Obří Godzilla v souboji o krále potravinového řetězce v obřím průšvihu je pro mne asi největším zklamáním letošního roku. Tento snímek sliboval mnohé, ale nedodržel nic, hoří téměř ve všech směrech a nedělá úplně příjemnou situaci tvůrcům, kteří plánovali dále rozšiřovat tento svět plný gigantických monster.
I přesto byl film aspoň velmi kompaktní a celkový dojem více než slušný.
Spousta lidí hejtovalo a pomlouvalo první Godzillu kvůli tomu, jak byla zpracovaná. Že nebyla ničivým nepřítelem lidstva, ale že to byl jen prapůvodní titán, který s lidmi žije v jakési symbióze a je pro lidstvo spíše takový ochránce.
Čili příběh sám o sobě už byl pozvednut výše, než u Emmerichovi Godzilly, která prostě přišla a jako velký padouch ničila. Bohužel tato premisa dělala z Godzilly spíše Jurský Park, a proto se mi to původní zpracování moc nelíbilo.
Po prvním snímku jsem měl na druhý díl i celkem velká očekávání. Vše se tvářilo lepší, větší, fungující a hlavně to vypadalo na daleko více soubojů obřích titánů.
Trailer byl naprosto epický a nedalo se jinak, než netěšit.
Žel očekávání se nenaplnila a konalo se spíše takové malé filmové utrpení, které mi teda rozhodně radost neudělalo. Nebýt opravdu povedeného vizuálu a pár wallpaper scén, tak mi vybouchne hlava z těch nebetyčných kravin, co se tam odehrávaly. Zhruba při polovině filmu jsem si říkal „Velký špatný“ a to u bijáku za takový peníze fakt nechceš.
Mezi slepými jednooký králem
King of the Monsters už podle názvu sliboval účast a hlavně souboje obřích monster a tvůrci dodrželi slib pouze částečně.
Ve filmu se avizuje přítomnost více než 17 titánů, kteří jsou buď přátelští, neutrální, a nebo vás chtějí na místě rozmačkat a sežrat.
I přes uvedené číslo se dočkáme v akci pouze 4 a další 4 se filmem mihnou bez větších důsledků. Což je pro mne trošku zklamání. Godzilla totiž neměla zase tolik soků a v důsledku mi to trošku připomínalo rčení „mezi slepými jednooký králem“.
Ale každé ze čtyř monster, které více či méně sehrálo roli v dění na plátně, bylo naprosto dokonale zpracované a byla radost na něj pohledět.
Pak tu máme již zmiňovaného King Ghidoraha, jinak známého jako Monster Zero. Ghidorah byl ztvárněn naprosto impozantně a a většina oněch wallpaper záběrů byla právě s ním v hlavní roli. Tři nádherně zpracované dračí hlavy, které samy dorůstaly, když jednu z nich náhodou ukousla nakrknutá Godzilla.
Celý King Ghidorah byl opravdu epický a hodně se mi líbila interakce jednotlivých hlav mezi sebou. Za tohle rozhodně oba palce hore. Nelze se nezmínit o možnosti všude vrhat ze všech tří tlam blesky líp než Pikachu. To mě fakt bavilo, a když tenhle útok vojáky přímo valorizoval na vzduch, škodolibě jsem se usmíval.
V jednu chvíli jsem si říkal, že to je opravdu skvělé, že našla a léčí Godzillu, a při tom jak ta scéna vypadala jsem si říkal jen wow, ale ukázalo se, že v podstatě jen poukázala na jedno místo, odkud se teprve ke Godzille dalo dostat. (What?).
Godzilla – Apex predátor
Atomový paprsek, který metá z Godzilla z tlamy, je super a hlavně zvuk doprovázející nabíjení před jeho použitím je opravdu skvělý.
Mytologie Godzilly se nám ve druhém díle trochu více otevřela a musím říct, že část filmu u Godzilly doma v Atlantidě byla asi to nejlepší, co ve filmu bylo. I když jsme se zde dočkali dalších neskutečných scénáristických kiksů.
Vypíchnu jeden obzvláště vypečený a druhý zase nepochopitelný..
A druhý scénáristicky naprosto nezvládnutý výplod je taky na pováženou. I normální příčetný člověk by se ptal, jak je do háje možné, že Godzilla v oceánu, kde je několikakilometrová hloubka, stojí? A to není ve filmu ojedinělý případ. V prvním díle to ještě nebylo tak do očí bijící, ale tady se to stane několikrát a vy si jen mnete čelo a říkáte si: tak jo, asi má ploutve, nebo má tak dlouhý nohy, nebo je to jedna velká blbost…
Ony souboje celkově byly zvládnuty dobře. Ale dobře je bohužel za tři. Některé byly opravdu epické a výborně vypadající. Většina z nich ale bohužel trpěla na prapodivný střih a ztrácela díky tomu na tempu a hlavně přehlednosti.
Co bylo ale horší, soubojů nebylo ani zdaleka tolik, kolik by jich ve filmu o stopáži 132 minut mohlo být. Namísto toho nám režisér naservíroval dlouhé minuty vaty a naprosto stupidních a zbytečných dialogů.
Velký špatný
Ač to říkám s těžkým srdcem, tak bohužel druhý díl Godzilly hoří téměř ve všech možných směrech.
Scénář a režie jsou naprosto diletantské a je až trestuhodné, jak naložili tvůrci s tak drahým filmem. Od začátku do konce se setkáváme s dírami ve scénáři většími než je sama Godzilla a nevylepšují to ani dialogy mezi postavami.
Ve filmu v podstatě není ani jeden charakter, který byste si oblíbili, nebo který by vám aspoň trochu přirostl k srdci.
Roli její matky doktorky Emmy Russel si zahrála Vera Farmiga (Conjuring), která nebyla vyloženě špatná, ale díky scénáři a opravdu nezvládnutému vypravěčskému stylu jsem si k ní cestu nenašel. Nejprve máte dojem, že je to postava kladná, vzápětí udělá něco, co prostě v tu chvíli nemůžete pochopit a vysvětluje se to až podstatně později. Proti tomu nic nemám, jenže to jak se to vysvětlilo zase postavilo na hlavu úplně nepochopitelné a stupidní chování postavy doktorky.
Kyle Chandler (King Kong, Království) v roli otce Madison byl dřevěný jak topůrko sekyrky a měl by zůstat u své bohaté televizní seriálové tvorby.
Příjemným zpestřením pak byl Charles Dance (Hra o Trůny), který ale bohužel nedostal moc prostoru.
Kamera byla průměrná a střih bitev film srážel dost dolů, což na takovýto velkofilm prostě není správné.
Co musím vyzdvihnout, tak zvuk. Hudba byla sice nevýrazná, ale zvuk byl dotáhnut téměř k dokonalosti. Chrčení, mručení a řvaní monster bylo fakt na husinu. Už samotný začátek, kdy se při představování log společností produkující film obraz třásl a sním i celý sál. Zvuk naprosto špičkový.
Stopáž byla neskutečně přepálená a vzhledem k tomu, že se většinu z toho času spíše mluvilo a ještě k tomu dost hloupě, připadalo mi to jako věčnost.
Méně je někdy více…
Autoři se snažili všechno udělat větší, epičtější a zábavnější, přesto udržet onen temný nádech, který v jedničce fungoval. Bohužel jim tento tah hrubě nevyšel.
Nabízí se přímě srovnání s druhým dílem Pacific Rimu, který na to šel stejně, jen ne do temna, ale do větší zábavy. Tam to vyšlo na výbornou a dvojka Pacific Rim pro mne byla jedním z největších překvapení loňského roku. Co nejméně řečí a co nejvíc megalomanské akce, kde se bijí roboti a obří monstra. Yes, please. Ano, jde o film, na který jdete s popcornem a očekáváním přesně takovéhle akce.
Pacific Rim je podstatě látkou dost podobnou novým Godzillám, ale je o několik levelů jinde a je proklatě zábavný. Jen musíte přistoupit na jeho hru a uvědomit si, že to je žánr NBNP – no brain no pain.
Takto se prezentovala i nová Godzilla, jenže to autoři nedokázali ukočírovat.
Takže když to sečtu všechno dohromady, mám tady zatím největší zklamání letošního roku, protože jsem se na Godzillu 2 opravdu těšil.
Pár hezkých monster a několik opravdu epických záběrů film bohužel nezachrání.
Mně i ostatním nezbývá než jen doufat, že se tvůrci poučí a v plánovaném Kong vs. Godzilla vrátí tohoto gigantického titána zpět na výsluní filmu. Ale upřímně jsem celkem skeptický a budu film očekávat s obezřetností. Kong vs. Godzilla by měl přijít už v roce 2020, ale myslím si, že po tomto průšvihu se minimálně o rok odloží.
Nevidět Godzillu v kině tak dám hodnocení 20%. Takhle si to zaslouží o nějaké procento navíc.
Godzilla 2: King of the Monsters
Akční/ Dobrodružný/ Thriller/ Sci-fi
USA, 2019, 132 minut
Režie: Michael Dougherty
Scénář: Michael Dougherty, Zach Shields
Kamera: Lawrence Sher
Hudba: Bear McCreary
Hrají: Millie Bobby Brown, Vera Farmiga, Kyle Chandler, Charles Dance a další…