Legendy z Podhradí navazují na Kroniky Avelu a přinášejí napínavou kooperativní hru s krásným vizuálem a pěti scénáři.

Když v roce 2021 vyšla hra Kroniky Avelu, velmi rychle se zařadila mezi velmi populární hry pro rodiny (zejména) s mladšími školními dětmi.

Pro ty, kdo už poněkud odrostli kultovnímu Karaku, případně si boje s příšerami chtějí užít v kooperativním módu, jde vážně o skvělý titul, který poskytuje na poměry své obtížnostní kategorie opravdu mimořádně bohatý zážitek.

Hra se dočkala i velkého rozšíření s řadou nových herních modulů, ale nyní se autoři (designér P. Wojtkowiak a výtvarník B. Kordowski) rozhodli posunout Avel novým směrem.

A tak přicházejí na scénu Legendy z Podhradí (českou lokalizaci přináší opět vydavatelství Asmodee), nová samostatně hratelná hra ze světa Avelu. Příběh volně navazuje na známé motivy z Kronik, ale přesouvá se do podzemí hradu, kde byly objeveny prastaré tunely.

Zde se nabízí kuriózní srovnání s vývojem českého Karaku, kde na podzemní jedničku navázala dvojka odehrávající se na povrchu, kdežto autoři Avelu následují přesně opačnou trajektorii.

Jak už to tak bývá, v hlubinách pod hradem nečekala pouze pozitivní překvapení, takže na scénu musí opět přijít hrdinové Avelu, reprezentovaní samotnými hráči.

V krabici a na stole

Macatá krabice s působivou ilustrací je dobrou reklamou na to, co nás čeká uvnitř. Vizuál téhle hry se jednoduše povedl. Vše působí „dospěleji“ než u předchůdce, zároveň ale nenacházíme nic hororového.

Pouze je vše lehce potemnělé (jsme v podzemí!), velmi oceňuju vizuální sladěnost všech částí hry, ale také jak je vzhled přiměřený věkové kategorii, na kterou hra cílí (10+).

Po prvním rozbalení hry vás čeká brigáda. Je totiž třeba sestavit 12 papírových krabiček a herní materiál do nich roztřídit. Jsou zde krabičky 4 hrdinů, po krabičce pro každý z 5 herních scénářů, plus pár krabiček s obecnými balíčky karet a dalšími komponentami.

Kdyby to takhle dělali všichni, tak výrobci různých 3D tištěných insertů nebudou mít co žrát, protože tohle dělá přesně to, kvůli čemu si lidé tyto doplňky pořizují. Nejde jen o dobré uspořádání v krabici, ale hlavně o velké usnadnění přípravy.

Ta ani tak není (na poměry rodinných her) úplně primitivní, protože musíte například smíchat balíček univerzálních karet se specifickým balíčkem scénářovým, ale díky tomuto organizačnímu systému jde stále o celkem snadnou práci. Trochu více se zapotíte při úklidu, kdy musíte vše zase hezky roztřídit.

Hra na stole vypadá opravdu krásně, se zpracováním si polské vydavatelství Rebel opravdu vyhrálo. Herní plán má podobu neoprenové podložky, luxusně působí blyštivé karty speciálních předmětů, radost pohledět.

Zároveň není hra výrazně náročná na prostor, zahrajete si ji na jakémkoliv normálním stole.

Jak se to hraje

V první řadě si ujasněme, že ne náhodou se hra nejmenuje „Kroniky Avelu 2“. Na svého předchůdce opravdu navazuje spíše příběhem, herními mechanismy se jedná o velmi odlišnou záležitost (byť vám budou povědomé některé ikonky a hlavně stále jde o kooperativní hru, kde jako hrdinové bojujete s příšerami).

Mnohem více styčných bodů najdeme s jiným kooperativním hitem poslední doby, hrou Příšeří.

Legendy z Podhradí mají 5 scénářů, jež lze hrát samostatně nebo jako kampaň. Dlužno říci, že kampaň spočívá pouze v tom, že hrajete scénáře postupně s těmi samými hrdiny, a z předchozího scénáře si smíte vždy ponechat 1 speciální kartu.

Vývoj postav v průběhu kampaně tedy prakticky neexistuje, tento aspekt kampaňového zážitku neočekávejte.

Základní fungování hry je vždy stejné. Hráči se střídají na tahu a ve svém tahu má hráč k dispozici standardně 5 karet ze svého balíčku. Ty dávají symboly (pohyb, útok zblízka či na dálku, teleportace, doplnění magického prachu, který se dá použít pro řadu akcí lokací), a vy se z nich snažíte poskládat co nejlepší sekvenci akcí.

Hrdinové se pohybují pouze na jedné ose – je zde do jedné linie seřazených 7 polí. Tato řada je z jedné strany lemována řadou lokací, specifických pro daný scénář. Z druhé strany jsou pak políčka trasy příšer. Zde se na začátku hry nachází tolik příšer, kolik je hráčů, ale brzy přibudou další.

Na konci tahu každého hráče je totiž otočena karta z balíčku obsahujícího mix univerzálních a scénářových karet, a objeví-li se příšera, je položena na první pole trasy příšer. Pokud zde už nějaká jiná ležela, je odsunuta na pole druhé, odkud případně posune další příšeru dál, atd. Stane-li se, že je takto příšera vytlačena z posledního políčka, vkročí do hradu, a vy okamžitě prohráváte.

Je tedy jasné, že příšer je třeba zbavovat se. Boj je v této hře zcela bez náhody, na každé příšeře je vyznačeno, co se v případě útoku na ni stane. Zpravidla utržíte nějakou ránu nazpátek, krom toho mají příšery schopnost vaše útoky částečně blokovat.

Zato za poražení příšery si odnesete obvykle nějakou odměnu, nejčastěji kartu speciálního předmětu. Jde o silnější karty, než jaké máte ve svém startovním balíčku, takže díky nim se vaše tahy stanou efektivnějšími.

Každý scénář má svůj cíl, který musíte splnit. Zde musíte nutně využívat lokace, mezi kterými se pohybujete. Například v prvním scénáři je nutno uhasit podzemní požár. K tomu musíte na příslušných lokacích nabrat vodu, abyste ji pak na místech, kde leží žetony ohně, použili k hašení.

Přitom si samozřejmě musíte ale také hlídat, aby vám příšery nevlezly do hradu. A také máte omezený čas, vyměřený herním balíčkem (ten kromě příšer obsahuje ještě karty událostí, jež také většinou nepřinesou nic pěkného). Pokud byste z něj měli otočit novou kartu, ale balíček došel, scénář jste prohráli.

Zde se musím bohužel zastavit u jedné smutné záležitosti, a tou je kvalita psaných pravidel. Základní pravidlový sešit (kromě něj máme k dispozici ještě knihu scénářů) může potěšit nízkým počtem stran, bohužel však po jeho přečtení nebudete pořádně vědět, jak hru hrát.

Hodně vám pomůže přehled ikonek, který pro větší zmatení naleznete na konci knihy scénářů, ale některé klíčové detaily (jako že nehrajete kartu po kartě, ale že můžete odhodit několik karet a se symboly z nich naložit podle libosti) si musíte buď domyslet, nebo sáhnout po některém z videonávodů.

Za časů předků by autora takového pravidlového sešitu nejspíše vsadili do koše a máčeli ve Vltavě. Nebo ve Visle.

Dojmy ze hry

Když už nakonec pochopíte, jak se Legendy z Podhradí hrají, tak fungují vážně pěkně. Pro každý scénář se sice budete muset seznámit s několika dalšími mechanismy (ty jsou naštěstí už vysvětleny velmi dobře), ale díky tomu má pak každý ze scénářů trochu jiný nádech a pro úspěch budete muset dělat věci trochu jinak.

Vždy však budete muset pečlivě spolupracovat. Hra stylem „jasně, máme společný cíl, ale já si teď hlavně chci zabít tuhle příšeru“ je spolehlivou cestou k selhání, zde opravdu musíte pečlivě koordinovat své akce a počítat s tím, že co jeden načne, to často bude muset dokončit druhý.

Dalším klíčem k úspěchu je schopnost určit si priority a adekvátně je měnit podle situace. A ano, známý problém „alfa hráče“ je zde v plné síle. U rodinné hry to ale neberu jako vadu, umožňuje to totiž zapojit i mladší či nezkušené hráče a v případě potřeby jim trochu pomoci.

Hru bez problémů odehrajete za avizovaných 60-90 minut, natahovat partii donekonečna nejde, protože po 30 tazích (všech hráčů dohromady) dojdou v hlavním balíčku karty. Na čas je ale při hře snadné zapomenout, protože v každém tahu se něco zajímavého děje. Chvíle velkého napětí se střídají s krátkými oddechy, ale že by vám váš tah připadal nedůležitý, to se vám opravdu nestane.

Složitějšími tématy na zhodnocení jsou obtížnost a znovuhratelnost. Legendy z Podhradí jsou jednoznačně rodinnou hrou, náročností představují krok nahoru oproti Kronikám Avelu či Karaku 2, ale jsou snazší než například zmiňované Příšeří, o nějakém Gloomhavenu nemluvě.

Jednotlivé scénáře mají postupně rostoucí obtížnost. Ale zde už nastává zádrhel: pouze první scénář má oficiální způsob, jak obtížnost upravit. U dalších to jde pouze domácí kreativitou. Zato zde ne úplně příjemným způsobem vstupuje do hry náhoda v podobě rozložení lokací a pořadí karet v hlavním balíčku.

U lokací se v rozporu s pravidly můžete rozhodnout rozložit si je podle chuti (a právě tak si upravit obtížnost), u karet v balíčku se musíte smířit s realitou. Aby bylo jasno: u hry tohoto typu je náhoda a z ní plynoucí napětí velmi důležitým kořením. Ale zde občas náhoda funguje poněkud neomaleným způsobem, který může zanechat spíše lehkou pachuť.

Rozložení lokací a pořadí karet v balíčku budou přitom tím zásadním, co bude jinak, když si stejný scénář budete chtít zahrát znovu. Ano, můžete si zahrát za jinou postavu, ale rozdíly mezi nimi nejsou takové, že by vedly k skutečně odlišnému způsobu hraní.

Netvrdím, že jsou Legendy z Podhradí hrou na jedno zahrání, ale nejsem si jist, kolik nadšenců bude mít chuť zahrát si stejný scénář třeba 5x či více.

Jakoby hra trochu nevěděla, kterým směrem se vydat. Znovuhratelnost jde získat obecnou variabilitou (pak nepotřebujete scénáře) nebo vyšším počtem scénářů, zde zůstává obojí tak napůl cesty. Stejně jako pojetí kampaně, která je propojena příběhem a hezky graduje zvyšující se náročností, ale nedochází prakticky k žádnému vývoji postav.

Nechtěl bych, aby tolik kritických písmenek zakrylo to nejpodstatnější: tahle hra je velice zábavná. Vážně! Napínavá, plná zajímavých rozhodnutí a naplňující spolupráce. A nějaká ta nezasloužená přízeň či nepřízeň osudu, když to člověk nebude moc analyticky rozebírat, ta zkrátka k životu patří.

Závěr

Pokud jsou boje s příšerami vaší oblíbenou rodinnou kratochvílí, Legendy z Podhradí mají dobrou šanci vás nadchnout. Budete si muset poradit s nešikovně napsanými pravidly (nejlépe pomocí videonávodu), ale stojí to zato.

Produkčně nádherně zpracovaná hra vás vtáhne do poutavého taktického kooperativního dobrodružství v podzemí a nabídne vám 5 chytře vymyšlených scénářů seřazených do příběhové kampaně. Netroufnu si odhadovat, kolik hráčů bude mít chuť se do těchto scénářů pouštět opakovaně i po dvou, třech zahráních.

Teprve čas ukáže, zda se z této hry nestanou i legendy deskovkových bazarů. Ale i pokud se se Legendy z Podhradí nezařadí mezi dlouhodobé stálice na vašich stolech, nabízí toho hodně, kvůli čemu si zaslouží vaši pozornost.

Legendy z Podhradí

Vydavatelství: Asmodee CZ

Autor: Przemek Wojtkowiak

Ilustrace: Bartłomiej Kordowski

Překlad: Alena Novotná

Počet hráčů: 1-4

Věk: 10+ (vzhledem ke kooperativnímu charakteru určitě můžete zapojit i mladší)

Herní doba: 60-90 min