Město Kingsmouth v Nové Anglii zahalila mlha a obyvatelé zmizeli neznámo kam. V egyptské poušti se beze stopy ztratil tým archeologů těsně po tom, co objevili známky života v prastaré hrobce. Malou rumunskou vesnici terorizují zvláštní bytosti. A v Tokiu propukla epidemie záhadné nemoci. Co to znamená pro vás? Čtěte dál, bude to legendární!
Tajné organizace, kouzla a nestvůry
Nebudu zastírat, The Secret World byl od začátku koncipován jako velmi originální záležitost s osobitou atmosférou, která zaujme hodně specifické publikum. Hned po spuštění si přitom můžete všimnout první velké zvláštnosti. Hra není situovaná do žádného fantasy nebo sci-fi světa, ale odehrává se v naší, byť značně upravené, přítomnosti. Dočkáte se tedy zcela současných zbraní jako jsou pistole nebo útočné pušky, ale na druhou stranu nebude chybět ani magie. Říkáte si teď, o čem to tak může být?
Následně vás osloví jedna z tajných organizací, kterou si předem zvolíte a ta vám změní život. Je libo být členem tradicionalistického řádu Templářů, který dbá na víru, disciplínu a rázná řešení? Nebo raději chcete patřit k intrikánským Iluminátům, kteří ovlivňují chod světa ze stínů a spoléhají se na nejnovější technologie? Poslední možností jsou pak prastaří Draci, jenž hledají rovnováhu životní síly a balanc mezi jednotlivými způsoby boje.
Ať už se přidáte k jakékoliv frakci, čeká vás jediné. Výprava do míst, kde se naše realita mísí s jinými světy, kde ožívají mýty a legendy, a kde budete čelit démonům, nemrtvým, krvelačným monstrům, ale také členům ostatních organizací a mnoha dalším nástrahám.
Napříč světem
Budete prozkoumávat lesy, pobřeží a městečka Nové Anglie, kde se autoři vyřádili snad nejvíce. Každičkou skulinku zaplnili odkazy na díla H. P. Lovecrafta (již zmiňovaný Kingsmouth je složeninou ze dvou lovecraftovských měst – Innsmouthu a Kingsportu) nebo Stephena Kinga, ale také anglosaskými mýty a městskými legendami.
Až budete mít dost temných lesů, tak se přesunete do sluncem rozpálené egyptské pouště. Zde se kromě pomrkávání po sérii o Indianu Jonesovi dočkáte i prvků z gotických hororů inspirovaných legendami o mumiích nebo biblických motivů.
Předposlední zastávka vás pak dovede do Bohem zapomenutých částí Rumunska, kde se hvozdy a zříceniny hradů potkávají s komunistickými základnami a betonovou zástavbou. Kromě tradičních východoevropských mýtů se tak setkáte i s prapodivnými sovětskými experimenty a ruce si zde podávají Stokerův Dracula s Flamingovým Jamesem Bondem.
Zatím poslední prostředí, které bylo v původní hře součástí DLC, je infekcí sužované Tokio. Kromě katastrofických výjevů se ale můžete těšit i na propriety japonských hororů, které mají své velmi osobité kouzlo,
Je to MMO nebo není?
Na začátku článku jsem uvedl, že hra spadá do žánru MMO RPG, a tak by někteří mohli čekat, že se jedná o podobný typ zážitku, jakým je třeba slavný World of Warcraft. Pravdou ale je, že tyto hry jsou více než odlišné a někoho může dokonce napadnout otázka, na kolik je vlastně The Secret World pravé MMO.
Samotný Secret World pak ale ani příliš netlačí na hráčskou spolupráci. Naopak se vydává opačným směrem a snaží se pracovat hlavně se zážitkem jednotlivce. Lokace, byť jsou malé, jsou tak skutečně detailně propracované a je zde velký důraz na příběh. Bohužel je potřeba přiznat, že ačkoliv různé vedlejší mise jsou fenomenálně nápadité, dobře provedené a opravdu zábavné, tak hlavní příběhová linka je zde spíše pro forma, jako nástroj, který vás má protáhnout skrze všechna nachystaná místa. Zároveň je nutné zmínit, že i když je hra inspirovaná především horory, tak v podstatě moc hororová není. Naprosto chápu, že je to daň za všelijaké MMO prvky, ale jako fanoušek hororů bych větší míru strachu ocenil. Ovšem to neznamená, že zde vůbec žádné hororové momenty nepotkáte. Pár se jich vskutku povedlo.
Reálně se tak k boji proti živým oponentům dostanete jen v některé z PvP arén, které jsou sice hezky zpracované, ale jinak nejsou příliš nápadité. Tento prvek multiplayerových her je tak snad největší slabinou The Secret World.
Naopak dobře zpracované a propracované jsou dungeony, jež tvoří další obvyklou proprietu MMO her. Podíváte se třeba do vraku lodi plného rybích lidí jak z Lovecrafta, do laboratoře zřízené v podzemí egyptského chrámu, kde se experimenty vymkly kontrole nebo do sovětské základny v níž se usadili upíři.
Stručně shrnuto, The Secret World lze opravdu považovat za funkční MMO RPG, ale nejvíce si stejně užijete momenty, kdy budete sami plnit úkoly a prozkoumávat tajemná místa.
Spoustu věcí jsem již stihl nastínit, ale přesto je myslím potřeba zmínit ještě dvě věci. První záležitostí je systém zbraní a druhou je rozmanitost úkolů, neboť tyto dva aspekty znamenají další velkou odlišnost oproti ostatním MMO RPG.
Co se týče zbraní, tak k těm se váže skutečnost, že ve hře nejsou fixní povolání. Nic vás nelimituje v tom, jak a s jakými zbraněmi budete hrát, přičemž zbraně lze volně přepínat. Druhů zbraní je přitom devět, kdy tři druhy zbraní jsou pro boj zblízka, další tři jsou zbraně střelné a poslední tři druhy tvoří různé typy magie.
V původní hře vás sice nic neomezovalo v tom, jaké zbraně budete používat (aktivně jste ale mohli v jeden moment být vyzbrojeni jen dvěma typy), ale nebylo to tak jednoduché. Fungoval totiž poměrně komplikovaný systém vzájemných vztahů, který určoval, jaká kombinace zbraní je efektivní. Mohli jste tak celkem úspěšně používat brokovnici a pistoli nebo meč a útočnou pušku, ale taková pistole spolu s elementální magií byla celkem k ničemu.
Asi nejfrekventovanějším druhem úkolů jsou ty bojové. Ty se v podstatě neliší od jiných MMO RPG, kdy máte někam dojít a zabít x kusů určitých monster nebo najít a vrátit konkrétní artefakt. Zajímavější úkoly jsou pak ty infiltrační. V nich se místo boje prověří vaše schopnost trpělivosti a logického postupu. Dostanete se totiž na místa, kde se budete muset vyhýbat strážím či kamerám, neboť odhalení znamená téměř okamžitou smrt. Tyto úkoly jsou mnohdy velmi originální, ale občas se mohou proměnit v poměrně frustrující záležitost.
The Secret World Legends
Uznávám, že to představování bylo dlouhé, ale toto dílo si to zasloužilo. Nyní mi tak zbývá poslední úkol, tedy představit změny ve verzi hry The Secret World Legends.
První velkou změnou je skutečnost, že celá hra je nyní dostupná zcela zdarma. Dříve jste si museli původní hru koupit a případně přikoupit DLC (ačkoliv hra šla hrát i bez DLC a neobsahovala měsíční poplatky), ale dnes máte veškerý obsah volně přístupný. Jediné, za co se tak platí jsou věci kosmetického rázu, jako zajímavější oblečky pro vašeho avatara nebo vzhledy pro dopravní prostředky, za což se tedy připlácelo i v minulosti. Zatím jsem skutečně nenarazil na situaci, kdy by po mě hra chtěla připlatit za něco, co by ovlivňovalo její chod. To je obrovský rozdíl třeba oproti MMO RPG Star Wars: The Old Republic, která, co si pamatuji, byla taky zdarma, ale připlácet jste si museli i za takové prvky jako byl přístup do některých dungeonů nebo za navýšení týdenního limitu pro účast na PvP.
Zjednodušení se pak dočkal i systém úkolů a systém vytváření předmětů. Co se týče úkolů, tak zde se změna netýká obsahu, ale pouze jejich návaznosti. V původním díle totiž byly rozmístěny tak, že některé bylo možné minout, neboť vás nic nenutilo je objevovat. V aktuální verzi ale byla ale lépe vyřešena hlavní dějová linka (bohužel nikoliv po obsahové stránce), takže nyní vás provede všemi zákoutími tak, abyste se zaručeně dostali ke všem úkolům. Stále vás ale nic nenutí je všechny plnit. Za zjednodušení v této rovině pak lze považovat i urychlení přesunu z lokace do lokace, což bylo dříve také, byť menším, problémem.
Systém craftování pak byl upraven tím, že odpadl zdlouhavý proces rozkládání a opětovného skládání předmětů, a vylepšování vaší výbavy je tak již ryze intuitivní. Někomu možná bude craftovací minihra chybět, ale osobně to považuji za další změnu k lepšímu.
Rovněž odpadl komplikovaný systém provázání zbraní, takže nově lze všechny druhy snáze kombinovat. To vše zní pozitivně, přesto zde mám i dvě výtky. Zaprvé tento zjednodušený systém v mnoha případech omezuje bojový systém na náhodné mačkání kláves, neboť vytváření sofistikovanějších kombinací útoků v podstatě odpadlo. Zároveň ale každá zbraň získala nějakou novou mechaniku svého užívání. Ta má nejspíše oživit použití zbraní, ale u některých mechanik si ani po několika hodinách hraní nejsem jist, jak vlastně fungují a jejich přítomnost mi přijde otravná.
Další změnou, kterou bych rád uvedl je systém dungeonů a PvP. Ten zůstal v podstatě nezměněn, co do obsahu, ačkoliv do PvP přibyla nová aréna. Důležitější ale je, že vývojáři lépe vyřešili systém matchmakingu, takže je nyní mnohem jednodušší a přehlednější se do nějaké kooperační kratochvíle dostat. Co se pak ještě týče zvláště dungeonů, tak jejich obtížnost byla snížena. Nyní na základní úrovni obtížnosti projdete bez problémů dungeon ve třech lidech, a lépe si tak vychutnáte jeho prostředí a příběh. Pokud hledáte výzvu, tak tou jsou dungeony na úrovni expert, která se vám otevře až později při dosažení určité úrovně postavy.
Nyní jsou ale úrovně jasně dány jako v každém jiném RPG, a kromě toho, že určují váš postup příběhem, což se vlastně dělo i dříve, tak nově vám rovněž umožňují či naopak zapovídají, přístup k některým konkrétním aspektům hry, jako jsou právě dungeony nebo PvP.
Pár slov nakonec
Je zřejmě patrné, že jsem velkým fanouškem hry, protože mě prostě baví to prostředí, atmosféra a nápadité úkoly. Na druhou stranu na celé dílo nehledím nekriticky. Původní verze měla jistě své slabiny (komplikovanost některých mechanik, jistou nepřehlednost, občas problémy technického rázu) a nová verze je má bezesporu také.
Některé nedostatky se oproti minulosti podařilo odstranit a jiné zůstaly nebo se nově objevily. Přesto je The Secret World Legends záležitostí, která si, dle mého názoru, zaslouží vaši pozornost.
Ano, nezaujme každého, neboť její zasazení je vskutku specifické, ale přesto nabízí mnoho zajímavých a povedených momentů, které minimálně stojí za vyzkoušení. Už jen kvůli příběhu a provedení mnoha úkolů se vyplatí dát tomuto světu šanci. Zvláště pokud jste milovníky Kinga a Lovecrafta stejně jako já.