Existuje speciální kruh pekla, kam chodí prznitelé nevinných žen, pedofilové, lidi, kteří mluví v kině a spoileristi, tedy ti, kteří neumí (nebo nechtějí, což je ta ještě horší varianta) pozdržet svoje nadšení a milerádi vám vykecají, napíšou, natočí na video nebo třeba nakreslí důležitou informaci z filmu/epizody seriálu, který jste ještě neviděli. A totálně vám tak samozřejmě zkazí překvapení.

(SPOILER) „Tys neviděl Šestý smysl? Ale to je chyba, je hustý, jak je Bruce Willis celou dobu mrtvej!“ (KONEC SPOILERU – a to i když je to v podstatě už historie a veřejně známá informace!)

Když vám něco takového udělá známý člověk, je adekvátní reakcí poměrně jednoduchá paleta – od odpouštění přes smazání z přátel po věčné pohrdání a dosmrtné tváření se, že daná osoba neexistuje. Od internetu a jeho masy informací se asi snadno neodstřihnete, a proto je dobré v době, kdy spousta lidí viděla něco, co vy ještě ne, raději moc nezabrušovat do nebezpečných diskuzí a temných geekovských zákoutí, což může být prakticky celý facebook. Ale co když vám spoiler vykecávají věci tak nevinné, jako jsou hračky?

Je to čím dál častější problém, a vůbec nejčastěji se – logicky – týká studia, které má na svém kontě největší počet hyperpopulárních franšíz a také nejvyšší lačnost po prodávání kvant merchandisingu: Disneyho. Jmenovitě tedy hraček spjatých s univerzem marvelovských komiksových adaptací nebo z předaleké galaxie Star Wars. Uvedení každého dalšího filmu z těchto vesmírů tak pravidelně doprovází alespoň jeden drobný geekovský „skandálek“ spočívající v tom, co všechno hračky zase vykecaly ještě před samotnou premiérou.

Hračky práskači

Díky hračkám jsme věděli, že v Posledním Jediovi bude přítomen Yoda. Že se Fynn probudí a znovu se bude snažit infiltrovat Nový řád. Že v bitce superhrdinů v Civil War bude Scott Lang pobíhat nejen jako Ant-Man, ale i coby Giant Man. Že do týmu Avengers v Age of Ultron přibude Vision. Že Ego, postava ztvárněná Kurtem Russellem, ve druhých Strážcích Galaxie bude otcem Star Lorda.

A abychom pořád nevinili jenom Disneyho: že Lex Luthor v Batman v Superman skončí za mřížemi, že padouchem Wonder Woman bude Ares a v Justice League Steppenwolf, že z Fiony se ve Shrekovi stane zlobr a další a další. Všechny tyhle drobné střípky informací přitom z hraček vypadly většinou ještě v době, kdy se první trailery snažily mlžit a tajit.

Teď trocha spoileru: tak se nám to stalo znovu – s blížící se premiérou Avengers: Infinity War můžeme díky figurkám vidět novou zbraň Thora (neboť Mjolnir dopadl, jak dopadl, v Thor: Ragnarok) – sekera, jejíž tupá strana nemálo připomíná předchozí zbraň boha hromu, a jejíž topor stejně nemálo připomíná paži Groota. Což možná odpovídá jinému, jen pár dní starému „hračkovému úniku informací“: LEGO setu s Thorem, Grootem a Rocketem, pojmenovanému „Hledání Thorovy zbraně“. Další sety se přitom jmenují Útok jezdců, Hulkbusterový souboj, Thanosova poslední bitva a Bitva v Sanctum Sanctorum.  Mimochodem, zajímavé je, že na všech hračkách a v trailerech má hromovládce zpět své druhé oko.

Vysvětlení je jednoduché a logické: aby byly figurky na správném místě (tj. v obchodech – kamenných i elektronických) ve správný čas (tj. v době, kdy uvedení filmu doprovází největší fanouškovský hype – tedy v časech lehce před a kolem premiéry), vyrábějí se tyhle hračky, figurky, diorámata, legové sety a dalčí merche samozřejmě v předstihu. Velká spousta z nich se poté dá předobjednat na e-shopech a podobných místech.

A velká spousta z nich obsahuje vizuál postavy z blížícího se filmu. Nebo se hračka „nějak“ jmenuje, aby nakupující dostal i kontext a mohl si kdykoliv vzpomenout, ve které to scéně tu svou oblíbenou postavu v takovéhle pozici viděl. A v tom je právě ten ořech.

Vždyť takové hračky mají dvě cílové skupiny: děti a geeky (teď odhlédněme od skutečnosti, že ta druhá je v podstatě věčnou podmnožinou té první – a ještě je na to hrdá). A právě geekové jsou ti, kteří chtějí ze všeho nejméně vědět nějaký dějový twist, nebo nedejbože rovnou pointu ještě před tím, než vidí finální dílko na vlastní oči.

Nejen hračky

A abychom nežehrali jenom nad hračkami – své spoilerovací skandály mají za sebou i jiné typy merche, nejvíce pak soundtracky. Názvy písniček na albech, jejichž vydání často také předchází premiéru filmu, umí totiž mnohdy být ještě přímočařejší a doslovnější než hračky nebo figurky.

Tak třeba skladba „Qui-Gonn’s Noble End“ ve spojení s následující „The High Council Meeting and Qui-Gon’s Funeral“ jistě dokázali sebrat nejedno divácké překvapení při vypouštění vysoce očekávané Epizody I: Skryté hrozby – a že se tak dělo nemálo. Tenhle soundtrack je sice asi nejzářnějším příkladem, ale rozhodně není jediným, naopak.

I v současnosti, kdy byste pomysleli, že na podobný přešlap by si měli dávat tvůrci pozor, se děje častěji, než by bylo záhodno. A problém je navíc o to komplikovanější, že vypouštění soundtracků předchází premiéru filmu prakticky vždy – minimálně co do on-line služeb jako Spotify, které chtějí mít „exkluzivní obsah“. A YouTube, na kterém je prostě všechno.

Třeba ze soundtracku k Justice League od Dannyho Elfmana se dal z názvů jeho jednotlivých skladeb vyčíst bezmála celý průběh filmu. A když máte ucho vycvičené na slavné motivy, bylo poměrně jasné, kdy se který superhrdina objeví na plátně. Takže pokud se na nějakou blížící se premiéru ladíte posloucháním hudebního doprovodu daného snímku, raději snad abyste nečetli názvy skladeb. A pro úplnou jistotu se ladili něčím jiným.

Nejhorší na tom je při tom ten pocit, že studiím je to asi venkoncem jedno. Vzhledem k tomu, že se podobné případy dějí několikrát ročně a nikdo nejeví tendence cokoliv změnit, tomu tak s velkou pravděpodobností i bude dále.

UložitUložit


Reklama