Parádní Lovecraftovský triptych Cromwell Stone

Hororů s nádechem toho správného gotična není nikdy dost. A v komiksovém médiu obzvláště. S o to otevřenější náručí můžeme přivítat Cromwella Stonea.

Můžeme být rádi za to, v jakém na vydávání komiksů u nás plodném období si to tu žijeme. Díky tomu svou pravidelnou dávku dostávají nejen milovníci superhrdinných pláštěnek, ale i chytřejších mainstreamových záležitostí. Nebo rovnou intelektuálních kousků. Ty přitom velice často pochází z Evropy – nezřídka od tvůrců hovořících (a samozřejmě píšících) jazykem žabožroutů.

V posledních letech se tak na náš trh dostává nejeden frankofonní klenot. A jelikož mají tuzemští čtenáři s těmito komiksy dobrou zkušenost, očekávání směřovaná k dalším zástupcům z této oblasti jsou nemalá. Podobná provázela i Cromwella Stonea.

České vydání komiksu původem německého scenáristy a výtvarníka Andrease (na přebalech knih vypouští své příjmení Martens) přitom obsahuje všechna tři alba příběhu Cromwella Stonea – nemusíme tak čekat deset let na pokračování a závěr, jako prvotní čtenáři (první album vyšlo už v roce 1984). Díky tomu máme přístup k pochopení příběhu výrazně usnadněné. Naštěstí. Andreas totiž nevytvořil zrovna čtenářsky snadno přístupný komiks. A to jak z pohledu narativu, tak vizuálním zpracováním.

Základní kostra přitom není nikterak komplikovaná – kolem nás jsou zraku utajené bytosti-tvůrci, které mohou lidstvo zničit. A je potřeba je zastavit. Ale nelinearita, místy surrealistické výjevy, nemalé množství postav, myšlenková obšírnost a tendence nevysvětlovat vše, a uchovávat tak v příběhu prvek záhadna, to všechno se sčítá, takže při čtení Cromwella Stonea budete muset být zatraceně pozorní. Výjimkou tvoří vynikající třetí album – nejstravitelnější a rozhodně i nejpovedenější z knihy.

Při čtení jsou tak snadno rozpoznatelné alespoň vzory, jimiž se Andreas-scenárista nechal inspirovat: především mistr hororového žánru H. P. Lovecraft a jeho univerzum, které sloužilo jako pobídka a múza mnoho autorům od Roberta E. Howarda, jednoho z otců žánru fantasy proslulého vytvořením postavy barbara Conana, po Stephena Kinga, proslulého vším.

Tím by však výčet zdaleka nekončil, z alb Cromwella Stonea na vás totiž mrkne tu Poe, tamhle Shelleyová, ahoj i vám, Hitchcocku a Lynchi! Gotika, mystické, všemocné a k lidské budoucnosti bezohledné bytosti, pseudo-zombíci… Andreas jako by vytvořil univerzální horor – nebo přehlídku toho, co tenhle žánr umí.

Andreas-výtvarník přitom svého „kolegu“ bezesporu převyšuje. Vizuální zpracování (rytiny a la 19. století), nekonvenční práce s panely a strukturou stránky, nebo třeba pohrdání tradičními postupy v oblastech perspektivy vás přinutí si některé panely prohlížet mnohem déle, než je u komiksu běžné. Nebo se třeba vrátit o stránku, dvě nazpátek, abyste daný panel pochopili. Některé stránky (nebo dvojstrany) přitom patří mezi to nejlepší, co jste u nás v komiksu za poslední rok viděli.