Po sedmi letech se vrací Jindřich, jehož příběh zaujal hráče po celém světě. Kingdom Come: Deliverance 2 přináší větší svět, nové příběhy, vylepšený soubojový systém a jedinečnou atmosféru.
Na tento okamžik jsme si museli skutečně dlouho počkat, ale už je to tady, dámy a pánové. Warhorse Studios to opravdu dokázalo a takřka po sedmi letech od vydání prvního dílu nám konečně přináší pokračování jednoho z nejambicióznějších a nejrealističtějších RPG, které kdy vyšlo. Kingdom Come: Deliverance 2 je zde a spolu s ním i Jindřich a jeho fascinující příběh ze středověkých Čech.
Nutno říct, že pokud jste poslední měsíce nestrávili někde na Sibiři, patrně vás nemohla mediální masáž točící se kolem KCD minout. A vlastně se není co divit. První díl se i přes občasné technické problémy s optimalizací a obrovským množstvím bugů nesmazatelně zapsal do srdcí hráčů po celém světě. A tak bylo jasné, že očekávání od pokračování byla skutečně obrovská.
Ostatně tomu nemalou měrou napomáhali i samotní vývojáři, kteří postupně odhalovali více a více a slibovali ještě propracovanější a epičtější příběh, vylepšený a přístupnější soubojový systém, zcela nové herní lokace, které budou výrazně větší než v původní hře, a hromadu dalších zásadních novinek a vylepšení.
Jaká je ale realita? Zůstalo jen u slibů, nebo se vývojářům podařilo skutečně posunout KCD na zcela novou úroveň tak, aby mohli vyzvat ty nejtěžší kalibry herní scény? To se dozvíte v naší recenzi.
Pokud je něco, co bylo u Kingdom Come: Deliverance vnímáno jako její nejsilnější stránka, pak je to bezpochyby příběh. Historicky věrně zpracovaná česká krajina, založená na skutečných událostech, přičemž hlavní hrdina, všemi oblíbený Jindřich, bojoval nejen za svou rodinu a království, ale také za vlastní přežití, se dotkla srdcí hráčů.
A ve Warhorse jsou si toho velmi dobře vědomi. A tak nám Kingdom Come: Deliverance 2 příběhově přímo navazuje na svého předchůdce a my pokračujeme tam, kde jsme v prvním díle skončili.
Opět se vracíme do bouřlivých časů 15. století, konkrétně na pozadí reálných historických událostí, které stále více směřují k období husitských válek v Čechách. Politika a s ní související násilné konflikty jsou skutečným jádrem hlavního příběhu a ovlivňují nejen hlavní postavy, ale i životy obyčejných lidí, což Jindra poznal na vlastní kůži.
Na hráče tak opět čekají nejen krvavé bitvy, ale i intriky, diplomacie a každodenní život v drsné době. Jen je vše ještě větší a epičtější.
Ostřílené matadory toto směrování bezpochyby nikterak nepřekvapí. Ostatně se o tom mluvilo dlouho dopředu a i samotný první díl měl jasné směřování. Vývojáři však nezapomněli ani na úplné nováčky prvním dílem nepolíbené, potažmo na ty, kteří si již události z prvního dílu tak dobře nepamatují.
Hra nám v úvodních několika hodinách, které zde slouží jako takový tutoriál, během něhož si osvojíme všechny hlavní prvky ovládání, přirozenou formou připomíná hlavní dějové body první hry, aby kontext Jindřichova příběhu dával smysl.
A to jak v jeho osobní rovině, tak i v širším záběru, ve kterém sledujeme geopolitický konflikt mezi králem Václavem a jeho bratrem Zikmundem. Díky tomu se vcelku dobře dostanou do obrazu i ti, které první hra minula.
Pokud však čekáte, že vám zde nastíníme něco málo z děje či alespoň směr, jakým se Jindřichovy kroky budou ubírat, tak jediné, co zmíním, je to, že tentokrát opouštíme okolí Skalice a vydáváme se do „velkého“ světa.
Se svými společníky se tak podíváme do oblasti Českého ráje, konkrétně okolí hradu Trosky (tato oblast slouží právě jako tutoriál), a v neposlední řadě do tolik propírané Kutné Hory, která patřila v 15. století mezi nejvýznamnější královská města.
Mimochodem, byl to právě otevřený svět a prostředí, které patřilo společně s příběhem k největším klenotům původní hry. Svět, který věrně zachycoval středověké Čechy s realističností, kterou málokterá hra dokáže nabídnout. A druhý díl posouvá vše na další úroveň.
Ostatně právě Kutná Hora je toho jasným důkazem. První díl tak obrovské osídlení neměl, takže jde o logický vývoj, který ve druhém díle hraje velkou roli.
Nové lokace a větší herní mapa jsou sice fajn, ale ve Warhorse šli mnohem dál. Velký důraz je opět kladen na zobrazení všedního života nehratelných postav a celkovou interakci s nimi. Aby toho dosáhli, zaměstnali ve Warhorse velké množství odborníků, historiků, univerzitních profesorů a představitelů kultur i etnických skupin, které jsou ve hře vyobrazeny.
Právě díky tomu postavy ve hře žijí svým vlastním životem a chovají se zcela přirozeně, jak byste asi čekali od člověka žijícího v 15. století. Navíc nejednají jen podle předem daných skriptů, ale dokáží reagovat na události, které vy jako hráč vyvoláte.
Právě to společně s hlavní dějovou linií a pestrou nabídkou vedlejších úkolů tvoří jedinečný mix, ze kterého na vás doslova dýchá středověká atmosféra. Ta vás už po prvních odehraných minutách zcela pohltí, vše navíc protkané všudypřítomným humorem a lehkou nadsázkou, která jinak vážné pojetí odlehčuje a dodává mu potřebný šmrnc.
Nemalou měrou se na tomto dojmu zcela pochopitelně podílí i grafická a zvuková stránka hry. Původní KCD využívalo CryEngine k vytvoření na tu dobu ohromující grafiky, která hráčům umožnila obdivovat nádherný vizuální detail krajiny, postav i animací.
U stejného enginu vývojáři zůstali i pro druhý díl, a ač se to může zdát nemožné, vymačkali z CryEnginu i přes jeho věk doslova neuvěřitelný výsledek.
Velmi často se tak přistihnete, že jen tak chodíte krajinou či městem a kocháte se okolím nebo posloucháte zvuky přírody a města. Pokračování tak posunulo celkový vizuál ještě dál. Vylepšení v texturách, lepší modely postav a mnoho dalšího.
Pomyslnou třešničkou na dortu je v oblasti audiovizuálu pro našince bezpochyby český dabing, který je dostupný od prvního dne vydání a navíc je zcela profesionální. To ještě více umocňuje celkový dojem z této hry. Když k tomu připočteme fantastický soundtrack, za kterým opět stojí Jan Valta, je jasné, že se skutečně máme na co těšit.
Při výčtu všech těchto pozitiv a vylepšení vás určitě napadá, kde je zakopaný pes. Přeci jen víme moc dobře, jak to bylo u prvního dílu, který se dodnes nezbavil dlouhé řady bugů, jež hru sužují.
To nejhorší se sice vývojářům podařilo vychytat, ale trvalo to docela dlouho. Navíc technické problémy a bugy jsou v dnešní době u her na denním pořádku, a tak spíše můžeme jásat, když náhodou objevíme nějakou, která vychází v obstojném stavu.
A i toho si ve Warhorse byli evidentně dobře vědomi, jelikož Kingdom Come: Deliverance 2 vychází až v neuvěřitelně dobrém stavu. A to nejen na poměry tohoto studia, ale i v celosvětovém měřítku. Obzvláště když vezmeme v potaz velikost hry, která odlazování nikterak neulehčuje.
Ano, tu a tam na něco můžeme narazit, ale jednak jsme hru hráli ještě před day one patchem, a druhak se nejednalo o nic zásadního, co by výraznějším způsobem narušovalo celkový zážitek ze hry.
Ale jen líbivé pozlátko a poutavý příběh náročné hráče neuspokojí. Přeci jen pokud máme ve hře strávit několik desítek či stovek hodin, je potřeba i kvalitní gameplay. A v tomto ohledu měli vývojáři skutečně na čem stavět. Tedy záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to podíváme, jelikož právě hratelnost a její pojetí u prvního dílu rozdělila herní komunitu na dva tábory.
Zatímco jedni oceňovali realistické pojetí a náročnější soubojový systém, pro příležitostné hráče byla hra často příliš rozvláčná a hraničila se simulátorem s vysokou obtížností.
Autoři tak stáli před nelehkým úkolem – udělat hru o něco přístupnější a zároveň zachovat jedinečné pojetí a typický realistický ráz, který z KCD dělá to, čím je. A za mě osobně mohu říct, že se to skutečně povedlo.
Vylepšení hratelnosti oproti minulé hře je znatelné a nejvíce je vidět právě u tolik propíraného soubojového systému. Ten je skutečně o něco jednodušší, ale zároveň si zachovává základní mechaniky z prvního dílu.
Tvůrci si stále potrpí na realističnost, a vy pomocí myši nebo ovladače nastavujete úhel útoku, pečlivě sledujete pohyby protivníka, útočíte tam, kde jeho zbraň není, a kryjete se ve směru jeho úderu.
Líbí se mi smyčka blokování a riposty, která je poměrně snadná, ale přesto vyžaduje určitou zručnost a dobré načasování, abyste provedli dokonalý blok a okamžitě zaútočili. Stále však máte možnost konfliktům předcházet – ať už vyjednáváním, nebo pomocí stealthu. Hra nabízí mnoho přístupů, takže si každý hráč může zvolit styl, který mu vyhovuje nejlépe. Kromě luku teď navíc můžete řešit problémy i kuší.
Vylepšení a značného rozšíření se dočkal i systém postupu. Téměř vše, co ve hře uděláte, má vliv na vaši reputaci a dovednosti. Jak vaše dovednosti stoupají, odemykáte více perků, které můžete získat.
Nejrůznějších dovedností je zde opět dlouhá řada, a tak je jen na vás, jakým směrem Jindru nakonec povedete. Chcete neunavnou mlátičku v brnění, nebo naopak tichošlápka, před kterým neobstojí žádná zamčená bedna? Rozhodnutí je opět jen a jen na vás.
Dalším zásadním vylepšením, které se dočkalo změn, je inventář. Ten je oproti prvnímu dílu maličko jiný, ale ve výsledku je to opět posun k lepšímu. Nyní tak snadno zjistíte, které části zbroje ovlivňují různé vaše vlastnosti – například to, zda jste nápadní, kolik děláte hluku a kolik obrany vám jednotlivé části poskytují.
Navíc můžete mít nyní předpřipravené a uložené celé sady oděvů, které si převléknete doslova jedním kliknutím. Přeci jen kradení v plátové zbroji nebylo úplně ideální, a to překlikávání v inventáři bylo po čase dosti otravné, což nyní konečně odpadá a patří za to vývojářům velký dík.
Ani tím ale výčet novinek nekončíme a pokud bychom měli skutečně zmínit úplně vše, byli bychom zde ještě opravdu dlouho. Zmínit ale musíme minihry. Opět si můžeme zahrát oblíbené kostky nebo uvařit nějaký ten lektvar.
Tentokrát však došlo i na v prvním díle slíbené kovářství. Potřebuje váš kůň nové podkovy, nebo by se vám hodil nový perořízek? Žádný problém, řekněte Jindrovi, však to byl kovářský učeň a všechno ze svého řemesla ještě nezapomněl.
Právě díky této minihře dostáváme do celkové mozaiky další dílek, díky kterému se před námi rozprostírá fascinující celek, ve kterém autoři mysleli snad úplně na vše.
Jediná hra, která by snad v tomto ohledu mohla s KCD 2 soutěžit, je legendární Zaklínač, který je však mnohem přístupnější a jeho soubojový systém oproti českému zástupci vypadá jak plácání dětí na hřišti v mateřské školce.
Možná si říkáte, kde jsou nějaká negativa, jenže na první pohled jich příliš není. Ano, tu a tam nějaký ten bug, o čemž jsme již hovořili, ale jinak budeme hledat zápory jen velmi těžko. Wow efekt na první zahrání funguje skutečně výborně a zatím nemáme hře moc co vytknout. Možná při druhém průchodu, kdo ví…
Jisté je, že po úspěchu prvního dílu si autoři před sebe vytyčili skutečně nelehký cíl. Ten se jim ale podařilo nejen splnit, ale také výrazně překonat. Fanouškům tak přinášejí kousek, na který jen tak nezapomenou a který se poprávu zařadí mezi vůbec to nejlepší, co současný RPG žánr nabízí.
Kingdom Come: Deliverance 2
Vývojář: Warhorse Studios
Vydavatelé: Deep Silver, Plaion
Návrhář: Viktor Bocan
Platformy: PlayStation 5, Xbox Series X a Series S, Microsoft Windows
