Divné počasí je soubor čtyř povídek, které spojují magické, mimozemské či vědecké jevy v naší stratosféře.
Originální náměty i podměty k zamyšlení vyvěrají ze studny děsu přetékající krví. Přesně tak, jak to mají fanoušci temné literatury rádi.
Momentka
Povídka, kterou jsem si automaticky přiřadila do Castle Rocku, i když se tam vlastně vůbec neodehrává. Momentku o magickém polaroidu napsal Joe Hill, kdežto povídku Sluneční pes, rovněž o polaroidu má na svědomí autorův otec Stephen King. Čím to, že tyto fotoaparáty přitahují tolik pozornosti v rodině?
Momentka se ve svých začátcích tváří jako suverénní román, postavy mají ohromně moc prostoru i bohatou minulost což způsobuje, že celková expozice je úmorná. Vytváření zápletky se i přes optiku dospívajícího Michaela, který příběh vypráví, zdá až příliš naivní. Přesto je vyvrcholení celého díla velmi napínavé a staví čtenáře před úvahy o nemocech doprovázející stáří.
Zároveň předkládá myšlenku, že by nebylo od věci vážit si přítomného okamžiku. Když se zdá, že povídka je v závěru a zlé je zažehnáno, příběh stále nebere konce. K uzavření povídky potřeboval Hill ještě několik stránek, které zprvu vyvolávaly otázky, co si z nich má čtenář ještě odnést. Přitom je to jen tečka za životem taková, ke které není snadná cesta a člověk si k ní leckdy dojde, až v určitém věku.
Nabito
Hodně povedený počin. V úvodu čeká na čtenáře několik zprvu zdánlivě nesouvisejících příběhů. První dva dokonce odděluje deset let, zároveň je ale spojuje téma střelných zbraní. Brzy se postavy propojí a místo úsekových vyprávění o vlivu zbraní na život, je čtenář vržen do variace na detektivku.
Hlavními motivy je rasová diskriminace, mezilidské vztahy, držení a posedlost zbraněmi. A samozřejmě jeden pošuk, který rozpoutá peklo. Jeho nehorázné lži z něj udělají hrdinu a vyšvihnou ho do světel reflektorů. Rozhořčení, které čtenář pocítí jej bude doprovázet po zbytek vyprávění. Je možné, aby maniakovi prošla brutální chladnokrevná vražda? A co víc, ještě ho lidé opěvovali? Touhu po spravedlnosti, kterou Hill dokázal vybičovat, nutí do čtení.
Jestli a jak lež praskne nebudu prozrazovat, cestiček, kterými se pravda dere na povrch je spousta. Ve hře je ovšem ještě vrahův pocit nepolapitelnosti. Nejdelší povídka je rozhodně skvěle propracovaným dílem, vzbuzuje širokou škálu emocí a na konci za sebou zanechává hořký pocit neférovosti.
V nebi
Skutečně originální námět, kterému chybí trochu víc mimozemšťanského podhoubí. Zoufale zamilovaný Aubrey skočí s padákem, aby zapůsobil na svou lásku, ale místo adrenalinového zážitku dopadne na mrak tři kilometry nad zemí.
Noční můra hlavního hrdiny nabírá fantaskních výjevů a doslovných vzdušných zámků. Jeho nebeské putování je prokládáno vyprávěním o předcházejících událostech. V nich Aubreyho čtenář lépe poznává a přes počáteční opovržení k němu postupně získává sympatie, protože hrdina prochází proměnou. Na malém prostoru povídky je toto skutečně tvrdý oříšek.
Aubrey samozřejmě není Bůh, aby si jen tak vykračoval po obláčku a jeho kontakt s mimozemskou civilizací se sám nabízí. Autor ovšem stěžejní téma svého námětu obloukem mine a předhodí čtenáři ohlodané kosti. Daleko více se soustředí jen na Aubreyho. Povídka přitom pěkně odsýpá a z obcování s mračnou láskou se stává boj o život.
Déšť
Navzdory trochu skřípajícímu začátku je tahle povídka skutečná jízda. Vize konce světa, která není ošizená jako předešlý ufoun, stojí na pevných základech. Kromě napětí číhají mezi stránky také pečlivě maskované intriky. Když místo vody začnou z nebe padat krystalky skla, zní to jako skvělý fantasy námět, ale co když to má na svědomí bláznivá sekta ze sousedství?
Nespočet tragických osudů a lidská zhýralost je věrným společníkem apokalyptických námětů a ani tady o něj čtenář nebude ochuzen. Putování hrdinky Honeysuckle probíhá přitom až neuvěřitelně snadno, to ovšem neznamená, že ve svém cíli nenarazí na ztělesněnou esenci zla. Lidé jsou schopni neskutečných zvěrstev a bojím se toho, co nás při konci světa čeká.
Válka? Samozřejmě. Hill zde dokonce předpověděl válku na Ukrajině (Divné počasí je druhé vydání na tuzemském trhu), o to víc děsí, že k němu Putin nepotřeboval konec světa. Doufejme, že ho nerozpoutá sám. Příběh je plný zvratů, nečekané lidskosti i krutosti. Z řemeslného hlediska zde stojí za zmínku popisná stránka, někdy stačí zmínit jednu jedinou věc (je to růžové dildo), která parádně dokreslí atmosféru.
Co bych snad zpochybnila, je extrémní chování určitých postav ke členům komunity LGBT, vzhledem k tomu, že povídka se neodehrává v dávné minulosti, už toto chování do jednadvacátého století skutečně nepatří. Lidé jsou ale (h)různí a o tom povídka je.
Slovo závěrem
Kdyby se soubor povídek nejmenoval Divné počasí, asi by mě nenapadlo, co mají společného. Je pravdou, že v každé se vyskytuje nějaký meteorologický jev, nicméně ne vždy hraje hlavní roli. Někdy si tak okrajově fidlá druhé housle, než přijde jeho čas.
Zvyšuje napětí nebo rovnou povraždí tisíce lidí. Povídky se společně dotýkají mezilidských vztahů, jenž autor velmi věrohodně vybudoval a v každé povídce staví čtenáře nemilosrdně před palčivé otázky. Rozličné postavy ožívají v každé povídce a čtenář se s nimi bez problémů ztotožní.
Hill se ve své povídkové knize rozhodně nebál zabíjet, a přestože to dokresluje celkové vyznění příběhu, jako matka nedokážu smrt dětí jen tak přejít a mrzení bylo hned u několika povídek.
Přes poměrně těžkopádné začátky se ale v každé povídce skrývá kvalitní dobře zpracovaný příběh. Navíc krásná obálka, příjemná vazba na dotek a minimalistické provedení mají jasný plus.
Joe Hill: Divné počasí
Vydal: Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2024
Překlad: Adéla Bartlová
Počet stran: 500 / brožovaná
Cena: 378 Kč
