Ne nadarmo se říká, že český překlad Harryho Pottera je jeden z nejlepších. I přesto se však v sérii najde pár drobných chybiček, kterých si všimne opravdu jen pozorný čtenář (nebo ten, co Pottera čte po stopadesáté).
S překladem pak také souvisí ztráta některých slovních hříček, které se prostě přeložit nedají a ztrácí tak svůj (dů)vtip. U Harryho Pottera je to v určitých případech vážně velká škoda, poněvadž některé momenty jsou v originálním znění naprosto perfektní.
Dnes si vám dovoluji předložit několik málo postřehů z mého (několikátého) čtenářského dobrodružství s Harry Potterem.
Bezchybný překlad s chybami
Začnu samotným překladem. Rozhodně záměrně nebrojím proti mistrům Medkovým. Přeložení některých názvů je naprosto skvostné. Kdo by řekl, že Havraspár, doslovný překlad anglického Ravenclaw, bude v češtině znít stejně dobře jako v originále? Samotný název Hogwarts má zajímavé pozadí.
Rowena z Havraspáru na tento název přišla, když se jí ve snu zjevilo divoké bradavičnaté prase, které jí ukázalo cestu k útesu nad jezerem – prase = hog, bradavice = warts.
Do češtiny se pak přenesly pouze Bradavice. Přilehlá vesnička Prasinky (Hogsmeade) to pak názvem jaksi doplňuje. Dalším příkladem fantastického překladu budiž Brumbál. Ve staré češtině je Brumbál, stejně jako ve starší angličtině Dumbledore, označením pro huňatého bzučivého čmeláka.
Pro podtržení významu jména si Brumbál v knížkách často bzučí/brouká. O významech jmen v celé sérii si ale můžeme promluvit jindy.
Když už jsme načali ta jména, zůstaňme u nich ještě vteřinku. Každý rok si už od svých pěti let vytáhnu Harry Pottera a přečtu celou sérii. Ač se to někomu může zdát bláznivé, stalo se to mou tradicí, protože HP byl odjakživa moje nejoblíbenější knížka.
Nutno dodat, že pokaždé si během čtení najdu něco nového. Někdy se soustředím jen na příběh, někdy na morální hodnoty, někdy na stylistiku a překlad, ale většinou se samozřejmě snažím dávat bedlivý pozor na všechno. Proto jsem si nemohla nevšimnout, že se některá jména v průběhu děje pozměnila (přeložila).
Vezměme si takové Láskorádovi. Možná vás překvapí, že čtenáři se s nimi seznámili již ve čtvrtém díle. Jsou zmíněni pouze v jedné větě a to tehdy, když se Arthur Weasley baví s Amosem Diggorym o přepravě na Mistrovství světa ve famfrpálu. Mluví se o nich jako o Lovegoodových. Což je samozřejmě v pořádku, jenže v dalších dílech jsou to najednou Láskorádovi.
Je to taková malá zajímavost, stejná věc se však stala s pozdějším ministrem kouzel Rufusem Brouskem. O něm se zmínila Tonksová, respektive Lupin ve Fénixově řádu, adresovali ho ale jeho nepřeloženým jménem, tedy Scrimgeour.
Než se stal Brousek ministrem kouzel, byl vedoucím bystrozorů, přímým nadřízeným Tonksové, Alastora Moodyho a Kingsleyho Pastorka.
A dostáváme se k poměrně zásadní chybě v překladu. Týká se totiž Voldemortova hada, jménem Nagini. V originálním anglickém znění je had ONA, tedy ženského rodu (a bylo to tak ještě před Fantastickými zvířaty), zatímco v češtině je Nagini ON.
Svádí to, protože je to TEN had. V angličtině se Rowlingová samozřejmě snaží vyhnout nadužívání daného jména, proto použije prosté „the snake“. Do češtiny se to logicky přeloží v mužském rodě, pak už to tedy poměrně lehce sklouzne k převedení i celého jména Nagini do mužského rodu.
Problém je, že Rowlingová pro označení Nagini používá i zájmeno ženského rodu „she“. V první kapitole Ohnivého poháru se pohlaví hada dokonce několikrát změní. Dovolím si citovat:
„Kde je Nagini?“ zeptal se chladný hlas.
„Já-já nevím, Pane,“ řekl první hlas nervózně. „Nejspíš si to tu trochu obhlíží…“
„Nezapomeň ho podojit, než půjdeme spát, Červíčku,“ přikázal druhý hlas.
Dále následuje změna ve skloňování jména Nagini – je skloňováno podle ženského rodu:
„Tvoje oddanost není nic jiného než zbabělost. Nebyl bys tady, kdybys měl kam jít. Jak mám bez tebe zůstat naživu, když potřebuji každých pár hodin nakrmit? A kdo by dojil Nagini?“
Samozřejmě lze argumentovat hned do několika stran. Zaprvé, samci se dojit nedají. Zadruhé, hady nejde podojit, vzhledem k tomu, že nemají mléčné žlázy.
Tady se ale nemyslí podojení hada pro mléko, ale pro jed, což neznalé čtenáře velmi často mate. Mohou se tedy podojit dokonce i samci.
Teď ale zpátky k tématu. O Nagini se totiž kromě téhle jediné (ne)chybičky mluví jako o NĚM, ne o NÍ. Což publikum opět zmátlo, když byla představena Fantastická zvířata, v nichž se pro české čtenáře odkryl fakt, že Nagini byla celou dobu ženského pohlaví.
Věci ztracené a zachovalé
V sérii o Harrym Potterovi se nachází spousta vtipů, slovních hříček a nevinných dvojsmyslných narážek. Některé pochopí jen dospělí, zatímco mladší a nevinní čtenáři je bez povšimnutí přejdou.
Největší škoda ovšem je, že spousta z nich se nedá přeložit.
Mým osobním favoritem je scéna z Ohnivého poháru, kdy Harry s Ronem a ostatními studenty sedí na hodině Jasnovidectví.
„Oh, Professor, look! I think I’ve got an unexpected planet! Oooh, which one’s that, Professor?“ „It is Uranus, my dear,“ said Professor Trelawney, peering down at the chart. „Can I look at Uranus, too, Lavender?“ said Ron.
V překladu se z toho ten dvojsmysl úplně vytratí. Většina z vás ho v originále nejspíš pozná, kdo ale ne, ten si bude muset pohár v bludišti hledat sám, já tajemství neprozradím 🙂
Jsou tu ovšem dvojsmysly, které si ponechaly svou formu a význam i v českém překladu. Je tomu tak například v sedmém dílu, kdy Harry dostane od Rona k narozeninám velmi specifickou knížku:
„To není jen tak obyčejná knížka,“ ujistil ho Ron. „Je to hotový poklad: Dvanáct absolutně spolehlivých způsobů, jak okouzlit čarodějky. Vysvětluje se v ní úplně všechno, co potřebuješ vědět o holkách. Mít ji už loni, byl bych přesně věděl, jak se dát dohromady s… No, Fred s Georgem mi přesně tutéž knížku dali a hodně jsem se z ní naučil. Možná tě to překvapí, ale zdaleka se v ní nepíše jen o práci s hůlkou.“
Co nemůžeme vynechat je Zrcadlo z Erisedu. V angličtině ho známe jako The Mirror of Erised, což se samozřejmě dá přeložit jako Zrcadlo Z Erisedu. Problém je, že správně by se mělo přeložit jako Zrcadlo tužeb (např.).
Důvodem budiž fakt, že Erised pozpátku vytvoří anglické slovo pro touhu, tedy Desire, což odpovídá i povaze zrcadla. To člověku ukáže jeho nejskrytější přání a tužby.
Uznávám, že je to poměrně těžké přeložit, ono Zrcadlo Bežut nezní zrovna nejlépe. Zanechávám to tedy ve věcech, které se v překladu ztratily, v tomto případě je to trochu škoda, ale co se dá dělat.
Jako malá jsem vždycky přemýšlela, kde ten Erised může být. Nakonec jsem zjistila, že je to jen zrcadlově převrácené anglické slovo pro touhu. Ale Rowlingové patří velký palec nahoru za pěkný grafický pun.
Osobní favorit překladu (i originálu)
Jednoznačné vítězství v překladu u mne je možná překvapivě a ne zcela běžně Kráturovo jméno. Krátura, v angličtině Kreacher, je zkomolenina pro slovo kreatura, v angličtině tedy creature.
Zaujal mne především opravdu doslovný překlad i s grafickou podobou, jenž je v angličtině také přizpůsobená. Nehledě na to, že slovo jako takové je označení pro jakési stvoření, nejčastěji spojováno s negativními vlastnostmi, tedy pro nestvůru.
I když je Krátura ke konci série jako vyměněný, stejně si ho čtenáři budou spojovat s jakýmsi nevábným tvorem, který každému jen překážel a do jisté míry se podílel na Siriusově smrti. Ostatně, nomen omen je v Harrym Potterovi celkem běžný.
Aliterace ve jménech
Aliterace je poměrně častá stylistická figura, která se uplatňuje především v básních. Poznáme ji tak, že sousedící slova začínají na stejné písmenko (např. Potkal potkan potkana).
V Harrym Potterovi je mnoho postav, jejichž jméno a příjmení začíná na stejné písmeno. Některá se bohužel (opět) do překladu nedostala, většina naštěstí ano. Zde jen některé příklady:
Rowena Ravenclaw, Salazar Slytherin, Helga Hufflepuff, Godric Gryffindor, Dudley Dursley, Piers Polkiss, Severus Snape, Minerva McGonagall, Filius Flitwick, Quirinus Quirell, Stan Shunpike (Stan Silnička), Gellert Grindelwald, Padma + Parvati Patil, Colin Creevey, Poppy Pomfrey, Gregory Goyle, Bathilda Bagshot, Pansy Parkinson, Luna Lovegood (Lenka Láskorádová), Bloody Baron,…
Je jich samozřejmě mnohem víc, osobně by mě zajímalo, co Rowlingovou k této aliteraci vedlo a jestli to má nějaký speciální podtext. Osobně mi to přišlo hodné za zmínku.
Série o mladém kouzelníkovi skýtá mnoho zajímavostí. Ať už dějových, stylistických, tak i překladových nebo těch úplně skrytých, které běžnému čtenáři můžou uniknout.
Ráda bych se ještě zaměřila na nomen omen (jména, která odpovídají charakteristice postavy), ale jelikož je to v případě Harryho Pottera poměrně rozsáhlá kapitola, nechám si to na příště.
