Zahráli jsme si první tři díly legendární gamebookové série Lone Wolf. Ne proto, abyste vy už nemuseli, ale proto, abychom zjistili, jestli jde opravdu o takový zázrak, jak všichni fandové fantasy a RPG tvrdí. Přečtěte si naše hodnocení.
Baví vás hry na hrdiny? A mohli bychom vidět, jestli je vůbec máte s kým hrát?
Představte si svět, ve kterém se do „dračáku“ nebo „déendéčka“ můžete pustit kdykoliv a kdekoliv. Bez kamarádů (díváme se na vás, vy starý, opuštěný nerdi), pouze s papírem a tužkou a kompletně off-line.
Právě tohle vám umožní gamebooky – interaktivní knihy, jejichž příběh utváříte vy coby čtenář, respektive hráč. Každá scéna má totiž několik možných řešení a o ději, který se před vámi odvíjí, tak rozhodujete pouze vy sami.
S každým dalším rozhodnutím určujete, kudy se kroky vaší postavy vydají, a s každou další stránkou příběh svého hrdiny posouváte určitým směrem. Ne každá zvolená cesta přitom vede k úspěchu a ne každé rozhodnutí se vám vyplatí. Jen na vás tak je, zda váš hrdina dosáhne svého cíle, nebo během dobrodružství bídně (a často také velmi trapně) zhyne.
Nejoblíbenější gamebook na světě
Jednou z nejznámějších gamebookových sérií všech dob je právě Lone Wolf z pera britského autora Joe Devera (po otcově smrti sérii převzal Deverův syn Ben). Série, která sleduje osudy odvážného rytíře Kai bojujícího proti Temným pánům, vychází od roku 1984 (u nás od roku 1992), dočkala se překladu do několika desítek jazyků a celkově se jí prodalo téměř deset milionů výtisků.
A proč je právě série o Osamělém Vlkovi tak populární? Hned z několika důvodů. Dever byl prvním, kdo do světa gamebooků přinesl prvek seriálovosti, všechny díly jeho série tak fungují jako jediná epická sága. Připočítejte vynikající hratelnost a příběh vycházející z klasické might & magic fantasy šablony – a legenda je na světě.
Proti Temnému pánovi
Celá sága začíná přesně tak, jak byste od podobného příběhu nejspíš očekávali: zdánlivě klidným ránem v klášteře rytířů Kai. Svítání ale záhy naruší poplach – na klášter útočí přisluhovači Temného pána Zagarny. Ty, coby mladý zasvěcenec Kai, dostáváš od svého mistra důležitý úkol: zapálit signální oheň na majáku tyčícím se nad klášterem a varovat tak široké okolí, že temné síly jsou zpět…
„Jsi Lone Wolf. Klášter, ve kterém jsi se učil dovednostem rytířů řádu Kai, byl zničen drtivým útokem Temných pánů. Ty jediný jsi přežil. Přísahal jsi pomstu, ze všeho nejdříve však musíš vyrazit do Holmgardu a varovat krále před hrozbou války. Služebníci Temných pánů tě však neúnavně pronásledují a každé otočení stránky znamená nové nebezpečí…“
Tak začíná první díl Lone Wolfa s podtitulem Útok ze tmy. Hráč během něj musí uniknout z kláštera bránícího se útoku kraanů a giaků, splnit misi svého mistra (mimochodem, pokud vám po zkušenostem z prvního dílu Dragon Age po vyslovení klíčového slova „zapálit signální oheň“ v hlavě zablikala varovná kontrolka, zablikala vám zcela správně) a poté se přes nepřátele a nástrahy okolní krajiny probít až do sídelního města Holmgard.
Jde o zábavný, byť v porovnání s následujícími díly spíše přímočarý příběh s minimem výraznějších větvení. A také s minimem rizik.
Na rozdíl od navazujících dílů narazíte v jedničce jen na málo situací, které by pro vás (respektive pro vaši postavu) mohly být fatální (pokud se tedy nenecháte pohřbít pod troskami padající budovy – a ano, ukažme si na mě posměšným prstem).
Epické námořní bitvy i lodě mrtvých
To druhý díl, Oheň na vodě, už je jiné kafe. V něm vás příběh zavede daleko na východ – do Durenoru, kde musíte získat legendární Sluneční meč. Jen s ním totiž můžete zastavit invazi Temného pána Zagarny.
A zatímco se vaše postava, odvážný Osamělý Vlk, zhluboka nadýchá mořského vzduchu a užije si námořních bitev, vy coby hráč se parádně zapotíte. Na rozdíl od jedničky vám už totiž dvojka nic neodpustí.
Nebezpečí před vás postaví celou řadu a vy tak zjistíte, že zemřít (nebo se smrti značně přiblížit) je až nepěkně jednoduché.
Nepočítejte proto s tím, že se vám příběhem podaří zdárně projít napoprvé – mimo jiné i kvůli „překvapení“, které si pro vás autor v závěru nachystal.
Chladné ledové jeskyně
Na vavřínech neusnete ani ve třetím díle ságy. Ta nese podtitul Kaltské jeskyně a tentokrát vás zavede na sever.
Vydáte se v ní do vzdáleného království ledu, a to s jediným úkolem – dopadnout zrádce, který chtěl zemi předhodit Temnému pánovi, a vrátit ho do rukou spravedlnosti.
Cesta ale nebude jednoduchá. Kromě ledových barbarů jako by se proti Osamělému Vlkovi vzbouřila i samotná příroda…
Druhý a třetí díl v porovnání s jedničkou trochu zaostávají, pokud jde o rozsáhlost samotného příběhu, obě pokračování ale kromě hlavního příběhu obsahují také bonusová dobrodružství.
V nich si vždy zahrajete za některou z vedlejších postav, které se v příběhu Osamělého Vlka objevily, a jde tak o zábavné a milé doplnění hlavního příběhu a světa.
Potřebujete jen tužku
Tolik tedy příběh. Jak se ale Deverovy gamebooky vlastně hrají? Překvapivě jednoduše. Nejvíc pozornosti během hry, zcela pochopitelně, získává postava vašeho Osamělého Vlka. Tomu na začátku dobrodružství přidělíte základní statistiky (sílu útoku a také počet kondičních bodů, tedy „životů“), a protože jde koneckonců o rytíře Kai, můžete vybrat až pět speciálních dovedností Kai, které váš Vlk bude ovládat a které mu během dobrodružství pomohou.
Charakteristiky svého Osamělého Vlka, stejně jako neustále se měnící obsah jeho inventáře, si jednoduše zapíšete do takzvané Průvodní listiny. Tu najdete buď na začátku každé knihy, nebo na webu Mytaga, odkud si ji můžete stáhnout a vytisknout.
Klasickou desetistěnnou kostku při hraní potřebovat nebudete. Nahradí ji Tabulka náhody, kterou najdete v každém z gamebooků. Jediné, co v případě, že vás k tomu gamebook vyzve, musíte udělat, je se zavřenýma očima zabodnout špičku tužky do některého čísla v tabulce.
Finální verdikt
Hratelnost celé série si zaslouží jedničku (přestože některé dovednosti se postupně ukazují jako výrazně užitečnější než jiné, a jejich vybalancování by tak určitě stálo za úvahu).
A příběh si jedničku zaslouží vlastně taky. Přesto, že jde o klasické fantasy klišé: o ságu z dob, kdy ještě existovalo jasné dobro a zlo, kdy jediný předmět mohl zachránit celou zemi a kdy záporáci měli tolik slušnosti, aby se tváří v tvář hrdinovi ďábelsky pochechtávali a vedli při tom padoušské monology.
Vše je totiž tak dobře napsané, že nad nějakými klišé ani nestihnete přemýšlet. Gamebooky vás okamžitě vtáhnou do děje, a i když váš Osamělý Vlk občas zemře pouze kvůli blbému hodu kostkou, jde o super návykové čtení, které vás donutí se k příběhu neustále vracet – když už kvůli ničemu jinému, tak proto, abyste si vyzkoušeli i jiné, dosud neprobádané cesty.
Výsledek? Série o Lone Wolfovi je něčím, co by si žádný skutečný fanda epické fantasy, hráč RPG nebo notorický introvert neměl nechat ujít. A protože autorka této recenze je od všeho toho trochu, nemůže jinak než dát celkové hodnocení 90 %.
Oněch chybějících 10 % Joe Deverovi strhávám za ono nešťastné magické kopí (modří vědí), ale on mi to tam nahoře, ve fantazáckém nebi, určitě odpustí….
Joe Dever: Lone Wolf
Díly: Útok ze tmy, Oheň na vodě, Kaltské jeskyně
Vydal: Nakladatelství Mytago, 2020-2021
Překlad: Lukáš Šimíček
Ilustrace: Rich Longmore
Obálky: Alberto Dal Lago
Cena: 349 Kč
