Zachraňte svět před čtyřmi smrtelnými nákazami a postavte se do čela týmu nejlepších vědců na palubě superletadla

Pandemic dnes patří mezi legendární hry, o kterých minimálně aspoň slyšeli všichni, kdo vystrčili hlavy nad šacho-mariášovou úroveň. Tedy nic proti šachům ani karetním hrám o peníze, v obou by mne porazili i začátečníci, ale prostě jsou to hry, kterým se obvykle propadá tělem i duší (asi proto ‘čertovy obrázky’) a jejich fanoušci je nezařazují do programu herního večera mezi Twilight Imperium a Azul. Rychlé nasazení ale takto nasadit lze, zejména v pravidelné hráčské sestavě.

Legenda s názvem Pandemic

Pro jistotu a pro mladé čtenáře připomeňme klasický Pandemic: hru, ve které se kooperativně snažíte vymýtit čtyři smrtelně nebezpečné choroby z plánu světa.

Hru, v níž nemoci opakovaně propukají v různých městech a vy se na ně snažíte vyvinout protilátky v kartami omezeném limitu podle velice přístupných pravidel. Hru, jež není úplně lehké vyhrát ani v její nejjednodušší variantě, a která se přesto dočkala řady rozšíření, variant i legacy verze.

Hru, které se Rychlé nasazení podobá jen námětem.

Protože při něm se nohou nedotknete (symbolické) země.

Málo kostek…

Herní plán nepředstavuje naši matičku mírně obtloustlou v pase, nýbrž palubu superletadla, kde tým supervědců vyvíjí všechny věci důležité pro obyvatele velkoměst, které postihla nějaká katastrofa. Snad aby se to někoho nedotklo, nejsou podobně jako v nejnovějším vydání klasického Pandemicu katastrofy konkretizovány, ale to příběhu neubírá vůbec a atmosféře hry jen málo. (I když je to hloupost, já například bych se vůbec neurazil, kdyby si lidé hráli na to, jak shazují tryskové batohy nešťastným cestujícím Českých drah.)

Každopádně paluba letadla obsahuje pět místností, ve kterých lze vyvíjet potraviny, vodu, první pomoc, vakcínu a dokonce energii, a dále nákladový prostor, místnost s recyklačním zařízením a velín. Po obvodu plánu pak vede letecká trasa s množstvím měst, z nichž minimálně pět bude potřebovat vaši pomoc.

Mechanismus hry spočívá v umisťování a využívání kostek, kterými si na začátku tahu hráč hodí. Jde o klasické šestistěnky, u nichž pět stran zabírají symboly pěti zmíněných produktů, šestá pak nese znak letadla, pomocí kterého lze putovat celým speciálem nad městy, nebo expedovat pomoc z nákladního prostoru. Každé město, které si v rámci hry vylosujete, totiž potřebuje pomoc specifického složení, jíž musíte vyrobit a dopravit na místo

„Vyrábí se“ kostkami s patřičnými znaky umístěnými do patřičných místností – pochopitelně že v místnosti se musíte nacházet i vy, respektive vaše figurka. Pohyb z místnosti do místnosti stojí další kostku, a i když můžete podle jistých regulí na výrobě spolupracovat, stejně jsou odložené kostky blokovány a vám se jich de facto stále nedostává.

…a zoufale málo času

Což byla ta špatná zpráva; ta ještě horší je, že ještě více vám bude chybět čas. Všechno to, co jsme si tu říkali, plus další, musíte totiž stíhat v reálném čase, který v průměru a v té nejjednodušší variantě vychází na něco málo přes dvě minuty na záchranu jednoho města. Což op

ravdu není mnoho.

To „další“ se týká toho, že i z nákladového prostoru musí pomoc trpícím na padácích shodit někdo osobně, a navíc musíte pravidelně (opět prostřednictvím kostek) recyklovat odpad, který výrobou vzniká, jinak si zamoříte letadlo a skončíte.

Jestli vám to připadá jako šibeniční množství práce v šibeniční lhůtě, tak vás můžeme uklidnit, že se nemýlíte. Proto počítejte s tím, že první partie se vám jen vzácně podaří vyhrát a pomoct všem, které hra určí; mnohem mnohem častěji vám dojde čas, nebo se s letadlem zřítíte k zemi za

hlceni vlastním vyprodukovaným odpadem.

Vše se přitom jeví zdánlivě jednoduše: hodit kostkami, použít je či rozmístit a předat štafetu dalšímu spoluhráči. Fakt, že v produkčních místnostech můžete skládat kostky různých hráčů a díky prostoru ve skladišti vyrábět více materiálu, než aktuálně potřebujete, tomu dojmu napomáhá, ale nenechte se mýlit.

Jen málokdy vám padne vícero značek, které zrovna potřebujete, a to i když můžete kostky dvakrát přehodit, a vy pak musíte bleskurychle zvážit, zda se za cenu kostek přesunout (a pohyb ob dvě místnosti se náhle jeví až příliš drahý), nebo využít, co máte, i když to zrovna vůbec nepotřebujete, anebo vzdát svůj tah a dát šanci dalšímu. Nestíháte dát hlavy dohromady a prodiskutovat další postup, nestíháte moc ani sledovat, co se kde v tom náhle převelikém letadle děje – můžete leda tak rychle něco udělat a doufat, že to bylo dobře.

A ono to, zejména zpočátku, velmi často dobře není…

Vítr z motorů a energie v bednách

Nezmínili jsme, že každá postava má svou zvláštní schopnost, která představuje nemalou výhodu, ale ono to zpočátku není příliš důležité. Prostě se musíte sehrát a naučit se bleskově a správně rozhodovat a mít i trochu štěstí, abyste to začali zvládat a mohli pomýšlet i na obtížnější varianty (je tu i jedna s označením „Nemožná“), nebo na přidání karet krizí, které krabice také obsahuje.

Z toho logicky plyne, že ke hře neberte přátele, kteří neradi a nedobře pracují pod tlakem, ale zase je dobré najít si co nejvíc spoluhráčů, neboť víc hlav víc ví a hlavně víc kostek víc vyrobí a zařídí. Když si ale postaví hlavu Fortuna, ani ta nejchytřejší proti tomu obvykle nic nezmůže.

Předností téhle varianty Pandemicu je, že je dost odlišná od klasiky a přináší do nakaženého povětří nový svěží vítr od leteckých motorů. To ovšem nemusí vyhovovat každému, stejně jako ultimativní forma hry, která na rozdíl od základu neposkytuje možnost v klidu si vše rozmyslet, naplánovat a odehrát.

Je to prostě výzva, která svým nastavením potrvá i pro sehranou skupinu poměrně daleko do budoucnosti, a tak to má – alespoň někdy – být. Pokud chcete vyhrát pokaždé, najděte si jinou hru, pokud chcete mít vše pod kontrolou a přikazovat ostatním, co mají se svými kostkami udělat, najděte si vhodně submisivní spoluhráče.

Co se vizuálu týče, je velmi příjemný, s přehledným hracím plánem i kartami, hezky metalízovanými kostkami a figurkami, a bohužel s poněkud neladícími přesýpacími hodinami. A také máme trochu problém s nápadem výroby energie v letadle a jejím posílání na zem v bednách, když by stačilo nahradit ji palivem a logika v nás by přestala jančit.

Nemůžeme tedy prohlásit, že komu se líbil původní Pandemic, bude se líbit i tento, ale můžeme se podepsat pod výrok, že je dobře, že je tu i dost jiný Pandemic i pro odlišné skupiny hráčů.

Kane Klenko: Pandemic – Rychlé nasazení

Vydal: ADC Backfire Entertainment s.r.o.

Počet hráčů: 2 – 4

Doporučený věk: 8+

Doba hry: 20 min.

Čeština: pravidla ano, materiál ano

Cena: 999 Kč