Mladá Syd to nemá jednoduché – její otec se zabil bez vysvětlení, její matka je empatická a chápavá asi jako poleno, zjišťuje, že se asi zamilovala do své nejlepší kamarádky, asi tak trochu začala chodit s klukem, o kterého poněkud očividně nemá zájem a do toho se u ní projevují zvláštní telekinetické schopnosti, které neumí ovládat…
Jo, já vím, když vám to takhle naservíruji, zní to jako trochu přitroublý mišmaš, od kterého byste měli dát ruce pryč. Jenže nenápadně vyhlížející seriál I am not okay with this ve skutečnosti nabízí více než slušnou podívanou.
Netflix a komiksy
Původně se jedná o komiks Charlese S. Forsmana, spíše nezávislého tvůrce, jehož tvorba je popravdě lehce diskutabilní.
Forsman s Netflixem spolupracuje už podruhé – jejich prvním společným dítětem je seriál (opět podle původního komiksu) End of the f***ing world. A vypadá to, že filmové adaptace Forsmanovi svědčí, protože poměrně zdařile překonávají kvalitu originálů.
Zpátky k I am not okay with this. Různé anotace vám ukážou, že by se mělo jednat o další středoškolské téma chabě ozvláštněné magickým prvkem telekineze, ale první minuty seriálu vás vytrhnou z omylu.
Krví zbrocená Syd utíká a v dáli se za ní ozývají policejní sirény. A pak vám začne, coby svému deníčku, postupně vyprávět svůj příběh. Většina epizod začíná pár momenty z tohoto útěku před policií.
Vytvářejí tak zábavný rámec, který se vás snaží přimět k tomu, abyste se na základě toho, co už víte, snažili domyslet: „jak se sakra dostala do tohohle průšvihu?“
A čím víc se toho divák doví, tím víc se mu před očima rýsuje děsivá a zábavná popcornová tragédie.
Původní komiks představuje Syd jako teenagerku lapenou v síti vlastního osudu, která kvůli emocionálním problémům není schopna aktivně řídit svůj život. Ke všemu, co se jí děje, přistupuje fatalisticky, a její magické schopnosti se zvětšují, bez toho, že by je dokázala jakkoliv krotit. Dospívá nakonec k sebedestruktivním myšlenkám.
I am very much okay with this!
Seriál se snaží být méně depresívní a víc konstruktivní. Hlavní hrdinka začíná v obtížné pozici rodiny, která se rozpadá pod tíhou nevysvětlitelné sebevraždy otce. Syd se s tím neumí vypořádat a místy to vypadá skoro až na krizi identity.
Je náladová, protivná, prakticky vůbec nekomunikuje. Vzhledem se snaží být neviditelná – od klukovského sestřihu až po teplákovou bundu, do které se prakticky schovává.
Efektivně od sebe odhání všechny, kteří by ji mohli být oporou – včetně vlastní matky a mladšího bratra, který se do role náhradního rodiče vžívá mnohem efektivněji než jeho starší sestra.
Výjimkou ze Sydiny asocializace je její nejlepší kamarádka Dina. A zde už pomalu začíná to středoškolské drama. Dina si nabrnkla školního fotbalistu, o kterém divák dopředu ví, že ji akorát zneužívá.
Do Syd se zamiluje školní exot Stan, se kterým se pod vlivem vnitřního chaosu vyspí a chudák kluk pak čeká, že spolu budou chodit, zatímco Syd pomalu dochází, že to nebude možné, protože miluje svou kamarádku a muži ji prostě nezajímají.
A do toho začne ta hlavní krize. Syd je telekinetik. Umí pohybovat věcmi kolem sebe svou vůlí. Nejhorší na tom je, že dokáže ovlivňovat také ostatní lidi. Někdy je to nevinné a způsobí jen krvácení z nosu. Jenže čím je Syd emocionálně nestabilnější, tím silnější je její schopnost.
A Syd nevypadá, že by se poslední dobou nějak zlepšovala. Ničemu nepomáhá ani narůstající pocit, že ji někdo sleduje. Někdo, kdo má podobně nevysvětlitelné schopnosti jako ona, ale je v tom mnohem zdatnější a zkušenější…
Silný scénář, silní herci
Stejně jako původní Forsmanovo dílo, The End of the f***ing world, také I am not okay with this adaptoval do seriálu Jonathan Entwistle se svým týmem scénáristů.
Jako základní metodu zvolil již zmíněné vyprávění s rámcem a do původního depresívního příběhu o neschopnosti řídit svůj vlastní život přináší dějové změny poplatnější současným standardům young adult scény, ať už filmové či literární.
Zvláště zdařilé jsou pasáže, v nichž se hlavní postava snaží přijmout své nenadálé schopnosti a přesvědčit samu sebe, že je naprosto nemožné ovládat telekinezi.
Dalším plusem adaptace je přetvoření a markantní rozšíření postavy Stanleyho Barbera, školního excentrika, losera a geeka, který se snaží moderovat vlastní nenaplněnou lásku skoro až přehnaně liberálními postoji a racionalizací.
V jeho roli exceluje Wyatt Oleff, který z lehce ponižující role dokázal dostat maximum a dodat ji charisma. Oleff má zkušenosti i z velkého plátna, neboť si střihl flashbackové scény ve Strážcích galaxie, kde hrál malého Starlorda.
Neméně zdařilý výkon podává také Sophia Lillis ve své de facto dvojroli protagonistky. Zatímco Syd na scéně prakticky nemluví a herecký projev je tak závislý na fyzickém vyjadřování, seriálem nás provází také voice over, který představuje to, co Syd svěřuje svému deníku.
V této rovině je zase herečka obrána o možnost vizuálního vyjádření a musí všechno předat pouze svým hlasem.
Tohle je vůbec technická rovina seriálu, která mi připadá docela zajímavá – ve scéně se objevuje jak herečka fyzicky, tak její hlas, ale obě roviny jsou zcela oddělené a fungují na sobě nezávisle. Přesto se musí nakonec navzájem doplňovat. Dokážu si představit, že tohle zahrát nebylo vůbec jednoduché.
Vizuálně se jedná o netflixovský kvalitní standard. Barevná paleta a módní styl tak nějak připomíná další populární seriál internetové stanice, Sex Education. Oba seriály bezděčně vytvářejí dojem, že se jedná o jakési retro, ačkoliv je děj zasažen do současnosti.
Jejich atmosféra se dá symbolicky připodobnit k tomu, proč jsou dneska elpíčka vnímána jako lepší než digitální hudba.
Filmoví fajnšmekři si ovšem na základě hereckých jmen, která tu padla, už všimli jednoho detailu – I am not okay with this je další kapitola pro dětské herce z fenoménu To z roku 2017 a 2019 podle slavného hororu Stephena Kinga.
Školní drama pro starší a pokročilé
Abych vše uvedl na pravou míru – I am not okay with this nevystupuje z rámců a zavedených stereotypů produkce pro současné teenagery. Středoškolské drama je stále v popředí a je stejně důležitým motivem jako fantastický prvek.
Na druhou stranu vše vyvažuje zdařilým psaním a výbornými herci a skvělou gradací vyprávění. Je to ovšem zároveň další jednohubka, kterou můžete na Netflixu smlsnout a pak jen zbědovaně čekat na další sérii.
I am not okay with this
Tvůrci: Jonathan Entwistle, Christy Hall
Režie: Jonathan Entwistle
Předloha: Charles S. Forsman (komiks)
Scénář: Jonathan Entwistle, Christy Hall, Tripper Clancy
Hudba: Graham Coxon
Hrají: Sophia Lillis, Wyatt Oleff, Kathleen Rose Perkins, Sofia Bryant
