Asi všichni jsme si ve škole museli pročíst Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. A možná nám to tehdy nepřišlo nějak extra cool nebo zábavné. Polský autor deskových her Adam Kwapinski si ale řekl, že by to chtělo trochu okořenit, a tak přidal do klasického řeckého mixu bohů, hrdinů a bájných monster ještě jednu přísadu – science fiction. A jak to dopadlo? Na to se pojďme podívat.
První dojmy po rozbalení
Když se mi dostala do rukou krabice s hrou Lords of Hellas, dostavil se jednoznačný první dojem – blíží se epická záležitost. Jak rozměry, tak váha napovídaly, že se uvnitř skrývá poctivá hra. Po rozbalení jsem se dočkal relativně klasických prvních vrstev – složený herní plán, tvrdé papírové desky s herními kartami a žetony připravenými k vyloupnutí a herní pravidla.
To nejlepší se ale nachází pod nimi – herní figurky. Tři monumenty, které znázorňují bohy Athénu, Dia a Hermése, sedm nestvůr, mimo jiné Minotaurus, Medůza, Kyklop, nebo Chiméra, čtyři hrdinové, Héraklés, Perseus, Achilles a Helena a spousta menších figurek. Především monumentálně skutečně dostály svému jménu, neboť jde o masivní, 12 cm velké figurky.
Když se na ně však podíváte detailně zjistíte, že tu něco nehraje. Proč má proboha Minotaurus místo sekery něco, co jakoby vypadlo ze světa Falloutu? Proč má Hermés místo nohou mechanické končetiny? A proč kolem sebe Zeus místo blesků metá elektrickým bičem? K odpovědi na tyto otázky se dostaneme záhy…
Příprava a příběh
“S pádem mykénské civilizace se prastará a mocná kultura starobylého Řecka zhroutila a Hellada upadla do temného věku chaosu a zmaru…Uprostřed zmatku a smrti se hrstka vyvolených pokusila získat vládu nad rozvrácenou zemí a obnovit tak zákon a pořádek…
Krvavý konflikt přitáhl pozornost tajemných, technologicky vyspělých bytostí, které sestoupily na Zemi, aby hrdinům nabídly svou pomoc. Vybavily je pokročilými zbraněmi strašlivé síly a Řekové je brzy začali uctívat jako bohy.”
Takto začíná příběh Lords of Hellas a to také vysvětluje bio-mechanické úpravy všech vyobrazených postav. Jak jsem již předeslal, jedná se tedy příběhově a stylisticky o mix klasických řeckých bájí a science-fiction.
A víte co? Minimálně vizuálně to funguje skvěle. Je to nečekaná změna, která lehce osvěžuje již dobře známé téma.
Když jsme navíc rozložili herní plán a připravili figurky, nic nám nebránilo ponořit se do hry. A také do pravidel.
Herní systém pro více hráčů
Lords of Hellas je možné hrát v rozmezí jednoho až čtyř lidí, přičemž nejdříve bych se chtěl podívat na hru pro více hráčů. Hraje se klasicky na kola, jeden po druhém, přičemž existuje přehršel možností, které mohou hráči využít. Přesun hrdiny, přesun hoplítů, neboli vašich vojáků, modlitby, nebo využití artefaktů. To jsou ty základní možnosti,které může hrát využít.
Následně si take může vybrat jednu speciální možnost, které se ale následně musí vzdát až do té doby, dokud jeden z hráčů nepostaví část monumentu. Všechny speciální schopnosti jsou samozřejmě silnější, což je take důvod proč je jejich použití omezené a každý hráč musí uvážit, jak s nimi naloží.
Na to, jak komplexní zážitek Lords of Hellas nabízí, jsem měl pocit, že je hraní lineární a jasné. I pravidla, která mají šestnáct stran, nejsou nikterak překombinovaná. Vlastně mi přijde, že kdybychom měli zkusit herní plán a karty rozestavět aniž bychom četli pravidla, intuitivně bychom většinu z nich postavili správně, což je pro mě znamení dobrého designu, smyslu pro jednoduchost a logiku.
V principu se pak hra točí okolo pohybu po mapě, přesunu hoplítů, zabírání jednotlivých regionů, včetně jejich lokálních bonusů, stavby chrámů a nabírání kněžích, kteří zase modlitbami posilují vašeho hrdinu a ten se tak může vydat na drsnější dobrodružství. Vše se samozřejmě odvíjí od toho, za jakým druhem vítězství směřujete.
Možnosti jsou čtyři. První možností je postavit již umíněný monument jednoho z bohů. Každý monument má pět částí, které na sebe postupně skládáte, až vytvoří dominantní figuru na herním poli. Druhou možností je kontrola dvou celých území, která se skládají vždy z několika region. Třetí možností, je jakožto miláček bohů kontrolovat pět regionů, s již postavenými chrámy. No a tou poslední možností, ale možná nejzábavnější, je zabít tři nestvůry.
Zároveň tato možnost patří mezi ty nejtěžší a spíše jsme se v praxi setkávali s předchozími variantami. Díky tomu je možné Lords of Hellas hrát několikrát za sebou a pokaždé zkoušet jinou taktiku, hrdiny atd. Co se herní doby týká, vždy jsme se pohybovali v rozmezí jedné, až dvou hodin.
Hra pro jednoho
Jak jsem již zmínil dříve, existuje zde také možnost hry pro jednoho hráče, která nás postaví do role Achilla, a předloží nám jasný a těžký úkol – zastavit perskou invazi. Z tohoto popisu je jasné, že zbylí hrdinové putují zpátky do krabice, protože využití je zde pouze pro jednoho.
Stejně tak na Chiméru zde nenarazíte. A to mi přijde trochu škoda, protože když už tyto hrdiny máme k dispozici, rád bych si je zahrál i v sólo variantě. Na tomto scénáři je malinko znát, že hra je primárně určena pro více hráčů a v této variantě jde spíše o doplněk. I přes tyto male výtky jde ale o zábavnou záležitost, která mi dala zabrat.
Příběh se dělí na dvě dějství, která popisují invazi krále Xerxése. V prvním dějství odrážíte vojenský předvoj, který útočí na delfskou věštírnu. Pokud útok úspěšně odrazíte, dočkáte se dějství druhého, ve kterém dorazí samotný Xerxés s jeho armádou.
Pokud jste viděli film 300: Bitva u Thermopyl, pak malinko tušíte, čemu budete čelit. Nebudu lhát, prvních pár her jsem dostal za uši a trvalo mi, než jsem dokázal sólo variantu vyhrát. Na druhou stranu by to tak být mělo, nikdo nestojí o primitivní hraní bez přemýšlení.
Verdikt
Na hře samotné se mi jen těžko hledají negativa, protože i přes relativně vysokou cenu, opravdu stojí za to. Na začátku jsem psal o epickém zážitku a toho se mi dostalo. Dle komentářů na herních fórech se někteří hráči setkali s lehce ohnutými figurkami, ale v mém balení nic takového nebylo. Pokud by se tak přeci jen stalo, k pravidlům je přiložen i jednoduchý návod na vlastnoruční opravu figurek.
Možná také škoda, že se více nepracovalo s motivem science fiction, protože potenciál by tu byl. Kdyby se změnily figurky a úvod příběhu, vlastně by všechno ostatní fungovalo uplně stejně, a to je škoda, chtělo by to využít tento motiv více. To už ale spíše hledám výtky, protože při hraní samotném mi tohle vůbec na mysl nepřišlo. Naopak jsme byli ponořeni do velkolepého dobrodružství, které předčilo mé očekávání.
Rád bych zkusil i rozšíření, které přináší nové modely měst a chrámů, nicméně to vypadá, že v Česku již k dispozici není, což je škoda, neboť by to mohlo zážitek posunout ještě na vyšší úroveň. Každopádně s každým dalším hraním a zkušenostmi, dostává hra nový rozměr, protože každý hráč už tuší na co si dát pozor a čemu předejít.
Lords of Hellas je nádherná hra, která díky výbornému hernímu systému a epickým komponentům více než ospravedlňuje svou cenu. Hledáte-li herní zážitek na dlouhé podzimní a zimní večery, právě jste ho nalezli.
Lords of Hellas
Počet hráčů: 1-4
Doporučený věk: od 14 let
Herní doba: 90 minut
Jazyk: Pravidla i herní komponenty v Čj
Vydavatel: Albi
Autor: Adam Kwapinski
Cena: 1649 Kč
