Ve spektru marvelovského vesmíru platí, že ne vždy je ten největší hrdina skutečně největší. Scott Lang aka Ant-Man byl v rámci universa uveden poměrně pozdě, ale o to zajímavější a zábavnější mezi Avengers se stal. A nadešel čas zjistit, zda to bylo štěstí nováčka, nebo zda Ant-Man opravdu stojí za váš čas, zájem a peníze z kreditky.
Zpátky do historie
Už první Ant-Man měl tu výhodu, že stál tak trochu stranou od klasických Avengers hrdinů a vlastně se od něj moc neočekávalo. Do hlavní role byl obsazen Paul Rudd, který do té doby neměl za sebou jedinou akční roli a byl znám spíše pro své komické nadání ze seriálu Přátelé nebo z filmů Kopačky, Velcí bratři, Zbouchnutá nebo 40 let panic. Takže na první pohled nic moc materiál na Avengera.
Avšak Paul Rudd trochu nečekaně překvapil. Tedy částečně, protože přeci jen žádný z Avengers filmů nebyl úplným propadákem, ale také hlavně, že obstál v roli akčního hrdiny.
Plus se Paul Rudd podílel i na přepisu scénáře prvního Ant-Mana. Film si z kin celosvětově odnesl hezkou půl miliardu a dokonce získal cenu Saturn za nejlepší komiksový film roku. A tak bylo nasnadě, že přijde druhý díl, nehledě na otevřený konec jedničky.
Ant-Man a Wasp
A je to tu znovu. 20. marvelovka v pořadí a na režisérském křesle opět Peyton Reed, který odvádí standardní práci, nikoliv však vybočující z průměru.
Dlouho před realizací jedničky se v Marvelu uvažovalo, jaký Ant-Man bude vlastně tím filmovým. Jestli Hank Pym nebo jeho mladší nástupce Scott Lang (Paul Rudd). A jelikož Pymův Ant-Man byl poměrně komplikovaný – rodinná historie, změna podoby, tak vyhrálo mládí.
Nicméně právě v Ant-Man a Wasp se minulost Hanka Pyma připomene jeho zmizelou manželkou v podání Michelle Pfeiffer. Dle předlohy Pymova manželka, Janet Van Dyne, odvrátila v roce 1987 jadernou raketový útok, ale sama zaplatila vysokou cenu v podobě svého zmizení ve světě kvantových částic.
Film Ant-Man a Wasp se odehrává dva roky po Captain America: Občanská válka. Zde, v souboji a sporu ohledně svobody a nezávislosti stál Ant-Man Scott Lang na straně Kapitána Ameriky proti skupině vedené Iron Manem.
Za tuhle svoji aktivitu Scott pyká už druhým rokem v domácím vězení, hezky u sebe doma pod policejním dohledem. Vymýšlí dcerce uvnitř domu bludiště a snaží se nevzbudit zbytečnou pozornost strážců zákona třebas tím, že zaktivuje hlídací náramek na svém kotníku. Na který se mu později podaří i lišácky vyzrát.
Scotta z jeho domácího neklidu vyruší Hank Pym s dcerou, kteří chtějí pomoci s vysvobozením výše zmíněné paní mámy Pymové, u které existuje vysoká pravděpodobnost, že by mohla být ještě naživu. Vzpomeňte, Scott se sám v prvním díle ve stejném světě ocitl a zase se zdárně vrátil.
No, krom toho, že je to akce dost riskantní, ještě jim stojí v cestě dva záporáci. Mafiánský obchodník Sonny Burch a nemilosrdná Ghost, která se umí stát nehmotnou a procházet skrze předměty. Ne zcela o své vůli. A ještě je tu FBI.
Co je v Mravenci a Vose dobré
U Ant-Mana je fajn, že si nehraje na žádného superhrdinu. Kdyby na to označení neměl už copyright Spiderman, řekl bych, že Scott je fajn soused od vedle, který řeší normální problémy všedního života. Nepotřebuje ultimátní padouchy s touhou zničit celý vesmír a ani bitvy galaktických rozměrů. Ant-Manem by mohl být vlastně každý z vás. Skoro.
Dvojka se, stejně jako jednička, veze na vlně rodinné zábavy. Hláškuje se tu o sto šest a vtipy jsou dobré i ve vizuální rovině. Koneckonců Ant-Man je o zmenšování a zvětšování, takže co si třeba zmenšit laboratoř na velikost kufru či auta na angličáky? Tohle funguje.
Prim ve vtipech hraje Michael Peňa a jeho dva parťáci, i když vše pořád táhne Paul Rudd. Ten dokáže bavit, když je sám na plátně, ale i třeba v souhře se svou filmovou dcerou a jeho prostořeký sarkasmus prostě Scottovi sedí.
Vizuální stránka filmu je opravdu povedená. Na druhého Ant-Mana se dobře kouká, je tu pár triků, které vás chytnou a nepustí a na akci vybrali dobrého choreografa, což není v dnešních filmech tak úplně zcela běžné.
Co v hnízdě úplně nefunguje
Mravenec a Vosa obsahují celkem málo akčních scén. Na to, že má film dvě hodiny, je tu akce asi tak dvacet minut. Akční scény nejsou vysloveně zlé, jen při jejich sledování máte pocit, že by ještě něco mělo přijít, něco výraznějšího… a ono nepřijde. Faktem je, že si tvůrci mohli s touhle složkou filmu více pohrát. Přeci jen, máte k dispozici zmenšování a zvětšování!
Scénář není asi něco, za co Mravenec a Vosa dostanou Oscara. Děj je tu opravdu přímočarý, poplatný poměrně široké cílové skupině filmu. V podstatě od začátku víte, jak to celé bude probíhat a nic vás zásadně během celé stopáže nepřekvapí.
Nehledejte tu žádnou temnotu, litry krve a brutální násilí. Tohle není Punisher, ale film pro celou rodinu. Což na jednu stranu není špatně, ale stále volant drží Disney.
A ještě hudba. Soundtrack je poměrně jalový. V podstatě těží z prvního Ant-Mana a po skončení promítání na něj rychle zapomenete. Rozhodně to není něco na samostatné pouštění.
Závěrem, ale snad s pokračováním
Ant-Man a Wasp je řemeslně dobře odvedená zábava, která vás bude bavit, neurazí vás nelogickými chybami, a na kterou můžete jít jako na rodinný film a nebudete litovat utracených peněz.
Pokud jste viděli jedničku, potěší vás i náhledy do minulosti v podobě flashbacků, omlazené Hanka a Janet Pymovy a mini role Laurence Fishburna, jako Hankova bývalého pracovního partnera.
Na druhou stranu, je to také trochu jízda na autopilota. Disneyho rodinný styl, který se drží v jízdním pruhu nenáročnosti a neutrálnosti.
Vlastně bych klidně Ant-Mana pasoval na letní film. Nenáročnou akční jízdu, u které když příští rok uvidím o letních prázdninách třetí díl, tak se nebudu zlobit. A rozhodně to není nejhorší film ze stáje Avengerů, že Thore a Iron Mane? 🙂
Ant-Man a Wasp
Režisér: Peyton Reed
Délka: 118 min
Hudba: Christophe Beck
Scénář: Paul Rudd, Gabriel Ferrari, Chris McKenna, Andrew Barrer
Hrají: Paul Rudd, Evangeline Lilly, Michael Douglas, Michelle Pfeiffer, Michael Peña, Walton Goggins, Hannah John-Kamen, Laurence Fishburne
