Od prvních nesmělých krůčků, které Hellboy udělal v jednom anglickém kostele na konci druhé světové války, jsme s ním zažili mnohé. Víme, že Hellboy je tvor, jehož osud se někdo pokusil napsat a násilím mu vnutit, a také víme, že se mu to pranic nelíbí. Nuže, pojďme se podívat, jak se s tím popere (metaforicky i doslova) tentokrát.
Kariéru nejlepšího světového paranormálního vyšetřovatele jsme sledovali pozorně a s očekáváním – i napříč nespočetnými epizodami a krátkými i dlouhými výlety po celém světě, nikdy zcela nezmizela jasná linka a směřování.
Pokud jste Hellboyova dobrodružství četli dle doporučené chronologie, máte již o jeho povaze i modu operandi, poměrně slušnou představu. Leckterá jeho eskapáda se vám nepochybně vryla do paměti a k hrdinovi s upilovanými rohy vás již pojí silné pouto.
Dost dobře si také jistě pamatujete na všechny narážky na nejasný (a neúprosný) osud hlavního hrdiny, na hrůzy, ke kterým je předurčen a na jeho úděl, který jej má tendenci zastihnout i v tom nejzapadlejším koutě světa.
Pokud jste zvědaví na další nitky do přadena Hellboyova osudu, a navíc se vám stýská po boji s nacisty a řádné dávce okultismu, tak na nic nečekejte a do Červa dobyvatele se rovnou pusťte a nebudete zklamáni. Pokud se řadíte k těm obzvláště trpělivým jedincům, můžete se ještě před tím nechat navnadit touto recenzí, nicméně rovnou dopředu lze prozradit, že se bude nést především v nemalé porci superlativů.
A ještě k té často zmiňované chronologii četby – pokud ve mně vyvolala nějakou netrpělivost, je to jen proto, že to není ani zdaleka má první zkušenost s tímto světem a příběhy, na první čtení je, dle mého, skutečně hodna doporučení.
V podobném duchu se ostatně nese i předmluva knihy z pera světoznámého režiséra Guillerma Del Tora, který nešetří chválou. Jde ostatně o jednoho z asi nejznámějších fanoušků Mikea Mignoly, se kterým nejen spolupracoval na svém snímku Blade II, ale který je především autorem prvních dvou filmových adaptací Hellboye – Hellboy (2004) a Hellboy 2: Zlatá armáda (2008).
Oba snímky poměrně jasně dokládají jednak to, že Guillermo del Toro je skutečně oddaným fanouškem a jednak to, že převést ducha a kouzlo tohoto komiksu na plátno je velice těžký oříšek.
Co se týče napsání nadšené předmluvy, je Del Toro ten pravý, co se týče filmové adaptace, inu, ta za svou předlohou skutečně notně pokulhává, a i přes své jisté (byť nepočetné) kvality je spíše poctou del Torem vyzdvihovanému pulpu než Hellboyovi samotnému.
Ale poctivého hodnocení se dočkáte spíše jinde, neb autor recenze je spíše nepřítelem čehokoliv, co zavání žánrem „superhrdinského akčního filmu“ a zatímco kniha tento žánr využívá, zneužívá i paroduje s nebývalou lehkostí, filmy se ztrácejí v zavilém nánosu hollywoodské akce a o jakékoliv grácii si mohou nechat jen zdát.
Ale pojďme již ke knize samotné. Příběh nás zavede do rakouských hor na hrad Hunte, kde probíhal ve třicátých letech podivný experiment, který nechal hrad ve zdevastovaném stavu.
Dochovaly se jen zmínky o „nacistickém vesmírném programu“. No a když se z vesmíru řítí na zem podivné těleso se svastikou na boku a hrozí nárazem do výše jmenovaného hradu, je třeba aby Ústav pro paranormální výzkum a obranu (tedy Ú.P.V.O.) nasadil své dva nejlepší (lépe řečeno ty nejhůře zničitelné) agenty – Hellboye a homunkula Rogera.
Za pomoci místní agentky se dostanou k inkriminovanému hradu, nicméně od začátku je jasné, že hrad není zdaleka tak zdevastovaný a opuštěný, jak by se mohlo zdát.
Do cesty se mu postupně staví nejeden přízrak z minulosti a ve zřícenině rakouského hradu se zvolna probouzí děsivá minulost, která hrozí zkázou celému lidstvu. Hellboyovi je opět připomenuto jeho hrozivé jméno – Anung Un Rama, ale tentokrát nebojuje se svým osudem sám; nemenší výzvě čelí také homunkulus Roger.
Pomoci se jim také dostává od figury, kterou jsme zatím znali spíše jen z vyprávění (a také z knihy Neuvěřitelné příběhy). Jde o tajemného Humra Johnsona, údajně fiktivního superhrdinu, který bojoval proti nacistům a jehož příběhy v šestákových magazínech hltal i mladý Hellboy. Krom toho se opět setkáme se starými známými – Rasputinem, Babou Jagou či bohyní Hekaté.
Šachovnice je tedy připravena a figury jsou na svých místech a my můžeme pohodlně sledovat průběh této podivuhodné, nadpřirozené partie.
Výtvarná stránka zde opět nezůstává pozadu a tvoří naprosto zásadní součást celkového estetického dojmu. Atmosféra nedostupných hor a opuštěného zámku, kde se setkávají křesťanské obrazy a sochy (typicky po Mignolovském způsobu tonoucí v pološeru až temnotě) se misí s podivnými vynálezy nacistických vědců či okultistů, ale také s paletou hvězdného nebe se svými tajemstvími.
Z vesmíru totiž přichází kosmická hrůza, pomocná ruka a také je prostorem, kam směřují (zřejmě oslyšené) modlitby světců. Ve čtyřech kapitolách je nám tak předložen nesmírně poutavý příběh s atmosférou, která nás zcela vtáhne do děje.
I zde je dostatek prostoru pro hrůzy z úsvitu času a monumentální souboje, pro vnitřní konflikty a zápasy v nitrech protagonistů, pro napínavé a horrorové chvilky, ale i pro něco toho (místy notně černého) humoru.
Slušelo by se tedy tento celek nějakým způsobem zhodnotit a pozorný čtenář si jistě všiml, že se hodnocení nebude příliš odklánět od zavedeného standardu. On totiž Mignola má laťku nastavenou natolik vysoko, že se jen zřídka kdy setkáte s něčím, co ji nedostojí.
Jistě, jednotlivé příběhy či kousky jsou tu o něco lepší, tu o něco horší, ale pořád máte pocit, že se pohybujete ve světě, který je již hotový a autor nám s každou další knihou či příběhem jen ukazuje další kousky. Nehrozí tedy vůbec pocit, který se u některých děl vnucuje, že autor jen navazuje na předchozí úspěchy nebo že by, nedej Bože, nevěděl, kam dál, tápal a zkoušel všechno možné.
Mignola sice prozkoumává všemožné zákruty temného Hellboyova světa, ale to, co nám předkládá, nenese ani stopu nahodilosti, či podezření, že by snad autor váhal jak dál. S každým dalším dílem dostáváme něco nového, něco, co je ale zároveň velice příjemným způsobem povědomé, a to je vlastnost, která činí tuto sérii zcela výjimečnou.
Mike Mignola: Hellboy – Červ dobyvatel
Scénář a kresba: Mike Mignola a další
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2018
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 144 stran
Cena: 419 Kč
