu a ruce. Na scéně pak bylo dalších šestnáct loutkovodičů, kteří pomáhali s pohybem vně, tedy s ocasem, ovládali nohy a ostatní.
Transportér je upravený stroj z letiště Heathrow a to vozidlo Hunslet ATT77, které vážilo 72 tun. Poradikální úpravě shodil 30 tun, ale i tak musely být některé podlahy v továrně vyztuženy. Po natáčení zůstal v areálu Pinewood studios, kde reznul až do roku 2000, kdy byl sešrotován.
Na tento film pak navazoval ještě komiks a ve zkrácené podobě vyšel i v časopisu ABC v letech 1992-94. Stejně tak vznikly počítačové hry a dokonce i stolní hra.
Trailer k tomu filmu pak měl podtitulek – Tentokrát je to válka.
„Takže jim to nandejte … Let’s rock“ … křičí Vasquezová za hluku palby smart gunů a já se budu těšit u dalšího povídání ze světa vetřelce, tentokráte na třetí. Alien3