V roce 2016 nás Blizzard Entertainments oblažil dlouho očekávanou novinkou – multiplayerovkou Overwatch, která se zakrátko stala celosvětovým hitem a získala několik prestižních cen. Overwatch se těší široké fanouškovské základně, ke květnu 2018 měla hra přes 40 milionů hráčů. Jak si ale získal srdce jedné holky s obyčejným notebookem?
Co zaujalo?
Začnu asi tím prvním, tedy co mě na hře zaujalo. Byl to samozřejmě příběh a postavy.
Mám to stejné i u knih nebo filmů, potřebuji, aby byl příběh dobře propracovaný, navazoval na sebe a různě se splétal a rozplétal. V Overwatchi je příběh možná jednodušší, moc se mi ale už na začátku líbily back-stories postav a jejich vazba na příběh.
Byla jsem mile překvapená, že postavy nejsou vyloženě náhodné, ale že se jejich příběhy vzájemně proplétají (třeba fakt, že táta Briggite je Torbjörn a jejím kmotrem je Reinhardt!).
Další věc, která se mi líbila, je různorodost map a typů her. Začněme typy her. Klasické jsou Quick Play nebo Competitive. Je to prakticky jedno a to samé, s tím rozdílem, že během rychlé hry vás vaši spoluhráči (v 70 % případů) nezabijí, když vám postava, za kterou hrajete, nejde.
V Competitive bych vás zabila taky, tam už se hraje na body a je potřeba si být vybranou postavou jistý. Competitive Play také bývá delší. Kromě Quick Play a Competitive jsou tu ještě různé Arcade hry. Většina z nich se mění obden (kromě Mystery Heroes a Classic Quick Play).
Co se týče map, je zde několik druhů, každá pro jiný typ hry. Jsou tu mapy pro Assault, to musíte dosáhnout jednoho bodu, získat ho, a následně se dostat na druhý. Na Escort mapách musíte dostat náklad do cíle.
Pak máme Hybridní, ty kombinují předchozí dvě – dostanete se na bod a následně převážíte náklad. Na Control mapách vám jde o to, abyste se na bod dostali dříve než protihráč a dokázali ho udržet. A pak tu jsou arkádové mapy, na různý typ Arcade her – Deathmatch, Capture the Flag, apod.
Kromě zajímavých postav jsem tedy naletěla na různorodost dostupných her – člověk si může vybrat a rozhodně se nenudí.
Co mě naopak mrzí?
Hodně mě zklamala komunita. Kromě všudypřítomných Rusů, kteří odmítají komunikovat jinak než v azbuce, narazíte snad v každé hře na „ubrečeného blbečka“, který lamentuje nad neschopností týmu, aniž by pro tým sám něco udělal.
Lidem často nedochází, že to je jen hra (obzvlášť v bronzu nebo hrách, které ani nespadají do ranked). Samozřejmě, taky jsem naštvaná, když prohráváme, ale rozhodně nemám potřebu v chatu nadávat do matčiných nabíječů nebo něčeho horšího.
A pak tu je přesný opak – někdo se občas naštve, když ho jeden a ten samý hráč párkrát za sebou zabije. To pak létají bany a nadávky do aimbotů, což je často k vidění například u Widowmaker nebo Hanza.
Jasně, aimboti se také využívají, ale ty bany většinou létají od zahořklých „hysterických blbečků“, co holt nesnesou prohru.
K tomu se váže i sobeckost hráčů. V týmových hrách je nutné hrát jako tým, pakliže chcete vyhrát, i za cenu nějaké oběti (třeba hrát za jinou postavu). V Rychlé hře by to tolik nevadilo, problém je u Competitive, kde opravdu potřebujete tým, abyste se probojovali rankem nahoru.
Proto je vyloženě k nas*ání, když se někdo rozhodne jít do akce sólo nebo nehodlá změnit postavu jenom proto, že tahle mu „jde“ a má ji rád. V horším případě obojí.
Shrnuto, podtrženo – vzájemný respekt v herní komunitě jaksi chybí.
Oblíbené postavy a postavy, se kterými hraji
Vybrat jen jednu oblíbenou postavu je těžké, to by bylo jednodušší vyjmenovat ty, které nemusím. A vybrat ty, se kterými se mi hraje nejlépe, je také těžké – na každou mapu se některá hodí více, některá méně. Pokusím se ale.
Z tanků je pro mě příběhově nejoblíbenější Reinhardt a D.va, s těmi se mi i nejlépe hraje (když už hraji za Tank). U Reinhardta je výhoda jak štít, tak i jeho ULT (ultimate ability) – třeba Orisa štít má, ale její ult mi nepřijde tak efektivní. D.va má výhodu vlastního štítu (Mech) a její ult je hodně destruktivní (pokud se využije ve správný moment na správném místě).
Vybrat z DPS postav je mnohem složitější – je jich hodně a jak jsem již říkala, na každou mapu se hodí jiná. Nejčastěji ale hraji za Reapera, Junkrata a Torbjörna.
Moje guilty pleasure je ale Hanzo s Ashe, s těmi většinou trénuji v Quick Play nebo v některé z Arcade. Začínala jsem hlavně se Symmetrou, tu si občas také zahraji. A s novou Echo to zatím jen zkouším, je ale adeptem na novou oblíbenkyni.
Mou hlavní figurou je Moira, má všechno – efektivní heal, lehce destruktivní damage, může zmizet a její ult uzdravuje i poškozuje. Naprosto vyvážená postava, která mi parádně vyhovuje a z toho důvodu ji mám nejradši a hraji ji nejčastěji.
V Competitive se s ní rozhodně nemusím bát. Když je ale někdo rychlejší a já už si Moiru nemůžu vybrat, sáhnu po Mercy, ta se hodí vždycky a tým je většinou rád, když je mezi nimi někdo, kdo je oživí (a nebude jim brát medaile za damage).
Oblíbená mapa a typ hry
Abych pravdu řekla, nejradši mám mapu Londýna. Hra je kombinovaná, hráči se nejdříve musí dostat k bodu, ze kterého pak převážejí náklad (payload).
Z kombinovaných mám pak ještě celkem ráda Eichenwalde. Z čistě eskortních map mám ráda nejspíš všechny. Naopak moc nemusím Control mapy. Ze všeho nejméně pak Oasis.
Přiznám se, Competitive moc nemusím, bohatě si vystačím s Quick Play a Arcade sekcí.
Nejčastěji mne najdete u Mystery Heroes (ráda si beztrestně vyzkouším co nejvíce postav), na Mystery Deathmatchi (vyzkouším si jiné postavy a zklamu maximálně sebe).
V Hero Gauntletu (všichni hráči začínají na stejné postavě a pokračují nastaveným žebříčkem postav až k vítězství toho, kdo má první 22 killů) nebo v Mirrored Deathmatchi (všichni hráči jsou ve stejnou chvíli stejné postavy).
Rozhodně ale nezahazuji jiné typy map a her, v tom je naopak Overwatch skvělý, když vás přestane bavit jeden typ, můžete si zahrát jiný, případně si i vytvořit vlastní hru podle vašich představ. Možností je opravdu spousta.
Vyplatí se koupit si Overwatch?
To záleží asi na každém. Za mě stoprocentně. Pokud si nejste jisti, rozhodně stojí za to, podívat se na nějaká videa ze hry, případně by měl být k dispozici i free-trial (to už si ale nevybavuji, přeci jen mám tu hru už nějaké tři roky).
Sama za sebe ale musím říct, že s hrou jsem moc spokojená, je to parádní oddechovka se zajímavým příběhem.
Snad nejlepší na tom je, že se stále vyvíjí a má různé eventy, během nichž je možné získat zajímavější skiny a různé další vychytávky pro postavy. Kromě nových postav se postupně také přidávají nové mapy a typy her, zábavy tedy neubývá.
Proč by Overwatch měla hrát holka?
Tak na tuhle otázku nedokážu odpovědět, protože holky nejsou jenom trubky nebo nerdky. Každý člověk je jiný a každému sedne něco jiného.
Pravdou je, že je hra barevnější, tak možná to? Upřímně nevím, čím bych jiná děvčata na tuhle hru nalákala, sama nejsem prototyp ukázkové růžolící dívenky.
Každému imponuje něco jiného. Mě hra zaujala svým příběhem, postavami, oddechovostí a vlastně i jednoduchostí. Možná fakt, že od jiných stříleček je Overwatch značně pestrobarevný, by mohl přitáhnout víc holek. Ale těžko říct.
Já osobně Overwatch hraji pro radost a pro to, že se mi hra všestranně líbí (a just se mi ty postavy líbí nejvíc!).
Takže teď už nezbývá než čekat na Overwatch 2 a uvidíme, jak ten se vyvede.
