Star Wars: 6+6 dobrých a špatných chvilek Epizody 8

Poslední z Jediů už vítězoslavně sviští světovými kiny (návštěvnosti jsou skvělé a tržbami si film zacílí někam ke druhé miliardě) a povětšinou sklízí i nadšené reakce kritiků a diváků. Povětšinou. Jako u každého popkulturního fenoménu se samozřejmě najdou i tací, kterým film do oka nepadl. Který tábor má pravdu?

Jak už tomu tak bývá, pravda leží uprostřed. Málokterý snímek se může pyšnit nálepkou „bezchybné dílo“ a do téhle škatulky se prozatím poslední příběh z předaleké galaxie prostě nevejde, spíše by měl padnout do krabice s nápisem „nenaplněný potenciál“. Přesto nám jeho režisér Rian Johnson připravil poměrně zdařilou podívanou, Poslední z Jediů se tak s čistým svědomím zařadí do skupiny nadstandardních zábav. A na následujících bodech si ukážeme šest skvělých a šest ne až tak dobrých důvodů, proč tomu tak je.

Takže ano. Bude to plné spoilerů, čili pokud jste film neviděli a nechcete se připravit o překvápko, šup o článek dál.

Tohle bylo dobré:

1. Odvaha

Johnsonovi se rozhodně nedá upřít nedostatek odvahy udělat si věci alespoň v rámci možností po svém. Změny v charakteru Luka, jeho „smrt“, snaha o vybočení z klasického konceptu jediové/sithové, nebo tlačení obou hlavních hrdinů do momentu, kdy už už změní dres, to odvaha rozhodně je.

2. Vizualita

Souboj na solné planetě Crait, na které je každý pohyb doprovázený nádherně kontrastními červenými oblaky na bílém povrchu, ukončování skoků hyperprostorem (především útok na flotilu Nového řádu), jedi strom/svatyně na ostrově, kde Luke žije v osamění nebo bojová scéna se Snokeovými vojáky zahalená v červeni (mimochodem, celý ten souboj je skvělý) – Johnson zase a znovu ukazoval, že má moc dobrý cit i pro vizuálno.

3. Kylo-Rey vztah

Přestože po předchozí Epizodě, v níž Kylo zabil svého otce Hana Sola (ve kterém se dychtila otcovskou figuru najít i Rey sama), se zdálo neuvěřitelné, že by mezi těmahle dvěma mohl jakýkoliv jiný vztah než „nenávidím tě a zabiju tě“ fungovat, hele, funguje. Dokonce i ta chemie mezi hereckými představiteli obou hrdinů Adamem Driverem a Daisy Ridley šlape na výbornou.

4. Reyiny rodiče

A je to venku. Pokud se tedy J.J. Abrams, který bude režírovat Epizodu 9, nerozhodne jinak – což by byla velká chyba, nelogičnost a hovadina. Reyiny rodiče byli nikdo, kteří svou dceru prodali do otroctví. Nemá nic společného se Skywalkery, Kenobim, Palpatinem ani jiným „rodem“ předchozích ság a dějin téhle galaxie – a ukazuje tak, že nejen privilegovaní mají možnost do tohohle příběhu vstoupit a ovlivnit jej. Což nepřímo potvrzuje i samotná poslední scéna filmu.

5. Řád Jedi

Sice musel přijít sám mistr Yoda, aby to Lukovi natloukl jaksepatří do hlavy, ale vysvětlení toho, co je vlastně pro řád Jedi důležité, funguje emocionálně i racionálně. A to je dobré.

6. Humor

Často dobře načasovaný (Poeův útok na tu vesmírnou ničivou obludu) tak, aby přišel v překvapivou chvíli. Funguje. Tedy většinou.

Tohle dobré nebylo:

1. Nedostatek odvahy

Už už to mohl být geniální moment nejen v kontextu této Epizody – Kylo sejmul Snoka a spolu s Rey smazali z povrchu vesmírného i jeho bojovníky, natahuje ke své nové kolegyni paži a hlásá: „vykašleme se na minulost, vykašleme se na všechny ty Jedie a Sithy a zaběhlé konvence, osvoboďme se od toho“, aby… hned na to přesně tyhle konvence naplnil hláškou „přidej se ke mně a budeme vládnout galaxii spolu“, což je vlastně to nejvíc Sithovské, co vůbec jde – „zabil jsem mistra, jsem mistr“. Rian Johnson tak tenhle příběh vypóloval ještě víc, než jak karty rozdal Abrams – a jakýkoliv zvrat v tomhle rozvržení by v další epizodě působil naprosto nelogicky a nepřirozeně a nevěrohodně. Dobro a zlo je teď až hodně pevně usazené. Nuda.

Mimochodem, od téhle chvíle se z Kyla opět stane ufňukaná hysterka.

A ani v dalších momentech nedotáhl Johnson tu svojí odvážnou hru až do konce. Tenhle byl však nejvýraznější.

2. Tohle není můj Luke

Sám Mark Hamill to v posledních dnech začal prohlašovat – tahle verze Luka Skywalkera prostě nesedí. Ten slavný hrdina, který se popasoval se všemi v Epizodách 4-6, se takhle sesypal a stal se arogantním, nesympatickým chlapíkem, co přizná porážku a místo pokusu o nápravu své chyby se raději stáhne do ústraní? Ne, tohle není Ten Jedi, kterého hledáme.

3. Vedlejší postavy

Na obou stranách bojiště Johnson s vedlejšími postavami řádil ne zcela povedeně. „Vedlejšáci“ byli slabinou i předchozí Epizody, v Posledním z Jediů jsou pak slabinou ještě větší. Zatímco staré trilogie Star Wars operují většinou jen s trojicí – čtveřicí hrdinů, tady jich jsou nejednou kvanta. A Johnson přidal další. Takže je vám naprostá většina ukradená. Nikdo neví, co s Finnem – ten kluk je tam tak zbytečný, že mu museli udělat vedlejší misi, která vlastně vůbec nic neřeší a jenom nepříjemně tříští pozornost. A navrch mu přihodí holku, aby mohli mít naprosto nedůvěryhodný vztah.

Generál Hux, vůdce toho hrozivého Prvního řádu? Hysterická figurka, která je vlastně jen naprosto k smíchu (Grand Moff Tarkin by tohohle chlapíka zadupal do prachu) – ostatně stejně jako celý ten jeho oddíl, který vklídku ze svých Star destroyerů klidně čumí, jak jim osamocená stíhačka Poea Damerona (mimochodem jediná vedlejší postava, která zaznamenala posun pozitivním směrem) v poklidu likviduje jejich mega-ničitelskou loď. Jak tihle amatéři mohli rozbít Republiku?

4. Smrti a nesmrti

Hele, smrt Lukea je v pohodě. Dobrá scéna. Co jsem ale naprosto nepochopil, je smrt nesmrt Leiy. Teď nemyslím tu scénu vrcholící v princeznin WTF průlet vesmírem – okej, vládne silou, to bylo jasné i dříve, takže se prostě umí pohybovat ve stavu beztíže a ty teploty na ní fungují pomaleji, může být. Ne, vzhledem k tomu, že Carrie Fisher logicky nenatočí další film (a věnování „naší princezně“ v závěrečných titulkách je nejsilnější moment Posledního z Jediů), měla v samotném závěru zemřít i její postava.

Přitom ani nebylo potřeba mnoho dotáček – stačila jediná scéna. Vyčerpaný Luke umírá/splyne se sílou – jeho plášť padá – střih – to samé se děje s Leiou, životem unavená dvojčata odcházejí spolu. Emocionální paráda, katarze jako hovado. Takhle bude muset princezna umřít někde bokem mimo záběr, což nejspíš trapně vysvětlí v úvodních titulkách Epizody 9. Nebo uvidíme její pohřeb. Nuda.

Zato absurdně umírá víceadmirálka Holdo, což je vám v ten moment naprosto ukradené, protože byla na plátně kolik? Celkem tak tři minuty? Nebo ne ukradené, je to směšné – proč musela umřít, to ty lodě schopné létat rychlostí světla nemají autopilota? A když už tedy musí umřít, proč svůj „velký přínos“ neudělá dříve? A proč vlastně neseznámí Poea se svým plánem? Postava Laury Dern se po celou dobu chová nelogicky, a proto její hrdinská smrt vůbec nikoho nezasáhne.

A nesmrt Finna, jehož sebeobětování mohlo být jedním z vrcholů filmu? Ach jo.

5. Kdo je sakra Snoke?

Snoke umírá – a přestože je ta scéna dobře podaná, hlavou vám přinejmenším po jejím vstřebání musí svištět: Jako fakt? Podle toho, co jsme viděli, byl tenhle „chlapík“ silnější než Imperátor nebo Darth Vader a oni ho nechají zmizet ze scény takhle snadno a ještě bez vysvětlení, kde se vlastně vyhrabal? Nebo to byla smrt nafejkovaná a ještě ho uvidíme, což by bylo prostě k smíchu? Otázky, samé otázky. Na to, aby byl Snoke pouhým macGuffinem, se ten oblak záhadna kolem něj stavěl příliš důkladně.

6. Disney

Je to tak, ta disneyovská uniformita a cílení na celé rodiny dolehly i na Star Wars. Předně, kromě těch, kteří umírají, se hrdinům nic nestane. Vyváznou takřka bez škrábnutí, kde jsou sakra usekané končetiny? Vždyť kdo v tomhle univerzu nepřišel o ruku, jako by nebyl. (Jamie Lannister approves.)

Ne, místo toho přidají někdy až nemístně infantilní humor a další dva tři druhy hyper-roztomilých tvorečků, jejichž plyšáky a další merch budou rozjuchaní dětští návštěvníci chtít pod stromeček. Protože tohle je byznys, bejby.

UložitUložit

UložitUložit