Zapomeňte na chvíli na železný trůn a přivítejte jeho neméně slavného předchůdce – Trůn z dračích kostí! To je totiž název prvního dílu cyklu Tada Williamse, který vychází v Laseru již ve druhém vydání. Čeká vás velká bitva dobra se zlem, a jak už tomu bývá, záchranou světa se má stát chlapec, který stěží udrží meč… Zkrátka klasika s nádechem nostalgie.

Pokud jste příznivci fantasy ság, zbystřete. Vydavatelství Laser totiž sáhlo do zlatého fondu fantastiky, a tak se znovu zrodila legenda: trilogie Jasný osten, Žal a Trn z pera Tada Williamse. Ponořte se do cyklu, který pomáhal definovat žánr fantasy.

Dlouhá cesta (nejen časem)

V této recenzi se již šermovalo sovy jako legenda, zlatý fond či klasika. Vězte, že to má dobrý důvod: v originále tato kniha totiž spatřila světlo světa v roce 1988, takže má za sebou již pěkných pár let literárního života. S tím však ruku v ruce kráčí otázka, zda tyto „retrotituly“ mají co nabídnout i současnému čtenáři? 

Než se pustíme do těchto úvah, povíme si něco málo o ději. Příběh sám je vlastně vylíčením konfliktu mezi dvěma bratry, kteří po smrti svého otce, respektovaného krále, zahájí boj o říši a trůn. Ačkoliv se zpočátku zdá, že se mladší Jošua stáhne do ústraní a přenechá kralování svému bratru Eliášovi, netrvá dlouho a říší táhnou vojska.

Paralelně s bojem o osud království se odehrává i osud mladého kuchyňského pomocníka Simona – toho vezme do učení hradní doktor. Učení však končí v momentě, kdy na dveře zaklepou (sekerou) Jošuovi vojáci a milý Simon musí utíkat, jako by mu za patami hořelo. Jak se zdá, má víc štěstí než rozumu, a tak se osamělého mladíka bez přátel a s minimální šancí na přežití ujme zakrslý troll. Ten se stane jeho průvodcem na cestách a učitelem.

Jak se ukáže o něco později, stojí za celým válečným šílenstvím temná síla v podobě Krále bouří – Inelukiho, tvora známého z legend. Prastaré zlo se probouzí a promlouvá k Simonovi ve snech. Ale Simon nemá v úmyslu vydat zemi do rukou tohoto tvora, a tak se skupinou několika přátel zkusí zvrátit prastaré proroctví prostřednictvím poslední zoufalé šance – získání tří mečů moci. Jenže jeden z nich už třímá ve svých rukou nebohý Eliáš, a meč zvaný Žal ho pomalu zbavuje zdravého rozumu, zatímco Ineluki si mne spokojeně ruce.

Možná už v tomto nástinu děje spatříte určité paralely s jiným notoricky známým dílem. Williams se nikdy netajil tím, že Tolkien patří k jeho literárním vzorům, ale při bližším zkoumání zjistíme, že Trůn z dračích kostí není xtým klonem Pána prstenů. Tolkien měl zkrátka to štěstí, že byl „první“ (toto tvrzení berte s velkou rezervou, prosím), a tím pádem všechna ostatní typově podobná díla zkrátka vykazují chtíc nechtíc určitou podobnost. Jenže Williams se rozhodl udělat si svoji ságu po svém. Využívá klasické fantasy rasy, i když je občas maskuje nebo prostě přejmenuje, a trpělivý čtenář je dokonce odměněn přítomností tvora nejobávanějšího – draka. 

Trpělivost, milý čtenáři!

Je třeba zdůraznit, že Williams od samého počátku buduje ságu, a tomu odpovídá i jeho vypravěčský postup. Autor nikam nespěchá, pomalu a rozvážně (chce se říci až rozvláčně) podává po drobkách celou situaci, představuje jednotlivé postavy.

Prostě tahle kniha připomíná obraz z teček – pěkně trpělivě a beze spěchu dostáváte jednotlivé malé epizody, které dohromady tvoří jeden velký vzájemně propojený obraz. Můžete se kochat mnoha popisy, dostanete i spoustu drobných dějových odboček, které nebudou mít na další vývoj žádný vliv, budete se seznamovat s legendami, náboženstvím, písněmi a básněmi daného světa…

A právě tady může být kámen úrazu. Dnešní fantasy je rychlá, má spád a od samého počátku do čtenáře pere akci a konflikty. Williams na to jde pijánko, a tak se klidně může stát, že vás kniha poměrně brzo přestane bavit díky svému (ne)tempu. Písničky a básničky jsou prima, ale tento styl zkrátka není pro každého.

Milovníky epiky stoprocentně potěší, ale zároveň se ukáže, že mainstream už je dnes trošku jinde. Tím v žádném případě nechci říct, že by v Trůnu z dračích kostí nebyla žádná akce, jen bohužel díky pomalému tempu po většinu knihy tolik nevynikne. 

Na druhou stranu – Williams dělá své řemeslo poctivě a s nadšením a na velké ploše vystavil opravdu monstrózní konzistentní příběh plný souvislostí, ve kterém se prolínají legendy se současností, sny s realitou; zkrátka příběh budovaný na hlubokých základech včetně podrobného popisu náboženství. 

Reklama

Chlapec nebo muž?

Když už se pustíte do budování epického příběhu, byla by sebevražda vše pohřbít hloupě zpracovanými postavami. Toho si byl autor dobře vědom a opět i díky velkému rozsahu knihy dostanou postavy šanci vyniknout. 

Je fascinující sledovat Simona, mladého muže vystaveného těžké životní zkoušce. Během několika málo týdnů musí prodělat přerod z dítěte v muže a předčasně dospět, ale rve se svým údělem statečně. Jde si cílevědomě za svým, a i když už zjistí, že si ukousl větší sousto než dokáže sníst, tohoto úkolu se nezalekne. Na druhou stranu je to však hrdina z masa a kostí, žádný superman, a to, co dělá, dělá zejména proto, že je k tomu dotlačen okolnostmi a bere to jako svoji povinnost. Občas s ním budete soucítit, protože neudělal nic zlého, byl jen ve špatný čas na špatném místě.

Je zajímavé sledovat dva bratry, mezi nimiž postupně narůstá nepochopení a nenávist. Zejména Eliáš zmítaný silou démona a vysávaný vůlí meče je lahůdkovou postavou. A takto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho, protože postav je opravdu přehršel. Občas vypomůže malý slovníček na konci knihy, protože ztratit přehled je i díky přeskakování mezi jednotlivými místy a dějovými liniemi občas snadné.

Samozřejmě, kolik lidí, tolik chutí, ale je téměř jisté, že si mezi postavami najdete svého favorita, se kterým budete sympatizovat.  Je vcelku potěšující, že hrdinové nejsou jen striktně dobří nebo zlí, ale pohybují se i v oněch pomyslných „šedých zónách“.  To naopak Trůn z dračích kostí mainstreamu trochu přibližuje, i když v moderním pojetí bývá převlékání kabátů mnohem větší divočina. Na druhou stranu: jsme teprve u prvního dílu, třeba se ještě dočkáme mnohých překvapení.

Marná sláva: Trůn z dračích kostí je legenda a ukázkový materiál, jak začít velkolepý epický fantasy cyklus. Na téměř osmi set stranách se sice odehraje slušná řádka událostí, ale stále je to jen předkrm. Ale nezoufejte, v Laseru postupně budou vycházet i další díly této ságy! Pokud tedy překousnete rozvláčný počátek knihy, odměnou vám bude promyšlený a opravdu epický příběh plný zajímavých postav.

A ještě jednu malou poznámku si neodpustím: když už se Laser vrhnul do reinkarnace klasiky, možná stálo za úvahu dát jí atraktivnější obálku. Zadní strana s vlkem nevypadá úplně zle, ale přední je přece jen slušný výlet do retrolandu.  

Tad Williams: Trůn z dračích kostí

Překlad: David Záleský, Tomáš Zábranský

Vydal: Laser, 2009

Počet stran: 792

Cena: 399,-

Reklama

Kromě literární činnosti hraju aktivně volejbal a nepohrdnu ani fotbalem, tenisem a pingpongem Taky mám rád deskove hry - zejména si pestuju závislost na Dungeon and Dragons miniaturach Z literárních žánrů fandím zejména fantasy.