Děsivé skutky manželů Harrisových otřesou nejen rodinami obětí. Jejich krytí musí prolomit Holly Gibneyová, parťačka Billyho Hodgese.
Dejme tomu, že jste se k Holly dostali jako nezaujatý pozorovatel. Její existenci si matně pamatujete z předešlých knih, anebo vůbec. Odevšad slyšíte o její skvělé proměně z plaché dívky a čekáte nebojácnou vyšetřovatelku, která si zaslouží celý román vydaný svým jménem.
Místo toho vás čeká obsedantně kompulzivní detektiv po padesátce, který je rád, že je rád. Samozřejmě vám může být sympatická, ale je kolem ní až příliš humbuku.
S Holly Gibneyovou se seznámíte těsně po smrti její matky za doby covidové pandemie. Holly je odříznutá od vnějšího světa a její živnost – soukromá vyšetřovací agentura Právo nálezce je rovněž zavřená. Vrátila ke kouření, babrá se v minulosti a upadá do deprese z přítomnosti.
Neváhá tedy přijmout nabídku Penny Dahlové, aby zjistila, kam a proč zmizela její dospělá dcera Bonnie. Brzy zjistí, vše co o Bonnie zjistit lze, a protože se ocitá ve slepé uličce, chytá se náhodných zmínek o dalších zmizelých, které z vlastní iniciativy začne prověřovat.
Moc pojítek nenachází vše působí víceméně náhodně, ale samozřejmě je tu nějaké tušení. Její vyšetřování se může zdát trochu neohrabané, protože čtenář dávno ví, kam Bonnie a ostatní zmizeli i kdo to má na svědomí.
V úvodu knihy se totiž prvně seznámíte s Jorgem, který se ocitá uvězněn ve sklepě starých profesorů Emily a Rodneyho Harrisových a ke svačince dostane syrová játra. Trochu mi to připomnělo povídku od Cliva Barkera, King ale ohledně extrémní gastronomie zašel ještě dál.
Zatímco Jorge zmizel v roce 2012, Bonnie až v roce 2021 uprostřed covidové pandemie. Tu King připomíná na každé druhé stránce, doplňuje i informace o tom, kdo je očkován a jakou vakcínou. Není až takový problém číst příběh z dob pandemie, která se samozřejmě odráží v běžných životech lidí a ovlivňuje vyšetřování.
Naopak toto může být zajímavým zdrojem informací pro budoucí generace. Přesto by příběhu prospělo snížit frekvenci prostého připomínání tohoto faktu.
King nezapomněl do tématu zakomponovat i věčné spory mezi antivaxery a vaxery. Jednostranný postoj zde sice dokresluje postavu Holly a koresponduje s její povahou či zkušenostmi, přesto může působit jako jasné sdělení autorových postojů.
Co lze bez pochybností považovat vyjádření samotného autora je rýpnutí si do Donalda Trumpa, k němuž v Kingových knihách nedochází poprvé a sám autor se svým stanoviskem nijak netají.
Jestli se King v knize dotknul ještě nějakého výrazného aktuálního tématu, je to hnutí Black Lives Matters a rasová diskriminace Afroameričanů. Téma je zapracované do příběh citlivěji než Trump a hledí na něj objektivně z mnoha úhlů pohledu.
Kromě covidu se v knize ještě často opakovalo Hollyino kouření. Její neutuchající chuť na cigaretu, opakované připalování a odhazování vajglů do cestovního popelníčku brzy leze na nervy a na příběh to má při své četnosti zanedbatelný vliv. Naštěstí s tím na konci skončí. Happy end.
Kdo nečetl předešlé knihy, kde se Holly Gibneyová vyskytuje, nemusí mít strach, že bude ochuzen o pointu. Celkem se jedná o pět knih – Pan Mercedes, Právo nálezce, Konec hlídky, Outsider a Když teče krev.
První tři jsou ze série Bill Hodges (starý policista ve výslužbě, který se vrhá na soukromé vyšetřování) a rozhodně jde o podařené čtení. Veškeré zmínky o předešlých případech nebo vzpomínky na Billa jsou zmiňovány v přiměřené míře se zásadními informacemi. Nervy trochu drásá jistý Chet Ondowsky, protože kdo nezná jeho příběh, dozví se jen pár útržků.
Bohužel zrovna on výrazně ovlivnil vedlejší hrdinku Barbaru Robinsonovou. A tohle chození kolem horké kaše působí jako propagace knihy Když teče krev, aby si čtenář chybějící informace doplnil. Že by zrovna King měl tohle zapotřebí?
Za co je třeba započítat plusové body je projevení Kingova básnického střeva. Nepovažuji se za někoho, kdo by mohl bez uzardění zasednout v porotě Magnesia Litera za poezii, ale těch pár veršů, které sesmolil a vložil do pera Barbary jsou povedené.
Kapitoly v knize sledují v er formě Hollyino vyšetřování, nebo přeskočí v čase na jednu z obětí. Čtenář tak ví, jak a proč pohřešovaní zmizeli a je vlastně o krok napřed před Holly.
Spousta kapitol končí háčkem na čtenáře a někdy působí hodně na sílu nebo předjímají. Kupříkladu jak někdo může podle svého baťohu na háčku mimo klec usoudit, že se z místa nikdy nedostane? Samotná klec přece musí stačit.
I když neváznou dialogy, popisy nejsou přehnané a své grafomanství drží King na uzdě, děj se trochu vleče. Přetéká postavami, které jsou pro děj sice podstatné, ale sem tam uniknou drobné souvislosti, protože bylo důležitější připomenout covid.
Co je příjemně osvěžující jsou literární a hudební odkazy, které tentokrát zahrnují nejen velikány jako Cormaca McCarthyho, ale zmíní i současnější umělce (včetně názoru na něj).
Holly na konci příběhu pospojuje všechny indicie a odhalí to, co čtenář ví od první kapitoly. Otázkou, která udržuje napětí je motivace a výzkum Harrisových, a jestli budou odhaleni a potrestáni.
Na konci příběhu je Hollyina proměna nejzřejmější, ale prakticky nic jiného jí nezbývalo, protože provedla fatální chybu, za kterou máte chuť jí nakopat zadek. Obzvlášť když rozhodnutí zvolit si správně několikrát vědomě zamítne. Budiž jí omluvenkou, že nepředpokládala, že viníky můžou být devadesátiletí starouši.
Motiv stáří, jeho trable, ale i moudrost se výrazně odrazil už v knize Pohádka. Není tomu divu, sám King už ledacos pamatuje a do příběhu možná stále více promítá i své těžkosti.
Zpracování Harrisových jako starých zlotřilců bylo určitě velkou výzvou, protože tahle základní premisa nezní zrovna dvakrát lákavě. Přesto na ní King vybudoval poměrně kvalitní příběh. Jehož tempo se sice drobíček vleče, ale nese v sobě spoustu napětí, mouder a pár drobných přeplků. Jeden je dost možná i vinou překladu, kdy došlo k použití špatné uvozovací věty.
Obálka na první dojem vzbuzuje velká očekávání – majestátní viktoriánský dům s detaily, které na první pohled uniknou. Zlatě vyvedené písmo na dotyk odlišné je příjemné, grafické zpracování odpovídá základnímu mustru, který v nakladatelství mají nastavený na nové kingovky.
Lampa na boku knihy má sice k příběhu vztah, ale zanedbatelný. Obálka je celkově laděná do temných tónů a ladí s příběhem, ale chybí jí emoce. Přitom náhledová fotografie v počítači je daleko světlejší a působí lépe. Je škoda, že se stejně nepřenesla na přebal.
Kniha Holly má kolem sebe velké haló, které čtenáři vnucuje, co by si měl myslet o hlavní hrdince. Přitom jde o obyčejnou ženskou s nedostatky poháněnou traumaty, které jí pomohly vyspět a čtenář by si k ní měl najít cestu sám.
Anotace ve svém závěru trochu přehání a tak může být leckdo z toho humbuku kolem Holly zklamaný. Kdo se ale nenechá naprogramovat nadsazeným marketingem, dočká se s malými vroubky napínavé detektivky od krále hororu.
Stephen King: Holly
Vydal: Pavel Dobrovský – BETA s.r.o. (2024)
Překlad: Adéla Bartlová
Počet stran: 395 / pevná vazba
Cena: 432 Kč
