Fanoušci britského spisovatele fantasy Joe Abercrombieho zažívají nádherný podzim. Vydavatelství Polaris znovu vydalo chybějící díly ze světa Prvního zákona a nyní světlo světa spatřil také druhý díl trilogie Moře střepů, kterou pod názvem Půl světa vydalo nakladatelství Laser. První díl byl dost našlápnutý, má proto cenu číst pokračování? Ano, ale nebude to ono.
První díl trilogie Moře střepů nazvaný Půl krále nabídl skvělou fantasy plnou zajímavých dějových zvratů a originálních hrdinů. Ne vždy je totiž ústřední postavou chlapec se zmrzačenou rukou, který se stane králem národa, jež vyznává jen hrubou sílu a schopnost držet meč. Abercrombie v románu vyšponoval utrpení mladého chlapce, předvedl elegantní příběhový oblouk a děj zakončil skvělou pointou. Otázka tedy zněla, jak na tento relativně uzavřený díl naváže.
Navázal, ale velmi ztuha.
Mimochodem, názvy jednotlivých knih jsou krásné hříčky se slovy. Zatímco v první jsme mohli sledovat osudy krále, který tak trochu nebyl králem, tak ve druhém díle přeplujeme (doslova) půl světa.
Pojítkem obou knih zůstává rodící se střet mezi relativně malým, ale vzdorovitým státečkem Gettskem proti velekráli, který se prostě moc roztahuje. Jarvi jako ministr (což je v Abercrombieho podání takový čaroděj a mentat v jednom) usiluje o to, aby jeho zem toto střetnutí nejen přežila, ale také aby jej vyhrála. A to je důvod, proč se vydává na cestu, aby hledal spojence. Tohle je téma jako stvoření pro druhý díl trilogie – připraví půdu pro závěrečný střet.
Nová krev do týmu
Abercrombie podstatně rozšířil počet hlavních hrdinů. Tedy, ne že by jich v předchozí knize nebylo mnoho, ale to byli pouze členové družiny, kteří doprovázeli Jarviho. Nyní se pozice mění a Jarvi dost výrazně ustupuje do pozadí. Stále sice působí jako hlavní hybatel děje, jenže hlavní pozornost čtenáře na sebe strhává dvojice mladých hrdinů – Trnka a Brand.
Jelikož se příběh odehrává z velké části na lodi, tak za zmínku stojí i posádka lodi, kterou tvoří různá individua – od tajemných bručounů, přes moudré vůdce až po mladičké nerozvážné chlapce. Všichni si odbudou své štěky, ale dohromady vytvářejí živou a přirozeně komunikující i jednající kulisu pro Trnku a Branda. Jestli se někdy Abercrombie přiblížil svým románem k zařazení do young adult, tak to je právě románem Půl světa.
Během cesty totiž mladí cestovatelé dospívají. Hlavně Trnka, kterou autor vymyslel naprosto bezvadně. Sice se chová jako praštěná kráva, ale chová se tak zcela přirozeně, jak ji spisovatel stvořil. I když ji čtenář (dlouho) nebude mít rád, nepůsobí uměle jako úlitba nějakému feministickému tlaku či hnutí. Její výcvik a proměnu v bojovnici si jako čtenáři budete užívat. Opět to není nic třeskutě originálního, ale Abercrombie to napsal uspokojivým způsobem, takže se to rozhodně číst dál.
Brand trochu tone ve stínu Trnky, neboť je to náturou „dobrák“ a „hodný hoch“ a prakticky hlavní hrdince dělá jen sidekicka, naštěstí parťáka řemeslně dobře napsaného, který sympatie čtenářů rozhodně získá a nepustí.
Jediný, kdo tu nějakým způsobem neprochází žádným vývojem, je samotný Jarvi. Co se stal ministrem, ustrnul v pozici moudrého vůdce skrytého v pozadí, který přesně ví, jak se věci ve světe mají a tahá jen za ty nitky, které pohnout těmi správnými lidmi správným směrem. Působí skoro až přemoudřele, jenže co hůř, nedostane moc prostoru. Kdo by se tedy těšil na důkladně intrikaření, bude trochu zklamán. Dostane se mu sice jisté dávky „her v hrách jiných hráčů“, ale rozhodně to není uspokojující dávka od mysli geniálního pleticháře, jak jej nám Abercrombie představuje.
Přetáčení nudných scén
Celá kniha však trpí jiným velkým neduhem. Román můžeme snadno rozdělit do zhruba tří částí, ale předěly mezi nimi nejsou laicky řečeno „nic moc“. Proud textu totiž až příliš věrně připomíná přetáčení nudných pasáží ve filmu, abyste rychloposun zastavil jen u některých scén, které máte rádi.
A přesně takový pocit vyvolává nový Abercrombieho text. Úvod je vysloveně tragedie. Přijde mi, jako kdyby autor vůbec netušil, jak má začít psát a zároveň jak co nejrychleji začít s popisem děje, který skutečně vyprávět chce – tedy s cestou za hledáním spojenců.
Na prvních stránkách knihy tak prakticky bez ladu a skladu vrší zdánlivě náhodné scény, přidává dvě nové postavy a tak nějak na hranici čitelnosti to pytlíkuje do doby, než všichni nasednou na loď vy plují vstříc dobrodružství. Najednou se příběh ustaluje a začíná pěkný, čtivý a líbivý text. Sice nic nového pod sluncem, ale i tak fajn.
Autor má v textu vůbec problém s tím, že se jej snažil zaměřit na příliš mnoho věcí a příběh se vypráví v maličkých epizodách. Chvilku tady, chvilku tam, jedno střetnutí támhle, rozhovor tady a věci se dějí příliš rychle, téměř tak rychle, že k nim román ani čtenář pomalu nestíhají dojít a věřit jim. Vadí to zejména v části knihy, když loď s Jarvim a společníky doplují do hlavního města, což zpočátku bude zavánět slibným politikařením, intrikami, otravami či menšími úkladnými vraždami jako ve stylu tolik populární Písně ledu a ohně. Jenže prd.
Abercrombie tuto pasáž vyřeší pár stránkami a už odváží své hrdiny dál a za sebou zanechává ztracený potenciál, zklamaného čtenáře a horko těžko uvěřitelné řešení celé situace, které by se dalo mírně nazvat jako „hodně naivní.“
Závěrečná část naopak představuje spisovatele ve vrcholné formě. Nemohu se ubránit dojmu, že tato část vznikla jako samostatný text a až pak k němu domyslel zbytek románu, který splácal z pár myšlenek a nápadů, aby mel potřebný počet normostran. Závěrečná čtvrtina je totiž napínavá, dynamická, děj krásně eskaluje a vrcholí nádherně popsaným soubojem. Ukazuje se tu, že se v celém románu nic nedělo náhodou vše mělo nějaký smysl.
Hloupé je, že to celé působí až moc naivně. Jako kdyby autor vyměkl. Abercrombie, který se proslavil hlavně a především díky syrovému a nemilosrdnému popisování toho nejhoršího z lidských povah, najednou překládá čtenáři ke spolknutí jednoduché představy a řešení, kterým se jen těžko dá věřit. Jarviho plány prostě vycházejí až moc dobře, příběhu chybí jisté napětí, ta pověstná nemilosrdnost s jakou autor neváhá vymáchat hlavní postavy v tom nejhorším bahně. Půl světa je taková odlehčená verze Abercrombieho pro náctileté.
Tato kritika má však háček. Ono to je čitelné! Abercrombie prostě psát umí, napsal proto čtivý a zábavný příběh o skupině lidí, která se vypravila na výpravu do světa a tam potkávala různé věci. Obracíte stránku za stránkou, sledujete dění, užíváte si četbu a vlastně na tom vadí jen jedna věc, že to sice napsal Abercrombie, ale vůbec to jeho předchozí romány nepřipomíná.
Joe Abercrombie: Půl světa
Série: Moře střepů
Vydal: Nakladatelství Laser, 2019
Překlad: Roman Tilcer
Počet stran: 424
Cena: 359 Kč
