Existuje speciální kruh pekla, kam chodí prznitelé nevinných žen, pedofilové, lidi, kteří mluví v kině a spoileristi, tedy ti, kteří neumí (nebo nechtějí, což je ta ještě horší varianta) pozdržet svoje nadšení a milerádi vám vykecají, napíšou, natočí na video nebo třeba nakreslí důležitou informaci z filmu/epizody seriálu, který jste ještě neviděli. A totálně vám tak samozřejmě zkazí překvapení.
Když vám něco takového udělá známý člověk, je adekvátní reakcí poměrně jednoduchá paleta – od odpouštění přes smazání z přátel po věčné pohrdání a dosmrtné tváření se, že daná osoba neexistuje. Od internetu a jeho masy informací se asi snadno neodstřihnete, a proto je dobré v době, kdy spousta lidí viděla něco, co vy ještě ne, raději moc nezabrušovat do nebezpečných diskuzí a temných geekovských zákoutí, což může být prakticky celý facebook. Ale co když vám spoiler vykecávají věci tak nevinné, jako jsou hračky?
Je to čím dál častější problém, a vůbec nejčastěji se – logicky – týká studia, které má na svém kontě největší počet hyperpopulárních franšíz a také nejvyšší lačnost po prodávání kvant merchandisingu: Disneyho. Jmenovitě tedy hraček spjatých s univerzem marvelovských komiksových adaptací nebo z předaleké galaxie Star Wars. Uvedení každého dalšího filmu z těchto vesmírů tak pravidelně doprovází alespoň jeden drobný geekovský „skandálek“ spočívající v tom, co všechno hračky zase vykecaly ještě před samotnou premiérou.
Hračky práskači
A abychom pořád nevinili jenom Disneyho: že Lex Luthor v Batman v Superman skončí za mřížemi, že padouchem Wonder Woman bude Ares a v Justice League Steppenwolf, že z Fiony se ve Shrekovi stane zlobr a další a další. Všechny tyhle drobné střípky informací přitom z hraček vypadly většinou ještě v době, kdy se první trailery snažily mlžit a tajit.
Teď trocha spoileru: tak se nám to stalo znovu – s blížící se premiérou Avengers: Infinity War můžeme díky figurkám vidět novou zbraň Thora (neboť Mjolnir dopadl, jak dopadl, v Thor: Ragnarok) – sekera, jejíž tupá strana nemálo připomíná předchozí zbraň boha hromu, a jejíž topor stejně nemálo připomíná paži Groota. Což možná odpovídá jinému, jen pár dní starému „hračkovému úniku informací“: LEGO setu s Thorem, Grootem a Rocketem, pojmenovanému „Hledání Thorovy zbraně“. Další sety se přitom jmenují Útok jezdců, Hulkbusterový souboj, Thanosova poslední bitva a Bitva v Sanctum Sanctorum. Mimochodem, zajímavé je, že na všech hračkách a v trailerech má hromovládce zpět své druhé oko.
A velká spousta z nich obsahuje vizuál postavy z blížícího se filmu. Nebo se hračka „nějak“ jmenuje, aby nakupující dostal i kontext a mohl si kdykoliv vzpomenout, ve které to scéně tu svou oblíbenou postavu v takovéhle pozici viděl. A v tom je právě ten ořech.
Vždyť takové hračky mají dvě cílové skupiny: děti a geeky (teď odhlédněme od skutečnosti, že ta druhá je v podstatě věčnou podmnožinou té první – a ještě je na to hrdá). A právě geekové jsou ti, kteří chtějí ze všeho nejméně vědět nějaký dějový twist, nebo nedejbože rovnou pointu ještě před tím, než vidí finální dílko na vlastní oči.
Nejen hračky
A abychom nežehrali jenom nad hračkami – své spoilerovací skandály mají za sebou i jiné typy merche, nejvíce pak soundtracky. Názvy písniček na albech, jejichž vydání často také předchází premiéru filmu, umí totiž mnohdy být ještě přímočařejší a doslovnější než hračky nebo figurky.
Tak třeba skladba „Qui-Gonn’s Noble End“ ve spojení s následující „The High Council Meeting and Qui-Gon’s Funeral“ jistě dokázali sebrat nejedno divácké překvapení při vypouštění vysoce očekávané Epizody I: Skryté hrozby – a že se tak dělo nemálo. Tenhle soundtrack je sice asi nejzářnějším příkladem, ale rozhodně není jediným, naopak.
I v současnosti, kdy byste pomysleli, že na podobný přešlap by si měli dávat tvůrci pozor, se děje častěji, než by bylo záhodno. A problém je navíc o to komplikovanější, že vypouštění soundtracků předchází premiéru filmu prakticky vždy – minimálně co do on-line služeb jako Spotify, které chtějí mít „exkluzivní obsah“. A YouTube, na kterém je prostě všechno.
Nejhorší na tom je při tom ten pocit, že studiím je to asi venkoncem jedno. Vzhledem k tomu, že se podobné případy dějí několikrát ročně a nikdo nejeví tendence cokoliv změnit, tomu tak s velkou pravděpodobností i bude dále.