Fialový Titán Thanos se do toho po pár staletích, a hlavně nějakých dvou desítkách filmů, konečně opřel a řekl si, že během jednoho dne dožene, co před tím flinkal. A tak začíná ve velkém shánění kamenů nekonečna a jejich zasazování do moc pěkné rukavice. V cestě mu stojí jen Avengers, Strážci Galaxie, pár dalších okostýmovaných čekatelů a vlastně ještě půlka galaxie.
Třetí Avengers
A teď tak nějak obecně: pokud máte rádi marvelácký filmy, na tohle prostě jdete (nebo jste už šli). Prostě z principu. A budete si vesele odškrtávat a zatrhávat, kdo se objevil, co udělal, co zahlásil atd. Bratři Russoové si látku osahali na dvou dílech Captain America a čistě režisérsky tomu fakt není moc co vytknout.
Akce je bombastická, přehledná, postavy jsou věrné tomu, jak je známe z jejich samostatných snímků a formálně je to vůbec prostě průzračný marvelácký blockbuster jedna radost. Problém je v tom, že tenhle snímek, o kterém se mluví jako o splněném snu mnoha a mnoha geeků a fanoušků, prostě musí být právě tím, co se od něj čeká. A to je boj, který prostě nejde vyhrát.
Ano, je a bude spousta nadšených reakcí, ale pokud máte nějaký odstup a do rauše vás nehodí už jen prostý záběr na logo Marvelu, bude vám jasná jedna věc. I když má ten film dvě a půl hodiny, tak prostě nemůže zvládnout plnohodnotně prodat život, osud a dílo cca dvaceti hlavních postav. Sorry, to prostě nejde.
Začínáme zostra
Režie se – a se ctí, to znovu zdůrazňuji – snaží zachránit, co se dá. A zdatně k tomu používá emocionálně přesně vypočítané prostřihy a detailní záběry emocemi a stresem zmítaných hrdinů, stejně jako extrémně dunivou hudbu páně Silvestriho zkomponovanou podle mustru „blockbuster s fatálními osudy hrdinů“, ale skutečně to prostě může fungovat až později – a úplně nejlíp paradoxně u Thanose, toho fialového obrprcka, který (a pak ti, kdo jsou s ním nějak přímo spojeni) je v tomhle filmu vlastně jedinou postavou s vývojem a hloubkou.
Takže když truchlí, je to fakt pecka. A poslední záběr, který mu filmaři věnují, je víc srdceryvný než cokoliv od vypadnutí hovoru Iron Mana s jeho láskou v prvních Avengers.
Tento způsob hlášek a akce je poněkud podivný
A pořád dokolečka. A všechna ta sebeobětování a zásadně nejzásadnější ze zásadních rozhodnutí v tom prostě tak nějak plavou jako kusy masa v kotlíku s gulášem – je to vlastně hrozně dobrá vůně a pohled, ale to maso jen tu a tam vyplave na povrch, líně se otočí a zase zapluje dolu. Dobrou chuť, pokud právě čicháte a koukáte.
Naštěstí jsou akce i hlášky fakt výborné. A někdy se pojí i s malým překvapením – například popkulturní hláška na Vetřelce je prostě parádní a moc bych za to nedal, že při jejím psaní myslel dotyčný scenárista na Indianu Jonese a jeho nejslavnější souboj muže proti muže. Nechápete? Pochopíte a budete tleskat.
Stejně jako když si uvědomíte, kolik těch herců a hereček jsou vlastně čisté komediální talenty, které ale dokážou skvěle fungovat i v temném (no dobře, spíš tak nějak fialovém) super hrdinském dramatu.
Nemůžete se zklamat
Jako plnohodnotný příběh s gradací a emocemi by tomu ale prospělo, kdyby se to jmenovalo Thanos – Jak jsem se naučil neskrývat emoce a vyhladil půlku galaxie. Fakt by bylo úžasné, kdyby se to natočilo vyloženě z Thanosova pohledu a Avengers a spol. by byli jen v roli tradičních marveláckých padouchů – tedy stylově vymazleného, ale vlastně jen mírně otravného hmyzu, na pozadí jehož bzukotu vynikne váš příběh a osobnost. No, tak na to neměli u Disneyho koule. Škoda.
Osobně se pak nemohu ještě zbavit dojmu, že by někdo měl na současné blockbustery dohlížet a vysvětlit jejich tvůrcům. že by se drama vesmírných rozměrů nemělo odehrávat na písečku za domem.
O čem mluvím? Několik časově a prostorově rozdělených linií, kde se udá strašná spousta superhrdinského stuffu a snuffu a hrozně moc se cestuje, a stejně máte ošklivý pocit, že vám scénář opakovaně říká (především ústy Thanose): „Je to fakt pernej, ale pořád jen JEDEN den.“ Jestli jo, tak naprostá většina postav jsou citově vyhořelá hovada, a ne největší hrdinové světa.
Smutná devalvace
Ale nechtějte po mně nadšení. Smutnou skutečností je, že u Disneyho prováhali příležitost udělat emocemi nabité mini čistky v řadách hrdinů v jejich samostatných filmech a teď prostě a jednoduše i ten patos a fatalita tak nějak devalvovaly…
Avengers: Infinity War
Datum uvedení: 26. dubna 2018 (Česko)
Režiséři: Anthony Russo, Joe Russo
Hudba: Alan Silvestri
Produkční společnost: Marvel Studios
Scénář: Stephen McFeely, Christopher Markus
[review]
UložitUložit
UložitUložit
UložitUložit
UložitUložit
UložitUložit