Hellraiser cover
Zdroj: Hulu

Riley McKendry nevede moc vzorný život. Sice se jakž takž vyhrabala ze závislosti na prášcích a alkoholu, ale přežívá ze dne na den v bytě svého snad až příliš ochranitelského bratra. Když tak její nový milenec Trevor navrhne vylepšení rozpočtu menší vloupačkou, zní to jako dobrý nápad. Podivný hlavolam ve tvaru kostky, který najdou, však teprve udělá Riley ze života pravé peklo – a zdaleka nejen jí.

Rychlý vzestup, dlouhý pád

Příběh o hlavolamu, který má po vyřešení otevřít brány nekonečné rozkoše, ale ve skutečnosti přináší jen muka a partičku pekelných vyslanců cenobitů, je kult. Původně novela Clivea Barkera, kterou sám autor změnil s hrstkou kamarádů a příbuzných v roce 1987 ve film.

O rok později Barkerův kolega z divadla Tony Randel přidal druhou část, která na první přímo navazovala a definitivně potvrdila Hellraiseru status hororové klasiky. Jenže pak se něco zvrtlo.

Hellraiser 2
Zdroj: Hulu

Třetí pokračování s trefným podtitulem Peklo na Zemi změnil béčkař Anthony Hickox ve zběsilost, která je sice díky krásné Terry Farrell a o sto šest hláškujícímu Pinheadovi Douga Bradleyho koukatelná i celkem zábavná, ale s duchem předlohy se absolutně míjí. No a dál už to šlo jenom z kopce.

Jakž takž za vidění stojí snad ještě Hellraiser: Inferno, první film později celkem úspěšného Scotta Derricksona (komiksový Doktor Strange, Černý telefon), který látku pojal jako okultní detektivku se zkaženým policajtem v hlavní roli. Pak už následoval sešup na dno bažiny s mizernými scénáři, hereckými výkony ochotnického divadla a rozpočtem vietnamského stánku se suvenýry.

Nakonec toho měli plné zuby úplně všichni. Doug Bradley praštil se svou nejslavnější rolí poté, co mu dle jeho slov nabídli honorář, za který by si nekoupil ani ledničku. Servítky si nebral ani sám Barker, když na adresu dílu Hellraiser: Revelations, honosícího se sloganem „Z geniální mysli Clive Barkera“ prohlásil, že něco podobného by nevyšlo nejen z jeho mysli, ale ani z jeho pr… však víte čeho.

Dlouhé zmrtvýchvstání

Dílem s opět příznačným názvem Judgement z roku 2018 jako by se série konečně odebrala tam, odkud vyšla, tedy do horoucích pekel, a zdálo se, že tam hodlá zůstat už navždy.

Hellraiser 3
Zdroj: Hulu

Jistě, plány byly všelijaké, počínaje třeba seriálem, který se měl vrátit k původu cenobitů i hlavolamu. Také Pascal Laugier, známý režisér krvavých (podle některých až úchylných) hororů jako Martyrs měl o Hellraisera zájem, ale nakonec ze všeho sešlo. Projekty se oznamovaly, scénáře přepisovaly, potenciální režiséři přicházeli i odcházeli, čas plynul.

Nakonec práva na Hellraisera skončila v rukou streamovací služby Hulu, která realizací pověřila Davida Brucknera, tvůrce poměrně slušných hororů Temný dům a Rituál. Ten si k projektu přivedl vlastní tým, počínaje scénáristy Lukem Piotrowskim a Benem Collinsem, a konče skladatelem hudby Benem Lovettem, a rozhodl se začít s Hellraiserem znovu od nuly.

Navíc přesvědčil i Clive Barkera, aby se vrátil na palubu jako druhý producent. Pokus o zmrtvýchvstání mohl začít.

Stará hra, nová pravidla

Nový Hellraiser je od toho původního značně odlišný. Vypráví úplně jiný příběh, Bruckner pozměnil také fungování hlavolamu a principu odměny, kterou jeho řešitel dostává, leč málokdy se mu líbí.

Změnili se rovněž cenobité. Bruckner zcela opustil původní BDSM styl kůže a latexu, protože se shodl s Barkerem, že už je zastaralý. Místo toho přišel renomovaný designér a ilustrátor Keith Thompson s něčím, co nejvíc připomíná oživlé exponáty kontroverzní výstavy Body The Exhibition. Nutno říct, že kreativitě se meze nekladly a noví cenobité jako Gasp v podání Seliny Lo jsou něčím, co byste rozhodně potkat nechtěli.

Hellraiser 4
Zdroj: Hulu

Nový Hellraiser má výrazně pomalejší tempo. Film trvá dvě hodiny, což je hodně, přesto nenudí. Tempo stoupá pomalu, zato pořád, a poslední půlhodina v sídle Rolanda Voighta vše korunuje. Dějový oblouk i pointa jsou perfektně zvládnuté, a troufám si říct, že dokonce lepší než u prvních filmů.

Navzdory všem změnám je navíc na každém kroku znát, že Brucknerův tým si dělal domácí úkoly vzorně. Lovettova hudba stylově variuje motivy Christophera Younga z prvního filmu.

Kostka i její konfigurace jsou sice nové, podle návrhů dánského designéra Martina Emborga, ale přesto „povědomé“, i s podobou Leviathanu nebo motivem labyrintu. Dočkáme se zuby cvakajícího Chatterera, a dokonce i jedné z nejslavnějších hlášek, byť v poněkud jiném kontextu.

Čeho se naštěstí nedočkáme, je epidemie „digitálního moru.“ Skoro všechny efekty, které ve filmu vidíme, jsou fyzické, CGI jen občas doplňuje detaily. Na YouTube už je k vidění dokument o tom, jak se v novém Hellraiseru co dělalo, a je to celkem úžasná podívaná.

Hejty, hejty, hejtíčky

Jako obvykle při podobném remaku klasiky následuje každou zprávu o změně vlna protestů skalních fandů i těch, co si prostě jen touží zanadávat. U Hellraisera se svezla hlavně po obsazení, především od chvíle, kdy bylo oznámeno, že roli Pinheada dostane transgender herečka Jamie Clayton, známá se seriálu Lany a Lily Wachowski Sense8.

Hellraiser 5
Zdroj: Hulu

Doug Bradley se totiž ve svých 68 letech a po operaci žaludku už necítil na to, trávit denně pět hodin v maskérském křesle a v kostýmu, ve kterém se nedá ani pořádně dýchat.

Málokoho přitom zajímalo, že změnu schválil také Clive Barker, ani že cenobité v novele jsou popisováni jako spíše bezpohlavní tvorové, takže Brucknerovo pojetí vlastně odpovídá originálu lépe. V temných hororových alejích bylo okolo nového Hellraisera jednu dobu slušně zaneřáděno.

Po uvedení filmu však i Doug Bradley napsal nadšený komentář, se kterým se nedá nesouhlasit, protože Jamie Clayton zvládla roli znamenitě. Původní Pinhead byl sarkastický, přímočarý, agresivní. Ten nový, v titulcích filmu mimochodem označený jen jako Priest, je aristokraticky důstojná pavoučice, trpělivě sedící uprostřed sítě a lákající ubohé mouchy do pasti.

To, jak Clayton dokáže i pod maskou hrát, pracovat s jemnými odstíny hlasu, pouhými náznaky emocí, je fascinující sledovat. Mráz po zádech běhá, jen otevře ústa.

Další porci hejtu sklidila Odessa A´Zion ztvárňující Riley. Nevím ovšem, jak si dotyční vlastně představují holku, která zápasí se závislostí a pohybuje se krok od sociálního dna – jako vzorně nalíčenou topmodelku? Ve scéně na mostě připomíná Riley ucouranou myš, kterou hodili do terária s kobrou, protože přesně tak vypadat má.

Ve skutečnosti je Riley McKendry dokonale barkerovskou hrdinkou: Chybující, slabou, která přesto prochází jistým vývojem a na konci si dokáže získat sympatie. Ve hře s cenobity uhraje asi nejlepší výsledek, jaký se dal, ale za happyend lze konec filmu označit stěží.

Hellraiser 6
Zdroj: Hulu

Snad jediný, kdo z obsazení prošel bez námitek, byl Goran Višnjič jako zlobivý chlapec Roland Voight. Jeho přechod od uhlazeného, bondovsky elegantního záporáka z prologu filmu ve slintající, pološílenou trosku škemrající v závěru o smrt, je mrazivý i dokonale přesvědčivý.

Co zůstalo sporné

Odhlédneme-li od křiku, dá se novému Hellraiseru vytknout podle mě dost málo. Šestiletý interval mezi prologem a hlavním děním je nesmyslný, a patrně největší chybou filmu, která za sebou táhne celý náklad nelogičností, počínaje třeba tím, kdo celou tu dobu udržoval Rolandovo sídlo, anebo čím se v něm dotyčný vlastně živil. Že tohle vůbec nikoho nenapadlo, je překvapující.

Zbytek hloupostí, které postavy udělají (lezení do tajných chodeb v sídlech zmizelých sadistických milionářů je úžasný recept na Darwinovu cenu…), vcelku nevybočuje z toho, co můžeme v hororech běžně vidět.

Rovněž je pravdou, že jde v zásadě o koncert pro tři: Riley, cenobity a Rolanda Voighta. Všechny ostatní postavy jsou naprosté křoví, což je problém, protože divákovi by na nich mělo aspoň trochu záležet.

Zejména první dva Hellraisery jsou kultovní i díky tomu, že šlo o jedny z nejkrvavějších hororů své doby. Zredukovaný Frank Cotton. Šílený doktor Chanard vášnivě líbající Julii bez kůže. Těla zaživa trhaná na cáry, Frankem vycucnuté mrtvoly obalené červy.

Hellraiser 7
Zdroj: Hulu

Oproti tomu je nový Hellraiser krotký: V celém filmu jsou všehovšudy dvě scény, kde má divácký žaludek potenciál začít protestovat. Bruckner klade mnohem větší důraz na zvukovou stránku: Tam, kde není nic vidět, je toho o to více slyšet. Z hlediska atmosféry je to podle mého lepší, kdo však doufal v typicky hellraiserovský gorefest, bude zklamaný.

A nakonec zůstává sporné, nakolik nový film popírá změnou pravidel pointu starého. Původně byl mnohem více zdůrazněn prvek faustovské smlouvy mezi řešiteli hlavolamu a cenobity, kteří vlastně ani nebyli v pravém smyslu zlí – dělali přesně to, co od nich lidé chtěli, jen po svém. Je pravda, že nový film možností výměn oběti tuto vizi narušuje, cíleně do celé hry vtahuje „nevinné kolemjdoucí.“

Na druhou stranu, finální volba i zodpovědnost zůstává na držiteli kostky, který si to klidně může sníst celé sám. Pinhead se svým doprovodem jen zajišťují motivaci, a jak ukazuje scéna u brány, důsledně respektují pravidla. Dokonce i Gasp akceptuje finální výměnu, aniž by vlastně musela.

Právě tíha volby spolu s tím, jak závislost ničí nejen nás, ale hlavně naše blízké, je nakonec nejsilnějším motivem nového Hellraisera.

Hulu na vzestupu

Hulu, která ve streamovacích službách hraje spíše třetí housle, se patrně rozhodlo vsadit na remaky klasiky, a dost se mu to daří.

Hellraiser 8
Zdroj: Hulu

Nový Hellraiser je podle mě dokonce výrazně lepší než poslední Predátor (Prey), kterého podrážely nelogičnosti i přepálený závěr. A David Bruckner možná není génius s osobitou vizí, ale jen řemeslník. Nicméně řemeslník, který je zručný, svědomitý a ví přesně, co od konečného díla chce. Moc doufám, že se v podobném duchu dočkáme dalších pokračování – a víc Jamie Clayton – protože navzdory všem nedostatkům, lepší Hellraiser tu posledních dvacet let nebyl.

Kéž by všechny remaky nebo restarty klasických děl dopadaly alespoň takhle.

P.S.: Na webu Bloody Disgusting lze najít obsáhlý společný rozhovor s Davidem Brucknerem i Clivem Barkerem o novém filmu. Opravdu stojí za přečtení, přináší zajímavé postřehy, detaily okolo vzniku, a především Barkerův pohled na horor jako takový.

Hellraiser

Režie: David Bruckner

Předloha: Clive Barker (kniha)

Scénář: Ben Collins, Luke Piotrowski

Kamera: Eli Born

Hudba: Ben Lovett

Hrají: Jamie Clayton, Odessa A’zion, Goran Višnjič, Selina Lo, Drew Starkey, Brandon Flynn, Hiam Abbass, Aoife Hinds, Adam Faison a další

Závěrečné hodnocení
Zábava/příběh/kvalita
85 %
Jan Hlávka
Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).
hellraiser-restart-hororove-klasiky-o-cenobitech-sadistickych-nadprirozenych-bytostech-z-jine-dimenze+ Příběh a pointa + Jamie Clayton jako nový Pinhead + Respekt k předloze + Práce s atmosférou a klasickými efekty - Šestiletý odskok v ději nesmyslný - Vedlejší postavy příliš nevýrazné - Pro někoho málo gore