Propast na konci snů vás vrhne do víru událostí – bez varování a slitování. Akční sci-fi, kde se logika bortí a přežití závisí jen na čase, štěstí a správném spojenci.
Nacházíme se ve třetím tisíciletí a hlavní hrdina Nigel Sheldon stojí před další výzvou svého života – na požadavek jedné z vesmírných ras totiž zvažuje výpravu do Prázdnoty, záhadného systému v jádru galaxie, kde se ztrácí život a kde věci nefungují, jak by měly.
Geniální Nigel musí přijít s plánem, jak vyhovět nejen požadavku mimozemšťanů na vyšetření zvláštních úkazů, které by mohly zničit veškerý život ve známém kosmu, ale hlavně na způsob, jak na místě, kde nefungují stoje, sestavit organický vynález, který by ho dopravil zpět do vlastního vesmíru.
Klíčem k tomu se stanou Pánové nebes – zvláštní mimozemšťané, kteří doprovázejí duše v Prázdnotě do místního ráje – a jejich vejce. Ty totiž požírají organickou hmotu a vytvářejí dokonalé dvojníky, Padlé, zcela oddané moci Prázdnoty.
Na Bienvenidu, planetě v Prázdnotě, potkáváme místní obyvatele, které sledujeme očima vojáka Slvasty. Díky tomu může čtenář proniknout do dění na planetě, o níž se zmiňovaly předchozí kapitoly, a získat zajímavý kontext dříve naznačených událostí.
Vnímání Prázdnoty a zmíněných Pánů nebes je tu přenesené na druhou stranu – Slvasta je totiž člen jednotek, které hledají spadla vejce Pánů nebes a likvidují je, aby nemohly místní proměnit na Padlé. Souhrou okolností mu to zajistí povýšení, ale zároveň i zapletení do politického života, kterému se chtěl za každou cenu vyhnout.
Potřebuje totiž najít informace o Nigelovi, u nějž má podezření, že si jedno vejce nechal…
Kysandra vyrůstá na Bienvenidu s chudou matkou, a aby se zaplatily dluhy a nepřišly o statek, musí si vzít syna místní šéfky gangu, která je z dluhu vykoupí. Než se ale naděje, je jejím manželem někdo jiný. Čím víc s ním tráví čas, tím víc zjišťuje, o čem Nigel mluví – o vesmíru mimo její vesmír, kde lidé plují ve vesmírných lodích a navštěvují jiné planety.
S Nigelem ale zůstává na rodné hroudě a hledá s ním pozůstatky jedné z kolonizačních lodí. Poznává tak nejen historii, o níž se jí nikdy ani nezdálo, ale i celou svou planetu.
Kniha čtenáře ihned strhne vynikajícím chaotickým začátkem, který vrhne čtenáře do neznáma a zmatku stejně jako Lauru Brandtovou.
Lidé (podle způsobu života rozdělení na Přirozené, Rozšířené a Pokročilé) si díky genetickému inženýrství mohou užívat dlouhý život – jsou tedy prakticky nesmrtelní a mohou měnit těla a mládnout, jak se jim zlíbí –, změna vzhledu do podoby řeckých bohů je samozřejmostí. Díky sdíleným myšlenkám a nervovým spojením se také můžou dorozumívat jen myšlenkami a sdílet své prožitky.
Laura se probudí dřív, než měla, a členové posádky ji řeknou, že se octli v Prázdnotě, tajemné struktuře ve středu Mléčné dráhy, a musejí vymyslet, jak se dostanou ven. To, co by za normálních okolností bylo časoprostorem, je na kvantové úrovni něco jiného a propůjčuje lidem mimosmyslové schopnosti.
Posádka samozřejmě touží poznat Prázdnotu, co to půjde, což je ale v rozporu s cílem jejich mise – založením nové lidské kolonie
Tajemný úvod, který hrdiny okamžitě hodí do neznámé, ale zatraceně zajímavé situace, podpoří nejen čtenářovu zvědavost, ale zároveň naznačí pletenec událostí, postav a úhlů pohledu, které dohromady tvoří dokonalou mozaiku děje. Stojí totiž tváří v tvář neznámému fenoménu, kam nepronikl žádný život – ani mimozemšťané, který se Prázdnotu snažili miliony let studovat.
Klasický sci-fi prvek – poznávání nepoznaného – funguje jako univerzální vnadidlo a knize od prvních stran dodává napětí a zajímavost, která čtenáře ihned zaháčkuje.
Zjištění, že vesmír, v němž se hrdinové ocitli, funguje na jiných principech než do té doby univerzální kosmické zákony, je fascinující a Hamilton ho dokáže předat naprosto srozumitelně i pro někoho, kdo zrovna neholduje teorii kvantových polí.
Styl je úsporný, krásně čtivý – kombinace hard sci-fi připomene trochu složitějšího Crichtona, ovšem se stejným zápalem a umem čtenáře uvrhnout do stavu permanentního zájmu. Od prvních stran se na nic nečeká a po raketovém úvodu se kniha ihned pouští do řešení zápletky.
Krásná přímočarost kombinovaná se spletitostí fyzikální teorie tvoří v knize vynikající souhru, jejímž důsledkem je jednak neustále napětí – odhaluje se fungování naprosto jiného vesmíru –, a jednak skvělé tempo, které se nezdržuje sáhodlouhými vysvětlovačkami a dějovým pozadím jednotlivých postav.
Díky tomu kniha vyrazí tempem zapnutého hyperpohonu, aniž by ale byla zbytečně komplikovaná nebo překombinovaná. Vše hezky plyne, vše je pochopitelné a stručné tak, aby to zároveň nepůsobilo jednoduše.
Po vynikajícím překvapení sice trochu zvolní, ale nestane se, že by byla nudná nebo příliš pomalá – na to je tu fikční svět vymyšlený precizně tak, aby v každé miniscéně ukázal něco zajímavého (lidé už jsou zvyklí na mimozemšťany, takže je jen tak něco nevyvede z míry a všechny technologické zázraky berou jako pozadí na cestě do krámu), navíc zápletku splétá s politikou složitého intergalaktického společenství, osobních motivací a kriminální podzápletky, aniž by ale zdánlivě míchání žánrů kazilo celkový dojem.
Stále je vše podřízené poznání neznámého – Prázdnoty –, ale díky mozaice z dalších podžánrů – tu je trocha hororu, tady zase detektivky, támhle hard sci-fi – je kniha příjemně organická a správně nepředvídatelná. Čtenář jednoduše neví, kam ho následující kapitola zavede, protože se do každé scény, kterou už by mohl číst jinde, přimíchá něco dalšího, co knihu oživí.
Nezapomíná přitom ale na přímočaré zadání, které Hamiltonovi umožní spletité vyprávění ukotvit na hlavním problému, kolem kterého se vše točí a který dokáže hezky centralizovat různé dějově odbočky tak, aby se čtenář neztratil a udržoval si přehled o tom, co se zrovna děje a kdo s kým kde právě mluví.
Hamilton si navíc chytře hraje s expozicemi i následným vysvětlením nové situace, díky čemuž není forma tak repetitivní a nudná. Čtenář je jednou vržený přímo do centra nové situace, kde se jednotlivé detaily vysvětlují klasickým popisem, aby se tato prožitá situace stala základem pro pochopení dialogu o několik desítek stran později – ovšem s tím, že nezbytné emocionální pouto s dříve prožitým už čtenář získal, a proto je dialog nemírně živý a vtahující.
Nebo se naopak ustanoví nový problém a postavy se o něm baví z různých úhlů – a jakmile problém v další části knihy nastane a čtenář ho začne prožívat, má už nezbytné informace k tomu, aby ho jasně pochopil. Díky tomu je kniha srozumitelná i na místech, které by jinak mohly působit zkratkovitě nebo příliš složitě.
A jako by chtěl Hamilton využít každou příležitost, jak knihu udržet hezky živou, pomáhá si i změnou podžánrů – v jádru je Propast vynikající hard sci-fi o kontaktu s neznámem, ale při prozkoumávání jednotlivých lokaci se tu použije krimi zápletka, tady horor, támhle zase heist… Plus využívá i změnu pohledu různých postav, aby představovaným událostem dodal další rozměr.
Postavy jsou od první strany krásně živé, výborně tu funguje kontrast jejich vědeckého zaměření a myšlení společně s hrůzou prožívaných události, při nichž se všechno analytické myšlení vytrácí do chaosu strachu.
Postavy jsou vědci nebo lidé na svém místě, chápou situaci, v níž se ocitly, a snaží se každý problém řešit racionálně. Jakmile se ale vše změní do noční můry, je čtenář zahlcen animální změnou – logika ustupuje pudu sebezáchovy a kniha vytváří prostor pro chyby a lidskou – tedy v kontextu knihy pra-lidskou snahu o záchranu.
Ve zkratce se jedná o vynikající a chytrou sci-fi, která i přes zdánlivou komplikovanost dokáže ukázat několik událostí, navzájem se proplétající v několika dějových i časových smyčkách, aniž by ale ztratila cokoli ze čtivosti a srozumitelnosti.
Skvěle strávených šest set čtyřicet osm stran.
Peter F. Hamilton: Kronika Padlých – Propast na konci snů
Vydal: Nakladatelství Planeta9, 2024
Překlad: Martin Královec
Počet stran: 648 / brožovaná vazba
Cena: 499 Kč
