Name: Towa and the Guardians of the Sacred Tree: Hra, kde za každé vítězství zaplatíte životem
Item: Towa
Rating: 70
Author: Alena Tománková

Našli jste chybu? Označte ji v textu a klepněte na „Nahlásit chybu“.

V Towa and the Guardians of the Sacred Tree každé vítězství něco stojí. Japonský roguelite vás donutí obětovat hrdiny a ptát se, zda triumf za to stojí.

Když Japonci řeknou „roguelite“, obvykle tím myslí hru, která vás nejen pošle do dungeonů, ale taky vám během toho zamává pořádnou porcí příběhu.

Towa je dcera bohů, kněžka posvátného stromu Shinju, která představuje živý most mezi božskou silou stromu a lidským světem. Tedy nejen lidským. V tomhle světě se mezi lidmi pohybují také antropomorfní zvířata – vedle kočkoholek a kočkokluků jsou to zaječice, býk, huňatý psík nebo dokonce ryba.

A tak tu máme opravdu různorodou partu osmi Strážců posvátného stromu, kteří se pod vedením Towy vydávají překazit řádění temného boha Magastu. To, co mělo být koncem útrap tohoto světa, se však stává začátkem nového dobrodružství. Jak se dalo čekat, rituál, jež měl Magatsu spoutat, se pokazí.

Temný bůh přemístí osm Strážců na samotný konec času. Towa unikne jen díky ochraně Shinju, ale stejnojmenná vesnice u kořenů stromu zamrzne v čase. Aby se tahle šlamastyka dala napravit, potřebuje Towa shromáždit dostatek many. K té se ale nedostane sama.

Towa and the Guardians of the Sacred Tree: Hra, kde za každé vítězství zaplatíte životem — Zdroj: Bandai Namco Entertainment Inc.

Zapojit se musí Strážci odtažení do jiného časoprostoru. Podnikají výpravy do neznámých světů a po porážce Magatsuových pohůnků mohou posílat manu napříč časem Towě. Má to ale jeden háček – bez oběti to nepůjde.

Dvojice, která drží hru pohromadě

Towa and the Guardians of the Sacred Tree oplývá po vzoru snad všech japonských příběhových her opravdu velmi zdlouhavým úvodem, který vám vysvětlí všechno od Towina původu přes Magatsuovy záměry až po to, co měl který ze Strážců k obědu.

Vyplatí se však vytrvat a alespoň zběžně se dialogy pročíst. Towa totiž nabízí zajímavý a dalo by se říct unikátní prvek: na jednotlivé výpravy odchází vždy dvojice Strážců. Jeden jako Tsurugi, druhý jako Kagura.

Tsurugi je bijec, který obstarává většinu akce, zatímco Kagura je mág, který spíš stojí v pozadí a kouzlí. A každý ze Strážců nejen, že umí vykonávat obě role, ale má v obou případech unikátní schopnosti. Každá výprava tak může být jiná právě díky zvolené kombinaci Tsurugi a Kagury.

V singleplayeru to funguje dobře – ovládáte Tsurugi, Kagura jde všude za vámi a pomocí tlačítek LT a RT na ovladači (resp. L2/R2 nebo ZL/ZR) vysíláte kouzla. V lokálním co-opu, který hra nabízí, se ale nejedná o vyvážený herní zážitek.

Hráč číslo jedna řeže nepřátele a je pořád v centru dění. Hráč číslo dvě? Drží se vzadu, snaží se neumřít a občas si plácne jedno ze dvou kouzel s cooldownem dlouhým jak fronta na sushi ve festivalovém stánku. Pro páry, co chtějí rovnocennou zábavu, tohle nebude ono.

Tsurugi si však také nemůže užívat sekání nepřátel bez omezení. Má u sebe dvě zbraně, Honzashi a Wakizashi, které se opotřebovávají. Je tak nutné je v průběhu líté bitvy střídat. I s nimi ale umí jednotliví Strážci různé kousky, díky kterým lze vytvářet zajímavé kombinace útoků, a to včetně rychlého střídání zbraní a speciálních finišerů.

Rozhodnutí, která se počítají

Hráči roguelite her jsou připraveni na to, že budou dungeony procházet opakovaně, umřou, něco vylepší a začnou znovu. Tento prvek je samozřejmou součástí také Towy. Zlom však nastává v okamžiku, kdy se vám podaří dokončit první výpravu.

Aby bylo možné manu dostat ke kněžce, Kagura se musí obětovat. Tento moment pravděpodobně rozhodne o tom, jak budete hrou nadále procházet. Troufnete si dokončovat další výpravy s rizikem, že se váš výběr Strážců bude povážlivě ztenčovat? Nebo risknete menší příděl many a uvidíte, jak si s tím ve finále Towa poradí?

A pak je tu ta palčivá otázka, jestli Towa celou dobu věděla, že je v sázce život jejích přátel. Hra vás tak nutí přemýšlet nad tím, co obětujete. Není to jen dramatická kulisa, ale skutečný prvek, který posouvá zážitek.

Rozšíření, nebo vycpávka?

Mezi výpravami, které absolvujete se Strážci, je vypravěčkou tohoto příběhu sama Towa. Pohybujete se s ní po vesnici pod posvátným stromem a můžete mluvit s vesničany, upravovat vybavení, posilovat kouzla nebo dokonce kout nové meče.

Materiály si přinesete z výprav, samotnou výrobu pak tvoří sestava miniher na přesnost a správné načasování, které určí, jak dobrý meč jste ukovali.

Povídání ve vesnici vás občas někam posune, ve většině případů jsem však měla dojem, že se jedná o dějovou vycpávku, které se navíc účastní extrémně otravná NPC. Jejich otravnost ještě posiluje japonský voiceover, který je jinak brilantní, leč v některých případech zkrátka uším středoevropského hráče zní příliš uřvaně.

Perfektní je také soundtrack, za kterým stojí Hitoshi Sakimoto. Jedná se o japonského hudebního matadora ve videoherním průmyslu, který je podepsaný pod dlouhou řadou soundtracků včetně některých dílů Final Fantasy. I ve hře Towa and the Guardians of the Sacred Tree se opravdu předvedl.

Pokud jste si pořídili Deluxe edici na Steamu a máte tento soundtrack dostupný, nepočítejte s tím, že si ho stáhnete mimo hru samotnou. Jednotlivé skladby lze procházet a poslouchat pouze uvnitř hry samotné, stejně jako to mají hráči na konzolích.

Konzolovka pro menší obrazovky

Towa vyšla pro PC, PS5, Xbox Series X|S a Nintendo Switch. A právě na poslední jmenované konzoli máte nejmenší možnost všimnout si jistého prvku grafiky, který mě neuvěřitelně dráždil. Vizuální styl je inspirovaný japonskou estetikou a mytologií a svou atmosférou perfektně pasuje k příběhu.

Z nějakého důvodu však mluvící postavy, které vyskakují při rozhovorech na stranách obrazovky, vypadají jako příliš natažený JPG v malém rozlišení – neostré hrany a podivně rozpité plochy, které snad ani nelze považovat za umělecké ztvárnění, jako by byly namalované. Na maličké obrazovce Switche mohou vypadat normálně, ale rozlišení 1440p nedovolí ukrýt ani jediný pixel.

Navíc se připravte na to, že se na ně budete dívat opravdu velmi často, protože Towa, Strážci i vesničané mluví nejen velmi často, ale také dlouze až rozvlekle.

Je to sice typickým prvkem japonských příběhových her, v případě tohoto titulu se však do značné míry jedná o stopku pro hráče, které příběh samotný až tak moc nezajímá, nebo neovládají cizí jazyky dostatečně, aby si ho vychutnali (pro Towu není dostupná česká lokalizace). Přeskakováním dialogů byste totiž mohli strávit mládí.

A pokud nepřeskakujete, tvoří Towin pohyb po vesnici a její povídání zhruba polovinu herní doby.

Hra je nativně navržena pro konzole. Na PC je sice ovládání za pomoci myši a klávesnice možné, ale ne příliš pohodlné. Na začátku vás sama vyzve k využití ovladače slovy: Podle Shinju je moudré použít controller.

Má to cenu?

Towa and the Guardians of the Sacred Tree je hra, která vás donutí přemýšlet nad cenou oběti. Má poetickou atmosféru, chytrý roguelite systém a krásnou hudbu, ale zároveň je ukecaná, technicky nevyrovnaná a v lokálním co-opu spíš zklame.

Není to titul pro každého – pokud hledáte svižnou akci bez filozofování, budete se nudit. Pokud ale oceníte příběh, který vám položí těžké otázky a nechá vás znovu a znovu zkoušet štěstí v cyklech smrti a znovuzrození, může vás pohltit.