Klára Smolíková – Mluvíme v bublinách cover
Zdroj: Warner Bros. Interactive Entertainment

Ať už vás komiks míjí, nebo jste jeho věrnými fanoušky, či ještě lépe – jste ti, kteří chtějí dál předávat zajímavé podněty dětem – rozhodně byste měli zbystřit. V další publikaci uznávané autorky pochopíte základní principy komiksové tvorby, která hýbe světem.

Spisovatelka a lektorka Klára Smolíková se v dětské tvorbě zasloužila již o desítky publikací, které slouží k vzdělávání i zábavě. Zatímco její předchozí série pracovních listů (například Fantastické psaní) se věnuje zvyšování čtenářské gramotnosti, publikace Mluvíme v bublinách se zaměřila na základní pravidla komiksové tvorby.

Proč zrovna komiks? Odpověď naleznete v úvodu, kde kromě metodických pokynů pro práci s textem, hovoří autorka o oblibě komiksu napříč školním věkem. Vysvětluje důležitost vizuální gramotnosti v dnešním světě a výstižně zde komiks charakterizuje a definuje jeho roli v současnosti.

Klára Smolíková – Mluvíme v bublinách obálka
Zdroj: Nakladatelství Plivníci

Možná by nebylo od věci, obzvlášť pro nezkušené čtenáře/lektory, zmínit i něco málo z historie komiksu. Toto odvětví umělecké tvorby se totiž možná tváří jako poměrně novodobá záležitost, ale staří Egypťané by k tomu řekli svoje, stejně jako ti, kteří vyrůstali na Rychlých šípech Jaroslava Foglara.

I když Mluvíme v bublinách není přímý návod jak se stát ilustrátorem nebo textařem, akční kroky dokáží žákům značně usnadnit cestu a zároveň je posunou v různých oblastech. Výrazně podpoří objevování vlastní originality a kreativity.

Pro všechny věkové kategorie

Jedná se prakticky o odbornou publikaci, ale uplatnění najde i v domácím použití. Zejména díky zmíněným metodickým pokynům, které tvoří obsáhlý úvod. Pracovní listy jsou rozděleny do čtyř sad podle věku cílové skupiny a v začátku se dočtete spoustu tipů, jak s nimi pracovat a zadávat i další nadstavbové úkoly.

Zároveň se paní Smolíková neváhá podělit o tipy ze své praxe, protože sešit Mluvíme v bublinách několik let testovala na školách. Mohla tak jednotlivé úkoly snáze přizpůsobit konkrétním vývojovým potřebám a znalostem předškoláků i středoškoláků.

První část A je vhodná i pro předškoláky a prvňáky. Naučí porozumět zejména nonverbálnímu vyjadřování. Také dětičky seznámí s různými typy bublin a čeho všeho se dá docílit jejich tvarem či obrysem. Naučí vyčíst základní emoce z ilustrací. Samozřejmě také dojde na dokončení komiksu nebo stvoření vlastního hrdiny podle jednoduchého zadání. Velmi dobře se tu pracuje s představivostí těch nejmenších.

Druhá část B se soustředí na mladší školáky, u kterých předpokládá, že již umí číst. Procvičí s nimi charakteristiku, přenesené vlastnosti, využití citoslovcí a dynamiku obrazu, kdy se děti pokusí rozhýbat postavy. Nezapomene ani na krátké procvičení emocí a pochopení tvarů bublin. Opakuje tak sice úkoly z předchozí části, ale vše přizpůsobuje věku aktuální cílové skupiny. Navíc právě tyto dva aspekty jsou nejvíce vypovídajícími prvky komiksu.

Třetí část C se zaměřila na starší žáky a rozvíjí už i práci s textem a napětím. Úkoly zde motivují k vytváření vlastního děje. Přichází zde i seznámení s japonskými komiksy a vysvětlení pojmu manga. Zároveň se žáci učí vyjadřovat emoce za pomocí barev.

Protože zrovna já se považuji za antitalent na kreslení, uvítala jsem příklady ztvárnění různých nálad. Podobně znevýhodněným zájemcům o kreslení by možná prospělo uvést toto cvičení i v předchozích částech pracovních listů. Přestože se zde nachází úkol ve smyslu – natrénuj si výrazy – postrádala jsem více konkrétnější provedení.

V poslední části D určené středoškolákům zachází autorka hlouběji do pojmu komiks. Seznamuje studenty s tím, kdo všechno jej v reálu tvoří, vysvětlujme pojmy jako inker a letrážista, zmiňuje různé techniky např. šrafování a rozdělení do panelů. Mluví zde také o inspiraci a nešetří tipy na oblíbené komiksy a autory. Vše bravurně převádí do příkladů, testuje vnímavost a zručnost starších žáků.

Praktické pracovní listy

Každá z výše zmíněných částí je v závěru doplněna o velké A4 s úkoly, které žáci v rámci práce dostanou. Je možné je nakopírovat, zvětšit, rozstříhat a vytvářet různé variace. Sama autorka se průběžně dělí o zkušenosti, co vše se jí osvědčilo.

Upozorňuje, že někdy je nutné děti předem zasvětit do dané tématiky a ujistit se, že žáci rozumí některým výrazům. Zároveň nabízí různé možnosti, jak mezi sebou úkoly kombinovat, ale také kdy je vhodné sáhnout i do jiných částí pro další úkoly.

Velmi příjemné bylo zasvěcení do nejznámějších komiksů a zjištění, že ne vždy je nutné stavět panely s dějem zleva doprava. Některé jsou naopak charakteristické tím, že se čtou zprava doleva. Oceňuji i upozornění, že existují komiksy, které se nepřekládají do češtiny a slouží tak i k procvičování angličtiny.

Ani mladší studenti by neměli mít problém pochopit děj jen z ilustrací, případně ten by jim měl usnadnit překlad, snáze si pak zapamatuji slovíčka, ustálená slovní spojení a větnou stavbu.

Chyběl mi větší důraz na umístění bublin v komiksu. Tedy usměrnit sdělení textu tak, aby čtenář automaticky četl od začátku do konce, aniž by musel tápat, jestli neměl náhodou přečíst jednu bublinu před druhou. Některé komiksové stripy mají s tímto zásadní problém i v současnosti.

Ti z vás, kteří naposledy četli ještě Čtyřlístek jistě ocení spoustu zajímavostí, které odhalují pozadí a principy tvorby. Zaujme i zjištění, co s ilustrací udělá pár čar navíc na správném místě, a jak snadno lze vyvolat u čtenáře správné emoce na první pohled. Je to jako čtení mezi řádky, které doplňuje text o spoustu podstatných i zajímavých detailů.

Velmi důležité rozhodnutí představovala volba ilustrátora. Musel se trefit do vkusu dětí, protože co zaujme ty starší, se nemusí líbit mladším a naopak. Není proto divu, že na pracovních listech se podíleli hned čtyři umělci, přičemž každý měl na starosti jednu část. Jejich osobitý styl tak vytvořil vhodný podkres pro konkrétní cílovou skupinu.

Gabriela Plačková ilustrovala část pro nejmenší, Martin Hanschild realizoval nejen vizuální část pro mladší žáky, ale také se zasloužil o poutavou obálku. Marcel Dokoupil se postaral o zábavu starším žákům a Viktor Svoboda zaměstnal ty nejstarší.

Mluvíme v bublinách je velmi praktická, zábavná i poučná příručka, která své místo najde jak v hodinách na školách, tak v různých kroužcích. Stejně oceňovaná bude i v domácí knihovničce nadšeného amatérského pisálka či kreslíře.

Klára Smolíková opět dokázala, že její tvorba je sázka na jistotu.

Klára Smolíková – Mluvíme v bublinách

Vydal: Plivníci (2022)

Ilustrace: Viktor Svoboda, Gabriela Plačková, Martin Hanschild, Marcel Dokoupil

Počet stran: 64 str., měkká vazba

Cena: 199   

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
90 %
Zpracování, cena
90 %
Styl a překlad
85 %
Cíl knihy, splnění
90 %
Andrea Čekanová
Spisovatelka, která vystudovala knihovnictví, aby nakonec pracovala v oblastí síťových technologií. Matka tří kousků, které učí lásce ke knihám. Fanynka Stephena Kinga, Ira Levina, Jonase Jonassona. Svět fantastiky pro ni dlouho nepřekročil práh Bradavic, Středozemě, těžařské lodi Červený trpaslík, Tardis, Rivie či Zimohradu. Nyní, samozřejmě s ručníkem přes rameno, vyráží do nekonečna a ještě dál.
mluvime-v-bublinach-zaklady-komiksu-snadno-a-rychle-pro-velke-i-male-pisalky-a-kreslire+ rozvíjí představivost + učí porozumět nonverbálním způsobům komunikace + zohledňuje rozumové a manuální schopnosti podle věku + tříbí všímavosti + podporuje i týmovou spolupráci - chyběl úvod do historie a zmínky o zásadních dílech české komiksové tvorby