Jakmile internet zaplaví nové obrázky roztomilého skřítka s dlouhýma ušima a velkýma očima, je to jasná známka toho, že vyšel nový díl Mandaloriana. Nevím, kde a jak nastal ten předěl, ale počínaje třetím dílem dostal seriál neuvěřitelné grády. Změna je dokonce taková, že autor předchozích textů, kde působil jako nenávistný hejtr, si z nových dílů doslova sedl na zadek.
Proto všichni svodně odpustí našemu Mandalorianovi, který sice stále chodí jak prkno, ale který začíná projevovat i city. Jakkoli je to s jeho helmou nemožné, filmařům se povedlo divákům sdělit nádherné rozhodnutí lovce odměn nebýt tím necitelným zabijákem a začít se řídit svými city.
A tehdy to začíná být krutě zajímavé.
Konečně skvělý děj
Mandalorian najednou tasí blaster, začne využívat chytrých vychytávek na své zbroji a rázem dostává seriál naprosto jiný nádech. Je pravda, že v jistých momentech akce trochu (víc) pokulhává a choreografie závěrečné přestřelky dost skřípe, jenže ve výsledku je to jedno.
Oddělení počítačových triků odvedlo naprosto skvělou práci, takže diváci mohou sledovat přestřelky s laserovými blastery, jakou ještě na obrazovce neviděli. Důležité je poznamenat, že i když je Mandalorian vybavený všelijakými vražednými vychytávkami, proti němu stojí pořádná přesila, která jej dokáže zahnat do úzkých tak, že se po celou dobu o svého oblíbeného hrdinu divák bojí a fandí mu div ne nahlas. Závěrečné překvapení, které situací vyřeší doslova Tolkienovským stylem „Orli přilétají“ nechá diváka v naprosté strnulosti, jak překvapivá a hlavně epická ta scéna je.
Mando s blasterem proklatě nízko
Přál bych si, moc bych si přál, aby někdo udělal remake a namluvit Mandaloriana hlasem Clinta Eastwooda a asi v tom nejsem sám. Kdo někdy viděl třeba Pro hrst dolarů či Hodný, zlý a ošklivý, bude Clintův hlas slyšet vycházet zpod mandalorianské helmy.
Sedm statečných… vlastně jen dva, ale stačí to
Jestli trojka ještě mohla v některých pasážích trochu drhnout a kazit radost oním zkostnatělým vyprávěním z prvních dvou dílů, tak čtvrtá epizoda už jede hladce jako hodinky. Originální ten díl sice není ani za mák, ale je skvěle natočený a hlavně EPICKÝ.
Mandalorian se skřítkem přistávají na poklidné planetě, kde jednu tamní vesničku ohrožují bandité, kteří jim kradou jídlo. Scénář osekává dialogy i putování na naprosté minimum, i tak se daří zachovat hlavní nosnou linku – na první pohled drsňák a štvanec se slituje nad skupinkou nebohých, ale emoce budících vesničanů a jde jim pomoci. Cestou nabere i povinný strong female charakter, aby internet tolik neřval a pustí se do boje.
Protože to funguje.
Epizoda nádherně graduje – kratičký úvod, nastínění problémů, přílet Mandaloriana, pár dialogů, dvě tři věty poodhalující roušku tajemství okolo původu hlavního hrdiny, jedna bitka, druhá bitka, přestřelka, příprava na boj a závěrečný boj. Člověka až skoro zamrzí, že díl není delší a trvá jen standardních 32 minut (asi pět minut jsou vždy titulky). Na tomhle základu by se klidně uživil i celovečerní film.
Kulisy a rekvizity „klasických“ osmdesátkových Star Wars zvládli tvůrrci seriálu na výbornou už v prvním dílu. Dokonce občas použití i stejný střih scén jako v původní trilogii. Nyní se v těchto netradičních a vizuálně velmi lákavých prostorách odehrává kvalitně odvyprávěný příběh, který diváka akcí a napětím vmáčkne do křesla. Víc takových dílů!
The Mandalorian
USA, 2019
Režie: Deborah Chow (3. díl), Bryce Dallas Howard (4. díl)
Scénář: Jon Favreau
Hudba: Ludwig Göransson
Hrají: Pedro Pascal, Gina Carano, Giancarlo Esposito, Carl Weathers, Werner Herzog, Nick Nolte, Emily Swallow, Omid Abtahi a další