Pro malého kluka je stěhování náročnou záležitostí. A když jste celí rudí, na hlavě máte rohy a jmenujete se Hellboy, je to ještě o něco těžší.
Mladý Hellboy se jen těžko zabydluje v novém ústředí Ú.P.V.O. v Connecticutu a k dovršení všeho zřejmě chytil chřipku, takže bude muset ležet v posteli. Snad mu alespoň Sam přinese ty komiksy s Humrem Johnsonem.
Jenže mimořádní hrdinové zažívají mimořádně i dětské stonání, a tak se z pouhé horečky vyklube napínavá noční hrdinská pouť a boj proti robotům, zombíkům a dalším nepřátelům.
Jestli se podaří mladému Hellboyovi zhatit zlotřilé nacistické plány na zkázu USA, nebo zdali se mu alespoň podaří vrátit do postele zůstává prozatím velkou neznámou.
Hellboyův juvenilní výlet v knize Utajená země měl čtenáři ukázat svět očima dítěte fascinovaného komiksovými hrdiny a šestákovými dobrodružnými romány.
Zápletka, která působila jako uzavřený příběh značně epizodního charakteru a která neslibovala nějaké zásadní odhalení či obohacení košatého Hellboyova příběhu se však dočkala pokračování a zdá se, že tajuplný řád (příznačně nazvaný Bratrstvo zmaru) ještě neřekl poslední slovo a Hellboye, coby proroka i strůjce apokalypsy, nechce nechat mezi živými.
I v tomto svazku tedy sledujeme nesmělé kroky mladičkého Hellboye, ale tentokráte je třeba přiznat, že jde o výlet o poznání povedenější. Tam, kde Utajená země poněkud klopýtala za výtečnou perličkou Půlnoční cirkus se Smrtihrad činí mnohem více.
Hellboy a celý Úřad pro paranormální výzkum a obranu se v roce 1947 stěhuje pryč z Nového Mexika do Connecticutu do zpola vyklizeného areálu filmových studií. Toto prostředí nejenže poslouží jakožto výtečné kulisy pro Hellboyova dobrodružství, ale zároveň jde pro Hellboyovské čtenáře o důvěrně známé místo.
Sídlo Ú.P.V.O. v Connecticutu zde vidíme (chronologicky) poprvé, ale jde o známé ústředí, se kterým se Úřad rozžehnal až v knize Ú.P.V.O. – Smrt. A zatímco pro nás může mít až nostalgický nádech, malému Hellboyovi obzvlášť k srdci nepřirostlo, ostatně jde o první stěhování v jeho poměrně krátkém životě.
Navíc se zdá, že při stěhování, či snad při cestě z Jižní Ameriky (na kterou si Hellboy ani profesor Bruttenholm příliš nevzpomínají) se Hellboy něčím nakazil a není mu příliš dobře.
Podobně jako v předchozích svazcích se mladý rohatý klučina nudí, ovšem tentokráte ne natolik, aby nebylo možné jej zahnat do postele. Jeho horečka je, zdá se, stále horší a v zásadě uvozuje celé pyžamové dobrodružství.
Rozpáleného Hellboye totiž vyžene z postele a vydá se na noční dobrodružství, které je ve znamení horečnatého blouznění. A tak podobně jako v Půlnočním cirkusu, se dočkáme dvou verzí reality, jedna je viděna Hellboyovýma dětskýma očima a poznamenána horečkou, zatímco ta druhá je ta profánní, i když jestli jsou tyto dvě roviny tak jednoznačně oddělené je přeci jen otázka.
Průvodcem na Hellboyově noční pouti není nikdo jiný než Humr Johnson, hrdina a mstitel a nedostižný Hellboyův vzor. Ten sdělí Hellboyovi, že ‚zlo je opět na vzestupu‘ a že je zapotřebí, aby se společně vydali na hrad Smrtihrad jej porazit.
Že nebude nouze o nacisty, zombíky a roboty je hned jasné. Hellboy si tedy bere svůj plášť a stává se Humrovým pomocníkem, Šarlatovým krabem. Společníka jim dělá ještě věrný pes Mac a dobrodružství může začít.
Celá kniha je psaná svižně a v modu lehce naivního dobrodružství, které je však umě propojeno s linkou úkladů tajuplného řádu a drženo dohromady nejen Hellboyem, ale i věčně tajuplným Humrem Johnsonem.
Kresba Craiga Rousseaua dobře sedí k lehce juvenilnímu vyznění celého příběhu, ovšem oproti Utajené zemi zde zaznívají hlubší a temnější tóny a dodávají celé této příběhové linii na zajímavosti. Obzvláště vydařený je pak přiložený skicář, kde je vidět hravost, se kterou se Rousseau svého úkolu zhostil.
Najdeme zde nejen studie jednotlivých postav v duchu ranných superhrdinských komiksů, ale také např. alternativní obálku třetího sešitu která napodobuje filmové plakáty let čtyřicátých a padesátých.
Třešničkou na dortu jsou pak další obálky a variace od dalších autorů – obzvláště plakát Lissy Treiman s Hellboyem, který v ruce třímá kopí s nabodnutými lívanci a po boku se psem Macem a útočícími kraby je mimořádně vydařený.
Zásadní problém předchozí knihy Utajená země zůstává – víme, že jde o příběhovou linku vloženou a že úkladní vrazi z řad tajuplného řádu nemohou uspět, protože víme, jak to bude s Hellboyem dál.
Nicméně tentokrát se Mikeovi Mignolovi a Thomasovi Sniegoskimu (autor děl v takových sériích jako je Punisher, Vampirella nebo Batman) podařilo vybudovat napínavější a zábavnější příběh, do značné míry především díky jisté zdvojené perspektivě při vyprávění příběhu.
Filmové kulisy ožívají, míchají se s průpovídkami Humra Johnsona a vzpomínkami na jihoamerické dobrodružství. To je tak do jisté míry rehabilitováno a celá dějová linka nabyla na zajímavosti.
Smrtihrad opět není úplnou špičkou mezi Hellboyovými příběhy, ale spolu s Půlnočním cirkusem zdatně vměstnává tuto příběhovou niku do celkového plastického obrazu Hellboyova života a obecně celého Mignolaversa.
Tuto chutnou jednohubku si tak jistě rád slupne každý příznivce laciných šestákových dobrodružství, které při pečlivějším pohledu zdaleka tak laciné nejsou.
Hellboy – Mladá léta: Smrtihrad
Scénář: Mike Mignola a Thomas Sniegoski
Kresba: Craig Rousseau
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2023
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 128 stran/pevná vazba
Cena: 419 Kč