Druhý díl série Ú.P.V.O. Peklo na zemi zavádí čtenáře do světa nomádů, kultů a blížící se apokalypsy. Bohové a netvoři servírují temný horor.
Když kolem zuří blázinec a z každé podzemní díry vylézají příšery, je lepší sbalit svých pět švestek a sednout na vlak někam daleko. Nebo je také možné se zavřít ve svém karavanu s pár kamarády, pít pivo a hrát karty.
Jenže uniknout tomu, co byla na zemi rozpoutáno zřejmě nejde nikde a pocit, že katastrofa se zřejmě bude dotýkat všech se stupňuje.
Agenti Ú.P.V.O. musí i přes vzájemnou řevnivost bojovat s hrůzou kolem nich, ovšem Bohové a netvoři jsou v konečném důsledku pouhým hlubokým nádechem před skokem do temných a studených vod. Když nastane peklo na zemi, je jasné, že spočinutí čeká všechny až po smrti.
Ve světě, který se tak nenávratně změnil není lehké přežít. Jihovýchodní Asii postihlo hrozivé kataklyzma, celá jižní Anglie je odříznutá od světa (mimochodem zrovna v době, kdy tam přebývá Hellboy), pár Evropských měst je v troskách a americký jihovýchod čelí decimaci hned několika velkých sídel.
To zapříčiní vzmach novodobých nomádů, kteří se vyhýbají velkým městům a raději kočují a hledají bezpečná útočiště po různých koutech Ameriky.
Jedna taková partička novodobých hoboes má poněkud nepravděpodobného vůdce – drobnou, šestnáctiletou dívku s nabarvenými vlasy, která se znepokojivou přesností dokáže předpovědět příchod hrozivých monster. Zvěstí o této „Fenix“ (s krátkým e) dolehly až do Úřadu pro paranormální výzkum a obranu a ti pochopitelně vysílají své agenty, aby danou osobu prověřili.
V Ú.P.V.O. stále panuje neklid a napětí mezi Abem Sapienem a agentem Andrewem Devonem se stupňuje. Devon totiž stále nemůže pustit z hlavy Abeův výraz při znepokojující věštbě krále strachu, že to má být právě on, kdo povede nové žabí plemeno a vykládá si ho jako předzvěst Abeovy zrady.
Kate Corriganová dělá, co může, aby svůj tým udržela pohromadě a jako třešnička na dortu působí šílené chování profesora O’Donella.
Jeho třeštivé blábolení tentokrát odhalí více detailů o pádu Hyperboreje a odporu prvních lidí proti temnotě. Ta se totiž momentálně šíří po celém světě a konec starého světa se tak možná bude zrcadlit v konci světa našeho.
Kniha je rozdělená do dvou částí – „Bohové“ a „Netvoři“ a zatímco první sleduje peripetie hledání Fenix, druhá nám konečně odhalí, jak je na tom Liz Shermanová, která ztratila svou ohnivou jiskru.
Příběh nás zavádí do karavanového městečka, kdesi v Americe, kde se na první pohled čas zastavil. Svět kolem sice končí, ale pro místní není problém na top všechno zapomenout, když si zahrají karty a dají si k tomu pár piv. Rudovlasá popudlivá žena sice působí trochu podezřele, dokonce se o ní šušká, že je nějaká bývalá tajná agentka na útěku, ale dokud ji člověk neprovokuje, tak je všechno v pořádku.
Že se záhy vše pokazí asi a ni netřeba dodávat a po svižných a akčních „Bozích“ naservírují „Netvoři“ o poznání temnější a krvavější příběh. Před šířící se apokalypsou zřejmě není kam utéct, a i zapadlé kouty ukrývají podivné kulty, temné, krvavé rituály a děsivá dramata uvnitř karavanů plná násilí a hrůzy.
Zatímco první polovina knihy je ještě pod výtvarnou taktovkou Guy Davise, který je hlavním výtvarníkem většiny předchozích svazků Ú.P.V.O., druhé půlky se již ujal Tyler Crook, známý mj. i ze sérií Pochmurný kraj, nebo Černá palice, který po Davisovi nadále přebírá otěže série Ú.P.V.O. Peklo na zemi.
Čtenáři Mignolova světa se s ním již mohli seznámit v knize Lovec čarodějnic 3: Záhada ve Vodozemí, kde jeho specifický rukopis oživil zelenkavě bledá monstra anglických bažin.
Na tomto (i dalším) svazku je vidět velká snaha propojit rozdílný styl obou výtvarníků a návrhy Guye Davise jsou stále součástí přiložených skicářů, jakožto nezbytná inspirace pro Crookovu tvorbu.
Po Davisově „chaotičtějším“ projevu, který skvěle fungoval v akčních scénách a malbách monster přináší Crook poněkud uhlazenější styl, který ovšem místy dá více vyniknout horrorovému aspektu jeho tvorby, což je ihned patrné v této knize.
Osobně mě rozloučení s Guyem Davisem trochu zamrzelo, protože jeho svébytný styl byl pro mne již samozřejmou součástí série Ú.P.V.O., ale Tyler Crook si mne poměrně snadno a rychle získal a rozhodně není pouhou „náhradou“, ale plnohodnotným umělcem, který úctyhodně nese pochodeň Ú.P.V.O. dál.
I díky tomu doporučuji o něco pozorněji sledovat obligátní skicář na konci knihy, kde můžeme sledovat návrhy Guye Davise a Mikea Mignoly a jejich zpracování Tylerem Crookem a navíc i výborné obálky od Ryana Sooka, který se podílel na několika počinech z Mignolaversa a jeho styl vhodně rezonuje s Crookovým projevem.
Mimochodem, pečlivý čtenář zde při listování najde i jisté náznaky o budoucích osudech některých postav.
Zatímco první svazek Ú.P.V.O. Peklo na zemi nazvaný Nový svět hlavně naznačoval a přinášel pochmurné vize budoucnosti, tak Bohové a netvoři už příběh rozvádějí a ukazují, že nepůjde o žádnou procházku růžovým sadem a naše hrdiny nešetří. Laťka nasazená prvním dílem byla vysoko, ale jak už tomu u Mignolou vedených sérií bývá, druhý díl se nepřekvapivě nenechá zahanbit.
Bohové a netvoři přinášejí to, co sliboval Nový svět – temnotu, krev a bolest. Ještě možná nejde o naprosté zoufalství a pro naději je určitě stále místo, ale jestli Mignola s Arcudim nechají lidstvo přežít, je nejasné.
Ú.P.V.O. Peklo na zemi 2: Bohové a netvoři
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2023
Scénář: Mike Mignola, John Arcudi
Kresba: Guy Davis, Tyler Crook
Barvy: Dave Stewart
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 144 barevných
Knihy 1948: V USA se po testech jaderných raket začínají objevovat monstra, která nepřipomínají nic pozemského
Knihy Sledgehammer 44: poslední linie obrany a útoku 2. světové války obstarávají tajemní váleční roboti
Knihy Monstra nad hlavou, krev ve sněhu: Ú.P.V.O. Peklo na zemi 4 nepolevuje
Knihy Peklo na zemi v Rusku: když se zombie, monstra a paranoia spojí
