Stephen King opět zasahuje. Grafoman a hororová spisovatelská legenda už má na kontě desítky knih, z nichž se mnoho stalo kultem. Nechme stranou to, zda právem či neprávem, je to prostě fakt. Posledním románem, na kterém spolupracoval se svým synem, byly Růženky a pokud řeknu, že kniha nepřesvědčila, tak sem ještě shovívavý. Vrátí se temným románem Outsider zpátky do hry, nebo už Kingovi zazvonil zvonec a pohádky je konec?
Zločin a šílenství
Všechno odstartuje zatčením milovaného trenéra místního baseballového týmu dorostenců Terrryho Maitlanda. Ten je dopaden přímo na hřišti, během nejdůležitějšího zápasu celé sezony tak, aby to každý z malého klidného městečka, kde se všichni znají, viděl.
Tak, aby všem bylo jasné, že si detektiv Ralph Anderson je naprosto a neochvějně jistý tím, kdo je pachatelem nejhrůznějšího činu jeho kariéry. Kdo brutálním způsobem znásilnil a zavraždil mladého chlapce. Že tím někým, tou zrůdou, je oblíbený muž ba skoro celebrita, který se denně pohybuje v blízkosti dětí a dospívajících, včetně syna detektiva Andersona a že jednoho z nich připravil o život tím nejhorším možným způsobem.
O vinně nemůže být pochyb, protože forenzní důkazy hovoří jasně. To si všichni myslí až do té doby, kdy vyjde najevo fakt, že Terry Maitland byl v době vraždy nezpochybnitelně na konferenci nějakých 100 mil daleko a jeho přítomnost potvrzuje několik na sobě nezávislých svědků a dokonce i televizní záznam přesně z doby, kdy měl být chlapec zavražděn.
Vyšetřování nabírá na obrátkách a svědecké výpovědi hovoří pro i proti Terrymu. Ralph Anderson začíná pochybovat, protože nikdo přece nemůže být na dvou tak vzdálených místech současně. Nejvíc ho ovšem trápí to, že když vyloučíte všechno, co vyvrátit lze, tak to, co zbyde, musí být pravda, ale to, co zbyd,e je zkrátka nemožné. A zatímco davy volají po trestu smrti, my jsme stále na začátku příběhu, který není ani zdaleka tím, čím se zdá být.
Smrt a zoufalství v žánrové hříčce
Kniha začíná naprosto neuvěřitelně brutální vraždou a přesto, že sem tam se protagonistům knihy dostává střípků naděje, tak smutek, zoufalství a beznaděj jsou emoce, které budete během první části cítit nejčastěji. Hra, kterou rozhrává Stephen King na zhruba pěti stech stranách románu, je totiž naprosto nevídaná.
První část je detektivka jak vyšitá. Příběh zatčení a sběru důkazu se střídá se zápisem výpovědí svědků tak skvěle, že bez dechu čtete a propracováváte se k obrazu, jaký má v hlavě Ralph Anderson, když se chystá zatknout bývalého trenéra svého syna a pro něj i státního zástupce nepochybného pachatele.
Kousek po kousku se dostáváte až k tomu, co jako čtenář chcete vědět, ale podvědomě se toho i bojíte, a to je popis svědka, který našel tělo nebohého chlapce. Sběr důkazů a výpovědi skvěle fungují s budovaným napětím a v očekávání obvinění Terryho Maitlanda se v Outsiderovi jasně zobrazuje podobnost se soudními thrillery Johna Grishama jako je například Porota.
Cesta Terryho Maitlanda právě na vyslechnutí obvinění ze zločinu, o kterém neustále tvrdí, že ho nespáchal a pro což má i jeho strana konfliktu naprosto jasné a neochvějné důkazy, je ale prvním zvratem knihy, kde se všechno otočí dokolečka o nějakých 180 stupňů takovou rychlostí, že i Tony Hawk by uznale tleskal.
Thriller se pomalu ale jistě mění v hororový příběh a do vyšetřování a týmu, který se snaží přijít celé záhadě na kloub, se přidávají další postavy. A od příběhů Johna Grishama se dostáváme ke Kingově klasice, ale v tomle případě velmi nemálo ovlivněné původním mistrem hororu Bramem Stokerem a to přímo jeho nesmrtelnou klasikou Dracula.
Přerod žánrů je zvládnutý naprosto skvěle a nenuceně a celkem zvláštním shledávám fakt, že větší napětí působila první thrillerová část, než druhá hororová, ale i tímto se kniha podobá Stokerově upíří legendě, kdy na začátku je více zapojen strach a neznámo a na konci jde o divokou jízdu a hon na netvora, stejně jako v Outsiderovi.
Postavy a sequely
Na to, jak dobrá jakákoliv kniha od Stephena Kinga bude, má vliv několik faktorů a nejdůležitějším z nich jsou postavy. To, že jde o autorovu silnou stránku dokázal již v epickém špalku Pod Kopulí, kde si s neuvěřitelným množstívm postav poradil lépe jak Singer s X-meny.
Tentokrát si vede naštěstí nejinak. Ať už jde o rovného policajta Ralpha Andersona, obviněného Maitlanda, který pevně věří ve vlastní nevinu, nebo mladého a nadějného policejního důstojníka Yuna, který se na případu podílí. Osobité charaktery, jednání, které v rámci žánru dává smysl a uvěřitelné emoce i motivace skvěle vedou postavy dějem knihy. Jediná trochu neznámá je mladá souukromá vyšetřovatelka Holly a s ní i největší háček a výtka, kterou ke knize mám.
Holly Gibney je totiž jednou z ústředních postav trilogie Billa Hodgese (Pan Mercedes, Právo nálezce, Konec hlídky) a během čtení je na sérii velmi významné pomrkávání ba možná i spoilery. Problém je, že na knize nikde není napsáno, že jde o volné pokračování této trilogie a internetové zdroje dokonce hovoří o sérii Holly Gibney. Jaký zážitek musí mít čtenář, který knihy četl, co všechno mu uniká a případně jak pokazí zážitek při zpětném načítání trilogie.
Další, co je u Kinga potřeba ovládnout, je jeho grafomanie a musí se mu podařit jeho skvělé popisné pasáže udržet na uzdě a v rovnováze s pasážemi dějovými. I tady se zadařilo a kniha má skvělé tempo, které sice před závěrem poněkud poleví a neúprosné napětí první části se už do konce bohužel neopakuje, ale i tak jde o velice zručně zvládnuté řemeslo. Ono totiž to, jak vám kniha napne nervy na začátku, není uplně jednoduché zopakovat.
Malým bonusem pro mladé čtenáře (a tím mladé myslím 20 až 30 let) je spousta odkazů na popkulturu, která začíná u mega epických věcí jako je Hra o Trůny a končí u filmů možných vidět tak na festivalu otrlého diváka. Nemalou zajímavostí také může být fakt, že si na motivy této knihy již HBO objednalo seriál a měl by si v něm napříkald zahrát skvělý Ben Mendelsohn. A premiéru by měl mít už příští rok!
Zatímco odkazy na soudobou kulturu jsou něco, co je Kingovi blízké v průřezu jeho kariérou, tak zbytek knihy už tak typická Kingovina rozhodně není. Jednak zde postrádáme klasickou retrospektivu, která je většině jeho děl vlastní. Do minulosti se podíváme a svým způsobem bude klíčová k vyřešení případu, ale i když počátky sahají daleko do minulosti, tak hlavní děj knihy se upíná k současnosti. Další vítanou změnou je odcestování z Maine, do kterého se během knihy ani nepodíváme a sem za to velmi rád! I díky tomu jsem si raději na obálce ověřil, zda knihu opravdu napsal Stephen King!
Posledních pár slov patří českému vydání. Poctivý hardback opět (a nepřestanu to opakovat!) postrádá textilní záložku, kterou si každá pevná vazba zaslouží. Oproti tomu je skvěle zpracovaný přebal s ilustrací prvního originálního vydání, kterou doplňuje velice decentní ražba a lehká plastičnost obálky na vás tak působí od prvního momentu, kdy vezmete knihu do ruky. Žádný velký překladatelský přešlap jsem na první přečtení také nezaznamenal, což slouží ke cti překladateli Ivanu Němečkovi.
Outsider je zkrátka velice nestandardní kniha, která skvěle pracuje se žánry, postavami i dějem a zaslouží si určitě pozornost a místo na předních příčkách letošní fantastiky a Kingových knih vůbec. Nepopsatelný zločin, který má jasného viníka, ale ne tak úplně. Příběh, kde se všichni snaží hájit dobro a spravedlnost, ale vlastně ne tak docela. A v neposlední řadě příběh, který je skvěle zvládnuté řemeslo svého autora, ale vlastně je zcela jiný než jeho jiné knihy.
Stephen King: The Outsider
Vydal: Nakladatelství Beta Dobrovský, 2019
Překlad: Ivan Němeček
Počet stran: 500
Cena: 469 Kč
