Po úspěchu a kvalitách prvního dílu Dying Light vývojáři neměli vůbec snadný úkol, naplnit očekávání milionů fanoušků. Obzvláště, když první informace o možnostech, či vlivu rozhodnutí na herní svět, vzbudily podobné očekávaní jako CD Projekt Red s Cyberpunk 2077, kde to jaksi nedopadlo dle předpokladů.
Příběh Dying Light 2
Nebezpečný virus, který izoloval město Harran a jeho většinu obyvatel odsoudil k záhubě, se podařilo dostat pod kontrolu a najít lék. Nicméně vědci nenechali ani po této zkušenosti nebezpečný virus na pokoji a dále hledali využití pro vojenské účely. Což se stalo katastrofální pro celý svět.
Jak už ale víme, lidstvo je houževnaté a tak na několika posledních místech přežívá v troskách někdejšího světa. Jedna z posledních velkých bašt lidského pokolení je město Villedor. Zdánlivě idylické místo, kde lze za přísných pravidel nějakým způsobem žít.
Avšak ani zde není úplný klid a tak jak už to většinou bývá i tento zdánlivý ráj na zemi je zmítán mocenskými boji mezi přeživšími, kteří i přes neustálé nebezpečí nedrží za jeden provaz.
Tentokrát se hráči chopí nového hrdiny jménem Aiden, který je takzvaným poutníkem. To jsou lidé, kteří přežívají mimo relativně bezpečná útočiště a jsou cenou spojkou mezi jednotlivými osadami. Většina poutníků navíc ještě není nakažená a tak nemusí využívat žádné podpůrné látky na potlačení viru.
Délka života těchto lidí je však velmi nízká. Přežít a vykonávat toto poslání dokáže jen hrstka silných a schopných jedinců. Náš hrdina je poutníkem nedobrovolně a jeho hnacím motorem je nalezení sestry. S tou se rozdělil jako malý kluk a jeho pátrání ho dovede právě do města Villedor, kde se touto cestou přimotá do velmi nebezpečné hry.
Kromě toho navíc dojde k jeho pokousání. Aiden se nakazí virem, a tak mu kromě svého pátrání přibývá starost, aby u něj nepropukl virus naplno, ale tento boj ho naprosto vysílí a přijde o svoji výdrž a sílu, jelikož jen o vlásek unikne smrti.
Hlavní příběh nepatří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí a osobně musím uznat, že příběh prvního dílu se mi líbil o něco více, ale druhý Harran by působil, jako opakující se kaše, proto vývojáři museli přijít s razantními změnami, alespoň v této části. Rozhodně se ale nejedná o nic špatného, co bychom měli považovat za vyloženě slabou část hry.
Kvalitu příběhu vyrovnají menší příběhy a různé události, které se dějí ve městě, kde žijí zombie a lidé v jakémsi neustálém boji. Zdejší lidé se naučili, jak nemrtví fungují a podle nich se adaptovali a ve městě budují bezpečné zóny, kam žádný mrtvák nemůže.
Po městě se nachází spousta menších či větších pevností obehnaných UV lampami, které odstrašují a zraňují monstra, takže dokud je elektřina jsou všichni uvnitř v bezpečí.
Den a noc jsou klíčovými faktory
Již v prvním díle byl kladen velmi silný důraz na změny v průběhu dne a noci. V noci jsou všechny zombíci silnější, rychlejší a smrtelnější. Zatímco, přes den se jen bezduše plahočí, a kromě těch silných jsou jen drobnou překážkou v cestě.
Zatímco, temné zóny a úkryty různých budov jsou přes den plné monster, která se schovávají před denním světlem, aby se v noci mohla nerušeně prohánět venku. Vstupovat tak do těchto speciálních prostor je naopak bezpečnější v noci.
Takže denní doba dosti určuje i do jakých činností se hráči mohou pustit. Samozřejmě nikomu nikdo nebrání se i přes den dostat do temné zóny, ale vstoupit tam bez snahy o kradmý postup je rozsudkem smrti.
Jelikož je i hlavní postava nakažená, tak mimo denní světlo, nebo UV zářivky příliš dlouho nevydrží. Hlavně ze začátku hry jsou výdrž a protilátky v těle největší problém. Odolnost proti viru je možné posilovat různými injekcemi a houbičkami, ale i tak je potřeba si neustále hlídat stav odolnosti a plánovat trasy v noci, aby hráč nebyl dlouho mimo ochranu světla.
Výdrž a zdraví časem vzroste díky nacházení injekcí inhibitoru. Za tři injekce je možné si zvýšit zdraví nebo výdrž. Pro mě osobně byla hlavně omezující výdrž. Parkour patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí, a v prvním díle šlo provádět neskutečné kousky. Druhý díl nabízí to samé možná ještě v lepší formě, ale zase vše omezuje ta výdrž, což může být někdy frustrující.
Na druhou stranu je to více realističtější a přispívá to k většímu pocitu zranitelnosti. Vše je tak potřeba důkladně plánovat. Časem se to změní a základní statistiky nebudou takový problém a hráči budou moci opět předvádět úchvatné kousky a překonávat ty největší překážky.
To se hlavně hodí při nočních honičkách. Když Aiden narazí na skupinu rychlých zombíků a ty začnou našeho hrdinu nahánět jak lovnou kořist. Sice je ve vzduchu i možnost boje, ale někdy je lepší vzít nohy na ramena a prchat k nejbližšímu bezpečnému úkrytu s UV lampou.
Sekání, mlácení, kopání a skákání
Kromě vylepšování základních statistik, jako je imunita, výdrž a zdraví, je ve hře i rozsáhlý strom dovedností. Ten je rozdělen na dvě částí, a to na pohyb a boj. Zkušenostní body se získávají právě těmito aktivitami, po získání dostatečného množství je možné si odemknout novou dovednost. Díky tomu není potřeba se rozhodovat do čeho investovat, ale jen jakou schopnost odemknout dříve.
Stejně jako parkour, tak i boj probíhá dosti podobně, jako v prvním díle. Samozřejmě jen přibyly nové možnosti a vychytávky. Hlavně musím pochválit umělou inteligenci lidských protivníků. Ti se snaží krýt před útoky, uskakovat, ale i obcházet svého protivníka, tak aby mohli zaútočit v nestřežený okamžik.
Na druhou stranu mě malinko zklamalo, že vývojáři opustili od výrazného odsekávání končetin a zaměření na jednotlivé části těla u zombíků. Sice stále lze provést nepříteli amputaci končetiny, nebo hlavy, ale zásahy na jednotlivé části nemají takový efekt jako v prvním díle.
A druhá věc jsou samotné zbraně. Dříve jsme měli stovky možných kombinací, jak i ty nejlepší zbraně dále upravovat, to zde také je, ale zbraně se zde daleko rychleji ničí a nelze je snadno opravit, a přitom jsou dost drahé a hůře se nalézají.
Sice to opět přispívá k té uvěřitelnosti a nutnosti vše plánovat, a ne se zbrkle pouštět do každého boje, ale dost často jsem si schovával ty nejlepší zbraně na později a tolik je nepoužíval.
Po pár hodinách hraní se mi dokonce stalo, že jsem byl absolutně bez zbraní, jelikož jsem je všechny zničil při zabíjení hordy u konvoje, abych se dostal k zásobám, a najednou jsem neměl nic a v konvoji jsem nalezl jen další pár bot a trochu materiálu.
Město, které nikdy nespí
Ve městě na hráče čeká spoustu aktivit, vedlejších úkolů a příběhů. Hlavní dějovou linku je možné dohrát za cca 30 hodin, ale další desítky hodin je možné strávit nejrůznějšími činnostmi.
Kromě shánění zásob v různých konvojích obklíčených zombíky, nebo lezení do temných zón, na hráče čeká i osvobozování nejrůznějších bezpečných úkrytů, aktivování větrných mlýnů (na ty je potřeba vyšplhat a aktivovat), nebo plnit nejrůznější časové výzvy.
Do toho se po mapě neustále objevují nějaké střetnutí a události, do kterých je možné se zapojit. Někdy se jedná o nějaké přepadení, jindy jen o pouhé divadlo na střeše domu. Město je prošpikováno nejrůznějšími činnostmi, a tak se hráč nemusí bát nějaké nudy.
Ve městě se nacházejí tři silné frakce. Strážci míru, Přeživší a Odpadlíci. Každá z frakcí se snaží si pro sebe utrhnout, co největší kus bezpečných úkrytů a tím rozšířit svůj vliv.
Aiden se může při osvobozování či zprovoznění některých úkrytů rozhodnout, zda a komu danou základnu věnuje, podobně je to i u některých důležitých rozhodnutí měnící tvář města. Bohužel to není tak výrazné, jak vývojáři slibovali a hlavně chtěli.
Ani se nedivím, tohle lze aplikovat u menších her, ale u hry s takovým rozsahem by to byl nadlidský úkol, a to si uvědomili i vývojáři a právě proto tahle složka není tak výrazná, jak měla být.
Na silnějších konzolí hra nabízí tři režimy zobrazení. Rozlišení, kvalita a výkon. I když většinou u her upřednostňuji kvalitu, tak poslední dobou se přesouvám na stranu výkonu.
I když moc nerozumím tomu, proč se vlastně musíme při aktuálnímu výkonu konzolí musíme jakkoliv omezovat. Možná je to tím, že hry vychází i na starší generaci a tak je optimalizace náročnější. Kdo ví, to možná ukáže až čas…
Na Dying Light 2 jsem se osobně nesmírně těšil, snad ještě více než na Cyberpunk 2077 a jsem moc rád, že mě hra nezklamala. Sice nepředčila to, co vývojáři nastavili v prvním díle, ale naštěstí se nejedná o žádný průšvih a dostala se k nám velmi kvalitní zábava.
Dokonce věřím, že se na konci roku popere i o pár ocenění, a díky velkému množství oprav a přídavků, co hra již dostala a dostane, věřím, že bude bojovat i o to největší ocenění. Velké plus je i česká lokalizace v podobě titulků.
Dying Light 2
Série: Dying Light
Vývojář: Techland
Návrhář: Tymon Smektala
Vydavatel: Techland
Lokalizace: české titulky
Platformy: Xbox Series X a Series S, PlayStation 4, Xbox One, PlayStation 5, Nintendo Switch, Microsoft Windows
